Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Strašná únorová úmorná "depka"
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.2.23 21:20
Jediná tva starost je dvouletý dite a jsi z toho na prášky. Nemůžeš do restaurace a lyžovat. A dovolená daleko. Vážně tragédie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
LindenSkyHope
1.2.23 21:22
Proč se nejdeš projít sama? Kamkoliv do nejbližší přírody na svižnou procházku. Na dítě jste předpokládám minimálně dva. My jsme sami dva na dítě, které se občas projevuje jako batole v období vzdoru, s tím rozdílem, že jde o pubertální slečnu s autismem. Kdybych neměla možnost vypadnout na dvě hodiny denně ven, zbláznila bych se. Dítě mám jinak v péči 24/7. Počasí neřeším, pokud není vichřice nebo průtrž mračen, nevidím sebemenší důvod k tomu, proč nevyrazit ven. Pohyb by ti zlepšil náladu.
Upínat se k dovolené za půl roku mi přijde dost praštěné. Měla bys žít víc přítomným okamžikem, za šest měsíců může být všechno úplně jinak, než si plánuješ ve svých představách.
- Citovat
- Upravit
1.2.23 21:30
Na dovolené s batoletem se neodpocines. Až budeš litat z práce, do školky, domu. Uklid, večeře, ukoly, budeš vzpomínat na mateřskou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 21:31
@Anonymní píše:
Ahoj, chci si jen postěžovat.jsem na mateřské, doma mám batole ve věku „terrible two“…
jen jsem šla dnes s dcerou na poštu bez kočárku. no zase dlouho nepůjdu. na nás musel být pohled. Taky se v zimním kabátě a čepici (nemám ráda čepice, ale potřebuju je) jsem se fakt cítila jak z modního pekla a doufala, že nikoho nepotkám. dcera asi 3 hysteráky, a jedno válení se v podchodu na betonu.
Já s ní prostě bez řevu nemužu nikam, ani na poštu.
Ale všude vidím maminky, co normálně vozí dvouleťáky v kočárku, ti tam sedí, nesnaží se vylézt a jen čučí ven a jedí suchar. To neznám.
(vy co máte dítě jako já - nějaké tipy? co mohu očekávat od takového batole do budoucna až víc vyroste, mám se na něco připravit? )no a ve spojení s tím, že je šedivo, tma a nikam se moc nedá jít, nemám moc ani náplň dnů a těžko se mi hledá.
Co jsem si dneska uvědomila je, že jediné na co se šíleně, ale nebesky těším, je naše plánovaná dovolená u moře. v červenci. to je za 6, slovy ŠEST měsíců. A ano, už se koukám na ubytko, mám vybrané všechno do detailů, v lednu jsem si koupila plavky, koupací čepici, tašku cestovní a mám vymyslené v podstatě vše. Takže už mě ani nebaví třeba trávit čas plánováním té dovolené - už mám naplánovánou.
Jen mě mrzí, že prostě teď mám jakoby šest měsíců, kdy mě nečeká nic na co bych se mohla těšit, a to mě hrozně mrzí.
Bohužel finančně musíme napřed našetřit na tu dovolenou v červenci a nemůžeme ted od unora do toho července nikam jinam vyjet. Ani se mi nikam jinam nechce. S batoletem nemužeme lyžovat, na večeře občas chodíme… chybí mi pobyt venku, aby nebylo hnusně - ale to bychom fakt museli ted do zahraničí - a na to nemáme. Jinak je stejně hnusně ted všude.
Na tv moc nekoukám, knížky čtu, ale to čtu pořád, to není novinka. Na nákupy a tak se bez dítěte moc nedostanu.Jak přežíváte taková období vy?
mě na tom nejvíc mrzí to, že v lednu přemýšlím o červenci a prostě vnímám další měsíce jako čas, který zdržuje tu dovolenou.a mrzí mě to. protože čas je vzácný… a je třeba sii užít každou chvilku. Ale nic mě nebaví
a mrzí mě to.
