Správná výchova dětí - dokument V síti

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
22.5.22 13:31

Správná výchova dětí - dokument V síti

Ahoj, zakládám téma k zamyšlení a hlavně pro inspiraci. Omlouvám se za anonym.
Zatím mám děti malé, ale za pár let to budu řešit.
Zamýšlela jsem se nad řešením problematiky zneužívání dětí přes internet - např. tak, jak to bylo vyobrazeno v dokumentu V síti.
Pokud se dítě nedej bože dostane do situace, že se nechá někým po netu zlákat a pošle mu svoje nahé fotky a následně je tím dotyčným vydíráno, může to v krajním případě skončit i sebevraždou dítěte (strach z reakce rodičů atd.).
A já jsem tak přemýšlela, jakým způsobem na tato rizika na internetu děti připravit. Bavím se třeba o 10letém dítěti, které dostane svůj první telefon a ikdyž tam nebude mít internet, všude jsou k dispozici veřejné wifi, takže člověk asi úplně tomu přístupu na net nezabrání.
Dětem samozřejmě vše vysvětlím - a řeknu, že se nikdy nic žádným cizím lidem neposílá, popř. jim pustím i ten dokument. Ale jde mi spíš o to, jak dětem vysvětlit, že ikdyby se někdy dostaly do nějaké hrozné situace, tak ať vždy přijdou za námi - rodiči a společně to vyřešíme. Aby se nebály a pak to nechtěly řešit třeba tou sebevraždou. Ale zároveň, jak to vybalancovat, aby si zase díky tomu nemyslely, že si můžou dovolit cokoliv, protože rodiče to vyřeší, pomůžou a jede se dál.
Jak tuto výchovu řešíte vy?

Doufám, že je alespoň trošku srozumitelné, na co se ptám. Pokud ne, tak se omlouvám, a velice bych ocenila slušnou diskuzi :oops:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
24327
22.5.22 13:50

Tak to není primárně o tom, že to dítěti vysvětlíš, ale že si s ním vybuduješ vztah, ve kterém k tobě bude mít důvěru a nebude se bát přijít s tím, že se něco takového stalo. A cesta není mu internet zakazovat, ale naučit ho se v tom prostředí pohybovat a existovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.5.22 14:10
@terien píše:
Tak to není primárně o tom, že to dítěti vysvětlíš, ale že si s ním vybuduješ vztah, ve kterém k tobě bude mít důvěru a nebude se bát přijít s tím, že se něco takového stalo. A cesta není mu internet zakazovat, ale naučit ho se v tom prostředí pohybovat a existovat.

Ale jak najít ten balanc v budování důvěry? Nebýt moc přísná versus nebýt moc benevolentní.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
22.5.22 14:16

Ještě to rozvedu. Moje máma byla přísná. Tak přísná, že kdybych měla nějaký takový problém, bála bych se její reakce. Zároveň ale díky tomu, že byla přísná, jsem se do žádných problémů nedostala - i kvůli strachu z její případné reakce. Kdyby byla benevolentnější, asi bych byla schopná v pubertě dělat pěkný koniny… :oops:

  • Citovat
  • Nahlásit
24327
22.5.22 14:30
@Anonymní píše:
Ale jak najít ten balanc v budování důvěry? Nebýt moc přísná versus nebýt moc benevolentní.

To uz musíš vědět ty, jak chceš své děti vést. Jestli cestou zákazů a trestů nebo opačně. Dokonalá máma nebudeš tak ani tak.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22.5.22 14:36

Víte, ti úchylové tu byly vždy, jen ty metody se mění. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale velkou vinu na tom mají právě rodiče, kteří ke svým dětem nemají vztah. Ve dvou letech jim dají do ruky telefon, nebo tablet a to jen proto, aby měli klid. To je prostě špatná cesta k vybudování vztahu, tímto se vybuduje maximálně závislost na těch patlátkách. Děti potřebují mít silnou vazbu na rodiče a to v podobě kladných zážitků. A to rozhodně není o tom, jaké hry ve svém dětství hráli. Ta snaha je o to těžší, když druzí tyto přístroje mají a vaše děti se s nimi kamarádí. Je opravdu neštěstím, když je počasí jako je dnes a zeptáte se dítěte, proč nejde ven. Odpověď: „A co tam budu dělat“, nebývá nikterak ojedinělá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43288
22.5.22 14:38

