Svěření do péče

@katerina007 píše:
Ahoj holky,
moc dekuji za rady. Socialni pracovnice je na strane otce-absolutne to nechapu- podklady ma veskere i o napadeni, i o nepredani v dobe nemoci.

Je možné, že sociální pracovnice hájí zájmy dítěte. To je její hlavní pracovní povinnost.

@katerina007 píše:
Na muj email, kde jsem ji to cele oznamila mne depsala, ze nemam pravo otci branit ve styku. pritom dite bylo nemocne a v ten moment na druhe strane-tj. u otce.

Pracovnice měla pravdu. Žádný z rodičů nemůže bránit druhému rodiči ve styku s dítětem. Je to hlavně právo dítěte. Zásahy do tohoto může dělat pouze soud.
Jestliže je dítě nemocné, existují možná řešení jak umožnit styk.
Otec nemá právo vstoupit do tvého bytu, jestliže s tím nesouhlasíš. V případě, že je dítě v době nemoci u tebe a nemůže jít pryč s otcem, má dítě stále právo na styk s ním, nemocí o toto právo nepřichází.
V tomto případě proti sobě stojí tři práva. Tvé právo, nepustit libovolnou osobu do tvého soukromého prostoru, právo dítěte na styk s otcem a právo otce na styk s dítětem. Právo dítěte je v tomto případě to nejdůležitější.

Možnosti jsou tyto
1. Otec se pro tento případ vzdá svého práva styku s dítětem, tímto budou poškozeno i právo dítěte na styk s otcem. Zůstane zachováno právo na soukromí.
2. Umožníš otci návštěvu, tímto se svým souhlasem dočasně omezíš své právo na soukromí, ale zůstane zachováno právo dítěte na styk s otcem, právo dítěte na styk s matkou, vaše práva na styk s dítětem.
3. Otci neumožníš vstup do bytu, na to máš plné právo. Ale poškodíš právo dítěte i otce.

Celá situace není jednoduchá, ale jestliže je to možné, já bych zvolila řešení podle bodu 2.
Tam dochází k co nejmenšímu poškození práv všech zúčastněných.
Pro dítě může být prospěšné i z psychického hlediska, že je tam otec i když je nemocné. Může to v počátcích uklidnit možný konflikt, kdy by mohl otec tvrdit, že využíváš nemoci k bránění kontaktu s dítětem. Navíc k sobě dítě a otec můžou získat bližší vztah, to je pro dítě žádoucí. Jsem si jistá, že pokud k sobě dítě a otec mají dobrý vztah, tak umožnění návštěvy dítě potěší. Můžou si pohrát, nebo popovídat.

@katerina007 píše:
Vzhledem k tomu, ze mne na OSPOD tlacila do navykaciho rezimu na navrhnuty model otce cele utery vcetne noci, pak maly na str do skolky a ve ctvrtek vcetne noci ho bude mit a nasledne 1×14 dni vikend pa-nedele, tak tam cekat pomoc nemuzu. Stridavou sice zamitla, ale tenhle model, ktery je ve skutecnosti daleko horsi pro mrnouse neodsoudila.

V posledních letech se pomalu od styku víkend 1×14 dní pomalu začíná upouštět. Styk nemusí být soudně upraven. V tomto případě platí §891 odstavec 1 Občanského zákoniku.

@katerina007 píše:
prosim, mam navrh na predbezne opatreni, ale oni o pry daji jen pokud je dite v ohrozeni zivota…Takovy stres a strach jsem v zivote nezacila. a zaroven pocit totalni zivotni nespravedlnosti.
Dik za podporu Kaci

Ano pravidla, za jakých podmínek může být podáno předběžné opatření byla zpřísněna.

Ahoj povidalko,

moc dekuji za velmi fundovany vstup.
pozorne jsem s to precetla - ja otci ve styku nebranim - pouze bojuji za styk s pravidly (aby sdilel informace o synovi -coz odmitl a pry bude poskytovat jen osetrujicimu lekari!) a v rozsahu v jakem se doposud o syna staral cili ma 2 cele dny! v tydnu a 1×14 1 den vikend…synovi jsou 2 roky a otec nikdy vic casu se synem netravil, naopak mi nadaval, ze ho hlida v dobe, kdy ja pracuji..ale ja zacala pracovat, protoze mi nadaval, ze mne zivit na rodicovske nebude a 11.5 tis rodicovske domacnost nevykrylo…rekla bych, ze nevedel, co po mne chtel…dokonce jsem byla nucena zmenit praci, protoze v prvni byl privydelek jen!! 8 tis/ 2 dny v tydnu prace tj total s rodicovskou 21.5 tis! /mesicne -za to se nemusi stydet ani zena na plnem uvazku v nekterych regionech!..ale otci ditete to bylo malo a ze nebude hlidat MEHO syna, jak se vyjadroval…a ja bych ho mela platit za hlidani…sam nepracuje…ma penize z pronajmu rodinnych nemovitosti…nulova zodpovednost/rad/ambice/povinnost/stres

