Poradna duly
Jana Čurdová
Srpen 2006
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.9.06 15:13
My jsme pojištěnci OZP-207. Miminko má automaticky po matce pojistovnu, ale nemusí to tak být, může ho přihlásit jinam.. My jsme doma všichni tři u této pojištovny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.06 15:16
PANORAMKO:
nám taky malá řvala jak na lesy, když jsem ji přebalovala 
, spíš bych řekla, že pištěla jak malá kozička Sousedi si taky určitě mysleli, že ji tady mučíme Ale ted s tím už nějak přestala, díkybohu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.06 16:05
Ahoj holčiny
Tak to u nás se kojí 10 minut, pak malá vytuhne, vezmu jí prso, do 5 minut začne revat jak na lesy, přistrčím prso, cucá, je spokojená, za 10 minut zase usne 
…a takhle se to opakuje tak 3× i 3/4 hodiny. Ke konci už nemůže, kroutí se, heká, funí, prdí a kadí jako divá, ale nepustí 
A odříhnout si pořád moc neumí, tak jí nakonec nechávám spát na boku, aby mohla vypustit „slinu jedůvku“, jak říká kamarádka 
Poslední dobou, když usne, děsně se u toho hází, funí, heká, fakt jak starej chlap, že se musíme s taťkou mrskat Takový něžný miminko a jak šílený pazvuky vydává Ale chrní 
kolikrát jí fakt musím vzbudit, aby se najedla, je přece jen maličká - v 5ti týdnech bude mít odhaduju 3.40 kg… no, ze 2 kg původních…co bych chtěla, že Ale je zdravá jako řípa a to je důležité. Jediné, co nás trápí je moučnivka, ale ta už je taky na ústupu. Navíc to není žádná trága.
Koupání milujeme, obzvláště, když nám maminka polévá bříško teplou vodičkou hmmm, to je bááájo
U přebalování ale taky řveme jak na lesy
Tak já se na ní zase mastím mrknout, už zase chrumdí podezřele dlouho.
Hezký zbytek neděle a pohlazeníčko všem pidilidem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.06 16:48
Caute babulky,
tak aj ja hlásim návrat domôv z pôrodnice. Včera nás pustili, tak som si zhruba prečítala, čo ste popísali. Ďakujem za blahoželania.
Akosi ani nemôžem uveriť, že už to mám za sebou. No pôrod, pozerám na to inak teraz a predtým. Ako som pred odchodom do pôrodnice písala, v noci mi začali pomaly bolesti. Ale v pohode sa dali vydržať a ja som stále myslela, že sú to zase len poslíčci. Sledovala som čas a opakovali sa v 7 až 10 minútových intervaloch. Tak to trvalo cca. do obeda, odišla mi ďalšia časť hlienovej zátky, ale stále mi bolo relatívne OK, akurát tie bolesti sa stupňovali, tak som si hovorila, že to ešte vydržím, čo budem strašiť v pôrodnici. Okolo druhej ma ale riadne prehnalo a ja som začala cítiť dosť nepríjemné tlaky na konečník. Tak som sa osprchovala, povysávala izbu, najedla a vyrazili sme do pôrodnice. Vyšetrili ma, natočili monitor, kde boli vidieť krásne kontrakcie, len to ležanie pri tom bolo hrozné, otvorená som bola na 2cm.. Zhruba o 15. hodine som prišla do pôrodnice a hneď som hovorila, že by som rada epidurál. Za chvíľu mi lekár prišiel povedať, že to prichádza do úvahy tak okolo 19. hodiny, lebo anesteziologička je pri vážnej operácii. Keďže som bolesti ešte v pohode predýchavala, trochu pomohla sprcha, povedala som, že OK, budem sa snažiť to zatiaľ zvládnuť. Už okolo šiestej som bola ale otvorená na 7 cm, tak mi bolo jasné, že na EPI môžem zabudnúť. O siedmej mi pichli oxytocín, lebo kontrakcie vraj už neboli účinné a otváranie sa zastavilo. A to bola snáď najhoršia hodina v mojom živote. Už od piatej som mala pocit, že mi malá vylezie zadkom, ale po tej infúzke to sakra zosilnilo. Chvíľami som pomaly plakala a keď mi povedali krátko pred 20. hodinou, že ideme rodiť, bola som šťastná ako blcha. Bola som dosť vyčerpaná, chvílami mnou úplne triaslo, ale snáď za 5 minút bola malá vonku a ja som pocítila neskutočnú úľavu a keď som ju počula plakať, už som ani nevedela, že som rodila, nevnímala som nič len ten plač. Lekár povedala, že nato, že som prvorodička, to bolo veľmi rýchle, v podstate to trvalo snáď 4 hodiny a posledné 2 hodiny to bolo dosť ťažké. Dosť rýchlo som sa otvárala a malá dosť rýchlo zostupovala, vraj preto tak intenzívne bolesti.
