Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o radu a omlouvám se za anonym. Mám dvouměsíční dítě a její otec odešel už v těhotenství, nežijeme spolu. Nejdřív jsem si myslela, že to půjde formou domluvy a i právnička mně říkala, že pokud spolu vycházíme tak nemusím žádat o svěření dítěte do péče atd. Ale dnes mně něčím dost překvapil, nevím co od něj čekat a raději chci svěření do péče oficiálně. Poradí mně na OSPODU? Bydlím na malém městě a nechci aby se situace extra rozmazávala. Budou se tam vyptávat proč už spolu nejsme atd.? A bude se toto řešit u soudu? Děkuji za radu.
Zajdi na ospod, pomůžou Ti to sepsat, podáš návrh na soud. Jasný, budou se asi ptát. Záleží, jak moc se ex bude cukat - pokud to půjde do sporu, budou do vás vrtat víc, pokud to půjde smírem, tak by to mohlo být v klidu. Ale není se čeho bát. Předpokládám, že ty důvody tam snad budou, jinak bys neodešla ![]()
Na ospodu ti možná poradí, ale spíš ne. Stáhni si na netu žádost o svěření do péče a vyměření výživného. To podej na soud. Stejně vás pak oba ospod nejspíš pozve na jednání. Asi se vás na neshody v partnerství a průběh domácnosti a péče o dítě ptát budou, co konkrétně, to záleží na pracovnici.,
Děkuji za reakce. Důvodem našeho rozchodu je pouze jeho žárlivost - počítání nádobí v myčce po příchodu domů, házení telefonem, občas nějaká facka kvůli smsce na vánoce atd. - proto jsem ho vyhodila, teda spíš dala čas a doufala, že půjde do sebe po narození dcery, ale je to pořád stejné. Je to pro mě citlivé téma a strašně nerada bych ho někde vytahovala a u nás na OSPODu jsou pěkné drbny.. Navíc on mě má za kur*vu a určitě bude dělat rutiku i tam, strašně se toho bojím. No ale asi budu muset o svěření do péče zažádat, bojím se, že něco v záchvatu žárlivosti provede - třeba že mě malou odveze nebo prostě nějaký průšvich. Nejraději bych to nechala takhle ať si výživné strčí někam, ale bojím se o malou.
@Anonymní píše:Dobrý večer. Přečetl jsem si Váš příspěvek (i příspěvky další) a přišlo mi, že byste na jedné straně měla ráda nějakou jistotu v podobě svěření d péče, na straně druhé máte ale obavy z projednávání a veřejného praní prádla.
Ahoj, prosím o radu a omlouvám se za anonym. Mám dvouměsíční dítě a její otec odešel už v těhotenství, nežijeme spolu. Nejdřív jsem si myslela, že to půjde formou domluvy a i právnička mně říkala, že pokud spolu vycházíme tak nemusím žádat o svěření dítěte do péče atd. Ale dnes mně něčím dost překvapil, nevím co od něj čekat a raději chci svěření do péče oficiálně. Poradí mně na OSPODU? Bydlím na malém městě a nechci aby se situace extra rozmazávala. Budou se tam vyptávat proč už spolu nejsme atd.? A bude se toto řešit u soudu? Děkuji za radu.
@Anonymní píše:
i právnička mně říkala, že pokud spolu vycházíme tak nemusím žádat o svěření dítěte do péče atd.
To má naprostou pravdu. Zakopaný pes je ale v tom, že tahle věta neříká, co se stane, když spolu vycházet přestanete. A pokud spolu vycházet přestanete, tak právě v ten moment je dobré (pro všechny) mít v rukou rozsudek se soudní úpravou péče, styku a alimentů - protože na něm bude jasně dáno kdo, kdy, kde, co a za kolik.
Jestli to napíšete podle OSPODu, podle vzoru staženého z netu anebo Vám to napíší přímo na soudě (toto oni musí) je zcela fuk. Příčiny rozpadu manželství se nezjišťují, OSPOD i soud zajímá jediné - péče o děti (Vaše či otcova; i žárlivý muž totiž může být dobrým otcem a naopak). Pokud ale k soudu půjdete, do hledáčku OSPODu se dostanete automaticky.
Důležité je, a to si málokdo uvědomuje, že i při existenci rozsudku s přesným vymezením péče se vy dva jako rodiče můžete vždy dohodnout jinak, podle svého přesvědčení. Čili je třeba si rozmyslet, jak byste to chtěla, kdybyste se nedohodli, a pokud nechcete válčit, tak tohle říct otci a zjistit, jak by si to představoval on, a pokusit se dojít k nějaké dohodě.
