Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahooj:) uplne Ti rozumim, jsem na tom uplne stejne a take se citim doma jako na navsteve a trpim kazdy vikend jako Ty-akorat, ze jsi na tom mozna hur, protoze zijete v malem byte..my v dome, ale mame stejne spolecnou socialku a kuchyn..navic babicka cely dum prepsala na syna(pritelova otce) takze babicka nechce sama nic zmenit, protoze ma pocit, ze ji to uz nepatri:( taky jsem nestastna, vsecko zacalo ted nedavno, kdy jsem prestala pracovat-odchazim za chvili na materskou..bud rada, ze je babicka zdrava-ja nejvic trpim tim, ze babicka hodne spatne chodi, ale nepripusti si, ze s nejakyma vecma potrebuje pomoct! odmita mou pomoct a nasledne si stale stezuje jak ji vsechno boli a jak se pretahla:( kdyz to chci vyresit a mluvim s ni, dela ze me neslysi a ignoruje! taky je jinak hodna, ale ja jsem kvuli tomu nestastna a depkama ublizuju nasemu jeste nenarozenemu synkovi:(
@Linda86 píše:---------- tak ted jsem pochopila, ze jsme na tom opravdu stejne!
Babička si zažádala o pečovatelák z toho důvodu, že ví, že mají být mladý sami. Chápe vše, chápe, že máme svou vlastní rodinu, chápe, že chceme být sami, aniž by jí to samozřejmě někdo předhazoval, to v žádném případě. Ale na pečovatelák bude čekat třeba několik let. O to tolik nejde. Založila jsem tuhle diskuzi proto, abych se s vámi podělila o to, jak žiju, co mě trápí a myslela jsem si, že třeba někdo žije podobně a poradí, jak se například obrnit, nebo jaké řešení by bylo nejideálnější…(nemyslela jsem tím babičku odstěhovat nebo nás), pořád je to byt 3+1 a ne dvoupokoják, takže si myslím, že to zvládnem. Jestli tedy promluvit s babičkou a dát jí televizi do jejího pokoje, aby měl každý svůj koutek, kam zalézt, jelikož v ložnici spí naše dcera. Nebo nechat babičku v obýváku, tam, kde je zvyklá a holt koukat na to, na co ona… Myslela jsem, že někdo žije podobně, že někdo zažívá stejné chvilky. Já samozřejmě chápu, že babička je zde doma, to také vždy bude. Ale jednou chtěla, aby jsme tu byli, tak musejí se přeci udělat nějaká pravidla, jak si „nelézt“ na nervy. Babička je milionová, ale jak už jsem napsala, jsou věci, který mi opravdu vadí. Celý život se o někoho starala a teď to dělá nám. Už jsem jí několikrát řekla, že to budu dělat, že to udělám, ale nepustí mě k ničemu. A radši ráno vstane dřív a rychle rychle žehlí, aby to měla, než vstanu, nemusela bych si na jednu stranu stěžovat, ale myslím, že ti pochopíte, co tím myslím já… mít to svoje, dělat si svoje… a samozřejmě klidně i pro babičku, pochopitelně…
Pořád je to stejné! 2 generace nemůžou z 99% žít spolu, protože ta jedna je zvyklá na něco jiného a nemíní se té druhé přizpůsobovat.
Nemuzeme se odstehovat, cekame mimco v lednu a babicka tady nemuze zustat sama, protoze jeji zdravotni stav uz ji nedovoluje byt sama..ma dny kdy nemuze vubec chodit, ani si neuvari a nedojde nakoupit, pak jsou i svetle dny kdy to zvlada..jsem tu od toho, ze ji pomuzu, zvlast v ty dny, kdy je na tom blbe, ale kdyz se ji udela lepe, mou pomoct odmita..myslim ze se citi zbytecna..nekdy rika, ze by mela jit do domova-ale pouziva to, dle meho nazoru, jako druh vydirani..nechce tam jit
jak ji mam slusne vysvetlit, ze jsme ji prisli pomoct a ze nam neni na obtiz..
Je to tak, nejlepsi je, kdyz kazda generace zije sama-ale co s tou starou generaci, ktera uz sama zit nezvladne?
nechceme babicku supnout do domova z jejiho vlastniho baraku
a oni se nedokazi smirit s tim, ze uz to sami nezvladnou.. ![]()
@kvetinova No, třeba za ní pravidelně docházet… ale jinak jede domácnost podle ní.
@Linda86 dobry den, mohla bych se zeptat, jak jste to nakonec vyresili? Smirila jste se s tim nejak, jak? U nas je temer totozna situace, teda, jen nebydlime v byte, ale v domecku, ale bez chodby. Tzn, ze prochazime pres babiccino. Jsem rada, ze to nekdo mel/ma stejne. I ty pocity sedi, je to hrozny zasah do soukromi, ale nadruhou stranu, babicka se taky musela uskromnit… Kolikrat si pripadam jako ta nejhorsi, protoze ne vzdy me muj manzel dokaze pochopit…
Tak me jen zajima, jestli se u Vas neco zmenilo, a zdali jste stastnejsi? Pekny den…
@Fizgi.g A v cem konkretne je problem?
