Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Me napadlo jit spis druhou cestou a zkusit klukovi poridit mensiho pejska, proste nejakyho pidi co bude s velkemy psem kamarad a kluk se pres toho malyho postupne nauci ze psy zas takovej problem nejsou.
Ja mam treba hruzu z hadu…ale posledni cca par roku usilovne trenuju a chodim v zoo k terariim a snazim se s tim neco delat… treba predposledne jsem byla u koralovky a koukala na ni asi minutu v kuse.
Takze zacit s nejakym stenetem treba s Jack Russel teriér, ten je i takovej roztomilej by mozna pomohlo prekonat nejak ten stres z toho celkyho psa a ze psu vseobecne.
@Pidulka1991 píše:
@Altavista to není o tom, že psa nesnáší, ale že má strach to dítě je regulérní psychicky tyrany. Opravdu by si tomu strachu vystavovala své malé dítě? Já ne, protože vím jak těžký to je. Sry a v tomhle pripade je to buď dítě nebo pes…
tak proč se tam stěhovala? věděla že kluk má hrůzu ze psů a nastěhuje se do bytu kde pes je a počítá že si kluk zvykne? jak reagoval kluk když byli u něj na návštěvě? Pochybuji že kluk byl v pohodě
Tak se neměli sestěhovávat a riskovat právě tohle. Třeba by si kluk na psa zvyknul časem.
A neni to zastupny problem? Nechce treba syn zpatky do stareho bydliste? Neziskava si syn tim pozornost?
Pokud je pejsek bezproblemovy a hodny, rozhodne bych se ho nezbavovala, jak tu nekteri pisi. Uplne nepochopitelne! Pes je vita, ma je rad a oni se ho maji zbavit?
Chce ti zrejme cas a syna se psem seznamovat opravdu pomalu, nekdy ho i napomenout.
@Leenvecka Krom toho, že pak budou mít dva psy, kterých se bude dítě bát a které bude třeba někam dát, tak Jack russela opravdu ne. Je to energický a pro dítě nevyzpytatelný pes.
@Leenvecka píše:
Me napadlo jit spis druhou cestou a zkusit klukovi poridit mensiho pejska, proste nejakyho pidi co bude s velkemy psem kamarad a kluk se pres toho malyho postupne nauci ze psy zas takovej problem nejsou.
Ja mam treba hruzu z hadu…ale posledni cca par roku usilovne trenuju a chodim v zoo k terariim a snazim se s tim neco delat… treba predposledne jsem byla u koralovky a koukala na ni asi minutu v kuse.
Takze zacit s nejakym stenetem treba s Jack Russel teriér, ten je i takovej roztomilej by mozna pomohlo prekonat nejak ten stres z toho celkyho psa a ze psu vseobecne.
Neni to spatny napad, ale maji maly byt a pribyde jim spousta prace s vychovou stenete. Navic by psi spolu nemuseli vychazet s v malem byte by byl problem na svete.
@Leenvecka to bych nedělala, pokud ten kluk má z psů hrůzu tak akční štěně co do všeho kouše bude ještě horší než dospělý, klidný pes a když to nevyjde tak kam se psem?
@Markéta80 píše:
@Leenvecka to bych nedělala, pokud ten kluk má z psů hrůzu tak akční štěně co do všeho kouše bude ještě horší než dospělý, klidný pes a když to nevyjde tak kam se psem?
Přesně, štěně bude skákat a ze hry kousat a to bude teprve divadlo. Jako je třeba malá šance, že by ho roztomilé štěňátko zbavili strachu, ale velká šance, že ne. Že by se bál dvou psů a hlavně s dvěma psy je to horší i na výchovu a všechno. A když tohle všechno pominu, tak určitě ne Jacka russela, to jsou akční blázni. Když už, tak raději třeba mops, grifonek nebo buldoček, to jsou takoví klidní psi. Stejně si ale myslím, že to není nejlepší nápad.
@jannina1 píše:
A neni to zastupny problem? Nechce treba syn zpatky do stareho bydliste? Neziskava si syn tim pozornost?
Pokud je pejsek bezproblemovy a hodny, rozhodne bych se ho nezbavovala, jak tu nekteri pisi. Uplne nepochopitelne! Pes je vita, ma je rad a oni se ho maji zbavit?
Chce ti zrejme cas a syna se psem seznamovat opravdu pomalu, nekdy ho i napomenout.
Nebo ještě lépe zavřít do klece. To už se nedá ani okomentovat
Dva psi jsou jen pro zkušené chovatele, kteří se jejich výchově chtějí opravdu věnovat. Nejsou určeni pro pokus zbavit děcko strachu ze psa.
@jannina1 píše:
A neni to zastupny problem? Nechce treba syn zpatky do stareho bydliste? Neziskava si syn tim pozornost?
Pokud je pejsek bezproblemovy a hodny, rozhodne bych se ho nezbavovala, jak tu nekteri pisi. Uplne nepochopitelne! Pes je vita, ma je rad a oni se ho maji zbavit?
Chce ti zrejme cas a syna se psem seznamovat opravdu pomalu, nekdy ho i napomenout.
Získává si pozornost tím, že se bojí všech psů?
Chce to čas? Jako kolik, když tam kluk už 3/4 roku bydlí a nic se nezměnilo? Jak ho chceš ve společné domácnosti seznamovat pomalu? To měli dělat než se nastěhovali. Než abys dala pryč psa raději má zůstat dítě v každodenní psychické nepohodě? Použiji tvoje slova - Úplně nepochopitelné!