otec o mne lze, kde muze…pocinaje duvodem rozpadu vztahu az po udajne neinformovanosti
mnou o malem - nastesti na spustu veci jsou dukazy-napr sms zpravy o stavu syna, nebo sms v jakem stavu syna predavam a jak je treba s nim postupovat (napriklad, kdyz se ted syn konecne v pondeli postavil na nozicky a zacal mit zajem o svet a otec ho hned druhy den dostal na styk),nevratil ho -ani za pritomnosti policie-vim, ze nemusi, ale syn se mel dolecit,…presto dostal syna i ve ctvrtek, prestoze oproti dohode!!! v utery syna v dobe rekonvalescence nevydal zpet na doleceni…a nerespektoval jeho klidovy rezim…syn byl bnehem 3 dni opet nemocny a dostal 2! antibiotika.. dokrotka zurila..syn byl pred predanim na velmi dobre ceste z nemoci

v to utery -syn byl pripraven na to, ze ho zase vyzvednu, ale otec ho nedal - nasledujici noc trpel syn nocnimi murami, kde volal, kdy uz se vratim z prace a ze se boji, ze neprijdu…mel 3 dny zacpu z psychosomatickych pricin!..je to pro nej stres toto obdobi a plne to chapu..deti potrebuji najit jistoty a tohle je totalni bordel pro jeho hlavicku…

prava 50/50 chapu… ale myslim, ze kdyz otec pred ditetem sikanuje matku napr v noci rozsviti v mistnosti, kde spi i maly, rve na me, abych vstala a vysvetlila nejakou sms, kterou mi ukazuje na MEM mobilu, nebo v mych emailech, kam se naboural, ktery mi v noci sjizdi! a maly zacne plakat… to neni ani trochu ohledu k malemu…to je despotismus…nebo sproste rvani na matku ditete v 8 vecer, kdyz mi malinky sedi na kline, kouka na pohadku, aby se pred spanim zklidnil…
to zvladne jen SOBEC ne OTEC!… urcite byl jiny prostor, kde na mne mohl rvat uplne stejne a maly u toho nemusel byt…

po lonskem napadeni jsme absolvovali rodinnou terapii… 5 sezeni…obvinil psychologa ze zaujatosti, protoze ho tlacil k zavazani se, ktere ze ukoly budou jeho a ktere moje atd.. hlidani v dobe terapie jsem platila ja…prooze ON je zdravy JA jsem nemocna…

kdyz tam lhal a vymyslel si, nechala jsem dalsi termin objednat jeho…nikdy to neudelal…po roce jsem navstivila psychologa, co nas vedl..tvrdil, ze to nemuze nikam napsat (muze jen psychiatr), ale ze otec mi nedal sanci domluvy a projevoval psychopaticke prvky v chovani..a cekal, ze vyhledam pomoc driv nez za rok, nebotr jeho chovani melo na mne totalne destruktivni dopad…

cili… za me je otazka casu, kdy zacne sve chovani aplikovat i na maleho… otec mel v rodine domaci sikanu a fyzicke tyrani matky…jako deti se na to divaly a jako dospeli to odsuzovali…nicmene, kdykoli byla hadka a on mne sproste napadal…a ja ho upozornila, ze to uz je domaci sikana,.. rekl, ze nemam paru co je to tyrani…ze jsme jeste zdaleka nedosahli stupnice jeho otce…

a tedy…rozumim stejny pravum..ale ja se bojim o syna… cela akce ze strany otce je podle mne 1. neplatit vyzivne 2. nejaka osobni msta… nikdy synovi nepral, neukladal, nevstaval v noci, kdy plakal… proste ted dokazuje neco, co nikdy nedelal…
nemyslim si, ze kdyby mu soud dite do stridave sveril, ze by to vlastne zvladal…

synovy nepreji v tomto veku takove peklo, jako tyden si zvyknout, ze nesmi videt mamu a tyden zase nevidet tatu…a pokazde muset absolvovat zcela jiny rezim..napr. otec ho dava spat v 22-23 ja 20-20.30 (rano vstava v 6-7 do jeslicek)… ve dvou letech se dite muze zhroutit uz jen z tohoto…

jde o nejakou mstu smerem ke mne… za to, ze hracka, kterou mohl deptat jak chtel a ona mu doma brecela odprosovala a doprosovala se najednou zvedla hlavu a prestala brecet…dupla..rekla dost!!!..a odesla (a bez treti osoby! -proste se konecne sebrala!
)…a tohle vsechno ma socialni pracovnice moznost prosetrit-jit za detskou -kdo chodil se synem, do skolky, sousedka -slysela jak na me rval a vi jakym zpusobem dite hlidal,… atd atd..za 2 mesice socialni pracovnice neudelala vubec nic..jen sepisuje vypovedi a priklani se na stranu udajne zhrzeneho otce..

