Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Splín - deprese
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.5.10 10:38
Viky odborné výrazy na terapii nejsou, jde o povídání. Léky ti pomůžou ať už české nebo rakouské.
Závislost na AD jako v jakém smyslu ? Pořád nechápu, co přesně tím myslíš ? A to „prý je závislost“ … nojo 
Jako máš dojem, že když si nedáš ráno piluli,že nevylezeš z postele, budou se ti třepat ruce a podobně ? Tak to fakt nefunguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.10 11:01
já opravdu nevím, zatím jsemnic nebrala a peru se s tím sama, ale je to silnější, nikomu to nevykládám, je to trapné, manžel to taky moc dobře nechápe…když někde nechci jet autem a tak.. 
není to lehké 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.10 11:13
viky23 píše:
já opravdu nevím, zatím jsemnic nebrala a peru se s tím sama, ale je to silnější, nikomu to nevykládám, je to trapné, manžel to taky moc dobře nechápe…když někde nechci jet autem a tak..
No to my víme že to není lehké. Nikdo neřekl že to lehké je.
Měla jsem hnusné tři roky , a proto ti radím to řešit léky, protože sama se z toho nemáš šanci nikdy dostat. A tím ,že budeš ztrácet čas vysvětlováním manželovi, si nepomůžeš. Prostě se objednej k Dr a tam už si s tebou poradí.
Ale dokud budeš žít s předsudky, jako je „prý závislost“ nebo to,že se nedomluvíš u dr(žádné odborné pojmy nejsou třeba) , pak se v tom budeš jen dál plácat a ani říkání si,že je to těžký , ti nepomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.10 11:17
viky, neco jineho je zavislost na lecich a neco jineho je dlouhodobe uzivani. Zavislost je vec chorobna, nikym nerizena a clovek, ktery ji ma, je fetak. Clovek, ktery dlouhodobe uziva leky, ktere mu pomahaji zkvalitnit zivot, a to vse pod dohledem a na doporuceni lekare, nikdy zavisly byt nemuze. Neplet si to.
A odpoved na to, co chces zjistit. Ano, mozna je budes muset uzivat dlouhodobe, mozna par mesicu, mozna par let. To ti ale nikdo z nas ted nerekne, pac nejsme psychiatri a nevime, jaky je tvuj presny stav.
Kazdopadne se te lecby neboj, pomuze ti zkvalitnit zivot a predstav si tu nadheru, kdyz si v lete vyrazis sama v letnich satkach na zmrzlinu 
Odvahu, holka!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.10 11:37
Marjanko díky jsi moc hodná, mám jít do práce dneska tady do hospody pomoct a mám strach jen z té cesty tam, je to kousíček jen za rohem, ale já na to pořád myslím…nemám to v hlavě v pořádku, můžu se zeptat jak mi po těch prášcích bude?? nebudu na to myslet nebo jak?? já dřív jak děcko chodila všude sama, do lesa si malovat a tak, a tady je moc hezká příroda, ráda bych šla ven na procházku nebo na kolečkové brusle, byla jsem ale, nevzdalovala jsem se nijak extrémně od baráku. Kdyby to šlo tak zajdu k doktorovi hned zítra, dodali jste mi odvahu, chci jet zase za mamkou, jen tak přez den když se budu nudit, minulej rok jsem to překonala a jezdila, je to jen 30km, ale pak se mi udělalo zle v autě a už nejezdím…chjo, je to složitý, ničí mě to…hledám tu práci ale zatím se nadaří, takže jestli budu muset někde jezdit dál tak se budu při jízdě zase přemáhat a trápit…už to nechci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.10 12:31
Zuzi, Marjanko - jak holky máte pravdu 
Zkvalitnění života není závislost a léčení pod dohledem lékaře taky ne.
Viky když mluvím se svým lékařem, taky nepoužívám odborné výrazy a on taky nee. Prostě je to rozhovor a on dle toho, co mu říkám třeba upraví léčbu, přidá další lék nebo ubere, upraví dávkování.....