Priateľ bol pri mne od prijatia do pôrodnice až do pôrodu, a hodinu po ňom. Neviem si predstaviť, akoby som to bez neho zvládla. A keď bola malá vonku a ja som na neho pozrela, tak reval ako malé decko-slzy ako hrachy, hlava sklonená na mojej hrudi. To bolo prvýkrát, čo sme spolu, že som ho videla plakať. A neskutočne dobre mi padlo jeho: ĎAKUJEM.
No a malinká je poklad. Väčšinou spinká, sem-tam nervačí, vtedy je úplne fialová od jedu, úplne si ručičkami škrábe po tváričke. A je to neskutočný papkáč. Už na sále sa nieže prisala, ale ona vyslovene rafla po bradavke a ťahala ako divá. A tak to aj ostalo. Keď ju dám k prsníku, tak hltavo po ňom skočí, až strach. Pritom jej dám papať vždy, keď si zapýta. Saje a saje až sa občas začne drhnúť. A potom sa tak blažene usmieva.
No a čo sa týka starostlivosti v nemocnici, nemôžem povedať krivé slovo ani na sestričky na pôrodnici ani novorodenecké sestry. Najväčší problém tam bola jedna krava, čo upratovala a nosila jedlo. Chovala sa, akoby bola primárom oddelenia, aj som s ňou mala pár výstupov, čo ma krava jedna tak nasrala.
Ježiši, to sú litánie.
P.S. Do galérie som hodila pár fotiek mojej princezny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.06 17:07
Mimulíku.. vítej doma, beruška je nádherná, moc vám to spolu sluší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.06 18:28
Mimulik , Viktorka je nadherna… jeste jednou moc gratuluju!
Tak jsem do patecniho vecera sama doma… asi se mnou jeste mlati hormony............ jsem z toho dost nervozni… 
Urcite to obrecim… 
Arthur nerad vecer usina… a uspaval ho tatinek, aby si maminka odpocinula..... no a ted su sama…
Zachvacuje me lehce panika… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.06 18:49
Panoramko - to zvládneš … ale chápu tě, mě se vždycky zmocňuje strach, když se Štěpulou zůstanu sama (a nejlepší je to v noci - třeba dneska usnul ve čtvrt na čtyři 
- kdy padám na držku, zatímco on řádí jak divý a já vím, že mi nikdo nepomůůůůže 
… naštěstí je to málokdy).
Mimuliku - popsalas to krásně 
! Taky si neumím představit, že bych tam manžela neměla , byla jsem mu strašně vděčná …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.06 21:26
Panoramko , já když mi malý nemůže usnout, tak si ho dám na břicho, nebo spíš mezi prsa, Danýsek se uklidní, zavrtí, uvelebí a za chvilku spinká. A pokud neusnu s ním, tak ho tak za půl hodunky přendám do jeho pelíšku a když usnu, tak tak spíme třeba 3 hodiny. A je nám fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 07:50
Lentilko, monikob , dekuju za povzbuzeni… nakonec prvni vecer i noc dopadly dobre… tak to do patku snad zvladneme bez tatky…
Nekdy fakt netusim, proc mi to nahani takovy strach…
Jinak Arthurek ma zatim ukazkove noci… vcera spal od 23h45 do 2h30 et pak od zhruba 3h do 6h25… Je to milacek…
Jo, at se snazim, jak se snazim… casto se procurava… Nic zaruceneho na to asi neexistuje, co? Krome srovnaneho pindika a radne utazene plenky… 
Preju vam vsem pekne ranko!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 08:53
Mimulik vítám tě zpátky!!!
Panoramka to zvládnete levou zadní ! Aspoň manžel uvidí, jaké jste šikuly!!! I když to už určitě ví 
!