Dále, pokud tedy válčit nechcete, je třeba otci sdělit, že rozsudkem o péči neztrácí vůči dítěti žádná práva (ale ani povinnosti), pořád mu zústává plná rodičovská zodpovědnost, pořád platí, že o zásadních věcech dítěte rozhodují oba rodiče.
@katalyzator
Děkuji za reakci. Samozřejmě bych ráda kdyby jako otec fungoval a jsem si vědomá, že dítě je nás obou, ale bohužel mě v poslední době přesvědčuje o tom, že to fungovat nebude. Dnes mně napsal, že až mě uvidí, tak mě zmlátí tak, že mě ani vlastní matka nepozná. Vzhledem k tomu, že mě dřív párkrát pořádně vrazil mám strach, začíná přitvrzovat. Důvodem našeho rozchodu bylo napadení v těhotenství. Je logické, že se bojím o sebe a především o dítě. Nevím co mám dělat, nerada bych dávala oznámení na policii nebo prala veřejně na OSPODu nebo soudu špinavé prádlo, ale nějaký psychologický posudek by asi taky nebyl špatný. Nerada bych si potom něco vyčítala až mu v té jeho žárlivé makovici přeskočí a něco provede. O alimenty mně nejde, stejně i doposud přispíval maximálně dárkami pro dítě v řádech stokorun měsíčně. To mně ale nevadí a nevadilo, zatím to vcelku fungovalo a důležité pro mě bylo, že má dítě otce který se snažil a měl ji rád. Po dnešku se situace změnila. Domluva s ním je velmi těžká. Takže to vidím asi rovnou na soud - podám žádost o svěření do péče. Snad mu v té palici do té doby úplně nepřeskočí.
To, že Vám píše takovéhle věci, to je mezi Váma dvěma a dítěte se to zas až tak netýká, pro OSPOD je primárně důležité, jak se otec chová k dceři. Vztah k Vám je až sekundární (pro dítě samozřejmě není dobré, když otec matku mlátí a o otci to cosi vypovídá).
Nevím, čeho se otcův výhružný dopis týkal, ale dáte-li tu opatrovnickou zálažitost nyní k soudu, tak otec bude mít dojem (soudě podle toho, co jste doposud napsala), že své spory s ním řešíte přes dítě. To bych rozhodně odděloval. Navíc, když to podáte bez jeho vědomí, tak si stejně nepomůžete - OSPOD jej kontaktuje a jediným výsledkem bude, že se o vašem podání se dozví oklikou od nich. Bude sice zaskočenej, pak se naštve, ale to je tak všechno - k domluvě se neposunete, spíš naopak. Nebylo by lepší, kdyby se to dozvěděl od Vás přímo? Předběžné opatření můžete dát vždycky.
@katalyzator
To máte pravdu, ale on v těhotenství urážel i dítě. Začlo to tím, že ta malá šlapka není jeho, ať jí potratím, ať chcípne atd. Po narození dcery se uklidnil, byl nadšený, v porodnici a v šestinedělí se jeho žárlivost zmírnila, ale dnes to začlo znovu. Psal mně, že z ní vychovám stejnou štětku jako jsem já, ať ho vymažu z rodného listu.. Dceru má rád, tohle píše aby mě vyprovokoval, ale normální to samozřejmě není. Vadí mně to a člověk který dokáže takto urazit své dítě není normální. Kamarádka co studuje psychologii to podle smsek a popisu chování odhadla na poruchu osobnosti + patologická žárlivost. Dřív takový nebyl, loni měl stres a tím se to rozjelo. Stydím se za to a nevím jak z toho ven. Dceru může vidět kdykoliv, byla bych naopak moc ráda, kdyby péče kolem ní fungovala (ještě raději kdyby to i mezi námi bylo jako dřív, ale v to už ani nedoufám), ale mám dojem, že dítěti může svoji nevyrovnanou povahou akorát ublížit. Až ji bude pět a řekne ji, že je stejná kur*va jako její matka tak to bych se asi zbláznila.