Antidepresiva jsem užívala s přestávkami od 17 let, jenže jsem byla frajerka… já je nepotřebuju, zvládnu to i bez nich… pak jsem se dostala do obrovského presu krachujícím manželstvím plným násilí, alkoholu, dluhů, krádeží....... a když se toto vyřešilo a já se rozvedla, tak problémy v práci a neléčený psychiatrický problém vyústil v nemoc, které je obrovský problém se zbavit , nedá se pořádně vyléčit, jen utlumit a jmenuje se Latentní tetanie. Opravdu stojí za to riskovat a řešit co by na to řekli lidi a poškodit si zdraví a nebo se léčit, a být v pohodě.
Každý neléčený psychický problém může opravdu vážně poškodit fyzické zdraví!!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.10 13:07
A jeste chci napsat, jak jste tu psaly o tech sousedech, co si budou myslet, ze jste magor, tak ja to mam presne obracene. Hrozne moc si vazim lidi jako Markit nebo Zuzaa, kteri berou svuj problem vazne, nestydi se za nej, nehladaji vymluvy a „alternativni lecbu“ a maji vuli se lecit adekvatne ke sve nemoci. Mozna je to proto, ze mam ve sve blizkosti pripad, kdy tomu tak neni. Proto hrozne fadim vsem, co jsou tak silni a dokazou se postavit ke svemu problemu celem.
A vy to, holky, dokazete taky!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.10 15:08
Ahoj vám všem.
Trošku jsem se vám tu do toho začetla a musím konstatovat, že mi připadá, jako byste tu chvílema popisovali MĚ. Nevím, jestli mám stejný problém nebo podobný,ale s něčím taky bojuju.
Už je to hezkých pár let (v březnu to bylo 8 let), co se mi moje tehdy 10 měsíční dcera sama odstavila od kojení, téměř ze dne na den. Já jsem mohla mlíko rozdávat, nešlo mi mýma silama laktaci zastavit. Shodou okolností jsem tenkrát měla jet na gyndu na antikoncepční injekci. Tak jsem to tam mému dr. řekla a on mi napsal Mysalfon na zastavení produkce prolaktinu. Do toho ještě ta injekce a jela jsem domů,kde jsem si vzala první prášek a večer další.
Už ten večer mi bylo tak nějak divně, ráno už jsem myslela, že skončim v blázinci. Co to se mnou udělalo se nedá popsat. Byly to takový deprese, který jsem nikdy nezažila. Skončila jsem na Lexaurinu, zhubla během měcíce 10 kilo a myslela jsem, že mám snad všechny nemoci, který existují. Do toho mi pomalu ale jistě umíral tatínek, no prostě nářez. Dlouho trvalo, než jsem se z toho dostala, Lexaurin jsem si postupně sama začala snižovat až jsem ho za nějakou dobu vysadila úplně. Měla jsem pocit, že už to je za mnou. Ještě ten rok jsem změnila gynekologii, abych nemusela furt dojíždět. Nový dr. mi potom, když jsem mu to vše odvyprávěla řekl, že to bylo způsobeno kombinací těch dvou léků (antikoncepční inj. a ten Mysalfon). No snad měl i pravdu.
Byla jsem celkem v pohodě, do toho mi umřel již zmiňovaný tatínek a musim napsat, že jsem to zvládla bez větších zdr. komplikací. Za dalších pár měsíců následovalo bleskurychlé stěhování od manžela i se dvěma dětma, což mi způsobilo jen žaludeční neurozu a opět jsem byla o 10 kilo lehčí. Nutno dodat, že těch původních shozených 10 kilo jsem už měla zase zpátky. Rozvod byl v pohodě.