My bydlime v domku s mym otcem (77). Ale ma svuj pokoj, kuchyn i koupelnu. Zajistuji mu jako dcera kompletni servis (po cely zivot bylo o neho postarano, tak jsem to po smrti maminky prevzala do rukou ja). U nas to funguje ![]()
@Fizgi.g píše:
@Linda86 dobry den, mohla bych se zeptat, jak jste to nakonec vyresili? Smirila jste se s tim nejak, jak? U nas je temer totozna situace, teda, jen nebydlime v byte, ale v domecku, ale bez chodby. Tzn, ze prochazime pres babiccino. Jsem rada, ze to nekdo mel/ma stejne. I ty pocity sedi, je to hrozny zasah do soukromi, ale nadruhou stranu, babicka se taky musela uskromnit… Kolikrat si pripadam jako ta nejhorsi, protoze ne vzdy me muj manzel dokaze pochopit…
Tak me jen zajima, jestli se u Vas neco zmenilo, a zdali jste stastnejsi? Pekny den…
My jsme na tom úplně stejně. Též bydlíme s babičkou manžela a procházíme stejnou chodbou, kde bydlí jeho babička, tudíž žádné soukromí. Babička není dvakrát samostatná, občas ji vaříme, nakupujeme atd.. Dost vytížený manžel ji musí často kontrolovat, vozit na vyšetření, prostě dobré to není.
X hádek s manželem ohledně bydlení a stěhování bohužel nepomohlo.
@cecetka píše:
@Fizgi.g A v cem konkretne je problem?
My bydlime v domku s mym otcem (77). Ale ma svuj pokoj, kuchyn i koupelnu. Zajistuji mu jako dcera kompletni servis (po cely zivot bylo o neho postarano, tak jsem to po smrti maminky prevzala do rukou ja). U nas to funguje
Problém je ve ztrátě soukromí a mnohým dalších faktorech. Je to otec, nikoliv tchán nebo tchýně, což je také rozdíl.
Nevím, zda máte děti, ale starat se například o dvě malé děti, svoji domácnost a zaměstnání a ještě k tomu o starého člověka je dosti složité.
@cecetka píše:
@Fizgi.g A v cem konkretne je problem?
My bydlime v domku s mym otcem (77). Ale ma svuj pokoj, kuchyn i koupelnu. Zajistuji mu jako dcera kompletni servis (po cely zivot bylo o neho postarano, tak jsem to po smrti maminky prevzala do rukou ja). U nas to funguje
Přečti si původní diskuzi zakladatelky - je to manželova babička, nikoliv její vlastní babička - to je taky rozdíl.
Největší rozdíl je - kromě toho, že vy bydlíte s TVÝM otcem - uspořádání bydlení - tvůj otec má vlastní kuchyň i koupelnu - což zakladatelka takto nemá. Rozdíl je navíc byt a domek - a to velice podstatný.
Taky by mě moc zajímalo, jak po 5ti letech od založení diskuze dopadla její zakladatelka… ![]()
@Gerberka Reagovala jsem na novy prispevek, ne puvodni. Dovedu si bez problemu predstavit, ze by takto s nami bydlel i tchan.
@Anonymní píše:
Problém je ve ztrátě soukromí a mnohým dalších faktorech. Je to otec, nikoliv tchán nebo tchýně, což je také rozdíl.
Nevím, zda máte děti, ale starat se například o dvě malé děti, svoji domácnost a zaměstnání a ještě k tomu o starého člověka je dosti složité.
A ci je ten dum? Stehovali jste se vy k babicce nebo babicka k vam? Neda se domek stavebne upravit? Abyste meli soukromi vy i babicka?
Staram se vlastne o 3 chlapy. Otce, manzela a syna, obstaravam 2 domacnosti, vsechno mam 2×. A 77 let uz fakt neni malo.
Příspěvek upraven 22.01.20 v 12:57
@cecetka ]
Ja jsem si neprisla ani tak pro radu, jako pro utechu, od nekoho kdo to ma stejne. Treba mi to pomuze zmenit muj postoj a kolikrat i pristup. Vim, ze jedine reseni je se odstehovat, nadruhou stranu vim, ze by ji to hodne ranilo. Stejne tak ja nechci, aby sla nekde do domova-je sobestacna, v lete pracuje na zahradce…
@cecetka píše:
@Gerberka Reagovala jsem na novy prispevek, ne puvodni. Dovedu si bez problemu predstavit, ze by takto s nami bydlel i tchan.A ci je ten dum? Stehovali jste se vy k babicce nebo babicka k vam? Neda se domek stavebne upravit? Abyste meli soukromi vy i babicka?
Tak to musite byt uzasna zena ![]()