Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Strach z řízení auta
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.6.20 13:14
Já nejradši jezdila a jezdím sama. Ze začátku krátké trasy, kde to znám. Když jsem jela někam jinam, prostě jsem doma sedla k mapě, projela si tu trasu virtuálně, zapamatovala si možné krizové body 
- mám fakt mizerný orientační smysl.
Jela bych, když ti to zdechne, tak ty se třikrát nadechneš a prostě nastartuješ a rozjedeš se znova, a co.
Jinak to nepůjde, což sama víš, tak do toho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.20 13:24
Zkus si tu trasu projet v noci, když není provoz. Když už máš vlastní auto, tak už určitě necukni, to by byl velký krok zpět. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.20 13:32
@Anonymní píše:
Ahoj, v roce 2016 jsem si udělala řidičak, pak jsem jela jen parkrát (pokaždé v přítelově autě a pokaždé mi za něco nadal), takže jsem řídit přestala, auto jsem nepotřebovala a ani teď vlastně nepotřebuji. Jen jsem si začala před ostatními připadat hloupě a tak jsem se rozhodla, že řídot začnu. Opět s přítelem, ale tentokrát měl trochu pochopení a už tolik nekřičel a když, tak jsem se ozvala, že mi to vadí. No, začatky byly těžké, neuměla jsem se ani rozjet. Teď jsou to asi 2 měsíce, co občas řídím, ale vždy s přítelem. Předevčírem jsem jela sama do vedlejší vesnice a v pohodě. Dřív jsem měla hrozný stres, bolelo mě břicho, klepala jsem se, teď už jsem relativně v klidu. V pondělí potřebuji jet do menšího města, vlakem se mi nechceyl, tak jsem si řekla, že pojedu autem (furt po hlavní, na semaforech odbočím na parkoviště, teoreticky nemám co pokazit), nicméně přítel mi řekl, že to není dobrý nápad. Takže jsem teď navážkách, jenže, když nepojedu a nevyzkouším si to sama, tak se přece řídit nenaučím a jsou lidé, kt. po autoškole přece řídí sami… Je tu někdo, kdo měl taky problém s řízením a jak jste to nakonec překonali, prosím?
Já mám naštěstí zlatého manžela, trpělivého, jezdím s ním ráda docela. Taky mám řidičák už dýl, ale několik pauz v tom ( 2× těhotenství, zima..). Jezdit po okreskach, do vesnic v okolí mi vůbec nevadí. Obavy mám z dálnice a centra města ( mimoúrovňové kruhace, několika pruhové silnice..). No je to taky boj se mnou. Manžel mě pořád povzbuzuje. On má řidičák od 18 a 20 let jezdí stále. Já od 32, takže 5 let, ale s velkými pauzami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.20 13:32
Svolení od přítele nepotřebuji, spíš jsem čekala podporu a místo toho jsem znejistěla. Tak všem děkuji, jsem ráda, že máte většinou stejný názor jako já a je potřeba prostě řídit a naučit se to. V pondělí to zkusím a pak dám vědět jak to dopadlo, kdyby třeba někdo měl stejný problém jako já 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.6.20 13:34
@andelka83 No, tak na dálnici ani do velkého města (nejbližší mám Brno) si vážně netroufnu ani s kýmkoliv vedle sebe, ale doufám, že jednou se sama dostanu i tam, teď budu ráda, když se alespoň naučím jezdit po okrese
- Citovat
- Upravit
20.6.20 13:34
Jinak jezdím s navigací. Občas blbě zahnu s pak musím jet podle ní. Zatím jsem vždycky dojela. Je to pro mě schůdnější než někde zastavit, přenastavit, otočit se a vrátit na původní trasu. Prostě si holt zajedu no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.20 13:38
@Anonymní píše:
@andelka83 No, tak na dálnici ani do velkého města (nejbližší mám Brno) si vážně netroufnu ani s kýmkoliv vedle sebe, ale doufám, že jednou se sama dostanu i tam, teď budu ráda, když se alespoň naučím jezdit po okrese
Jasně, já po okrese v pohodě, ale i tam jsou okamžiky, které se musí řešit ( např miluju cyklisty). Ale na ovládání auta je to nejlepší trénink. Já jsem třeba nerada jezdila rychle. I v autoškole to viděli a schválně jsme jeli z Ostravy do Frýdku po dálnici, abych prostě 100 jet musela. No zpocena až..Ale poslední dobou, když častěji jezdím jednu trasu, tak už sama jezdím rychleji. Na dálnici jsem sama ještě nejela. Do centra jezdím jinak, když už musím, tak jak jezdí autobus, tramvaj..prostě cestou, na kterou jsem zvyklá z MHD.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.20 13:55
@andelka83 Ano, asi taky nějakou chvíli budu zajíždět podle navigace, než se otáčet 
a cyklisti, ze začátku jsem z nich měla velký strach, nicméně jsem si na ně už nějak zvykla (bydlím na jižní Moravě a je jich tu hodně, nejhorší to bude v létě). Jediné plus mám, že se rychle jezdit nebojím, na 90 v přehledných místech normálně jezdím stovkou, horší jsou ty rozjezdy a couvání, ale to vše je o zvyku, tak snad se do toho dostanu taky a budu konečně soběstačná
- Citovat
- Upravit
20.6.20 13:57
@Anonymní píše:
Ahoj, v roce 2016 jsem si udělala řidičak, pak jsem jela jen parkrát (pokaždé v přítelově autě a pokaždé mi za něco nadal), takže jsem řídit přestala, auto jsem nepotřebovala a ani teď vlastně nepotřebuji. Jen jsem si začala před ostatními připadat hloupě a tak jsem se rozhodla, že řídot začnu. Opět s přítelem, ale tentokrát měl trochu pochopení a už tolik nekřičel a když, tak jsem se ozvala, že mi to vadí. No, začatky byly těžké, neuměla jsem se ani rozjet. Teď jsou to asi 2 měsíce, co občas řídím, ale vždy s přítelem. Předevčírem jsem jela sama do vedlejší vesnice a v pohodě. Dřív jsem měla hrozný stres, bolelo mě břicho, klepala jsem se, teď už jsem relativně v klidu. V pondělí potřebuji jet do menšího města, vlakem se mi nechceyl, tak jsem si řekla, že pojedu autem (furt po hlavní, na semaforech odbočím na parkoviště, teoreticky nemám co pokazit), nicméně přítel mi řekl, že to není dobrý nápad. Takže jsem teď navážkách, jenže, když nepojedu a nevyzkouším si to sama, tak se přece řídit nenaučím a jsou lidé, kt. po autoškole přece řídí sami… Je tu někdo, kdo měl taky problém s řízením a jak jste to nakonec překonali, prosím?
Nejezdi s přítelem, jen stresuje a sráží ti sebevědomí. To není podpora ale systematické deptání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pet32
20.6.20 14:11
Já jsem dělala řidičák v 18 pak jsem chvíli jezdila, bohužel potom nebylo auto, tak až na pár jízd ročně, neřídila víc než 12 let Pak se naskytlo auto, začala jsem jezdit. Neměla jsem strach, ale zaplatila jsem si tři kondiční jízdy v Brně a celkem mi to pomohlo, tam hlavně rozjezdy do kopce apod., dnes jezdím skoro denně, jak v Brně, dálnice a řízení mě baví. Jezdit sama pro mě taky ideální. Držím pěsti ať jezdíš
- Citovat
- Upravit
20.6.20 16:07
Řidičák mám od února, hrozně jsem se bála řídit, asi třikrát jsem jela s mamkou a pak nic. V květnu jsem si koupila vlastní auto a jezdím 2× denně pár km do vedlejší vsi a zpět se starším k babičce. Už mi není špatně jen z představy, že sedím za volantem. 
Ale moje mamka je z toho pořád šílená strachy.
@andelka83 nesnáším jezdit rychle, když je prázdná silnice, jedu si krásně 65 a jsem spokojená. Na dálnici bych nejela ani omylem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.20 17:05
Důležité je jezdit a jezdit, všechny potřebné činnosti se tak zautomatizují. Nejprve s někým klidným, kdo poradí, když člověk znejistí. Později po známých trasách samostatně získávat jistotu v různých situacích. Pokud víš, kam jedeš, znáš to tam a bude dobré počasí, tak se neboj. S rychlostí pomalu, neříkám brzdit provoz, ale jezdit tak, abys stihla zareagovat na cokoli, co může přijít. Řídím 16 let, mám najeto asi 400 tis. km a řidičák jsem si dělala kvůli dojíždění do práce - 80 km jedním směrem. Dálnice, velké město, tramvaje… Tenkrát jsem jezdila s klidným kolegou, který mlčel a radil jen, když jsem se zeptala. Hodně mi v začátcích pomohl. Člověk musí získat jistotu v sebe a mít na paměti, že je třeba být stále ostražitý. Neboj se a jezdi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.20 20:02
@Tamtama já jezdím většinou známé krátké trasy, k babičce, ke škole, dřív do práce..no dneska jsem se dozvěděla, že v létě pojedu po dálnici do jižních Čech. No, tak to jsem zvědavá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.20 15:34
@Anonymní píše:
Svolení od přítele nepotřebuji, spíš jsem čekala podporu a místo toho jsem znejistěla. Tak všem děkuji, jsem ráda, že máte většinou stejný názor jako já a je potřeba prostě řídit a naučit se to. V pondělí to zkusím a pak dám vědět jak to dopadlo, kdyby třeba někdo měl stejný problém jako já
Ahoj anonyme jestli jako profi řidič můžu radit, zkus se držet pravidla, že nejbezpečnější je jet tak, jako všichni ostatní. Nevyčnívat bezdůvodně pomalou jízdou, abys ostatní nerozčilovala a nemuseli tě předjíždět a vytvářet tak zbytečně nebezpečné situace pro všechny. A dodržovat bezpečnou vzdálenost od auta před sebou, abys měla čas reagovat na jeho chování. Bude to dobré, hlavní je chtít se to pořadně naučit a nepolevit. Je to dost o vůli 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.20 15:49
Udělala jsem si řidičák v osmnácti v roce 2008, ale pak jsem neměla auto ani motivaci řídit, až do roku 2014, kdy jsem začínala odznova. Bylo mi z toho ze začátku úplně zle, sednout za volant, ale prostě jsem to potřebovala skrz práci, tak jsem se donutila, z počátku jenom s manželem a jednoho dne pak sama. Dneska už řídím normálně, mám za sebou x služebek po republice, řídím i s dětmi v autě, mám svoje auto a to mi dává určitý klid. Promluv s přítelem ať ti nesráží sebevědomí, ono je to hrozně důležitý. Mně taky manžel prvně říkal ať jdu znova do autoškoly, že on mě to nenaučí, ale já měla z autoškoly dost trauma a ve finále to v pohodě šlo i bez toho, jak říkám, už řídím hodně let, tak to lze posoudit 
Pokud máš nastudovanou trasu kam chceš v týdnu jet, tak na to jdeš podle mě dobře, vyraž včas ať nemáš stres a určitě to v pohodě zvládneš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
