Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stres , nevím co dal
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.2.22 01:07
∆
Zdravím, asi moc neporadím, takový pocit máte jen kvůli tomu, že jste nevyspaná, prudká, Vaše dítě Vás miluje nadevše, to si nedělejte žádné iluze, Vás partner má teď kolem sebe klidnější auru, proto je klidnější i ona u něj, ale bez Vás by byla moc smutná. Když jste byla v myčce a měla jste ten náhlý stav, to byla panická ataka, moc dobře to znám, měla jsem to samé, když jsem šla s dětmi do lesa, uprostřed lesa jsem se zhroutila. Neřešila jsem to a šla dál a to byla velká chyba. Po 7 letech nemůžu do metra, vjet do tunelu, jet ve vlaku, jít do lesa, plavat ve vodě, nebo jet po dálnici. Být Vámi, najdu si čas na psychologa a začnu to řešit hned. Vím, že tohle odbobí je pro každou maminku hrozně těžký, ale nebojte, všechno bude zase v pořádku, v tomhle Vás mohu stoprocentně ujistit. Jsem si jistá, že jste skvělá maminka a svou dceru milujete více než kohokoliv jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.22 01:28
@Takco píše:
Nemas řidičák a jezdis do myčky? A snad ještě s dítětem?
Dobrý postřeh 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.22 01:28
Je mi moc líto, čím si teď procházíš. 
To v myčce mívám také, ne vždy, ale někdy ano, hlavně když jsem ve stresu nebo hodne unavena. Umím si představit, že se ti i s miminkem hodně změnil život, takže velká změna a taky to že jsi unavená to mohlo způsobit. 
Je to panika. Malá tě určitě miluje a manžel taky, podle toho, jak píšeš, že ti pomáhá. Nechceš si třeba promluvit s nějakým českým psychoterapeutem online, když jsi v zahraničí? To by mohlo pomoci. Každopádně na tebe moc myslím, ať je ti lépe. A ono určitě bude, neboj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.22 02:53
Ahoj,
Zkus terapie online v češtině, když si nevěříš s jazyky. Stačí mít počítač s kamerou 
a je už jedno jestli terapeutovi voláš z Ostravy nebo Austrálie.
Zadarmo to samozřejmě není, ale zní to, že opravdu potřebuješ odborníka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.22 07:12
Vyhledej psychologa.
Kvuli sobe a hlavně kvuli svemu diteti, protože dite nemas mit pro to, aby te mel konečně nekdo rad a bylas pro neho stredobodem vesmíru. To je opravdu špatne. Dite mas to štěstí par let doprovazet na jeho ceste do života. Samozřejmě, ze mama je a bude vzdycky mama, ale ty ses svym přístupem opravdu na dost nebezpecne ceste, byt nepochybuji, ze malou milujes.
Male dej nurofen na bolest na noc, pripadne nejakou alternativu. A fofrem se prestan sverovat na internetu, vysyp to partnerovi a hledej psychologa, online uz snad v dnesni dobe nebude sezeni problém.
Muze se ti spoustet deprese, uzkostne stavy, poporodni deprese se navic muze rozjet az rok po porodu a muze byt opravdu nebezpecna pro tvuj vztah s dcerou. Tak to prosim hlavně nepodcen, rekni to, muz musi vědět, co se deje, kdyby ses dostala do nejake nebezpecne spiraly.
P. S. Pobavilo me, ze resis, proc s tebou ex byl. No, normalni (ve smyslu psychicky zdravy) clovek by resil, proc s necim takovym zustaval dost dlouho na to, aby neco takového vubec stihl dorict.
P. P. S. S tim ridicakem a myckou to neresim, je mi celkem. jedno, jestli trollis.
P. P. P. S. Jen si tu odlozim citaci o poporodni depresi z jednoho webu, odkaz by mi tu stejne smazali:
Jak poznat, že se poporodní deprese týká nebo týkala vás? Mezi obvyklé příznaky patří pocity izolace, úzkost, hněv, neschopnost prožívat radost, pochybnosti o své kompetenci, nerozhodnost, nedostatek pocitu pouta k dítěti. Faktory, které k rozběhnutí deprese přispívají, jsou problémy s laktací, spánková deprivace, napětí v rodině, nedostatečná citová podpora ze strany rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.22 07:31
Jak to popisuješ, tak procházíš lehčí depresí, ale z lehké může být těžká, že budeš mít problém vstát z postele, proto to nenechávej být a řeš to zavčas. Určitě vyhledej psychologa nebo psychoterapeuta. Tvá minulost formovala určitým způsobem tvou osobnost, ale člověk se vyvíjí celý život, tím jak překonává překážky a jak se jim dokáže postavit. Pokud na sobě zapracuješ, může být z tebe sebevědomá žena plná života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.2.22 11:36
@Villanelle píše:
Vyhledej psychologa.
