Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Strach být s dětmi sama přes noc
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.10.22 18:53
Strach být s dětmi sama přes noc
Mate prosím někdo zkušenost? Vždy když odejde manžel na noční směnu, mám šílený strach z toho, byt s malými dětmi sama doma přes noc. Takový špatný pocit, kdyby se něco stalo, bylo jim zle nebo cokoliv, jsem tu na ne sama. Někdy se mi to prohloubí až do takovýho stavu úzkosti. Nedokážu potom když je uspim, jít se normálně dívat sama na TV ale hned lezim s nimi klidně i v 19:00.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
krecik.dzungarsky
6.10.22 18:57
Pokud bys měla kojence, tak bych si klidně myslela, že máš přinejmenším poporodní blues. Napíšeš přibližný věk dětí. Nebo jsi jen přehnaně úzkostná 
.
- Citovat
- Upravit
6.10.22 19:01
Takto to má spousta žen, které žijí s dětmi samy 
patřím mezi ně, děti 3 a 4 roky. Tak nezapomeňte na to, že i kdyby se náhodou něco dělo, tak vždycky můžete zvednout telefon a zavolat zachránku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.22 19:01
Takové myšlenky jsem měla občas, když jsem měla nejstarší děti hodně malé a neuměly použít telefon, zavolat sousedy. Ale ne do té míry, že by mi to otravovalo život. A taky ne ve smyslu, že já si s nimi neporadím, protože mám vše na dosah a bydlím pár kroků od nemocnice. Spíš, že by se mohlo stát něco mně, upadnu do bezvědomí a nebudou umět zavolat pomoc.
Ale jakmile nejstarší dítě dorostlo do stavu, že by umělo přivolat pomoc, přešlo mě to. O podobných situacích se občas bavíme a nacvičujeme je. Teď fungujeme normálně sami i dlouhou dobu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.22 19:04
Měla jsem to podobne, s prvním dítětem když bylo malinke. Doporučila bych udělat si plán, co bych dělala, kdyby se něco pravdu dělo. Komu zavolám, jak budu postupovat. Pak už to nebude ten abstraktní strach, kdyby něco, ale budeš mít představu, jak postupovat a nebude tam to děsivé neznámo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.22 19:08
Jojo, taky to mám. I když mám byt sama s jedním ditetem nebo bez obou, stejně ten pocit 
proste se bezpečně cítím jen s manželem když jde do hospody, špatně spím a čekám 
to už musím byt joooo unavená, abych v tom případe usnula a nevzbudila se a nehledala ho nějak to neresim, proste to tak mám, a co
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.22 19:19
A kolik je dětem? Měla jsem panickou hrůzu, když jel manžel na služebku do zahraničí na 3 noci, a já zůstala doma sama s batoletem a tříměsíčním kojencem. Měli jsme ale “v pohotovosti” prarodiče, kdyby se něco stalo, zavolala bych jim a rychle by přijeli. I tak to nebylo příjemné, hlavně večer vše zvládnout sama a ty noci. Teď jsem taky několik dní doma bez manžela, ale kojenci už bude rok a už nemám strach vůbec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.22 19:43
@Enna123 
mívala jsem to občas na chalupě - mimo civilizaci trochu a jako dítě u jedné staré babičky ve strašně hnusném starém domě (tam jsem se tak bála jako osmileté dítě, že jsem si dávala nůž pod polštář, bála jsem se „Něčeho“, ničeho konkrétního)
dodnes se cítím líp, když mám u sebe psa, to se nebojím taky mám pořád u sebe mobil.. tchýně má na mobilu kvůli strachu (taky se prostě v noci bojí) navolenou volbu na 112 a dost jí to pomohlo, říkala, že od té doby, co to má na Jedničce, tak se jí spí líp..
