Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn odmítá fyzický kontakt - proč?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.5.16 19:32
@zuzouš Teď mě napadá otázka, jestli by to po cca 4 letech mohla tvoje máma sama vyřešit, nebo už by bylo pozdě a pomohl by jen psycholog. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 09:45
@zuzouš píše:
Pisu to z pohledu toho uzavreneho ditete. Po letech jsem se dozvedela, ze si mama vsimla, kdy to asi tak zaclo a co s tim? Nic, neresila to. V tu chvili jsem mela chut ji jednu natahnout, protoze kdyby to resila vcas, nemusela mi po.srat pulku zivota.
Reagovala jsem jen ze zvědavosti na tuhle větu. Zakladatelka si všimla asi tak před 4 roky, že její syn začal být uzavřenější, tak jsem se ptala, zda by zájem u tebe po 4 letech mohl něco změnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 09:56
@Martina D. urcite mohl, tim, ze si jen vsimla a nic nedelala, bylo to totez, jako by si ani nevsimla. Trvalo mi to od 5 do skoro 20 let, nez jsem zacla delat neco sama. Dnes je mi 30, srovnana jsem davno, ale detstvi a puberta proste mohla byt jina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 10:45
@zuzouš To je mi líto, že to trvalo tak dlouho, 14 let je strašně hodně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 11:11
Zakladatelko, ještě mě napadlo, že by bylo dobré vzpomenout si, jestli jsi vždy reagovala adekvátně na věci, co ti syn svěřil. Jsou totiž rodiče, kterým se toho nedá moc říct, protože si buď dělají pak legraci z citlivých věcí, nebo na vše reagují vyděšeně a hystericky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 11:16
@Martina D. dekuju 
na druhou stranu mi to dost dalo a mozna jsem si neco uskubla zpatky, abych misku vah vyrovnala 
protoze kdyz si vzpomenu na kamaradky a zname kolem, muzu rict, ze mam ted opravdu spokojeny zivot.
Ale nechtela jsem strasit, chtela jsem rict, ze urcite ma cenu zabyvat se podivnym chovanim ditete, at uz to trva kratce nebo dlouho a v detske prirozenosti neni uzavrenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 11:28
Já jsem teda taky byla takový uzavřenější dítě co se týče projevování citů. Naše se chtěli třeba na procházce držet za ruku - nechtěla jsem. Objímání - nechtěla jsem, bylo mi to nepříjemný. O puse ani nemluvím 
Co se týče projevování citů v dospělosti, tak s tím problém nemám, jenom prostě nemám ráda dotyky od cizích lidí, nebo když někdo stojí blízko mě v mojí „bublině“
Já bych ti doporučila se synem třeba víc mluvit, dělat si srandičky, kecat jen tak, o tom, co ho baví, zajímat se o to, ale s dotýkáním bych to nepřeháněla. Max ho třeba pohladit po zádech, takový to automatický, ale jenom na chvilku, aby to nebylo nucené
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 16:10
No, on se ani jaký malý ve školce moc nesvěřoval. Taková ta běžná otázka - co bylo ve školce(škole) vždy končila odpovědí - NIC Přijel z 14-ti denního tábora a odpověď stejná, jen teda s vyjímkou toho, že to tam bylo fajn a že chce jet znovu další rok.
Po včerejší rozmluvě mi bylo hodně ouvej a proto jsem se zkusila svěřit tady. POřád mám pocit, že jsem jako matka pokazila něco zásadního. Zdá se mi, ale, že nám oboum jakoby se ulevilo a dnes se na mě usmívá a drobátko vypráví o škole.
@Martina D. píše:
Zakladatelko, ještě mě napadlo, že by bylo dobré vzpomenout si, jestli jsi vždy reagovala adekvátně na věci, co ti syn svěřil. Jsou totiž rodiče, kterým se toho nedá moc říct, protože si buď dělají pak legraci z citlivých věcí, nebo na vše reagují vyděšeně a hystericky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 16:20
No, ono právě u nás v rodině nejsou doteky běžné. Obě švagrové se diví, že naše máma nedává synům pusu například při přání k narozeninám. Naše máma nás miluje, udělala by pro nás všechno, ale projevování citů nás nějak nenaučila. Já tedy nemám problém city vůči chlapovi nebo dětem projevovat a i právě po zkušenosti z dětství jsem chtěla, aby moje děti věděly, že je miluju.Ale jak přišel mladší syn a ten starší se začal stydět, tak například pusa na dobrou noc nebo jen slova - mám tě rád- postupně vymizela..
Ale vždy jsem si říkala - on přece ví, že ho mám ráda! No ale jak jsem včera zjistila, tak ikdybych ho měla jen pohladit v soukromí po vlasech nebo se častěji usmála, tak MUSÍM!
Pamatuju si, ze jsem ve 12-ti letech taky nechtela objimat a pusinkovat od rodicu..nevim proc to tak bylo, ale bylo to tak i s pribyvajicima rokama.. Je fakt, ze je mi 32 a do ted nemam rada kdyz nekdo je moc blizko me, nebo mluvi na me blizko myho obliceje, nebo spat v mistnosti s nekym cizim, nedejboze vedle sebe. musela jsem si v laznich priplatit jednoluzak, protoze spat s nekym cizim v jedny mistnosti bych nedala
jinak spolecnost mam rada 
a samozrejme to neplati u myho pritele, toho bych objimala, libala, spala u nej a tulila porad… ale ze bych prijela k nasim a objimala ji a davala ji pusu to ne 
nekdy ona mi pri odchodu da pusu, tak ne ze bych to nejak nesnesla, ale nejak tyto projevy nepotrebuji 
Proto bych ho asi netlacila do niceho, urcite ne pred kamarady, ale ani v soukromi. Davala bych mu lasku jinak najevo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