Kvuli sobe a hlavně kvuli svemu diteti, protože dite nemas mit pro to, aby te mel konečně nekdo rad a bylas pro neho stredobodem vesmíru. To je opravdu špatne. Dite mas to štěstí par let doprovazet na jeho ceste do života. Samozřejmě, ze mama je a bude vzdycky mama, ale ty ses svym přístupem opravdu na dost nebezpecne ceste, byt nepochybuji, ze malou milujes.
Male dej nurofen na bolest na noc, pripadne nejakou alternativu. A fofrem se prestan sverovat na internetu, vysyp to partnerovi a hledej psychologa, online uz snad v dnesni dobe nebude sezeni problém.
Muze se ti spoustet deprese, uzkostne stavy, poporodni deprese se navic muze rozjet az rok po porodu a muze byt opravdu nebezpecna pro tvuj vztah s dcerou. Tak to prosim hlavně nepodcen, rekni to, muz musi vědět, co se deje, kdyby ses dostala do nejake nebezpecne spiraly.
P. S. Pobavilo me, ze resis, proc s tebou ex byl. No, normalni (ve smyslu psychicky zdravy) clovek by resil, proc s necim takovym zustaval dost dlouho na to, aby neco takového vubec stihl dorict.
P. P. S. S tim ridicakem a myckou to neresim, je mi celkem. jedno, jestli trollis.
P. P. P. S. Jen si tu odlozim citaci o poporodni depresi z jednoho webu, odkaz by mi tu stejne smazali:
Jak poznat, že se poporodní deprese týká nebo týkala vás? Mezi obvyklé příznaky patří pocity izolace, úzkost, hněv, neschopnost prožívat radost, pochybnosti o své kompetenci, nerozhodnost, nedostatek pocitu pouta k dítěti. Faktory, které k rozběhnutí deprese přispívají, jsou problémy s laktací, spánková deprivace, napětí v rodině, nedostatečná citová podpora ze strany rodiny.
Dekuju.. nevím jak řešit psychologa když nemám pojištění v Česku.. zda se to platí jednorázové nebo ne.. jinak ano nemám ridicak ale řídit umím, když je partner doma do myčky jsem jezdila sama, je asi kilometr od baraku. Bydlíme v malém městečku na kraji lesa. Auto tu má jen par lidi. Ale uznávám ze to nebylo správné a už to nedelam kvůli tomu strachu. I prez to ze byl ex jaký byl hloupá sem ho milovala do konce. Mého současného manžela miluju ale jak mě každý zna, nikdy jsem tohle neřešila tak mi na to vždy rekne ať se najim a ať se uklidnim ze bude lip.. no neni moc komunikativní ohledně těchto věci… i tak moc dekuju. Rada bych si popovidala s nwjakym doktorem spise osobně, tak zkusim něco vymyslet
- Citovat
- Upravit
9.2.22 12:53
@Takco píše:
Nemas řidičák a jezdis do myčky? A snad ještě s dítětem?
přesně, "krásný " příběh, ale někdo nedomyslel detaily.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.2.22 13:12
@Zwetta píše:
přesně, "krásný " příběh, ale někdo nedomyslel detaily..
Je mi vcelku jedno jestli tomu někdo věří.. naštěstí se najdou lidé co pomohou, a ne jen ty co za vším hledaj výmysl
- Citovat
- Upravit
12.2.22 21:27
@Anonymní píše:
Je mi vcelku jedno jestli tomu někdo věří.. naštěstí se najdou lidé co pomohou, a ne jen ty co za vším hledaj výmysl
Děvče zlatý, podle toho, co a jak píšeš, máš sebevědomí, rodinu, milujícího partnera… A možná panické ataky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.2.22 21:56
@Takco chtěla bych se mít rada.. sebevedomi mi opravdu chybí, ale je to věc na které už pracuju. Ovšem to, že přestávám vše zvládat nevím jak řešit.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Krásný večer
. Hrozné jsem začala brečet, v hlavě se mi promítlo to co jsem napsala na začátku.. jak jsem nemožná ze můj ex měl asi opravdu pravdu, vždyť už ani to dítě u mě nechce být.. to jediný u kterého jsem si myslela že mě bude mít rádo a že já budu jeho středobod vesmíru.. začala mít více rada partnera, chce být na ruce neustále u nej a u mě furt pláče.. sedla jsem si na postel a koukala do zdi několik hodin a premyslela o opravdu ošklivých věcech.. nikdo mě na světě nikdy nepotřeboval tak co bych tu dělala.. manžel mi neustále dává na nebo ze mě malá také miluje a ze si to nemám tak brát.. to ale nejde..o mých pocitech neví, jen to o té malé a nejspíš i vidí ze jsem unavená, ale o tom ostatní neví. Nevím s kým bych si o tom promluvila, jazyk moc neumím abych vyhledává odbornou pomoc a o všem si promluvila, a nemám nikoho komu bych se mohla svěřit.