Dřív bych přísahala, že by ženské nezlomil vlas na hlavě a na konci sedmého měsíce mně táhl přes celý byt za vlasy k počítači aby mně mohl projet v záchvatu žárlivosti maily a zakončil to kopanci a modřinou na oku. Tento incident jsem nenahlásila, ale je záznam na pohotovosti a gynekologii (jela jsem ihned na vyšetření jestli je dítě v pořádku). Poté jsem vztah samozřejmě ihned ukončila a on mně tvrdil, že by nikdy malé neublížil, ale já se bojím. Zájem o ni měl asi aby mě získal zpět. Dítě jsem mu i přest to všechno odepřít nechtěla, ale po dnešku nabývám dojem, že to stejně nemá smysl. Nevěřím mu, jít k psychologovi a léčbu odmítá. Nepřipouští si, že má problém - jak bývá u poruch osobnosti a žárlivců zvykem. Bojím se, že mu rupne v bedně a malé něco udělá aby mně ublížil. To je důvod proč to chci akutně řešit.
No, život s žárlivcem je těžký, je-li vůbec možný (to jsme u té žárlivosti). Dítě s ním ale máte a potkávat se s ním do budoucna budete.
To, že Vás napadl kdysi, se samozřejmě projevuje ve strachu nyní a je to relevantní. Když píše, že z dcery vychováte štětku, tak to chce urazit Vás - a dceru k tomu jen využívá, takže bych se spíš bál, aby ji proti Vám nevyužil někdy jindy a jinak (tj. třeba jí řekne něco, aby ublížil Vám, nikoliv jí: ona slovu štětka nebude třeba ani rozumět, ale Vy se „z toho zblázníte“).
Zkrátka: je nevypočitatelnej, viďte.
@katalyzator
Nevypočitatelnej je, to máte pravdu. A žití s žárlivcem této ligy je zcela nemožné. A to jsem si dřív myslela, že pro zkrocení žárlivosti přeci stačí být jenom věrná. Dnes mně napsal, že na holku kašle, že si ji mám strčit někam atd. No, takže mám pocit, že o dítě jevit zájem už nebude. Už krátce po jejim narození měl měsíční odmlku. Na to, že ji jsou dva měsíce.. To dělá taky mně naschvál. Takže tím mám aspoň vyřešený ten psychologický posudek - nechce ji vídat, tak se nemusím bát, že ji něco udělá. Podám asi ten návrh na soud a o svěření do péče a tím se to definitivně vyřeší.
Dobrý večer. S žárlivcem se žít nedá, myslím s tím patologickým - i v manželských poradnách pro tento případ partnerského protějšku se doporučuje jednoznačně rozchod (podobně jako u alkoholiků nebo násilníků, vygooglujte třeba: „Není chlap jako chlap aneb od kterých mužů dát raději ruce pryč!“)
Na druhou stranu, otcem jednou je a s tím je třeba se naučit zacházet. Dneska na holku kašle, zítra o ni bude bojovat, anebo taky ne, těžko říct. Měsíční odmlka nic neznamená, muži se na dítě adaptují pomaleji nežli ženy, ty na to mají měsíců dokonce devět, aby se s tím nějak srovnaly.
Návrh na soud určitě podejte, tím se dají pravidla jeho setkávání s dcerkou (bude mít právo na ni v určený čas a jinak jen s Vaším souhlasem). Nicméně, jak jsem napsal, nezapomeňte jej o tom informovat předem - míra jeho případné rotyky bude od toho odviset - když se to dozví až od sociálky, dá se čekat prudká reakce. Co na to ta Vaše psycho kamarádka?
@katalyzator
Ta moje kamarádka taky doporučovala jednoznačně rozchod. Ale po tom zmlácení v těhotenství jsem měla jasno sama i bez doporučení. Doufala jsem, že budeme fungovat aspoň kvůli malé nebo že se vzpamatuje a začne se léčit, ale dceru vzal asi jenom jako prostředek k tomu aby mně ubližoval. Jinak mně slíbil, že o dceru ani pohledem nezavadí a to si myslím, že splní. Pochybuji, že o ni bude bojovat, ale je nevypočitatelný, za rok může být vše jinak a jsem si jistá, že ji má moc rád, ale klidně to v sobě udusí aby mohl dát ještě vetší ránu mně. Je citově plošší, on to zvládne si dcery nevšímat. Uvidím jak to dopadne, ale než mít takového nestabilního násilnického otce tak možná pro dceru bude lepší ta dosavadní ignorace. Každopádně dám žádost na ten soud ať je vše černé na bílém. No a ze mě bude oficiálně matka samoživitelka, to jsem dopadla.. ![]()