Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Strašná únorová úmorná "depka"
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
kocourGarfield
1.2.23 22:37
- Citovat
- Upravit
1.2.23 22:38
No, ze zkusenosti, hlavne si kupte na tu dovolenou storno a moc se netes, necekana nemoc ditete muze celou dovolenou zcela zmenit 
u nas to bylo tehdy taky ve 2,5 letech.
To si fakt nedovedes predstavit nejakou peknou aktivitu na jare? Asi bych si precetla neco o depresich a zacala brat vitamin D, B a horcik 
Mimochodem vcera jsem tahla po ulici pod pazi vriskajiciho triletaka, chytl hysterak, ze jsem ho chytla na silnici za ruku a on uz je prece taaak velkej, ma 3 roky!! No, otrkana jsem ze starsiho ditete, takze jsem ho donesla domu, kde vriskal jeste 10 minut a pak ho to preslo. Na ulici se tomu duchodci zasmali, coz me udivilo
Tesim se na jaro, vylety, zoo, bazen. A nalada ditete se meni, i faze vyvoje, bude lip a bude zase hur. A pojistete si to storno pro pripad nemoci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
1.2.23 22:41
No moje dítě taky sedí v kočáru:), ale předtím je denně ( a opravdu každý den máme akční psy) 2-4 hodiny venku.
Jo takže sedí, dřepí a žvýká křupku kdy 2 hodiny před vymetalo kaluže, lezlo na skluzavku a válelo se minimálně 5× po zemi
- Citovat
- Upravit
1.2.23 22:42
@Anonymní píše:
Radíte mi ať jdu ven..i bez malé i s ní.. podívejte, ale v tom je ten point. Já to v tomto období venku NESNÁŠÍM.jsem nabalená, stejně mi vítr fouká do nosu, slzí mi oči, teče mi z nosu, plet mám jako kdybych měla ružovku, v čepici vypadám jako idiot. Já si to venku opravdu ted neužívám.
Zkoušela jsem i procházky. protrpěla jsem 20 minut venku v mrazu, koukala jsem na to jak je šedo, hnusně, zabláceno a zima a pak přišla vyřízená domů.
Asi to máte všichni jinak a já jsem blázen, ale mě pobyt venku v tomhle počasí skutečně naprsoto zdecimuje. Bohatě mi stačí cesta na nákup a zase zpátky.
možná je tohle ten důvod, proč si to nedokážu užít, ale co mi spraví náladu je raději film na notebooku, než 15 minut na mrazu před barákem na „procházce“. Fakt.
Taky mám depku z těch holých stromů, všude je smog a špína a šedivo..prostě hnus. Na mně rada „jdi ven“ jaksi nepomáhá. Já jsem naopak nejštastnější ty dny, kdy ven nemusím. ale už je to dlouhé…
Vitamin D beres? Mam to teda podobne, tohle pocasi nesnasim, ale vzhledem k tomu, ze chodim do prace a pak letim pro deti, tak jsem rada, ze dojdeme domu v 16 hodin pesky. Pro nekoho rodicak na 3 roky neni, ja byla s kazdym ditetem doma 18 mesicu, idealni by mi to prislo na dva roky, tri by bylo moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 22:44
Na večeře občas chodíme. Tzn asi ne s dítětem, že? Tzn, že máte hlídání, že? Já ti jen k tomu řeknu, že já byla u moře jednou a asi bude pár let trvat, než pojedu podruhé a než se moje dítě (dva a půl) k moři taky podívá. Babičky nemáme žádné, na dítě jsem téměř z 99 procent sama! Mám velmi temperamentní dítě, které např od dvou let přes den nespí, takže ani žádná tato pauza. A ne, v noci nespí o to víc. Chodíme téměř za každého počasí na v průměru dvouhodinové procházky (ujde několik km a stejně je k neutahani), stačí se prostě vhodně obléct… Tím ti chci říct, že může být hůř. Můžeš být na dítě sama, můžeš se těšit jen na to, že bude lepší počasí nebo že si uvařite dobrý oběd, že se vám podaří sehnat fajn hračku za dobrý peníze apod. Z takových věcí mám radost já! Co bych dala za občasné chození na večeře, za babičku (=popovídání, zážitky, rady, ne hlídání, aby bylo dobře pochopeno, protože o tom už ani nesním), za dovolenou třeba „jen“ v ČR, natož moře… V dnešní době buď vděčná za to, co máš a můžeš mít a hlavu nahoru! Fakt některé z nás jsou na tom hůř…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 22:46
Únor je můj úplně nejoblíbenější měsíc a přijde mi, že je hezky, občas zafouká, ale to je takové milé pošimrání na tvářích. 
Březen a duben jsou taky fajn, krásně svítí sluníčko. Možná teda i záleží, kde žijete, někde je asi chmurno. Ale asi se kvůli tomu stěhovat nebudete…
Dvouleťáci - no, některé exempláře jsou za trest, ale snad z toho i tihle vyrostou. Já měla děti typu „suchar a klid“, ale teda kolikrát mi bylo trapně i za děcka ostatních, co jsme potkávali, takže to zoufalství chápu.
Příspěvek upraven 01.02.23 v 22:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 22:47
@Anonymní píše:
Radíte mi ať jdu ven..i bez malé i s ní.. podívejte, ale v tom je ten point. Já to v tomto období venku NESNÁŠÍM.jsem nabalená, stejně mi vítr fouká do nosu, slzí mi oči, teče mi z nosu, plet mám jako kdybych měla ružovku, v čepici vypadám jako idiot. Já si to venku opravdu ted neužívám.
Zkoušela jsem i procházky. protrpěla jsem 20 minut venku v mrazu, koukala jsem na to jak je šedo, hnusně, zabláceno a zima a pak přišla vyřízená domů.
Asi to máte všichni jinak a já jsem blázen, ale mě pobyt venku v tomhle počasí skutečně naprsoto zdecimuje. Bohatě mi stačí cesta na nákup a zase zpátky.
možná je tohle ten důvod, proč si to nedokážu užít, ale co mi spraví náladu je raději film na notebooku, než 15 minut na mrazu před barákem na „procházce“. Fakt.
Taky mám depku z těch holých stromů, všude je smog a špína a šedivo..prostě hnus. Na mně rada „jdi ven“ jaksi nepomáhá. Já jsem naopak nejštastnější ty dny, kdy ven nemusím. ale už je to dlouhé…
Jako bys mluvila o mých pocitech.
Já přesně úplně nesnáším když se v dešti a větru, v zablácených botech a s rozfňukanym synem za ruku mrskám odnikud nikam 
u nás ve městě se v tomhle počasí bohužel nedá jít ani na blbý hřiště kdybych syna pořádně oblékla protože se člověk do půl lýtek boří do bahna 
Možná to zní trochu barbínovsky ale na to mám svoje boty fakt příliš ráda
Jenomže u nás je problém ten, že když se syn takzvaně nevyvenčí tak jde do hrozný protivky a je to s ním k nevydržení takže tak nějak obden s ním prostě ven musím ale že by mě to nějak bavilo to se opravdu říct nedá 
řeším to tak že jednou se jdeme podívat na rybník na kachničky, jindy zase do jedné čtvrti kde běhá plno koček že si třeba nějakou pohladí, příště zase se jdeme podívat na kozičky které se také většinou nechají pohladit, jindy jdeme zase na hřbitov kde je nějaký jako pomník Padlých hrdinů a je tam veliká vrtule z vojenského letadla a ta se malému moc líbí, nebo třeba pěšky na nádraží koukat na vláčky ale při naší smůle zpravidla žádný nejede no prostě samé takové kraviny. Už taky nevím co no..no moc jsem neporadila ale aspoň víš že v tom fakt nejsi sama
Příspěvek upraven 01.02.23 v 22:59
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
1.2.23 22:49
Jinak pokud máš deprese, tak ti asi krom návštěvy psychiatra a psychoterapi moc věcí nepomůže.
Jinak se snažím najít pozitivní drobnosti a užít si je.
Ale tak vždy je řešení jít do práce a je po " depce".
Příspěvek upraven 01.02.23 v 22:52
- Citovat
- Upravit
1.2.23 22:52
Jinak ještě mě zakladatelko napadlo jestli netrpíš takzvanou sezónní afektivní poruchou? Ale jsou to spíše nějaké moje spekulace. Pravdou je že měsíc únor jako takový má rád fakt málokdo 
každopádně doufám že březen a duben se nebudou nést v podobném duchu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 22:54
Tak jestli nerada chodíš ven a dítěti to nevadí, tak nechoďte. Zabav dceru doma. Vaření, přebírání něčeho, kreslení, vodovky, plastelína, naplnit krabici nějakou drtí třeba z balíků a do toho drobné hračky, může hledat. Házení balonkem, kutálení. Můžete spolu cvičit, uklízet, koukat na pohádky.. dá se toho vymyslet spoustu. Nemáš žádný koníček? Píšeš jen o knihách a filmech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 23:43
@Anonymní píše:
Radíte mi ať jdu ven..i bez malé i s ní.. podívejte, ale v tom je ten point. Já to v tomto období venku NESNÁŠÍM.jsem nabalená, stejně mi vítr fouká do nosu, slzí mi oči, teče mi z nosu, plet mám jako kdybych měla ružovku, v čepici vypadám jako idiot. Já si to venku opravdu ted neužívám.
Zkoušela jsem i procházky. protrpěla jsem 20 minut venku v mrazu, koukala jsem na to jak je šedo, hnusně, zabláceno a zima a pak přišla vyřízená domů.
Asi to máte všichni jinak a já jsem blázen, ale mě pobyt venku v tomhle počasí skutečně naprsoto zdecimuje. Bohatě mi stačí cesta na nákup a zase zpátky.
možná je tohle ten důvod, proč si to nedokážu užít, ale co mi spraví náladu je raději film na notebooku, než 15 minut na mrazu před barákem na „procházce“. Fakt.
Taky mám depku z těch holých stromů, všude je smog a špína a šedivo..prostě hnus. Na mně rada „jdi ven“ jaksi nepomáhá. Já jsem naopak nejštastnější ty dny, kdy ven nemusím. ale už je to dlouhé…
Mám to naprosto stejný. Podle mě je to teď venku jako za trest spíš a leze mě to na nervy když vidim ty holé stromy, šedo, zabláceno. Přijde mi to tou zimou všechno takový zlikvidovaný. Nikde se nedá posedět na lavičce. Takže tě naprosto chápu. Asi nás ovlivňuje hodně počasí a teď ten silnej vítr k tomu to dodělal Mě jen napadá jestli máš možnost sjet někam s malou do nějaké herničky abyste změnily prostředí když venku nejde nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 23:45
Já tě chápu… Ty zimní měsíce doma na rodičaku jsou šílený Ráda bych dala dítě 2,5 roku do školky a šla aspoň na malou brigádu. Ne, není absolutně možný ho během školního roku na menším městě umístit nikam, ani do soukromých skupin 
Co třeba vypadnout aspoň na jednu noc k rodičům/jiným příbuzným nebo k nějaké vzdálené kamarádce? Změna prostředí udělá hodně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 23:55
Jsi správně oblečená Ty i dítě? Pokud jo, nemůže Ti být zima.
Teplé boty, merino ponožky, někdy i dvoje, pod kalhoty ještě jedny elastické, ideálně merino. Na vršek několik vrstev, čepice, šál, rukavice. Funkční vršek. Do termosky sladký teplý čaj. A sušenky, protože přes zimu se může. Ovoce v mrazu moc nechutná. Případně zapečené toasty. Pokud je nad nulou, holínky a směr kaluže a bláto. Když není bláto, alespoň skákání po kamenech. A les a prolézání křoví. Velký klacek a zábava s klackem. Ve městě je taky hodně divočiny, není potřeba jít daleko. Když zamrznou kaluže, skákání po kalužích a drcení ledu. To vydrží dětem na strašně dlouho. Když je naopak mnohem tepleji a dítě snese vodu na rukou, velký kyblík a vaření blátivé polévky. Když je sníh, využít sníh. Alespoň minisněhuláky - v dobrých rukavicích. Některé děti nemají rádi sníh v rukou, protože studí, ale mít velkou lopatu a hrabat sníh, to milují. když je sněhu ještě víc, sáňkování, i když dvouleté dítě to nemusí ještě bavit. Když je sucho, křídy, kdo říkal, že přes zimu se s křídami nebarví? Co tak udělat značku na všechny stromy? A alespoň párkrát se na pár desítek minut procházet za tmy s baterkou.
A pro změnu cukrárny a dětské koutky a divadla a návštěvy. Teplá vana hned po příchodu zvenku, teplý čaj a kakao. A koukání pohádek.
Ráda vzpomínám na zimy, když ještě děti nechodili do školek, teď jsme dvě třetiny času nemocní a nevyjdeme z domu. A když my můžeme, kamarádi jsou nemocní…
Jinak dramata s batolaty znám, i dny, které byly naprosto strašné celé. Batolata více vzdorují, když jsou unavené, pretažené, ospalé, hladové nebo jim je zima. Být venku v zimě, když podmínky nejsou vychytané, pro ně bývá náročné - naprostá většina záchvatů vzteku se u nás odehrála přes zimu. Jeden nejhorší je už tři roky za námi, přes to se mi v hlavě přehrává celkem často - jako trauma.
Naprosto nesnesitelné situace s dětmi znám. Děti často nejednají tak, jak by jsem si přála, alespoň ty moje. Že nebudou zlobit, ve svých rukou nemám. Ale nudu a nedostatek legrace - to všechno máš ve svých rukou. Popravdě, my se taky těšíme na léto. Ale nechci si ty dny do léta nechat utéct. I když, v našem případě jsou teď dny venku jenom nestabilním obdobím mezi dvěmi nemocemi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.23 00:02
@Anonymní píše:
Ahoj, chci si jen postěžovat.jsem na mateřské, doma mám batole ve věku „terrible two“…
jen jsem šla dnes s dcerou na poštu bez kočárku. no zase dlouho nepůjdu. na nás musel být pohled. Taky se v zimním kabátě a čepici (nemám ráda čepice, ale potřebuju je) jsem se fakt cítila jak z modního pekla a doufala, že nikoho nepotkám. dcera asi 3 hysteráky, a jedno válení se v podchodu na betonu.
Ale všude vidím maminky, co normálně vozí dvouleťáky v kočárku, ti tam sedí, nesnaží se vylézt a jen čučí ven a jedí suchar. To neznám.
(vy co máte dítě jako já - nějaké tipy? co mohu očekávat od takového batole do budoucna až víc vyroste, mám se na něco připravit? )no a ve spojení s tím, že je šedivo, tma a nikam se moc nedá jít, nemám moc ani náplň dnů a těžko se mi hledá.
Co jsem si dneska uvědomila je, že jediné na co se šíleně, ale nebesky těším, je naše plánovaná dovolená u moře. v červenci. to je za 6, slovy ŠEST měsíců. A ano, už se koukám na ubytko, mám vybrané všechno do detailů, v lednu jsem si koupila plavky, koupací čepici, tašku cestovní a mám vymyslené v podstatě vše. Takže už mě ani nebaví třeba trávit čas plánováním té dovolené - už mám naplánovánou.
Jen mě mrzí, že prostě teď mám jakoby šest měsíců, kdy mě nečeká nic na co bych se mohla těšit, a to mě hrozně mrzí.
Bohužel finančně musíme napřed našetřit na tu dovolenou v červenci a nemůžeme ted od unora do toho července nikam jinam vyjet. Ani se mi nikam jinam nechce. S batoletem nemužeme lyžovat, na večeře občas chodíme… chybí mi pobyt venku, aby nebylo hnusně - ale to bychom fakt museli ted do zahraničí - a na to nemáme. Jinak je stejně hnusně ted všude.
Na tv moc nekoukám, knížky čtu, ale to čtu pořád, to není novinka. Na nákupy a tak se bez dítěte moc nedostanu.Jak přežíváte taková období vy?
mě na tom nejvíc mrzí to, že v lednu přemýšlím o červenci a prostě vnímám další měsíce jako čas, který zdržuje tu dovolenou.
Já dneska taky šla na postu, s rok a půl starou dcerou a osmiletym synem. Šla jsem tam pro obsilku ze soudu. Manžel si nasel o 15 let mladší a chce se rozvést… a na dnešek jsem z toho stresu spala 3hodiny. N
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.2.23 00:54
@Bramborova četla jsem jen začátek - ad oblečení, oblečená jsem dost, ale při větru slzím a teče mi z nosu. to nevím jak vyřešit, protže brýle nenosím, nevím co by mě jinak chránilo. netrpím zimou, nevadí mi ani bláto, čepii mám, vadí mi to štípání a slzení v očích, popraskané rty a nudle u nosu. v dnešních dnech bez kapesníku nemohu vubec ani vyjít z domu. ale teplo mi je.
někdo zas nesnáší sluníčko a horko, taky to něktrrým lidem vadí. moje kamarádka třeba na hlavě nesnese čepici, jinak má migrénu.
je to prostě podivné a každý jsme jiný.
dneska jsem šla na tu poštu, 40 minut a smrkala jsem, především na zpáteční cestě, asi desetkrát. dost totiž foukalo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Tak si to udělej jinak. Najdi si brigádu, dej dítě do soukromé školky ( DS). Hned budeš mít plán.
Nebo si dělej každý den malou radost.
Oblékni dceru do nepromokavého a vyraž někam do přírody, kde si bude moc dělat co chce.
Uvař si teplý čaj a výpis si ho až dcera usne… už je únor, to je teplu blíž