Sice máš děti malé, ale už teď byste mrli mluvit o tom, že ne všichni dospělí to myslí s nimi dobře a že může vždycky, když bude problém, za nimi přijít. Ono to pozná už malé dítě podle tvých reakcí, jestli je možné se s tebou při problému domluvit nebo ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22.5.22 14:44
@Anonymní píše:
Ještě to rozvedu. Moje máma byla přísná. Tak přísná, že kdybych měla nějaký takový problém, bála bych se její reakce. Zároveň ale díky tomu, že byla přísná, jsem se do žádných problémů nedostala - i kvůli strachu z její případné reakce. Kdyby byla benevolentnější, asi bych byla schopná v pubertě dělat pěkný koniny… :oops:

Ona ta přísnost by měla být úměrná k povaze dítěte. Živější dítě obvykle vyžaduje větší přísnost. Ale pokud nechcete jít touto cestou, tak musíte dítěti vymyslet takový program, aby se nenudilo a pracovalo na sobě. Většinou se jedná o nějaký sport, či hudební nástroj… atp. Rodič by měl umět hlavně chválit, když se dítěti něco povede. Bohužel v naší společnosti je to spíše naopak, že se na dítě řve, když něco provede a pochvaly se moc nedostává. I když i v tomto směru se situace pomaloučku zlepšuje. Jsou rodiny, kde si uvědomují, že před onou starostí je hlavě radost z potomka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
701
22.5.22 14:50
@Anonymní píše:
Ještě to rozvedu. Moje máma byla přísná. Tak přísná, že kdybych měla nějaký takový problém, bála bych se její reakce. Zároveň ale díky tomu, že byla přísná, jsem se do žádných problémů nedostala - i kvůli strachu z její případné reakce. Kdyby byla benevolentnější, asi bych byla schopná v pubertě dělat pěkný koniny… :oops:

A možno keby prísna nebola, tak by si tie koniny nerobila tiež :nevim:
naši napríklad prísni neboli, naopak mali sme dosť veľa voľnosti a tým pádom aj vlastnej zodpovednosti - a pre mňa vďaka tomu nebol problém opakovane odmietnuť (v nejakých 14) aj nejaký ten chlast či trávu v parte kde to v tej skúšali všetci ostatní a ponúkali mi :nevim:
Naopak niektoré decká vedené hodne prísne potom využívali každú možnosť sa urvat z reťaze a vyviesť niečo nebezpečné.

Anyway ale, k téme - dá sa nájsť kopa veľmi kvalitných materiálov ako dieťa vychovať k tomu, aby nebolo ľahkou obeťou. Nielen na internete, ale aj napr v kostole, príbuzného, na tábore.
Základ je od malička sa nebáť témy, normálne pomenovať časti tela správnymi názvami, naučiť dieťa ktoré časti tela sú privátne a ak ich po ňom niekto chce vidieť / sahat tak sa nebáť odmietnuť.
Dvak, (tu má VEĽKÚ nevýhodu autoritativna výchova) naučiť dieťa že je OK vymedziť si hranice. Zas už od pomerne malička. Aby nežilo len vo svete kde sa voči dospelému musí iba držať huba a krok, lebo potom ľahko príde niekto dospelý ktorý presne toto využije.
A za tretie, naučiť dieťa nemať tajnosti, rozlíšiť tajomstvo a prekvapenie. Z nevinného „dáme si zmrzlinu a mame to nepovieme“ od babičky sa dieťa môže nenápadne naučiť zatajovať aj dôležité veci, príde sexuálny predátor a dieťa už zvyknuté zatajovať takto kopu vecí, začne tajiť veci ako „dali sme si pusu ale mame to nepovieme“, je do toho oveľa ľahšie vmanipulovatelne. Aby teda vedelo rozlíšiť toto - čo je nebezpečné od „mame nepovieme aký darček sme jej kúpili na vianoce“

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3585
22.5.22 14:55
@Anonymní píše:
Ještě to rozvedu. Moje máma byla přísná. Tak přísná, že kdybych měla nějaký takový problém, bála bych se její reakce. Zároveň ale díky tomu, že byla přísná, jsem se do žádných problémů nedostala - i kvůli strachu z její případné reakce. Kdyby byla benevolentnější, asi bych byla schopná v pubertě dělat pěkný koniny… :oops:

Tohle hodně závisí na tom dítěti. U jednoho z potomků jsem si téměř 100% jistá, že příliš přísná výchova by vedla akorát tak k tomu, že půjde hlavou proti zdi a ty koniny bude dělat už jen z trucu.
Ale naprosto chápu tvoje obavy. Já mám děti 13 a 11 let a doufám, že jsme do nich vložili to nejlepší, co se dalo. Přístup k internetu mají, ale zajímáme se o to, co tam sledujou. Kromě toho podporujeme „neinternetové“ zájmy, trávíme společně čas, snažíme se bavit o tom, co je třeba baví, co zažily, ale i co je trápí. A hlavně je pořád utvrzujeme v tom, že je máme rádi, i když jsou občas protivní, občas se něco nepovede atd. Že jsou prostě naši se všemi svými skvělými i horšími stránkami. Víc toho asi nesvedeme a doufáme, že to bude stačit.
Ale stejně se toho hloupého telecího období bojím. Co když se třeba chytnou blbé party, co když se zamilujou do patologického partnera, co když jim rupne v kouli…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26258
22.5.22 15:33