No, mám podobnou depku jako ty a upínám se k dovolené, kterou máme zaplacenou na srpen. Jenže s tím rozdílem, že mám doma dva školkáče v šíleném období vzdoru, starší, který už je z něj prakticky venku, vše opakuje po mladší, která je teda fakt výživná a na zabití. Do toho chodím na 100% úvazek do práce a dělám školu. Manžel pracuje převážně na protisměny, jinak nevykryjeme víkendy a dobu, kdy jsou přes a po školce doma. Hlídání nemám žádné. Za pět let jsme byli na večeři jednou a to na dovolené, kde se ujala hlídání babička. No, nemám čas se nudit. Takže tě možná povzbudí, že to má někdo ještě horší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 21:34
Chápu tě, že je to narocne, ale zkus se trošku vzchopit 😁… S dvouletým dítkem to je náročnější, ale nic strašného… Vím, že se venku nedá teď moc trávit čas, ale třeba alespoň na hodinku denně s ní můžeš, doma ji zapoj do běžných činnosti, vařte, pečte, můžete přebírat oblečení, cvičit a co třeba nějaké návštěva s podobně staršíma detma, nemáš v okolí nějakou kamarádku?… Když jsem měla téměř dvouletou a k tomu těhotná a manžel na půl roku pracovně mimo republiku, to bylo take zazivne… ono bude lépe, jestli napadne sníh, můžete bobovat nebo třeba na bazén… To půjde a jak radi holky, obcas jdi ven i bez malé, to ti také pomůže
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 21:36
Asi chápu, jak to myslíš, ale přijde mi smutný těšit se jen na dovolenou za půl roku.. choďte víc ven, jestli máš vzteklouna, tak ne mezi lidi, pokud to za ty nervy nestojí. Děcko obleč ať neprochladne a nepromokne, a pak ať se valí, kde chce. Já chodila i v tomhle počasí na hřiště.. Být jen doma je na budku.
Dělej si malé radosti. Já se třeba těším, až děti usnou a budu mít chvilku pro sebe s knížkou nebo mužem, každý týden se těším, až si Napustim vanu a budu hodinu relaxovat..každý den si najdu něco pěknýho a nejsou to žádné drahé zážitky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 21:40
V zimě nás bavily knížky, lego a bazén. O víkendech babičky.
Ale únor je nudný šedý měsíc, já si každý rok dám nějaký projekt: založila jsem už akvarko, koupila morče, malovala obraz dle čísel, pěstovala kaktusy, stavela puzzle, dělala obraz z umělého mechu…letos máme stěně 
, blbý je, že se to pak načítá, takže morče, ryby, pes, děcka, kytky.. furt něco.
Edit. jeste jsem hrála na ukulele, to byl únor za covidu 
Příspěvek upraven 01.02.23 v 21:43
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 21:41
My fungujeme normálně, dneska sem byla s detma na hřišti třeba 
holt se člověk musí akorat víc oblict. Jinak i v tomhle počasí chodíme třeba do zoo, do lesa atak, sedět doma a čekat na léto, to by mi asi hrablo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 21:54
když on ten únor je opravdu takový depresivní měsíc. Protože do jara a do léta je ještě daleko a taková ta slavnostní atmosféra ještě z doby Vánoc je dávno pryč, dárečky- rozuměj hračky- už se okoukají atd. Navíc venku se toho opravdu s dvouletým dítětem moc dělat nedá když furt leje a fouká vítr to je prostě fakt. Pokud je možnost tak bych se snažila co nejvíc zapojit třeba babičky jestli by si alespoň na den na dva malou nevzali a ty můžeš podniknout něco s mužem ve dvou alespoň třeba večeři nebo kino zkrátka takovou nějakou malou radost. 
Jinak s dvouletým dítětem to prostě náročné je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 22:09
@mababa232 píše:
Na dovolené s batoletem se neodpocines. Až budeš litat z práce, do školky, domu. Uklid, večeře, ukoly, budeš vzpomínat na mateřskou.
Jak kdo, lítám do školky, z práce, domů, úklid, koupání, večeře, uspávání a přesto mě to baví daleko víc než na mateřské, ale mám děti dvě rok od sebe, tak asi to bude tím, pro mě byla mateřská peklo, teď i když se nezastavím a jsem unavená, tak pořád 100× lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 22:28
@mababa232 píše:
Na dovolené s batoletem se neodpocines. Až budeš litat z práce, do školky, domu. Uklid, večeře, ukoly, budeš vzpomínat na mateřskou.