Začala jsem jsem žít s mým nynějším přítelem, vše bylo ok, začala jsem chodit do práce. Za nějakou dobu jsme se začali snažit o mimi, po roce a půl to vyšlo a já byla šťastná jak blecha. Skoro celé těhu bylo v poho a i ještě pár měsíců po porodu. Když byly malýmu zhruba 4 měsíce, tak se vrátily ty příšerný depresivní stavy, měla jsem opět pocit, že mám všechny nemoci. Do toho tu u nás za čas bylo zemětřesení a to mě odrovnalo úplně. Ještě mi do toho začal stávkovat žaludek, do dnes na něj beru léky, a krční páteř a já opět skončila na Lexaurinu. Ty stavy motání se a ta úzkost na hrudi a to že mám pocit, že to je moje poslední chvilka a že sebou seknu a je po mě, byly strašný a nebraly konce. Za čas se to celkem zase pomalu ale jistě srovnávalo, Lexaurin jsem opět snižovala až vysadila úplně. Vrací se to, není to tak silný ale vrací. Zatím to zvládám, přijde to vždycky většinou večer, když děti spí, když tu mám klid. Pořád myslim na blbosti a mám ze všeho strach. O děti, o přítele (jezdí kamionem), o sebe, že jsem vážně nemocná a co bude s dětma atd atd........
Do toho mi letos v březnu našli lehkou srdeční vadu. Měla jsem pořád takový divný aritmie. Není sice život ohrožující, ale nic s tim dělat nemůžou, prý se s tim musim naučit žít a nevnímat to. Tak to mi taky nepřidalo.
Tak jsem se tu trochu víc vypsala, doufám, že se na mě za to nezlobíte. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.5.10 17:28
no já bych si nemyslela, že je blbost zaměstnat hlavu, kdo tady psal, že o tom nic nevím, já právě o tom vím hodně… a pomohlo mi asi jediné a to, že všechny špatné věci hned hodím do pozitivních a je to lepší. Mě by spíše zajímalo, z kama se ty deprese, a panické strachy berou.Já zase mám panický strach z těhu…začala jsem se potit, začalo se mi dělat zle, jelikož mi to řekla kamarádka, jak je to hnusné a tak .. no já začala nad tím přemýšlet a bylo naděláno. No a teď se z toho dostávám… Ale musím říct, že panikou nyní netrpím, spíše až se dostanu do stavů, kdy to budu muset řešit … 
- Citovat
- Upravit
6.5.10 17:31
Ahoj Rybano, 
jsi na tom ještě hůř než já. Mě se to objevilo ted v těhotenství, potom v 6nedělí- to je normální a nyní, po 4 měsících.
Jinak žiju dobře. Občas se z toho vypovídám s kamarádkama, s dulou, někdy napíšu.
Starší dcera mě také vyvede z letargie svými hláškami, atp… Končí 9 třídu, tak ještě vybírání školy!
Zatím se měj hezky. 
Jitka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.10 17:41
Anonymní,
to je právě to, co píšeš. Někdo Ti něco řekne a mozek začne šrotovat- co když si to já myslím špatně a svoje věci dáš do pozadí. Pořád jenom myslíš třeba i na úplnou hloupost, kdo co řekne.
Prostě si myslíme, že jsme hloupější, než někdo jiný. Je nejlepší, když se to rovnou dotyčnému člověku řekne „přestan si vymýšlet nesmysly“ a potom to odezní samo.
Jitka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.5.10 17:49
Jitko: přesně pořád nám to šrotuje, vystihla jsi název. Ale proč se tak děje? Mě teda momentálně nic nešrotuje… ale mám strach že se to vrátí… A to mě teprve čeká miminko. Chjooooooooooo
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.5.10 17:55
To je ta psychika. Dostaly jsme to do vínku, už při početí.
Chodím na kineziologii, tam mi vždycky paní řekne, co to zapříčinuje. Jde do konkrétního věku, i do bříška a tam se na TO zaměří. Už několik „starostí“ mi takto zmizelo.
Jitka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.5.10 18:00
jitka 11 píše:
To je ta psychika. Dostaly jsme to do vínku, už při početí.
Chodím na kineziologii, tam mi vždycky paní řekne, co to zapříčinuje. Jde do konkrétního věku, i do bříška a tam se na TO zaměří. Už několik „starostí“ mi takto zmizelo.
Jitka
já právě taky přemýšlela o nějakých metodách, ale nikdy jsem neměla odvahu
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
