Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
LadyRebeka píše:
Já se tady nechci hádat, tohle mělo být odlehčující téma prostě jestli existuje matka, které nikdy nedošla trpělivost, mě to přepadne jednou za čas a to už fakt nemůžu a prostě na chvíli jdu do jiné místnosti a uklidním se tam …
Já jsem dost cholerik a malá mi poslední dobou taky dost řádí, takže to řeším podobně - odejdu do jiný místnosti a něčím si tam praštím.
A opravdu nevěřím, že existuje ženská, který by občas neujely nervy, a tím hned nemyslím, že by vzala dítě válečkem na nudle, spíš to okřiknutí nebo plácnutí… Jenže to u takhle malých prcků prostě ještě nemá jiný efekt než tu matčinu chvilkovou úlevu (a následný výčitky, že ano?), mimino si z toho nic nevezme a tím pádem je to vlastně zbytečný.
hele myslite, ze v tom hle veku uz dite umi poslouchat? Ja se na svoje pokrikovani dockam reakce zridkakdy (u nas je to jen „pojd sem“ a „netoc se“).
Jinak k tematu - rafanek je obvykle veeeelmi hodny, ale jednou jsem fakt na nej mela vztek kdyz jsem pocitala, ze bude spat a ja si neco usiju. Mela jsem to rozesite a on rval, ja ho behala uklidniovat a chtela jsem to za kazdou cenu dodelat- Bylo to odpoledne - navecer.
pak jsem se desne stydela za ten vztek a konzultovala se segrou a ta mi rekla !nepocitej nikdy s tim, ze si navecer necvo udelas. mozna dopoledne, ale nikdy vecer". od te doby mam vecery vyhrazene pro rafanka, ktery se chova furt stejne, ale ja jsem v pohode.
tak možná se budu opakovat, možná to bude znít tak, že jsem nějaká agresivní matka, co je zlá…ale já si to prostě nemyslím…
náš toník má sedm měsíců pryč a měl koliku, zuby, já do toho měsíčky, prostě děs běs, nervy na pochodu, takže to odnášel manžel a já jsem snad nikdy takhle sprostá nebyla,…někdy jsem byla na malého hnusná a třepala s ním, ale už jsem prostě nemohla a taky, je to první dítě a i když jsem čekala pláč a věděla jsem, že to nebude lehké, tak tohle jsem nečekala…pak jsem to moje chování obrečela a bylo mi to líto…ALE PROSTĚ JSEM JENOM ČLOVĚK..
teď je toník zlatý, ale taky se umí vztekat a když je den blbec a on se vzteká a v podstatě nemá proč, protože mu chci stříhat nehty, nebo jenom ho obléct, přebalit, natřít mu pusu…tak ho taky někdy plesknu, přes plinku, nebo když v noci pořád povídá a nechce spát a dvacetrkát za sebou mu podám dudlík a on zadudlá a koutkem pusy ho vyplivne a hned začne mrčet, že ho chce zase do pusy, tak prostě mám nervy jenom jedny, tak na něj huknu, nebo ho plesknu a zvýším hlas a řeknu, Toníčku, už toho ale bylo dost…no stejně tomu nerozumí,ale chápe, že jsem jiná a něco je špatně…
nejsem pro tělesné tresty, ale tohle tělesné tresty přece nejsou a u větších dětí si myslím, že jedna po prdeli, rychlá a výstižná neublíží, ba naopak…já když vidím nějaké ty maminky, co všechno řeší po dobrém, a všechno vysvětlují a jsou jak máslíčka, tak taková prostě nejsem…
zajímalo by mě, jak to pak s takovýma dětma dopadne…
moje známá takhle malou vychovávala a vždycky se na mě škaredě dívala, když jsem řekla, já bych jí dala na prdel a bylo by, tak teď se jí malá vzteká, všechno je její, lehá ji na zem…tož nevím..
jiné je, když tomu mimču něco je, něco ho bolí…to je jiná, ale jak dítě zkouší..tak nevím, jedna po prdeli je lepší než čtvrt hodina kázaní…no ne? asi mě některé ukamenujete..ale moje dítko snad bude poslouchat a „fungovat“ tak jak má…
jo a svatou matku, tak to teda neznám,…pár, které se k tomu blíží, ale určitě nee…
a já? tak k ní mám daleko… ![]()
Holky ja teda od zacatku tuhle diskusi brala jako hodne na odlehceni, takze co ted napisu, neberte, prosim moooc vazne ![]()
Zacinam bejt docela paranoidni. kdyz byl prvni chlapecek miminko, urvany a nespavy, po 5 tydnech jsem dosla k nazoru, ze zadna kolika neexistuje (zacpa nebo prdaky jo, ale ty clovek pozna), pac pri udajny kolice mimco vlastne jenom rve a protoze to nikdo nebyl schopnej rozumne vysvetlit, vymyslela se trimesicni kolika. Podle me krici dite z nudy, po 3 mesicich se prece jenom trochu zabavi ocumovanim. navic revem nas dostane do kouta. Jsou to maly telepati a mimozemstani. Jsou vycurany uz od utlyho veku. S tim, ze netozumi slovu NE uz nesouhlasim vubec, je to prvni slovo, ktery kluk umel a pouzival ho a pouzival ho ve spravnejch situacich, v kterejch me to mimochodem vytacelo nejvic
Dokonce si u toho zakroutil hlavou a udelal i rukou odmitave gesto. tak at mi nikdo nevyklada, ze to nechape i z opacny strany. Proste rozumi, ale nebude poslouchat. Jenze to nebude ani v osumnacti, ze. Takze to zas az tak neni o veku, ale o tom, ze zkousi co muzou. placnout pres ruku? Funguje. Kdybych ho asi tak petkrat neplacla, tak ma asi ozrany ruce az po loket, ted staci rict Mateji ruce a z ty kusny je vytahne (mimochodem ta zapadni vychova-devitilety dite s palcem v puse neni problem a uz dva dospeli anglicani se mi priznali, ze si zrali palec do triceti. mozna, ze kdyby je placli jako maly, nedelali by to). Muzu mluvit o stesti, ze u nas uz nemame problem s usinanim a vstavanim, ukecat se dal vzdycky. ze zacatku u toho ale chvili jecel
A vsechno pred nim schovavat? Tak na to opravdu mam moc malej byl a moc veci
navic treba auta na silnici pred nim nikdo neschova, to samy drogy atd. tak by si mel zvykat, ze proste i kdyz je neco na dosah, tak to neznamena, ze je to bezpecny a ze kdyz reknem NE tak na tom asi neco bude. I kdyz pamatuju sebe - to pro me byli rodice blbci jeste v patnacti
(Btw. opet zapad - semafor na kazdym rohu, ale u skoly je chlapek s placackou a pro kazdyho skolaka stavi auta. Ok na prvnim stupni, ale tohle jsou 13-ti lety previti. Co az uz nebudou ve skole, kdo jim ty auta bude zastavovat?)
Ve finale bych chtela teda rict jednu zasadni informaci - jsem cholerik, po tatovi. Vzdycky sem byla, jsem a budu. Doufam, ze to neni kontraindikace pro materstvi
, jenom chci rict, ze kazdej je nejakej a i presto ze tata je to samy co ja, tak sem detstvi prezila ve zdravi a bez osklivejch vzpominek, jenze muj tata to mel vychytany, ten nerval, stacilo se podivat. To holt musim jeste dotahnout k dokonalosti ![]()
LadyRebeka píše:
ZuzoM po plíně za celou dobu dostala tak 5krát a po ruce když jí jemně plesknu není žádné bití a i v psychomotorickém vývoji děti poznají přísný tón maminčina hlasu a ví, že se to nemá oni to chápou. A tady nikdo nemluví o tom, že bychom bezhlavě děti třískaly a nebo po nich ječely tak, že obrazy padají. Asi je hold tvé dítě tak hodné, že jsi ho nikdy neokřikla a nikdy si ho nepleskla přes packu, v tom případě ti ze srdce závidím. Já se tady nechci hádat, tohle mělo být odlehčující téma prostě jestli existuje matka, které nikdy nedošla trpělivost, mě to přepadne jednou za čas a to už fakt nemůžu a prostě na chvíli jdu do jiné místnosti a uklidním se tam 5 týdnů jsem nespala a dva dny po pár hodinách mi to moc nenahradí a byla jsem trpělivá a dneska jsem nějaka citlivka, hold tě prohlašuji jako první SVATOU MATKU
Rozhodně nikde nepsala, že nezvýším hlas, i malinké dítě, jak už tu někdo psal reaguje na zvýšený hlas a zamračení, funguje i důrazné chycení za ruku. Tak prosím nepřekrucuj, co píšu. Dokonce i souhlasím s tím, že třeba v případě velkého nebezpečí funguje jedna na zadek líp než dlouhosáhlé vysvětlování. Nicméně trvám na tom, že plácat dítě za každý projev jeho osobnosti prostě k ničemu dobrému nevede.
Sama píšeš, že tvoje metody na tvé dítě nefungují, tak co zkusit pro změnu něco jiného?:-)))
A vylévat si na dítěti špatnou náladu, jak tu taky někdo psal a ještě si to omlouvat tím, že mám jen jedny nervy, to už mi fakt přijde hodně drsné.
![]()
Zdraví svatá matka. ![]()
ZuzaM
tobě nikdy neujely nervy?
tak to klobouk dolů…
já jsem někdy nerv, někdy v pohodě, prostě normální ženská…a nestydím se za to, jsem taková jaká jsem a mimo tohle dělám pro malého maximum, víc už snad ani nejde…
Teda holky, fakt sem to brala jako odlehceni. Ale teda jedno me stve, ale to je asi tim co vidim kolem, a to kdyz se rekne osobnost, ze se potlacuje nebo naopak necim rozviji detska OSOBNOST. Nerikam, ze ji deti nemaj, tu mame kazdej, jenze tyhle s prominutim kecy prisly ze zapadu. Tady to vypada tak, ze fakanci muzou co se jim zlibi, hlavne at se rozviji ta jejich OSOBNOST. ted priklady tech osobnosti (pardon, bude to sprosty) - tyhle lidi znam osobne, docela hogo fogo rodinka - sedmileta holcicka, vychovavana jak jinak nez jako osobnost, z trucu nase.e na koberec pred dvere loznice. jeji trileta sestra oslovuje zamestnance svoli matky jedine jako cur.ky atd. A matka? ta z toho ma srandu, pac co ma taky delat, co kdyby to poskodilo jejich osobnost. Chapu, tyhle veci nejsou zivotu nebezpecny, ale jsou to prasarny nejvyssiho kalibru. Ze sou tu holky bezne tehotny ve 14-ti, v cekarne v porodnici reze bracha tehotnou segru po brise a jejich matku po hlave plastovou tyckou (muselo to pekne svihat) a mati k nemu vlidne promlouva a ostatni delaj ze to nevidej, to uz bylo na me moc. na druhou stranu, na obranu mistnich matek, ony ani moc delat nemuzou, zavreli by je na dosmrti i za placnuti po ruce, i kdyby me tady napadla banda 13-ti letejch vyrostku, coz se bezne stava, tak se ani nesmim branit. Ale hlavne ze je tady, ty chudacky maly, tak moc chranej pred chlastem a cigaretama, ale na kazdym rohu somrujou, jestli by nekdo nesel do obchodu cigara nebo chlast koupit. pro me je to pokrytectvi. Uf, to je jen k vyrazu OSOBNOST. Jenom ze sem to cetla v nejakym prispevku, vubec to nesouvisi s tim, co kdo v ty souvislosti napsal.
Holky ačkoliv(a už jsem to tady někde psala) jsem přesvědčená,že žena,muž či dítě má dostat facku pouze v případě,že upadne do bezvědomí či je jinak ohrožen jeho život,tak se přiznám,že jsem z mého chlapečka také rostla..myslím,že od jeho dětství mám tak o 10cm víc.Zvýšit na dítě hlas podle mě není nic špatného,pokud to má výchovný ráz.,
A díky jednomu příspěvku jsem si vzpomněla,že jsem mladýho cca ve 2,5 letech řádně plácla,ale zpětně to vidím jako záchranu života..zatímco kokr zakladatelky škubání chlupů snáší,tak moji 3 psi teror ze strany mého syna po určité době již tolerovat přestali..no a tak jednoho krásného dne,kdy jsem už po sté dítku řekla"Nech ty psy napokoji" a on vesele v tyranii pokračoval a Jerry už začínal dost výrazně vrčet jsem zkrátka udělila synkovi lepáka..Od té doby nechal psy napokoji,ale Jerry ho dodnes nemá rád a to už je klukovi 12 let.Kdybych ho tehdy neplácla..mohl mít třeba jizvu přes obličej.
