Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Netopýr1 píše:
U nás se taky dveře netrhnou, ale je pravda, ze syn chodí i k nim. Tak přece rodiče nejsou úplně …., aby to neviděli ne. Kdyby měl bejt syn obden u někoho na návštěvě, zákazu mu to sama nebo pozvu kluky k nám.
Ale musím říct ze mi to už začíná vadit taky.
Právě, kdyby se aspoň střídali. Takto maj rodiče klid a já doma provoz
.Sama bych nenechala syna skoro deně někde chodit ke kamarádovi. Něco jiného je, když spolužák zapomene klíče od bytu a přijde s ním po škole domů. To chápu, že když má rodiče v práci třeba, tak nechce lítat venku s batohem na zádech, má hlad atd. Jídlo problèm u nás není. Vařím jak pro celou ulici
a těší mě, že dětem chutná.
@Alušáček píše:
Nezakazovala bych počet, přijde mi divné jednoho kamaráda vyhnat, ale určila bych dny kdy jo a ne.
Proto synovi říkám, ať se domluví s klukama, který den kdo přijde nebo půjde on k němu. Aby jsme se vyhli situaci, že si bude vybírat. Ale občas někdo příjde zazvonit nečekaně. To jsem pak většinou povolila.Ale pak se to stávalo častěji
,tak mi to přišlo účelové. Děti jsou velmi chytré.
.Taky říkám, že je hezky, ať jsou venku. Že přijde podzim a zima a pak pochopìm, že nechtěj být v zimě venku.Tak se syn už těší na ošklivé počasí
. Přijde mi škoda, aby hráli v pěkném počasí u nás hry na telefonech například. Na to bude prostor, až bude pršet.
@Svetluska55 @Sisika9 nejde o prach, ale jsme doma dva s adhd a podle toho taky naše domácnost vypadá ![]()
@Anonymní píše:
Děkuji všem za rady.Určitě zavedu dny pro návštěvy, jak zde zmiňujete. Bude to kompromis, kdy syn si užije kamarády a zároveň budou i klidné dny pro mě. Kroužky zatím nemáme definitivně vybrané. Měl 2 kroužky. Jeden byl dost časově i fyzicky náročny, tak již nechtěl pokračovat. Měl málo volného času a byl smutný, že neměl čas skoro na kamarády. Druhý končí teď, jelikož nechce do jiné kategorie věkové. Vybíráme jiné kroužky. Jaké kroužky mají prosím vaše děti? Děkuji.
Loni měl legorobotiku, počítače a skauta, letos si vybral střelecký kroužek. A pak ještě bude chodit na soukromou výtvarku.
@Tamtama Děkuji.U nás se zvažuje pink ponk - snad to píšu správně
.Ale ten je 3krát týdně a musel by ze školy domů a pak na kroužek. A vadí mu, že by měl méně času na kámoše. Pak je nějaký pohybový kroužek. Dnes na to spolu kouknem a rozhodnem. Nechce tam, kde by nikoho neznal.Tak dostal úkol, zjistit kdo kam z kámošů chodí
.
Kroužků má syn mraky a zatím se žádného nechce vzdát… Malý vědec, parkour, skaut, keramika, judo… Vloni měl ještě divadlo, ale to zrušil, že tam letos budou chodit jen holky.
@Sisika9 píše:
Protože 12 leté dítě takové ptákoviny fakt zajimajiVždyť to ani nepozná
![]()
Souhlas, děti tohle fakt neřeší. Ale je fakt, že když někdy doma nadávám, že mají v pokoji nepořádek, tak mi několikrát řekli, že to bych měla vidět, jak to vypadá jinde, což mě nadlouho uklidnilo
. Takže úplně slepí taky nejsou. Na druhou stranu kvůli tomu, že si děti pozvou kamarády fakt nešůruju, ani mě to nezvedá z gauče
.
@Sisika9 píše:
Protože 12 leté dítě takové ptákoviny fakt zajimajiVždyť to ani nepozná
![]()
Věř tomu, že pozná. My jsme doma 4 s ADHD a je to někdy husté.
Bohužel někde je nepořádek nejen o neutrenem prachu.
Mít peníze na paní na úklid, tak je to první investice.
Takže chápu, že někdo musí návštěvy plánovat i podle úklidu. My to máme podobné.
Dcera je jedináček a už je na střední, ale na základce jsem ji návštěvy neomezovala, jedině jsem nastavila pravidla:
Pokud budou u nás po mém příchodu z práce, zalezou do pokojíku a vylezou jenom na WC.
