Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Měli jsme pejska, který se dožil vysokého věku, a já poslední asi 3 roky pořád přemýšlela nad tím, že se blíží konec. Stalo mě to spoustu úzkosti a nervů, přitom ty 3 roky jsem si mohla naplno užívat jeho přítomnost.
Jak to ovlivnit, nevím. Já jen, že je to asi celkem běžné…
Ahoj, když zemřeli babička s dědou, zdědili jsme po nich pejska. Měli jsme ho 3 roky, 3 týdny zpět nám umřel. Bylo mu 15 a půl. Den předtím jsme s ním byli na pohotovosti, kvůli kloubům. Tam nám veterinářka řekla, že je jinak ve skvělé kondici, má zdravé srdce i zuby. No další den na to umřel, podle jiné veterinářky to bylo srdeční selhání. Máme ještě jednoho pejska, je mu 14. Od doby co nám pejsek umřel, se neustále strachuju o toho druhého. Mám z toho až úzkosti, paniku. Každý den, v noci to je nejhorší. Místo toho, abych si užívala jeho přítomnosti, se každý den bojím

Prosím, prosím o radu, co s tím? Napadl mě už i psycholog, ale chtěla bych i vyzkoušet jiné varianty. Stalo se něco někomu podobného? Moc děkuji.