Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hm. Tak to máme stejné. Denně záchvaty pláče, vztek, agrese. Vše musí být stejné a podle něj.
Jak chci jít na procházku, tak ječí, že se vybije. Nedávno šel v podvlikackach, protože jsem ho nezvládla převléct. Spí u mě v posteli. Má oblíbeného plyšáka, co chodí všude s námi. Kdyby neměl půl metru, tak by mi to moc nevadilo.
Pokud si obuje boty opačně, tak v nich tak jde a při přezutí jeci, že ho bolí nohy.
Něco chce, dostane to a ječí, pokud mu to nedám, tak ječí taky. Nedávno 40 minut ječel, že chce něco, co předtím vyhodil, že to nechce. Celou dobu kopal do dveří.
Do školky nechce. Denně mě přesvědčuje, že ho tam nikdo nemá rád. Podle učitelek si s dětmi normálně hraje.
Doufám, ze to je jen období. Třeba další záchvěv období vzdoru.
Takže neporadím, ale nejste v tom sami.
Do toho má školák nějakou první pubertu, protože pořád protáčí oči, odmlouva, neposlouchá…
Jsou dny, kdy jsem zralá na Lexaurin.
Může to být prostě jen období a může to být první příznak nějakých obsesí. Pozoruj ho, pokud ho to zase za chvilku opustí, tak tomu nevěnuj žádnou pozornost. Pokud se bude takových přísných rituálů držet, možná by bylo vhodné se o tom poradit s dětským psychologem.
Dalo by se rict, ze se zmenil po tom, co onemocnela babicka. Byla dlouho v nemocnici. Uz me i napadlo, ze to ma ze stresu ![]()
Ahoj, mam 4letoho chlapecka a take u nej vidim zmenu v chovani. Do skolky nechce, na vse rika ze nema rada ze to tak neudela jak mu reknu. Nema rad me a za chvili me ma rad, nebude hodny a za chvili rekne ze uz bude hodny. U spousty veci se vzteka. Ke vsemu ho musime motivovat. Co bylo driv samozrejmost treba ze se zavodilo kdo bude prvni u auta ted ho musi clovek premlouvat aby ho k necemu nadchl. Fakt jak pubertak. A rozhodne vic breci. Zapomeneme batoh v aute a on zacne brecet ze jsme ho ztratili a ze se nenajde. Tak mu reknu ze je v aute a tata ho prinese a on jako by to nechtel pochopit place a vzteka se dal. Nemohu rict ze by to tak bylo cely den. Nakonec do te skolky jde, zuby vycistime, obleceme se, zavodime a je spousta krasnych momentu. Ale obcas tam probehne blikanec a je to narocnejsi ![]()
Synovi jsou také 4 roky a hysterické zachvaty nemívá. Poradila bych se s dětskou psycholozkou. Kamarádka nicméně u svého syna taky vídá záchvaty vzteku v tomto věku. U nich v rodině, ac své děti milují, je to podle mne špatnym nastavenim hranic a nevyzpytatelností chovaní otce. Proste je stale klid klid a pak otec vylitne, kdyz ho syn nastve treba kvůli tomu, že ditě neposlechne. Ale predtim neuposlechlo nekolikrat a nic se nestalo. Podle mne se na tom mohou podílet tyto fyzické útoky. U někoho by to mohlo byt i direktivnim a autoritarským přístupem ve výchově. Jinak co dělate, kdyz se takto chová-ječí 40 minut? Syn parkrat plakal celkem dlouho, treba10, 15 minut. Byl přetažený a něco se mu nepovedlo. Drzela jsem ho v objetí, i když se vzmital chvilemi. A utěsovala. Pomohlo to. Ví Váš syn, ze ho milujete, i když se chová takto? Ja synovi zdůraznuji, že ho mam rada, i kdyz zlobí. Ze mne to mrzí v tu chvíli a reknu důvod, ale mam ho ráda i v tu chvíli. A prosim neberte toto jakože vas poučuji. Nejsem psycholog, ani nevím, jestli své díte vždy vychovavám spravně..