Přesně tak. Zlatá mateřská. Po návratu do práce už není ani čas přemýšlet nad depkama…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 22:30
To počasí je na prd. Nejhorší na tom je, že i březen a duben může být takto ponurý, přijde mi že v posledních letech je teplo snad jen tři měsíce 
. Snaž si užívat přítomný čas který máš a věř že každý den je vzácný. Nehledej smutek, ale radost. A i když vyhlizis sluníčko, které teď moc není, tak ho ale můžeš mít - ve svém srdci 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.23 22:35
Radíte mi ať jdu ven..i bez malé i s ní.. podívejte, ale v tom je ten point. Já to v tomto období venku NESNÁŠÍM.
jsem nabalená, stejně mi vítr fouká do nosu, slzí mi oči, teče mi z nosu, plet mám jako kdybych měla ružovku, v čepici vypadám jako idiot. Já si to venku opravdu ted neužívám.
Zkoušela jsem i procházky. protrpěla jsem 20 minut venku v mrazu, koukala jsem na to jak je šedo, hnusně, zabláceno a zima a pak přišla vyřízená domů.
Asi to máte všichni jinak a já jsem blázen, ale mě pobyt venku v tomhle počasí skutečně naprsoto zdecimuje. Bohatě mi stačí cesta na nákup a zase zpátky.
možná je tohle ten důvod, proč si to nedokážu užít, ale co mi spraví náladu je raději film na notebooku, než 15 minut na mrazu před barákem na „procházce“. Fakt.
Taky mám depku z těch holých stromů, všude je smog a špína a šedivo..prostě hnus. Na mně rada „jdi ven“ jaksi nepomáhá. Já jsem naopak nejštastnější ty dny, kdy ven nemusím. ale už je to dlouhé…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj, chci si jen postěžovat.
jsem na mateřské, doma mám batole ve věku „terrible two“…
jen jsem šla dnes s dcerou na poštu bez kočárku. no zase dlouho nepůjdu. na nás musel být pohled. Taky se v zimním kabátě a čepici (nemám ráda čepice, ale potřebuju je) jsem se fakt cítila jak z modního pekla a doufala, že nikoho nepotkám. dcera asi 3 hysteráky, a jedno válení se v podchodu na betonu.
Já s ní prostě bez řevu nemužu nikam, ani na poštu.
Ale všude vidím maminky, co normálně vozí dvouleťáky v kočárku, ti tam sedí, nesnaží se vylézt a jen čučí ven a jedí suchar. To neznám.
(vy co máte dítě jako já - nějaké tipy? co mohu očekávat od takového batole do budoucna až víc vyroste, mám se na něco připravit? )
no a ve spojení s tím, že je šedivo, tma a nikam se moc nedá jít, nemám moc ani náplň dnů a těžko se mi hledá.
Co jsem si dneska uvědomila je, že jediné na co se šíleně, ale nebesky těším, je naše plánovaná dovolená u moře. v červenci. to je za 6, slovy ŠEST měsíců. A ano, už se koukám na ubytko, mám vybrané všechno do detailů, v lednu jsem si koupila plavky, koupací čepici, tašku cestovní a mám vymyslené v podstatě vše. Takže už mě ani nebaví třeba trávit čas plánováním té dovolené - už mám naplánovánou.
Jen mě mrzí, že prostě teď mám jakoby šest měsíců, kdy mě nečeká nic na co bych se mohla těšit, a to mě hrozně mrzí.
Bohužel finančně musíme napřed našetřit na tu dovolenou v červenci a nemůžeme ted od unora do toho července nikam jinam vyjet. Ani se mi nikam jinam nechce. S batoletem nemužeme lyžovat, na večeře občas chodíme… chybí mi pobyt venku, aby nebylo hnusně - ale to bychom fakt museli ted do zahraničí - a na to nemáme. Jinak je stejně hnusně ted všude.
Na tv moc nekoukám, knížky čtu, ale to čtu pořád, to není novinka. Na nákupy a tak se bez dítěte moc nedostanu.
Jak přežíváte taková období vy?
mě na tom nejvíc mrzí to, že v lednu přemýšlím o červenci a prostě vnímám další měsíce jako čas, který zdržuje tu dovolenou.
a mrzí mě to. protože čas je vzácný… a je třeba sii užít každou chvilku. Ale nic mě nebaví 
a mrzí mě to.