Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Myslím, že na to máš celkem ujasněný a smysluplný názor - teď jde jen o to, jak to synovi podat. Mne hlavně zaráží, že k takové situaci vůbec může dojít - u nás ve škole to funguje tak, že pokud dcera nejde na kroužek, na který chodí z družiny, musí to mít písemně. Neexistuje, že by řekla „já nejdu“ a dotyčná vedoucí kroužku ji nechala v družině. U těch malých dětí mi to připadá jako nejrozumnější řešení…
Každopádně bych pravděpodobně také trvala na dochození kroužku - máme to tak doma také zavedeno. Mohou vyzkoušet, cokoli chtějí - ale co zaplatíme (platíme vždy na tu nejkratší možnou dobu - na pololetí nebo na určitý počet hodin), to se musí příslušný počet hodin odchodit. Jedině kdyby se objevil nějaký skutečně závažný důvod - zdravotní problémy, šikana, prostě cokoli mimořádného… Ale rozhodně ne z důvodu „mne to nebaví“ nebo „mně to nejde“.
Raději ať si moje děti případně jednou odblokují nějakou větu na kineziologii (budou-li tam cítit problém), než abych riskovala, že se z nich stanou přelétavá stvoření neschopná překonat problém. U nás typickým příkladem bylo plavání - dcera na něj začala chodit z mé iniciativy, zažily jsme pár hodin vztekání doma, že jí to nejde, nebaví, teče jí voda do nosu a očí… po dvou měsících zjistila, že to vlastně umí. Překonala začátek, naučila se techniku - a dnes se hádáme o tom, proč nemůže chodit častěji.
Ono to totiž není o tom „dělej z povinnosti něco, co Tě nebaví“… ale o „zakousni se, překonej krizi a nauč se to - a teprve pak se rozhodni, jestli Tě to baví. A když nebaví, pak od toho klidně jdi“.
Precetla jsem diskuzi a vesmes souhlasim s postojem zakladatelky. Ovsem k ostatnim nazorum ohl. zodpovednosti a toho, ze musi krouzek dochodit - zazivala jsem tohle cele detstvi, jako tezky introvert, vzdycky jsem neco zkusila a pak musela krouzek doslova pretrpet do konce. Jestli jsem si necim jista, tak tim, ze tohle svym detem nikdy neudelam. Nastesti to zatim vypada, ze jsou to trestiprdla po tatinkovi a vsude si hned najdou kamarady. Radim nic nelamat pres koleno.
Bohunko, naprostý souhlas. Syn navíc první tři hodiny do florbalu chodil na kukandu, zda tam chodit chce a chtěl, pak jsme to zaplatili. Volala jsem trenérovi a zjišťovala, zda se tam něco neodehrálo apod. Prý ne. Kluků synova charakteru je tam víc. Syn tam nebyl 3× po sobě, poprvé byl skutečně nachlazen a měl ode mne nakázáno tam nejít. Mně nejvíc mrzí to lhaní. Když dokáže bez ostychu říct trenérovi, že je nachlazenej a není to pravda - v 1. třídě!
Tak doufám, že je ťulda a neuvedomuje si svoje počínání.
Pokud by měl nějaký psychický trauma návštěvy kroužku, tak bych si toho 100% všimla, řešila bych to a klidně jsem ochotna říct, že tam chodit nemusí. Ale pokud ho to zrovna teď neba, tak to má smůlu a dochodí si to tam. Navíc mi i trenér říkal, že to chce čas, že z jeho zkušeností je to potřeba, aby si to ochytal a přišel na to.
@BohunkaP Možná se to ve škole ještě nestalo, že by děcka takhle kecaly a vždy to bylo na důvěře
Každopádně papírky teď zavedeme.
Pololetí by dochodit musel, přeci není možné nechat něčeho, že mě to nebaví, to by potom mohl tatínek říct, že ho to v práci nebaví a že tam chodit nebude
no, že je salámista, jak píšeš, tak pro něho třeba sport není to pravé ořechové, nesmál se mu tam někdo? Asi fakt na sport není, takže bych ho nechala dochodit pololetí a už mu další sport nedávala, zkusila bych ho raději přihlásit do turistického, skautského oddílu. Hýbat se bude taky sice z něho nebude vrcholový sportovec ale navíc tam najde i kamarády. A třeba časem nějaký ten sport najde sám.