Vítek má Family Link, už teda jenom pár měsíců, protože mu brzo bude 13. Nedostane se na běžně dostupné stránky a stahované aplikace mu musíme povolit přes náš telefon.
Jednou se stalo, že hrál nějakou online hru a s někým odtam si psal. Tomu dotyčnému dal moje telefonní číslo a ten dotyčný mi zavolal. Naštěstí to byl skutečně stejně malý kluk, jako Vítek a byl dost vyplesklý z toho, že jsem to zvedla. Víťa byl taky dost vyplesklý, když jsme mu začali vysvětlovat, že dávat telefonní číslo lidem na internetu je špatný a že to taky nemusel být ve skutečnosti malý kluk, ale nějaký dospělý, který by mu mohl ublížit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.5.22 18:03
@Anonymní píše:
Ještě to rozvedu. Moje máma byla přísná. Tak přísná, že kdybych měla nějaký takový problém, bála bych se její reakce. Zároveň ale díky tomu, že byla přísná, jsem se do žádných problémů nedostala - i kvůli strachu z její případné reakce. Kdyby byla benevolentnější, asi bych byla schopná v pubertě dělat pěkný koniny… :oops:

Jenže jsou dva typy lidí/dětí, kteří mají přísnou výchovu. U jedněch převládne strach, u druhých odpor-opozice. Já byla přesně ten opačný typ, kdy přísná výchova fungovala do puberty - tak do 15-16 nejvejš. Pak jsem to rodičům doslova hodila na hlavu a riskovala kolikrát víc než vrstevníci, kteří měli tu výchovu benevolentnější. Naštěstí jsem neměla v sobě sklony zkoušet drogy a tak, ale třeba by vůbec nevěděli, kde mě hledat kdyby něco. Ve třeťáku na střední jim oznámila, že končím, že mám úplně někde jinde práci a bydlení a čau. Totálně ztratili kontrolu, už nezmohli nic. Než jsem odešla, byly to tak 3 roky, kdy jsem jim všechno, co do mě vkládali, postupně vzala, zmuchlala, hodila pod nohy a se zájmem čekala, co vymyslí, páč nářez, řev a zákazy na mě dávno neplatily.
Jinak - informace. Já sama zrovna na toto téma volila informace bez nějakých změkčení (když syn začal hrát svou prvni on-linovku se, spolužáky), nezůstala jsem u toho, že existují „zlí“ lidé a mluvila i o všemožných sexuálních poruchách, o tom, jak takoví lidé hledají a loví své oběti. Že takoví lidé nemyslí a necítí jako my - ale úplně jinak, ale nemusí to být hned znát. Že ne každý, kdo třeba v on-line hře tvrdí, že mu je jedenáct, je opravdu jedenáctiletý kluk. Že pokud nick nezná (není to nick kamaráda že školy), nevede s nimi osobní diskuze, nedává informace o sobě a ať mi to hlásí, kdyby se tak dělo, že by, si chtěl najednou někdo cizí třeba jen víc povídat. Že šikana neexistuje jen ve škole, ale i v kyberprostoru. Že co vyfotí, nahraje, napíše, už tam navždy zůstane. Že v tom kyberprostoru je na jedné hromadě víc porouchaných lidí, než potká venku atd. atd. Já se třeba nebojím, že by měly moje děti strach se svěřit, bojím se toho, že třeba něco nebudou mít schopnost rozlišit včas.

  • Citovat
  • Nahlásit
3867
22.5.22 19:35

Samozrejme dulezita nejaka prevence, myslim, ze se dnes odehrava dost i na skolach, aby dite vedelo, co se muze stat…a pak je tady ta cast s rodici, kdy je zasadni vzajemna duvera, venuje se tomu doktor Studnicka, skupina dovychvat na fb…nejsou jen prisni nebo benevolentni rodice. Deti muzou mit nastavene hranice, ale je dulezita laskavost, take je dulezite detem naslouchat, ale opravdu naslouchat, nezlehcovat jejich problemy, take si uvedomte, jak s detmi jednas, kdyz neco provedou, jestli jsi smutna (treba i brecis), trestas je, kricis..nebo treba hledas reseni, das sanci diteti, jak vec napravit…je toho vic..mrkni do te skupiny

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat