Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodinné problémy, tchýně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
karfice
29.5.14 11:40
Na toto nepotřebuješ odborníka! Máš přeci svůj rozum. Promluv si s chlapem, nepomůže to, fajn, narovinu si promluv s tchýní. Nepomůže to, fajn, nejezdi za ní. Dítě předej manželovi, ať s ní jede za maminkou, a ty si udělej svůj program.
- Citovat
- Upravit
29.5.14 11:43
Ahoj,
ber si příklad od švagrove. Nestýkej se.
Tu pani žadny odbornik nevyřeší, ale pomohl by aby chlap pochopil svoji roli manžela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.5.14 11:44
@karfice malému je 8 m, stále kojím, svěřit jí ho bez mého dohledu nemůže, je schopná nacpat ho „bůčkem“, absolutně mě nerespektuje… s manželem se mluvit nedá a s ní už vůbec, bohužel…
- Citovat
- Upravit
29.5.14 11:46
No, já teda pro odbornou pomoc jsem. Taková tchyně podle mě fakt dokáže manželství rozeštvat, nebyla by první ani poslední. A jak na chlapa, který je evidentně ještě na mamince závislý a k ní naprosto nekritický? To je „delicate business“, umění, které ne každá přímá a upřímná žena svede. Odborník může pomoct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 11:51
@Anonymní píše:
@karfice malému je 8 m, stále kojím, svěřit jí ho bez mého dohledu nemůže, je schopná nacpat ho „bůčkem“, absolutně mě nerespektuje… s manželem se mluvit nedá a s ní už vůbec, bohužel…
Ahoj, pokud ti nejde si s manželem promluvit, napiš mu dopis, všechno otevřeně, co tě trápí a že je to pro tebe dlouhodobě neudržitelná situace, že tě to negativně ovlivňuje. Zatím bych nenastiňovala žádné řešení, počkala bych, jak zareaguje manžel. A nezapomeň, je to tvůj život, ty si vybíráš, s kým se budeš stýkat, nenech se do ničeho nutit. Úplně klidně bych tchýni oznámila, že sis vztah mezi vámi dvěma představovala jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.5.14 11:51
Pomoci by měla manželská poradna, můžeš tam jít i sama.
Překonej období, dokud je dítě takto malé, a pak ho tam posílej s tátou samotné, nejezdi tam.
Mě taky tchýně psychicky ničila, a takto jsem to řešila já. Od roka a půl tam jezdili sami. Jenže teď máme zase mimino a jezdíme všichni. Znova zažívám podobný kolotoč, ale už to snáším líp, nenechám si nic líbit, a tchýně už si tolik nedovoluje. Malé je 7m.
- Citovat
- Upravit
karfice
29.5.14 11:53
@Anonymní píše:
@karfice malému je 8 m, stále kojím, svěřit jí ho bez mého dohledu nemůže, je schopná nacpat ho „bůčkem“, absolutně mě nerespektuje… s manželem se mluvit nedá a s ní už vůbec, bohužel…
Tak se s vnukem nemusí vídávat vůbec, co ty nato?
- Citovat
- Upravit
29.5.14 11:54
Tady poradna nepomuže, jí už nikdo nepředělá, nestýkala bych se sní vubec, pokud manžel se tě nedokáže ani zastat, jako že kojení je to nejlepší pro dítě a taky nejlevnější, tak bych mu řekla že ona pro mě neexistuje a nechci o ní nic slyšet, at si tam jede, ale mě doma nic nevypráví, jak reagoval, když si kvuli ní málem potratila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 11:57
Mám za to, že v každém okresním městě bude nějaká manželská poradna. Ale nejsem si jista, že kdokoli tohle za tebe vyřeší. Problém totiž nemá manžel - nýbrž ty. A tvůj problém není tchýně, nýbrž tvůj muž.
Válečné strategie jsou dvě. Obě zní „poznej svého nepřítele“. Jedna radí, udělat si z nepřítele přítele ( 
chápu, že v určitém stádiu to není ani představitelné, s tchýní se přátelit), druhá, dokonale využít poznaný terén. Doslova zneužítz tchýniných slabostí a chyb a naopak využít jejích předností a nakvartýrovat se do nich tak před svým mužem - protože bohužel on prostě v tomto směru nedospěl a furt je tahán maminkou za ruku. Tudíž budeš jí muset nahradit.
Třetí varianta je něco mezi - dopřeješ manželovi kontakt s JEHo rodinou, ale sama jí budeš ignorovat. Což je takovej kočkopes a občas to chce víc sil než tahat tchýni za její vycpanou podprsenku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
29.5.14 12:00
Škoda, manželovi ještě nedocvaklo, že teď jste jeho rodina vy, ne matka. Navrhni mu poradnu, nebo společnou návštěvu psychologa.Od tebe si myslím, žádné argumenty nepřijme, bo je pod vlivem matky.Jako první, co bych idělala, požádala bych manžela, aby omezil návštěvy matky a víc se věnoval tobě a dítěti. Ale vidím to černě.
- Citovat
- Upravit
29.5.14 12:01
@Emilie píše:
Mám za to, že v každém okresním městě bude nějaká manželská poradna. Ale nejsem si jista, že kdokoli tohle za tebe vyřeší. Problém totiž nemá manžel - nýbrž ty. A tvůj problém není tchýně, nýbrž tvůj muž.
Velmi trefně!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 12:14
Já mám podobnou zkušenost,..že by to vydalo na román 
Manžela asi nepředěláš, jednou je to jeho matka a navždy zůstane. Měl by si ovšem uvědomit, že jeho hlavní rodina jste teď vy. U nás izolace nepomohla, ani by to dost dobře nešlo. Přesně jak tu bylo zmíněno. Je třeba pracovat na sobě, nenechat se rozhodit (to je ze začátku velmi těžké). Prostě si ty řeči nebrat osobně. Není to hned, ale vcelku slušně jsem se naučila smeč (slušně a s úsměvem) vracet 
Ten pohled na ni byl pak k nezaplacení 
Miluji film „Příšerná tchyně“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.5.14 12:22
Anonym2.Jsem teď zrovna v roli tvého manžela a věř, že to není role jednoduchá. Můj otec a můj manžel se nesnesou, chodím na návštěvy k otci sama a cítím se jako idiot, totéž rodinné oslavy, chodím sama protože oni se nesnesou a pořád se cítím jako idiot, protože se mě pokaždý všichni ptají, kde je manžel, proč nepřišel. Mám svého otce ráda, ale popravdě moc se mi k němu chodit nechce, na manžela nijak nenasazuje, ale je jasně vidět co si o tom myslí(jak můžu žít s člověkem, který ho nenávidí)to samé vidím doma když příjdu od otce. Nemáš to jednoduché, ale neodsuzuj manžela, pro něho je to taky těžké. Dávám ti jen pohled z druhé strany, abys trochu pochopila, jak se asi cítí tvůj muž 
- Citovat
- Upravit
29.5.14 12:31
@karfice Já tedy souhlasím. Takhle velké dítě přece už nekojíš pořád. Dej manželovi sebou příkrmy a zaúkoluj že musí dohlédnout aby ho nakrmili jen tím. Budeš mít volné odpoledne, babička si užije dítě a určitě je to dobré i pro dítě když se naučí být chviličku bez maminky. Pokud se to tenhle typ ženy tak jí stejně nevyhovíš kdyby ses na hlavu stavěla a nestýkání se je jediné řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, anonym z celkem pochopitelného důvodu, pokud by mělo dojít k „odtajnění“ prosím raději smazat.
Velmi mě trápí manželova matka, je to velmi dominantní osoba, která byla vždy zvyklá o všem za všech okolností rozhodovat. Manžel je v podstatě jedináček ( velký věkový rozdíl mezi sourozenci), vždy jí poslouchal téměř na slovo. Řeči typu, že sem neschopná, nic neumím, malej je zaostalej protože v 6 měsících ještě neseděl, že mám přestat kojit, snaha rozhodovat o tom, co budu jíst já i malej, co bude nosit atd. mě sice štvou, ale je to to nejmenší oproti tomu, že byla tak neurvalá, že mě v 17. týdnu těh. dokázala, tak vynervovat, že sem skončila s hrozícím potratem v nemocnici, dokonce manželovi, neustále volala, že simuluju, že za mnou nemá ani do nemocnice jezdit, den před svatbou udělala scénu, že z toho nemá žádnou radost a že až manžela přejde zamilovanost, že uvidí… V 27, tt, mě při další hospitalizaci byla potěšit v nemocnici s tím, že by malej neměl být atd. mohla bych pokračovat donekonečna…
Nebydlíme s nimi, manžel k nim jezdí každý týden i 2× ( my jsme s věčně sami doma), já tam jezdím tak jednou za měsíc, ale týden se pak z té návštěvy vzpamatovávám.
Já určitě taky nejsem bez chyby, momentálně jsem už tak naštvaná a plná nenávisti, vůči ní, že si začínám uvědomovat, že to takhle dál nejde.
Velmi to narušuje náš vztah, manžel mě strašně zklamal, že nedokázal nastavit nějaké mantinely a nechal to dojít takhle daleko.
Jen pro info, svou první snachu od druhého syna také nesnáší, v podstatě se nestýkají s většinou příbuzenstva i s vlastními sourozenci. Tchán je 100% podpantoflák.
Nejhorší je, že nechápe nebo spíš nechce chápat co se děje, že po něm nechci, aby je „zavrhnul“, ale aby zvolil nějaký kompromis a prostě si nenechal všechno líbit…
Chtěla bych se obrátit na nějakého odborníka, nevíte kdo toto řeší? Nějaká poradna pro rodinné vztahy?