Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobry den, mam otazku. Chapali byste, pokud by si nekdo chtel odlozit statnice o 1 semestr, protoze se zkratka s ditetem nedokaze ucit tak, jak by si predstavoval a potreboval by vic casu? (Predtim bylo psani diplomky)Rupnout nechce, protoze muze mit cerveny diplom. A jasne, kazdej pred zkouskou rika, ze to neumi, ale tady ten pocit je vic nez objektivni. Co rict rodine, ktera to nedokaze pochopit? Ktera tvrdi, ze to je jen oddalovani problemu a pocity priste budou stejny. Ja si stojim za tim, ze ne. A jak si stat za tim i pred ostatnima, kteri to nechapou…? Neni to jedno, kdyz do prace jeste 2,5 roku stejne nepujde…? Dekuji za vase komentare.
@Gdala píše:
Dobry den, mam otazku. Chapali byste, pokud by si nekdo chtel odlozit statnice o 1 semestr, protoze se zkratka s ditetem nedokaze ucit tak, jak by si predstavoval a potreboval by vic casu? (Predtim bylo psani diplomky)Rupnout nechce, protoze muze mit cerveny diplom. A jasne, kazdej pred zkouskou rika, ze to neumi, ale tady ten pocit je vic nez objektivni. Co rict rodine, ktera to nedokaze pochopit? Ktera tvrdi, ze to je jen oddalovani problemu a pocity priste budou stejny. Ja si stojim za tim, ze ne. A jak si stat za tim i pred ostatnima, kteri to nechapou…? Neni to jedno, kdyz do prace jeste 2,5 roku stejne nepujde…? Dekuji za vase komentare.
já měla před dítkem taky trošku "zkreslené "představy o tom, jak to půjde…nešlo, tak jsem o rok prodloužila a problém byl vyřešen.
Ostatním bych to oznámila, že jsem to tak a tak udělala. Pokud se budeš ptát předtím, zahltíte vlastními názory, proč je to špatně a ty z toho budeš jen rozhozená…
@Gdala at ti všichni, kteří to nechápou, hlidaji denně dítě, aby ses mohla na zkoušku připravit.
Stát si za tím, co potřebuje daný člověk. Ostatní neví, jak to má a co se zvládne naučit. Já taky měla představu, jak se budu učit při kojení a psát diplomku, když dítko spí
Takže to dopadlo tak, že jsem si státnice o rok odložila. Nejdříve jsem se zaměřila na zkoušky (abych měla vše uzavřené). A pak už jsem jen psala diplomku a učila se 2 měsíce na státnice.
Prostě oznámit a hotovo. Ostatním do toho nic není. Ovsem za mě čím menší dítě, tím víc času na učení. Pokud máš teď mimino, půlroční? Super. 18mesicni batole bude úplně jiná liga. Pokud nemáš extrémně klidný a tichý dítě, tak věř, že za rok toho času a hlavne klidu na učení bude mnohem min. Pokud máš nauceno a čekáš na termín státnic, prostě to zkus. Pocit, že nic nevíš, je naprosto normální.
Ja si statnice rozdelila na 3 casti. Moje matka s tim mela problem, ale to je jeji vec, ne moje. Ja si v klidu dodelala bakalare a ted od zari jdu dal. Doufam, ze mi vezmou decko do skolky aspon 2× v tydnu, protoze s pulrocnim miminem se naucis, ale s dvouletakem uz to je horsi.
@Cullenova píše:
Ja si statnice rozdelila na 3 casti. Moje matka s tim mela problem, ale to je jeji vec, ne moje. Ja si v klidu dodelala bakalare a ted od zari jdu dal. Doufam, ze mi vezmou decko do skolky aspon 2× v tydnu, protoze s pulrocnim miminem se naucis, ale s dvouletakem uz to je horsi.
tak to jsem si myslela taky, ale byly noci, kdy se malá budila co 1,5hod a to jsem teda nebyla schopná vůbec ničeho, natož se učit
@Keyllah píše:
tak to jsem si myslela taky, ale byly noci, kdy se malá budila co 1,5hod a to jsem teda nebyla schopná vůbec ničeho, natož se učit
Ja to zvladla
. Ucila jsem se pres den, kdyz maly spal. Vecer mi to neleze do hlavy. Asi 2× si vzal tchan kocarek na prochazku (otazka max. 2 hodin) a den pred statnicemi si vzal chlap volno a ja cely den jen opakovala
.
Sama jsem se učila na státnice s malým dítětem, dokončovala jsem medicínu, bylo to děsné. Neprodloužila jsem, platila zbytečně semestry a stejně šla za rok, mozek mi nic nebral. Všichni se mě ptali, kdy to budu mít, ale pomoc nula.
Málo spánku, dítě furt něco chtělo ( nebo mi to minimálně tak přišlo) a už předtím roky bez odpočinku.
Zpětně rok odklad( přerušení ) a pak na zkoušku by vyšel levněji a ještě bych si nepřipadala tak blbě, že to pořád nemám hotové a že neplním svá nesmyslná očekávání.
Hlídání téměř nula, dcera věčně se mnou, manžel pořad v práci, jesle nešly, nemohla dlouhou dobu mezi děti.
Učení při kojení, v noci, při cvičení na trenazeru, při prochazkach, kdekoliv se dalo.
A jak jsem si ještě myslela, ze mam s mimcem málo času, tak od začátku lezení, chůze atd jsem teprve zjistila, co je to málo času, to se nedalo poradně soustředit už vůbec, kdyz malá tvořila sebevražedné mise.
Za mě odložit, ostatním není nutné nic vysvětlovat, stejně to většinou neocení.
Ostatní Ti do toho nemají co mluvit. Udělej si to tak, jak cítíš, že Ti to vyhovuje.
Měla jsem nespavé mimčo, školu 200 km daleko, odkládala jsem o rok.