Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Syndrom 20 minut
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Billi
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.11.11 17:23
Tak to u nás teda neplatí, jak řeknu jídlo, tak manžel přiběhne jak pejsek 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.11 17:26
U nás taky neplatí, manžel je tak rád když je náhodou nějaký jídlo, že by si nedovolil se vzdálit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.11 17:31
Hehe, to říkávala babička, že dědek trpí selektivní hluchotou, že „vynes odpadky“ neslyší, ale cinkání příborů ano, tudíž na oběd se děda fakt nezpožďoval.
A u nás se spíš opožďuju já, když chlap vaří 
no je nasranej a prej žer si to studený ale já fakt dělám samé důležité činnosti v době oběda 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.11 17:31
u nás to taky neplatí a děti ty sedají ke stolu už když mi na plotně začne něco bublat a volají mami už se kouří už budem papat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.11 17:32
Nápodobně Zrovna k nedělnímu obědu, kdy si nutně musel odskočit na jedno točené, což dělá vážně sporadicky. Dá se říct, že přesně 20min před obědem a přišel 20 minut po obědě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.11 17:33
tak u nás né že by zmizel, ale nepřijde nikdy včas a to hlásím dostatečně dopředu, ale vždycky se ozve joooo musim to dodělat 
a pak chce, aby děti poslouchaly nejpozději IHNED
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.11 17:47
Jo, to u nás platí a rozčiluje mě to i po letech k nepříčetnosti (občas) - řeknu, že za 10 min. bude oběd, čekala bych tedy, že se manžel do těch 10 min. objeví v kuchyni a ono ne: musím ho pak shánět po celém bytě .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Michaella69
15.11.11 17:50
Ne teda vždycky, ale hodně na to, aby mě to vytáčelo taky téměř až k nepříčetnosti!!!! Tohle fakt asi nepochopím, ale dělaj to i jeho bráchové! Vždycky zuřím…
- Citovat
- Upravit
15.11.11 17:58
No u nás je to občas ještě lepší. Ohlásím jídlo, on zmizí a nakonec se ještě nají někde po cestě. Vždycky potom má oběd k večeři a já nadávam, že příště nevařim. Ted mě ale napadá, jestli bych si to neměla začít brát osobně…:-D
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
15.11.11 18:29
Lishaa píše:
No u nás je to občas ještě lepší. Ohlásím jídlo, on zmizí a nakonec se ještě nají někde po cestě. Vždycky potom má oběd k večeři a já nadávam, že příště nevařim. Ted mě ale napadá, jestli bych si to neměla začít brát osobně…:-D
To bych ho přechroustala. Mně většinou zmizí na zahradu, ale je problém ho donutit přijít zpátky. Už jsem kolikrát jedla bez něj a to se zase občas čílí, že bychom měli jíst spolu
- Citovat
- Upravit
noren
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
poslední dobou často vzpomínám na moudrá slova jedné učitelky, která tvrdila, že chlapi trpí syndromem 20 minut, to znamená, že když se ohlásí, že za 20 minut je jídlo, tak zmizí za nějakou „důležitou“ činností a nejsou k nalezení a to i v bytě 1+kk, co má 12m2
U nás to teda sedí (na manžela, otce i tchána) a je jedno, s jakým předstihem jídlo hlásím, stejně jako je jedno, že jíme vždy ve stejnou dobu. Mám pocit, že má nějaký radar, kterým vycítí, že bude jídlo a zmizí za „neodkladnou“ prácí.
Jak jsou na tom vaši partneři (manželé)? Jak s tím bojujete?