@sluno22 píše:
Ahoj, mam 4letoho chlapecka a take u nej vidim zmenu v chovani. Do skolky nechce, na vse rika ze nema rada ze to tak neudela jak mu reknu. Nema rad me a za chvili me ma rad, nebude hodny a za chvili rekne ze uz bude hodny. U spousty veci se vzteka. Ke vsemu ho musime motivovat. Co bylo driv samozrejmost treba ze se zavodilo kdo bude prvni u auta ted ho musi clovek premlouvat aby ho k necemu nadchl. Fakt jak pubertak. A rozhodne vic breci. Zapomeneme batoh v aute a on zacne brecet ze jsme ho ztratili a ze se nenajde. Tak mu reknu ze je v aute a tata ho prinese a on jako by to nechtel pochopit place a vzteka se dal. Nemohu rict ze by to tak bylo cely den. Nakonec do te skolky jde, zuby vycistime, obleceme se, zavodime a je spousta krasnych momentu. Ale obcas tam probehne blikanec a je to narocnejsi
Ja jsem tak rada, ze to neni jen u nas. Kolikrat jsem vecer rada, ze usne a je chvilku klidek a hlavne to ticho ![]()
@sediza u našeho je rekord 1,5 hodiny. 40 minut beru ještě v pohodě. Nedělám nic. Odejdu z místnosti a nechám ho, aby se vztekal. Pokud má diváky, je to horší, pokud na něj reaguji, je to horší, pokud presouvam jeho, je to horší. Nedávno to předváděl u oběda, tak jsme vyklidili pole a dokonce se najedl.
Pak se chodí pomazlit a mluvíme o tom. Ví, že ho máme rádi i když se vzteká.
@sediza uz jsem to zkusila po dobrem, po zlem (vynadat), domlouvat, zakazovat… My si porad rikame, ze se mame radi. On se syn i strasne rad tuli
![]()
U nas je asi i chyba v manzelovi, on mu vsechno dovoli, ve vsem vyhovi jen proto aby syn nebrecel. Takze mozna to bude tim, ze si proste vsechno vyrve
ale spis me desi ty veci ktere musi mit presne misto. Obcas je jak ,,Pan Monk" ![]()
Ja mam opravdu zlatou holcicku,ted v prosinci ji byly 4 a taky pozoruji zmenu-vztekani,odmlouvani, ne na vsechno,ja chci ja chci ALE ja chci!Tak je to asi dost vekem.Zacala dost sikanovat i starsi segru.Dobre pochopila,co ji vytaci a uspesne to pouziva.Drive byla takova nevinna a hodnoucka a prave ta starsi ji obcas trapila a ted se nam to otaci.Do skoly ale zas naopak konecne chce.Necha si pak v klidu domluvit,ale za chvili zas zacne kvuli necemu jinymu
Jo tak to dela manzel taky, ze mu dovoluje vic veci. Ze mu chce ve vsem vyhovet. Ale zase na manzelovi vidim, ze kdyz mu nemuze vyhovat tak jak chce dite ztraci driv nervy. Zopakuje mu proc nemuze dite dostat to co che ale kdyz malej stale breci rekne mu ze je jak malej a proc to nechce chapat. Coz mi prijde zbytecny. Ja mu reknu ze ma smulu ze mu to ted nemuzu dat a at si klidne breci. Proste ne a manzel je ten, ktery mu chce vyhovet at je klid. To je nas asi nejvetsi rozpor ve vychove. No a zatim je to jedinacek a dost benjaminek v obou rodinach takze i to se na nem podepisuje. Jedna babicka rozmazluje neskutecne to je ta od manzela druha je prisnejsi ale tam ne i zadne jine vnouce zatim takze tam ma taky prevahu.
Zdravim, rada bych znala vas nazor na velkou zmenu chovani u 4 leteho syna.
Tak me vrta v hlave, zda to nemuze znacit nejakou zacinajici,,poruchu"
Je to tak 2 mesice, kdy se syn zacal uplne kvuli vsemu vztekat, prestal chtit chodit do skolky, ven, proste chodit mimo nas byt. Po skolce prijde domu a zacne kolotoc vecneho breceni, odmlouvani.. Ted ma obdobi, ze vsechny veci musi byt na svem miste, nic se nesmi,,vyhodit". Takze treba krabice od prazdnych papirovych kapesniku musi zustat na miste jinak strasne place.
Docela me to desi a bojim se