Já prostě nemám co dodat šlo o odlehčení, nikdo neříká, že někdo je podrážděný a vylévá si to na malé nebo že jí třískám od rána do noci, IMI a j.s., bohunka a pár dalších pochopila vidím, že ostatní těžce ne. Raději abychom to uzavřeli.
Magnolie přesně tak, mám spíše strach aby pes nedal místo mě malé zavyučenou a ta bude mít následky do smrti místo abych jí já jen pleskla přes packu.
Upřímně -i mě to potlačování osobnosti nazvedlo, též znám ze svého okolí několik „úžasných“ případů ![]()
I já jsem tady před několika málo lety byla za matku tyranku, když jsem zmínila heslo „škoda rány, která padne vedle“, nick té holčiny si už nepamatuju, ale roznesla mě na kopytech
Dodnes si pamatuju, jak mě nabádala trpělivě dítěti domlouvat a vysvětlovat…snažím se, snažím, ale když jedno a to samé omílám denně pošesté, další den poosmé, tak už i nebeská trpělivost (jako že já teda nemám)má svoje hranice…
Kuba když dostal na zadek, smál se mi do očí, dneska volá " nebolí nebolí!"…marně vysvětluju, že to bolet nemělo, jen aby si uvědomil, co dělá špatně…zabíralo na něj postavit do kouta, omezit volnost pohybu… dneska mám pocit, že nezabírá nic
co budu proboha dělat v pubertě!!!
je to beránek, těžké pořízení s ním…
Kačenka je zlatíčko, ale když si postaví hlavu, je stejný beran jako brácha
, odvést pozornost je sice dobrá rada, ale někdy se sakryš naučit MUSÍ, co se opravdu nedělá a že jsou chvíle kdy poslechnout je důležité…ja fakt, že když se křičí a ječí každý den, pak to přestane vnímat a reagovat na to…čili všeho s mírou ![]()
A přestantě se do sebe holky navážet, k ničemu to není ![]()
Rebeko hlavně klid a nohy v teple…my se s manželem marně pokoušíme o druhé mimi a je mi naprosto jasné,že zas přijdou ty chvíle kdy opět porostu..někdy se na ně i těším,ale těžko říct jak to dopadne pokud to dopadne a mimi bude..obávám se ,že sem pak budu psát stejně jako ty..s pocuchanými nervy a vlasy stojícími hrůzou na hlavě.
![]()
Magnolie já po malé neječím furt a už vůbec ji nebiju prostě člověku po nějaké době dochází trpělivost, v životě bych eli neublížila, moje mamka říká, že do řvaní mám daleko, že jsem jen durazna. Mělo to být na zasmání téma jak občas prostě blbnem a melem nesmysly a děti z nás mají čurynu.
ani nedoctu a priavam se.my nemame zadnou hyperaktivitu nebo co, spis je vyvojove pozadu aspon vuci starsi ale taky ma ze me prdel.spat nepotrebuje a kdyz jsem chtela zacit s vychovnou pres ruku tak se zacala rehtat a pry „bum“
co ja jsem se musela ucit dvacet let ona se s tim narodila…jde si za svym a ostatni ma u pr… ![]()
Rebeko klid,vždy se najde někdo,kdo bude mít opačný názor,to je vždy a všude.Neříkám,že ten jejich názor je špatný,ale co mě mrzí je,že z některých příspěvků je cítit,že ten náš názor je špatný,což si taky nemyslím,ale s tím nic neuděláš.
Jen na odlehčení nechtěla bych vidět,co by maminky,které jsou proti plácání řekli mé mamce,ta je totální cholerik a my když jsme byli malý my byli vycvičení jako opičky,to už je taky špatně,ale stejně i když se krotí a hlídá Davču,tak to je boj těch dvou, a já nejsem z těch kdo by zasahoval do času člověka,který tráví čas s davčou,samozřejmě kdyby ho nějak řezala,ubližovala apodobně,to by bylo něco jiného,to ale nehrozí.Ale co jsem tím chtěla napsat je ještě přísnější a tvrdší než já.
Ještě jsem chtěla dodat.Je pravda,že snad ještě před půl rokem jsem byla z Davči na palici,ale poslední dobou je to stále lepší a lepší a už se pomalu dostáváme i do té fáze,kdy se v 99% jen domouvá ![]()