Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stalo, když umřel rodinný pes, se kterým sem vyrůstal. Od té doby sem žádného psa ani nechtěl vidět kvůli tomu. Myslím, ze mas spojené jakési trauma se smrtí a blbě to neses. Pejsek odejde teprve, až přijde jeho čas a ty to nemůžeš ovlivnit. Patří to k životu a s tím tak musíš pracovat. Konec konců co by sme tu dělali, kdyby jsme byli všichni nesmrtelní. Žij přítomnosti, ne tím, coby kdyby.
Měli jsme pejska, který se dožil vysokého věku, a já poslední asi 3 roky pořád přemýšlela nad tím, že se blíží konec. Stalo mě to spoustu úzkosti a nervů, přitom ty 3 roky jsem si mohla naplno užívat jeho přítomnost.
Jak to ovlivnit, nevím. Já jen, že je to asi celkem běžné…
Ahoj, když zemřeli babička s dědou, zdědili jsme po nich pejska. Měli jsme ho 3 roky, 3 týdny zpět nám umřel. Bylo mu 15 a půl. Den předtím jsme s ním byli na pohotovosti, kvůli kloubům. Tam nám veterinářka řekla, že je jinak ve skvělé kondici, má zdravé srdce i zuby. No další den na to umřel, podle jiné veterinářky to bylo srdeční selhání. Máme ještě jednoho pejska, je mu 14. Od doby co nám pejsek umřel, se neustále strachuju o toho druhého. Mám z toho až úzkosti, paniku. Každý den, v noci to je nejhorší. Místo toho, abych si užívala jeho přítomnosti, se každý den bojím

Prosím, prosím o radu, co s tím? Napadl mě už i psycholog, ale chtěla bych i vyzkoušet jiné varianty. Stalo se něco někomu podobného? Moc děkuji.