Strach je základní lidská emoce, někdo ji cítí víc, někdo míň, mění se to i dle situace a životní etapy, není zač se stydět, udělej si Organizační opatření (ten mobil, volání, cokoliv, co přispěje tvému pocitu bezpečí), někomu pomůže si doma udělat kamerový systém před domkem (bavím se o polosamotách apod.)… Stanov si scénář, co bys dělala, navol si předvolby, nenech se děsit.. A pro mne ten pes, no 
ten mi hlásí celý život (už tedy třetí v řadě) prostě cokoliv a vím, že je někdo/něco poblíž (obvykle kočka nebo nějaký soused-ka na pokec ) Děsné bylo, když loni Ježek tak strašně dupal a funěl pod oknem ložnice na chalupě, že to fakt znělo jak nějaký úchyl nebo ožralec pes 3× zaštěkal, já rožla, viděla jsem už jen kuličku, jak mete pryč
Nebooj, jsi úplně normální 
Příspěvek upraven 06.10.22 v 19:46
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.22 19:45
Dobrý den myslím že se nemusíte znepokojovat. Je spousta žen co se bojí v noci např. moje kamarádka vyhazuje v noci z domu muže bojí se vedle něho spát přijde si ve spánku bezbranná. Můžete ale udělat něco pro své bezpečí pocit že jste v pořádku a každou další noc budete silnější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.22 18:37
Mně to teda normální moc nepřijde. Co začít brát něco na uklidnění? Třeba trezalku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.22 19:09
Pokud máš každý večer takhle strach a pak i úzkost něco bych s tím dělala…
Muž mi taky chodí na noční ale už přes rok, takže jsem zvyklá. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.22 21:52
No byla jsem u psychiatricky ale hned mi chcou nasazovat antidepresiva. Ale to se mi fakt brát nechce. Nepřijdu si, ze bych musela toto brát. Normálně funguji. Cvicim mám zájem o děti o zivot a nemam deprese jen proste.. asi jsem víc úzkostná a starostliva :/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.22 22:05
Taky jsem to někdy takhle mívala, že jsem měla strach. Můj manžel jezdí poslední léta pravidelně pracovní turnusy různě do zahraničí. V ČR dělají spíš sporadicky, když čekají na nový kontrakt venku. Ať nesedí doma na zadku. Pak mi to nějak přešlo. Člověk si zvykne. A věděla jsem, že mi děti odrůstají a zvládnou si zavolat sousedku na pomoc. A loni jsme ne vlastní vinou prošli všichni kolem o ploty. Vznikla nám všem tady jedna velká zahrada. Vše bylo otevřené a průchozí. Takže se přiznám, že jsem opět neměla dobrý pocit, když byl manžel pryč. Představa, že mám doma tři děti. A někdo se mi potuluje ve tmě za okny. Jsme dlouho museli čekat na fasádu, proto se čekalo i na venkovní žaluzie. Takže otevřený prostor a výlohy. Nebylo to příjemné. Přece jen je mi pocitově líp, když vím, že mám doma tu oporu, ochránce, který má velká ramena a sílu v rukou. Už jsem zas klidná, protože většina plotů kolem je. Každý máme svoji zahradu uzavřenou. My jsme si k plotu pořídili i medvídě. Které roste po vodě. Dobré to je. Sem si nikdo nedovolí v noci. Už se zas nebojím pozdě večer, když jdu na zahradu vynést koš do popelnice.
Edit. nevím, co mi to ten mobil vyvedl .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.22 22:13
Byla jsem s dcerou sama přes noc a při vstávání se mi zamotala hlava. Najednou mě úplně polila hrůza, kdybych sebou sekla nebo cokoli, jak by tam chudinka dcerka plakala sama x hodin, že by mohla být dehydrovaná nebo se o něco praštit…no hrůza. Od té chvíle jsem taky byla malinko nervózní. Hádám že to přejde až bude dcera schopná pochopit jak zavolat pomoc, nepřijde mi to jako úplně iracionální, naopak myslím že evolučně je tenhle strach vlastně úplně logický a přirozený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