Když budou do mého příchodu v obýváku, uklidí tam po sobě.
Když se rozhodnou u nás něco péct, vrátí kuchyň do původního stavu.
Později v pubertě jsem ještě zavedla, že pokud u nás bude někdo kouřit (cokoliv) víc k nám nevkročí.
Přespávačky jsem dovolila - max. 1× do měsíce. Povolený počet v závislosti od konkrétních osob. Někdy byla 1 tak akorát dost. A největší byla 4 holky k té mojí a to bylo v naprosté pohodě.
A v té pubertě jsem i já měla klidnější spánek, když ta moje spala doma
.
Dcera měla ve škole tři „nej“ kamarádky a většinou se to odehrávalo všechno u nás. Někdy to bylo náročné, ale naštěstí holky byly takové klidnější. Dala jsem si podmínky návštěvu jen do 17 hodin, když byl manžel doma ( měl náročnou práci na směny), tak půjdou ven a domů jen pro svačinu, nechají po sobě pokoj v obyvatelném stavu a hudbu si budou pouštět potichu. Chce to se nějak domluvit, aby to bylo akceptovatelné pro obě strany, ale kamarády domů bych úplně nezakazovala. Jinak kroužky měla taky 2 x týdně, hudebka, Sokol. Tam taky chodily spolu všechny čtyři.
@Anonymní píše:
Věř tomu, že pozná. My jsme doma 4 s ADHD a je to někdy husté.
Bohužel někde je nepořádek nejen o neutrenem prachu.
Mít peníze na paní na úklid, tak je to první investice.
Takže chápu, že někdo musí návštěvy plánovat i podle úklidu. My to máme podobné.
My občas se zveme návštěvy, jako záminku, abychom už fakt museli uklidit
(a fakt to není o prachu na poličkách
)… naopak mě potěší a uklidní, když nečekaná návštěva prohlásí ‚jsem ráda, že to někde vypadá jako u nás doma‘
jsou důležitější věci než úklid… třeba teď to tu vypadá opět jako po výbuchu, ale o víkendu bude krásně, takže fakt nebudeme trčet doma a uklízet, úklid počká na úterý, kdy vím, že přijdu dřív z práce.
@Anonymní píše:
Mám syna 11let. Zajímá mě, jak často k vám domů chodí kamarádi 11letých děti. Pořád řeším, že syn bere kámoše k nám. Syn má vellý pokoj pro sebe, tak kamarádi nejraději chodí k nám. Doma mají většinou pokoj s mladšìm sourozencem. Takže když si vymyslí přespání, tak zas ideálně u nás![]()
.Syn tvrdí, že se klukům nejvíc líbí u nás. Přemýšlím už delší dobu, jak tohle vyřešit. Jaký tomu dát řád. Synovi sem říkala, že taky chci někdy klid a ne každý den řešit, který kamarád k nám příjde nebo kamarádi. Dala jsem podmìnku, že smí k nám 1 kamarád a ne 2 zároveň. Jenže se stávalo, že jednoho přivedl ze školy a druhý pak zazvonil později. A začalo přemlouvání a já už nechci ustupovat. Říkám ať lítají venku, když je hezky a nebo ať se střídaj s návštěvama. Dnes opět dorazil se spolužákem, že jdou k nám. Za 20 min. zvonil druhý..Tak sem řekla, že druhý k nám nepůjde, ať jdou ven.Pak se kluci před vchodem dohadovali a syn přišel domů, že nikam s nima nejde. Pořád řešíme jen kamarády. Ten nemůže to, ten tamto a syn aby jel podle toho, jak jim se hodí. A to se mi nelíbí. Syn se jim chce zavděčit..Je to začarovaný kruh. Dokola opakuji to samé. Řeknu, že včera byl kámoš u nás, tak dnes má jít on k němu, když nechtěj být venku..To nejde, protože…Ale u nás má jít vše
.
My jako deti jsme meli navstevy kazdy den, nepamatuju se presne, jak moc jsme to prostridavali, ale bylo to normalni.
Omezovat na jednoho kamarada mi prijde postavene na hlavu, max pozadala a trvala na stridani, pokud by ti to moc vadilo.
Osobne bych spis mela radost, ze v dnesni dobe ma kamarady a mela za nej radost.
Já sem dříve taky prohlašovala, že ani není uklizeno a přijde s návštěvou
.Pak mi synův spolužák řekl :,,Teto, mi máme doma větší bordel
."Jiné dítê zas prohlásilo, jaký nepořádek, že žádný nevidí
.