Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, čím dál více se stydím za chování dvou synů (4,8).
Když někde s nimi jdu, je to jen řev, hádání, došparování do sebe.. prostě se za ně hrozně stydím. Jsou jak zvířata. Starší má navíc autismus a mladší ten řve od rána do večera hysterické záchvaty tak 5× za den. Starší syn je v péči psychologů a mladšího zatím vyšetřit ještě nechtějí, je prý moc malý na určení nějaké diagnózy..
Když jsem s nimi doma a manžel v práci je to totálně na Bohnice. Snažím se s nimi vycházet po dobrém, ale u mladšího to prostě nejde po dobrém ani po zlém.
Nemůžu s nimi ani do ochodu, hned se pošťuchují a narážejí do sebe nákupními košíky nebo se honí po obchodě.
Když jdeme na výlet, hned řev a hádky. Jsem z toho unavená a často mě bolí hlava.
Má tohle taky někdo doma? Přejde to, nebo mám vyhledat nějakého specialistu?
Radu nemám. Spíš uklidnění, ze u nás je to uplne stejné. Deri 9,6 a 4.. U nas se od rána jen řve a řve.. Děti se rvou kvůli každé blbosti. Přitom si nemyslim, ze bych je vychovavala úplně blbě. Jezdí k babickam, jezdíme na výlety. Mají kamarády, ve školce jsou hodní. Každý zvlášť je úplně v pohodě. Ale jak jsou dohromady..
dneska se 9 a 6 zvládly porvat minutu po té, co jsme přijeli v poledne ze skolky..
A že se chovají jak zvířátka jim říkám fakt často.. ![]()
Jakého specialistu myslíš?
Teda já se nedivím, že se stydíš a je to pro tebe na Bohnice. Fakt bych to nedala. Stačí mi moje exempláře. Na to stydění se je asi dobrý si připomenout, že děti jsou samostatná jednotka. Ty přece nemůžeš za to, že vyváděj. A normální člověk toto chápe.
@pocker píše:
Ahoj holky, čím dál více se stydím za chování dvou synů (4,8).
Když někde s nimi jdu, je to jen řev, hádání, došparování do sebe.. prostě se za ně hrozně stydím. Jsou jak zvířata. Starší má navíc autismus a mladší ten řve od rána do večera hysterické záchvaty tak 5× za den. Starší syn je v péči psychologů a mladšího zatím vyšetřit ještě nechtějí, je prý moc malý na určení nějaké diagnózy..
Když jsem s nimi doma a manžel v práci je to totálně na Bohnice. Snažím se s nimi vycházet po dobrém, ale u mladšího to prostě nejde po dobrém ani po zlém.
Nemůžu s nimi ani do ochodu, hned se pošťuchují a narážejí do sebe nákupními košíky nebo se honí po obchodě.
Když jdeme na výlet, hned řev a hádky. Jsem z toho unavená a často mě bolí hlava.
Má tohle taky někdo doma? Přejde to, nebo mám vyhledat nějakého specialistu?
Ja vám úplně rozumím. Moji kluci (5 a půl a 2 a půl), jsou to samé v bledemodrem. Starší ho pořád nutí, aby s ním šel dělat tohle a tamto a mladší nechce, chce si hrát jinak. Nebo se pořád popichují. No moje nervy. Na jednu stranu se pořád objimají, pusinkují a starší mladšímu vždycky umyje ruce, když přijdou z venku, utře, vezme ho do obýváku nebo mu například pomůže vyvléct, vyzout, vezme ho vyčůrat atd. A na druhou stranu pořád jenom hadky od hračky, pošťuchování apod. Většinou se snažím řešit domluvou, ale někdy to prostě nepomáhá. Ja myslim, ze to jsou klasické sourozencke vztahy. Co si tak pamatuju, nebyli jsme s brachou (o 3 roky starším ode mne) jiní.
@mokkk píše:
Nebyli jste teď v Uhříněvsi v Lidlu?
U nás je to dost podobné. Kluci 5 a 2 roky. U pětiletého neurologem zjištěna hyperaktivita. Teď o prázdninách šílený, od rána se řežou, hází po sobě hračky, navzájem na sebe žaluji.
Je, ja kdyz si vzpomenu, jak jsem si jako bezdetna rikala neco o nevychovancich a ted, kdyz mam svoje deticky zabavit na pul hodiny v cekarne u doktora, aby nebehaly, nervaly a nehadaly se, tak jsem cela opocena a to i v zime.
@mokkk píše:
Nebyli jste teď v Uhříněvsi v Lidlu?
V Uhříněvsi ne, jinak jsme to klidně mohli být my
Akorát mám holky ![]()
@pocker
odpočiň si
A jestli jde o to, co si myslí lidi, tak za mě dobrý
A na ostatní kašli ![]()
Kdo Ti řekl, že není možný psychologicky vyšetřit čtyřletý dítě? Prostřední syn má těžkou formu autismu a nejmladší je sledovanej už od rok a půl na psychologii…teda ten má nakonec jen dysfázku…ale to je nesmysl, že čtyřletýho nevyšetřej.
@tereza12345 píše:
Radu nemám. Spíš uklidnění, ze u nás je to uplne stejné. Deri 9,6 a 4.. U nas se od rána jen řve a řve.. Děti se rvou kvůli každé blbosti. Přitom si nemyslim, ze bych je vychovavala úplně blbě. Jezdí k babickam, jezdíme na výlety. Mají kamarády, ve školce jsou hodní. Každý zvlášť je úplně v pohodě. Ale jak jsou dohromady..dneska se 9 a 6 zvládly porvat minutu po té, co jsme přijeli v poledne ze skolky..
A že se chovají jak zvířátka jim říkám fakt často..
naše děti to samý, jen se rvou a řvou kopou, koušou, mlátí se, absolutně neposlechnou ![]()
U nas casto jak u @tereza12345, deti mam podobne 9, 7, 4r. A pritom se fakt miluji
. To pejorativni slovo brat s rezervou, ale venku fakt jak s partou deb.ilu
, kazdy dite jinym smerem, jedno visi na plote, druhy pada ze stromu, treti do rybnika a ja stojim, nevim kam driv a kricim. Jako dojit ze skoly jak rodina - utopie, gorili tlupa jsme. No, ale jsou „krasne, sikovne a inteligentni a kdyz zrovna vsechny spi, da se to vydrzet“
. Podobne postizenym
.