Ani nevím jak začít.. je to 5 měsíců co se mi narodila dcera, všechno klapalo delala a děla samou radost. Jen se smeje a skoro nikdy nepláče a když už tak jen když potřebuje přebalit. netrpime na prdiky, ani na žádný opruzeniny … rikala jsem si miminko ideál. vztah mi funguje a všechno se zdálo v pohode …….
Napíšu něco o mé minulosti..
pro expartnera jsem byla k smíchu, ošklivá s pihou na obličeji a s lentilkama pod kobercema. Vysmíval se mi s jeho kamarady, absolutne nechapu proč se mnou vůbec byl.. od té doby mám problém se sebelaskou, nemám se rada, nemám rada svoje telo a šetřím opravdu každou zbylou korunu abych si mohla treba za dva roky dojit na plastiku. Proste musím říct ze jsem jen tak proplouvala životem bez úsměvu. Nikdy se mi nic nedařilo, ve škole jsem propadla, matika mi nikdy nešla ani po doučovaní, a za to jsem byla 6 let terčem posměchu cele třídy., krom malování obrazu neumim nic čím bych se mohla chlubit jako ostatní okolo mě.. nemám barák, ridicak, ani rodinu.. mám jen mámu se kterou sice vycházím dobře ale bydli tak daleko ze se vídáme 3 x do roka.. nežiji v Česku. Mama mě nikdy a opakuji nikdy opravdu neobejmula ani nedala pusu. Nikdy nebyla kontaktní a mě to do teď chybí.. všechny mé chyby v životě chci aplikovat do výchovy mé dcery, objímám ji, pusinkuju a každý večer říkám jak ji miluju, a dokavad budu žít, budu to tak dělat každý den..musím říct ze od začátku co se narodila jsem si poprvé v životě myslela že jsem pro někoho důležitá, že mě potřebuje a že se bezemne neobejde.. konečně jsem měla nějakou hodnotu na tomhle světě..
teď ale velkým skokem k problému..
pred týdnem jsem šla umýt auto, v aute zůstávám vždy když projizdim myčku a nikdy nebyl problém, v aute jsem ale po dvou minutách chytla neskutečný strach, paniku, ani nevím jak to nazvat. Začlo se mi blbě dychat a myslela jsem ze tam umru, začal mi hrozně vadit maly prostor auta a opravdu jsem chtěla z auta vyskočit. Když vše skončilo těžce sem nechapala co se deje a co to bylo, nikdy jsem to nezažila. Po příjezdu domu čekal doma manzel a dcera chtěla k němu jako vždy na ruku.. cely den a celou noc malá nespala.. asi zrovna začali zuby, neustále jsem myslela na to auto, do toho únava, nemela jsem chuť jist a opravdu jsem potřebovala aspoň na chvíli zavřít oči. No nedařilo se, malá neustále plakala jako nikdy a já už opravdu nemohla.. manžel hodně pomáhal, protože se mi podlamovala kolena a nemela jsem vůbec sílu. Když už jsem tak otevřená napíšu i to, že hygiena šla poslední dny stranou..od toho auta je to den co den horší a dnes to vyvrcholilo tak že jsem musel napsat to co právě píšu, jelikož se nemám opravdu komu svěřit, a chtěla bych znát názor kohokoli na mou situaci..
Celou noc jsme zase nespali, ráno když mi malá po několika dnech polospánku konečně opravdu usla, začal venku někdo něco vrtat.. malá se vzbudila začala plakat a já hnedka s ni.. proste už jsem nemohla, položila si ji vedle sebe a jen plakala s ni. Do odpoledne jsem si ji pak vzala na ruku ale nechtěla, neustále se kroutila, plakala až do doby kdy manžel přišel s vzal si ji.. u nej je okamžitě v klidu a spi.
Na závěr bych chtěla napsat, že mi tohle vypsání malinko pomohlo, ale daleko vic by mi pomohlo kdyby mi někdo napsal svůj názor na to co se se mnou deje:. Myslela jsem si ze se život ve 26 letech musí srovnat, ale nějak mi to nejde …
Uvědomuji si jak moc chaoticky je to napsané, bohužel to nedám lépe dohromady a těm co docetli do konce dekuji za čas.. přece jen je to pro vás dlouhý ztraceny čas peo cizího člověka.. moc dekuji, pomuze mi si přečíst jakoukoli reakci