@Lendeš píše:
Získává si pozornost tím, že se bojí všech psů?
Chce to čas? Jako kolik, když tam kluk už 3/4 roku bydlí a nic se nezměnilo? Jak ho chceš ve společné domácnosti seznamovat pomalu? To měli dělat než se nastěhovali. Než abys dala pryč psa raději má zůstat dítě v každodenní psychické nepohodě? Použiji tvoje slova - Úplně nepochopitelné!
Ale ona ho nemůže dát pryč, je přítele.. Ten to musí rozhodnout, jestli se zbaví dlouholetého parťáka, za kterého má zodpovědnost a teď se mu nehodí do krámu.
@Venetia píše:
Ale ona ho nemůže dát pryč, je přítele.. Ten to musí rozhodnout, jestli se zbaví dlouholetého parťáka, za kterého má zodpovědnost a teď se mu nehodí do krámu.
On ji to nabízel. A už jsem psala výše stejně jako jiní, že vidím jen dvě řešení - dát psa pryč (k rodičům) nebo se odstěhovat.
Děkuji všem za jejich reakce a názory, hodně jsem o tom přemýšlela a jako nejlepší řešení mi připadá dát pejska na pár týdnů na hlídání a pokusit se malého přesvědčit, aby se přestal bát, netuším jestli se to povede, ale psa opravdu pryč dávat nechci, partner to sice navrhl, ale vím, že by to nesl hodně těžce a to by nebylo fér, pes tu byl dříve než my. Já zrovna nepatřím mezi ty, co by si psa pořídili, do bytu už vůbec, ale zvykla jsem si na něj a mám ho ráda. Je moc hodný a starší děti jsou z něho nadšené, berou ho i ven a já vím, že se jim s ním nic nestane, protože je velký a nikdo si na ně netroufne. Pro tohle všechno jsem právě založila tuhle diskuzi, jestli někdo neví, jak si s tím poradit, právě tak, aby pes nemusel pryč. To mi přijde strašné a až jako úplně ta poslední možnost, kterou si nikdy neodpustím. Nečekala jsem tolik reakcí ve znění pes z domu, bylo by to ne jednoduší, ale ne moc dobré řešení. Při nejhorším to tak dopadne, ale ještě ne, na takovou strašnou věc je snad ještě čas. Jako malou naději vidím to, že když jsme třeba někde bez psa nebo spal malý u babičky, hned se na pejska ptá, v obchodě má starost, jestli máme pro pejska párek, tohle mi přijde fajn, ale pak v reálu se ho boji. No uvidíme, držte nám prosím palce, zakladatelka.
@Anonymní píše:
Děkuji všem za jejich reakce a názory, hodně jsem o tom přemýšlela a jako nejlepší řešení mi připadá dát pejska na pár týdnů na hlídání a pokusit se malého přesvědčit, aby se přestal bát, netuším jestli se to povede, ale psa opravdu pryč dávat nechci, partner to sice navrhl, ale vím, že by to nesl hodně těžce a to by nebylo fér, pes tu byl dříve než my. Já zrovna nepatřím mezi ty, co by si psa pořídili, do bytu už vůbec, ale zvykla jsem si na něj a mám ho ráda. Je moc hodný a starší děti jsou z něho nadšené, berou ho i ven a já vím, že se jim s ním nic nestane, protože je velký a nikdo si na ně netroufne. Pro tohle všechno jsem právě založila tuhle diskuzi, jestli někdo neví, jak si s tím poradit, právě tak, aby pes nemusel pryč. To mi přijde strašné a až jako úplně ta poslední možnost, kterou si nikdy neodpustím. Nečekala jsem tolik reakcí ve znění pes z domu, bylo by to ne jednoduší, ale ne moc dobré řešení. Při nejhorším to tak dopadne, ale ještě ne, na takovou strašnou věc je snad ještě čas. Jako malou naději vidím to, že když jsme třeba někde bez psa nebo spal malý u babičky, hned se na pejska ptá, v obchodě má starost, jestli máme pro pejska párek, tohle mi přijde fajn, ale pak v reálu se ho boji. No uvidíme, držte nám prosím palce, zakladatelka.
Já bych tomu dala ještě čas. Nepřijde mi fér dat psa pryč kvůli tomu, že se ho jeden člen domácnosti bojí.
Nikdy jsem neměla ráda velké psy a bála se jich. Nakonec mi jeden takový zůstal za zvláštních okolností na krku..
A bylo to buď… Zbavit se ho nebo to překonat a nechat si ho.
Nechala jsem si ho a vim, že to bylo nejlepší rozhodnutí které jsem udělala.
Je to můj parťák.
Doufám, že si syn nakonec zvykne a k pejskovi najde cestu.
@Tomáš916 Souhlasím.
Navíc já vycházím z toho, jaký vztah má k našim psům manžel. Já bych je dala pryč, ale jemu by to utrhlo srdce. Pokud by šlo o přítelkyni a děti, hrozně moc by to narušilo vztah. Někteří lidé si nedovedou představit jaké pouto mezi člověkem a psem může vzniknout. Tak nějak si dovedu představit, že by pro něj bylo lehčí najít si svobodnou bez závazků.