Příspěvek upraven 25.09.14 v 18:58

Otec dite dostava 3× tydne na den… myslim, ze to je v tomto veku adekvatni…

Zakladatelka prožívá pouze zlomek toho, co prožívají otcové, kteří jsou od svých dětí izolováni mnohem drastičtěji než jen na polovinu.
@kajj - těm třem právům v kolizi, ještě je tam jedno právo dítěte a to právo na nejvyšší dosažitelné zdraví, které může dobře konkurovat právu na péči obou rodičů. Každopádně, pokud by otec vniknul do obydlí matky s odůvodněním, že jde hájit ústavní právo dítěte na péči obou rodičů, tak odejde s podmínkou za porušení domovní svobody. Právo dítěte je sice formálně předním hlediskem, ale jen na papíře.
Zakladatelka by podle mě měla dotáhnout chlapa k jednání buď na OSPODu, pokud to nepůjde, tak požádat OSPOD o nařízení mediace, případně pokud neuspěje, tak podle zákona o zvláštních řízeních soudních může navrhnout soudu nařízení mediace.
Na mediaci by měla akceptovat střídavou péči a dohodnout rozvržení péče mezi oba rodiče, může to být i tak, že každý pečuje jinak dlouho. Že otec zakladatelku fyzicky napadl, by na péči o děti nemělo mít vliv.
Pokud ovšem otec dítě ohrožuje, pak je potřeba posbírat co nejvíce důkazů a s nimi dát návrh na nařízení předběžného opatření o předání dítěte do péče matky.

@kajj No vono když se vedle práva postaví city, k tomu společenská zažitá schémata, tak je z toho pěkný maglajs. (jedna maminka: „Na právní úpravě výlučnou péčí trvám proto, že mám mateřský pud…“) Fakt si myslím, že by po rozchodu rodičů neměl fungovat soud, ale nějaký průvodce sporem, jakýsi kurátor s právním i psycho vzděláním, který by měl takovou autoritu, že by skutečně dokázal vést rodiče ke smíru alespoň v péči o děti. A měl by být hodnocen podle toho, kolik případů mu skončí mimosoudní dohodou. Dnešní OSPODy to ale rozhodně nejsou. Bohužel právníci situaci často jen vyhrotí, jsou to odborníci na spory a ne na smír.

@kajj K těm schématům - nemyslím si, že je nutné nutit otce do péče o kojence, rozdělení úloh v rámci rodiny by mělo zůstat v kompetenci rodičů. Někomu vyhovuje něco, jinému něco jiného. Problém nastává tehdy, pokud dojde k rozpadu vztahu, tedy zrušení kompetenčního rodinného schématu a jaksi se předpokládá jeho pokračování i poté (dokonce to bylo i v zákoně - teď je tam mírná úprava ve smyslu zvažování budoucího výchovného prostředí, nejen minulého). Přitom zde by nijak nemělo mít vliv to, jak bylo kompetenční schéma v rodině nastaveno, pokud otec dosud pečoval omezeně, ale měl na starost obživu, je jeho nezadatelným právem po rozpadu toto schéma změnit a podílet se na péči o dítě a požadovat na matce, aby převzala roli živitele ve své půlce odpovědnosti za dítě. Nejsou řídké případy, kdy matka sama v době trvání vztahu otce vytlačuje z pečovatelské pozice komandováním, jak vše dělá blbě (jinak), což kolikrát i vede k rozpadu vztahu. A takové matky pak zneužívají toho vytlačení otce k zafixování jeho odstavení od dítěte i svěřením do své péče. A samozřejmě, je řada otců, kteří se skutečně starat nechtějí. Ale v okamžiku, kdy se starat chtějí, je zločin je od péče odstavovat.

@kajj Víš, musí být pro dítě strašný šok, když je vypuzeno z toho úžasného bazénku v bříšku maminky a nejednou na ni zírá nějaká osoba a cpe jí nějaký špunt do pusinky, ze kterého něco teče a co já mimino mám s tím proudem bílé tekutiny proboha dělat? Nemělo by si dítě nastavit taky nějaký navykací režim na maminku po porodu? Nejdřív s asistencí, pak chvilku o samotě, pak třeba na přespání… Hele je to nesmysl navykat dítě na vlastního tátu, se kterým žilo ve společné rodině, byť se potkávali třeba jen večer nebo o víkendu. Separační úzkost je totiž většinou buď problém na straně maminky, pokud separací strádá ona, nebo výchovná chyba maminky, pokud separací strádá dítě.
A k tomu rozdílu střídavé a výlučné péče. V právní rovině je ten rozdíl možná menší než v rovině pocitové a často ekonomické. Zrovna nedávno jsem tady zahlédl výraz „mám dítě napsané na sebe“. Fakt úžasný projev společenského bezvědomí o právním postavení rodičů. A ještě jedna hláška, dokonce oficiálně od učitelky ve škole: „Žádám matky, aby nahlásily, které z nich jsou jedinými zákonnými zástupci dítěte.“ Taky lahůdka.