@Alenka, myslím, že to vidíme dost podobně
Když budeš mít chuť, napiš, jak dopadla debata…
To lhaní si tak neber (tedy, samozřejmě to s ním prober, ale netrap se tím) - to je normální, že to taky začíná zkoušet. Prostě se mu nechtělo, tak použil to, co týden předtím platilo. Simulování si vyzkouší asi každé dítě.
Osobně bych ale i do budoucna trvala na tom, aby kluk měl v týdnu jeden pohybový kroužek - pokud už teď pozoruješ zvýšení váhy a třeba zhoršení kondičky (což je normální, ve školce toho hodně nalítali a teď holt celá dopoledne prosedí), tak se to samo od sebe nezlepší.
Žádné turistické kroužky to nezachrání (to snad jako doplněk, kdyby ho to zajímalo), tady je potřeba nasadit aspoň jednou v týdnu nějaký opravdu intenzivnější pohyb - i kdyby to měl brát jako povinnost. Sám od sebe se do sportu v nejbližší době těžko zažere, když to v sobě nemá… a když se tohle „školní zesedavění“ nepodchytí včas, bude se to jen zhoršovat.
@BohunkaP My to máme s kroužky stejně. Pokud nechci, aby děti šly, tak jim napíšu lísteček, jinak chodí automaticky.
Nevím, jestli mají moje děti možnost říct, že nepůjdou (ale myslím, že kdyby na nich bylo vidět, že jim je špatně, tak je nechají v družině), ale oba milují horolezectví, takže by ani neřekli, že nepůjdou. Na bojové umění chodí do jiného vchodu školní budovy a odchází na propustku z družiny, je to mimoškolní kroužek. Nedovedu si představit, že bych tam děti po skončení tréninku nenašla. To by mě asi kleplo.
Tak jak jsem dopadla? Syn si byl vědom, že něco provedl, po důkladném výslechu jsem zjistila, že poprvé byl nachlazen, po druhé měl rozbité koleno z víkendu, nicméně jsem mu řekla, že tam půjde a bude se šetřit - vyhodnotil to jinak a potřetí se mu nechtělo. Sebeobrana něco podobného. Domluvila jsem se v družině, že pokud nebude mít ode mne lístek, tak jít musí. Myslím, že to celkem pochopil a vyjasnili jsme si to.
Jinak pohybové kroužky - to je fakt nutnost. Chodil půl roku do pionýra, nebavilo ho to, tak jsme to v pololetí utli. On, i když je nemotora, tak pohyb má rád, jen není tak šikovný, jako ostatní. Mluvila jsem s trenérem florbalu, jak to při tréniku vypadá, má tam bohužel směs i se staršími, ti zřejmě nepustí tak úplně ke hře ty mladší, jak to řešit jsme se domluvili, tak myslím, že v pohodě:-)
Spíš jsem teď natěšená na třídní schůzky, protože na nástěnce hodnejch a zlobivejch dětí je syn úplně poslední:-) Naše debata - proč jsi poslední? Protože běhám po chodbách. A to běháš sám? Nee. A proč tam nejsou i ti kluci mezi zlobivýma? Mami, já vlastně ještě vyrušuji v hodině. A co děláš? Povídám si s Tondou. A proč není Tonda mezi zlobivýma?…aha no to nevím. Já vlastně mluvím ještě s Danou a Stellou:-),… Ale mami, to je v pohodě, stejně budu mít na vysvědčení samé jedničky, tak to je jedno
Ten koukal, když jsem mu říkala, že se hodnotí i chování:-)
@Alenka, tak super, že jste si to takhle vyjasnili a že to dokázal pojmenovat - ono každé dítě si občas zasimuluje, vyzkouší, otestuje… o nic nejde, hlavně když tam není vážný problém. Tak, jak to popisuješ, se to dá v pohodě pořešit. ![]()