Jinak já mívám od porodu infarktový stavy doteď, vždy při nějaké nové situaci… 
. Zatím to se mnou nešlehlo, ale v první chvíli jsem měla z toho strach. Prvně v nemocnici, když nás pouštěli dom. Všecko OK, jen jsem začla mít najednou mžitky před očima, vidět tak jako divně, nevím jak to popsat. Jako bych ztrácela periferní vidění - místo toho světlé mžitky a osůbku přede mnou jsem viděla jakoby dvakrát ! Sestřička že je to prý asi z tlaku, že málo piju, je fakt, když to „doředím“ vodou, zmizne to , ale že to prý může být i psychický, což si myslím že je asi k tomu, anóbrž mě to postihne fakt vždy, když je něco „nového“. Puštění domů, první cesta s malou kočárem k lékaři, první cesta s malou autem do Kauflandu na nákup…
Takže s sebou vždy budu brát lahev s vodou…
Jo a co se vás chci zeptat, mám takový dojem, že v jednom prsu se mi nějak nedělá mlíko, je to možné? Malá se včera zhruba tři hoďky vztekala, než mě napadlo, zkusit jí dát k druhému prsu a ejhle, najednou to fungovalo . Nevíte co s tím, kromě častějšího přikládání??? Dneska asi koupím meltu, ale co dál??? Nějaký čaj nebo tak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 09:02
Mimulik píše:
No a čo sa týka starostlivosti v nemocnici, nemôžem povedať krivé slovo ani na sestričky na pôrodnici ani novorodenecké sestry. Najväčší problém tam bola jedna krava, čo upratovala a nosila jedlo. Chovala sa, akoby bola primárom oddelenia, aj som s ňou mala pár výstupov, čo ma krava jedna tak nasrala.
Jóó, u nás v porodnici taky všichni super, jen ty uklizečky s nosičkama jídla v jedné osobě byly asi nejvíc důležité!!!
Mě tam taky jedna vytočila, až ten poslední den. Začla hledat ten igelit, jak se dává pod zadek a skoro jako bych ho snad měla v tašce!!! Sice jsem to ustála, ale nebyla jsem na ní vážně milá!!! Hlavně visel přes malou postýlku, paní asi při hledání zapomněla otevřít oči !!! A chytrá jak rádio! A otázky typu - kdy už si pro vás přijedou??? mě taky dostávaly! Prostě tahle jediná byla píííííp , ale pořád to bylo únosné!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 09:25
Prosím prosím smutně koukám , poraďte jak mám zařídit, abych měla u metříku Nikolky fotku!!!
Už mi z toho jinak totiž mrskne !!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 09:41
U nás v porodnici byly taky všichni fajn,ale jednou mi uklízečka vlezla až na WC. Vytírala podlahu v pokoji, tak jsem toho využila a šla na WC a ona mě viděla jak tam jdu a za minutu tam šla pro koš. Myslela jsem, že jí praštím. Ale jinak v pohodě.
Holky, náš Danýsek se trochu zbavil prdíků, včera spinkal skoro celý den, nebo na nás čumákoval, ale neplakal a v noci krásně spinká 3-4-5 hodin. Myslím, že je to hlavně tím, že jsem omezila mléčnou stravu. Už to tu někdo psal a taky je to napsané na těch kapkách Sab simplex, že prdíky jsou taky z mléčné stravy. A já v zájmu dělání mléka vypila i víc jak litr mlíka denně. Tak teď si dávám jen trošku do melty a prdíky jsou o moc menší. Kamarádka mi ještě říkala, že na bolavé břííško jsou dobré třešňové pecky, že se to prý prodává v DM drogeriích, tak se po nich mrknu. Že se nahřejí v mirovlnce a vydrží teplé déle než plínka.
Jinak, od noci ze čtvrtka na pátek mám zánět v prsu, bolí to jak čert, ale hnis z něho ještě nevytéká, tak snad to bude brzo dobré. V pátek jsem měla horečky skoro 39, ale Danýsek to asi vycítil, že mi není O.K. a po každém kojení usnul „jak mimino“. Manžel mi moc pomáhal, o Danýska se vzorně staral, jen kojit a odstříkávat jsem musela sama.
V pátek nás čeká 1. velká, ale moc smutná, cesta do Ostravy. Manželova babička je hooodně nemocná, tak jí jedeme malého ukázat, aby ho „aspoň ještě“ viděla. Né, že bych tam jela nerada, ale chtělo by to jiný důvod. Ale jsem ráda aspoň, že je to takhle, bála jsem se, že ani nestihnu porodit, než víte co.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jak předejít nástřihu
- 03.11.23
- Denise.H
Co mám očekávat od porodu?
- 23.10.23
- Irena002
Porod po CS
- 04.08.19
- Anonymní
