Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojky,
v některé jiné diskusi jsem četla zmínku, že jste byli na táboře (Maky? teď to nemůžu najít, ale zaujalo mě to) Taky nás to čeká. Matýskovi bude v té době 5m. Babičky z toho šílí, ale já si myslím že to zvládnem. Jen by mě zajímaly vaše zkušenosti, rady, vychytávky, které vám pomohly i s mrňouskem si užít táborového dění.
Děkuju, Janka
Ahoj
Na táboře jsme byly když bylo malé něco málo přes 3 měsíce. Byla jsem tam ale jen přes den a spát jsme jezdili k babičce (5km). Bybičky taky šílely, tchýně se nechala slyšet že tam malou vemem jen přes její mrtvolu…
Ráno jsme vstaly, nasedly do auta, stavili se por přepravku s pečivem a hajdy za dětičkama. Kočárek jsme nechávali na táboře. Terezka do té doby nechtěla být v kočárku tak jsem z toho měla kapku strach ale zbytečný.Snad za to mohl čerství vzduch a malá prospala většinu dne a já se mohla věnovat táborovým aktivitám
.
Plně jsem kojila a to bylo k nezaplacení. Zprvu jsem měla strach aby to děti nějak nepobuřovalo nebo tak něco ale bylo to v pohodě. Chodily jsme i na túry. Máme Deltim Skyppi a je to pěkný terénní kočár
a nebo jsem nosila v šátku
. Dokonce jsem kojila i za chůze když bylo potřeba ![]()
Večer jsme se zabalily a jely jsme zase spát pod střechu. Tábor je stanový a v době kdy byl byla i docela zima (večer bývalo i jen 8 stupňů) tak jsem si netroufla tam trávit s tak malým dítětem noci.
Přebalování jsme zvládali v kočárku - zajela jsem vždy do kuchyně tam bylo tepleji od vaření a přebalila.
Jen mě mrzí že jsem si neužila ty táboráky
a zpívání s kytarou.
Letos plánujeme zas a zas budu dojíždět i když je Terezce už přes rok. Letos z toho mám docela respekt, malá chodí a přes den už skoro nespí. Těžko jí letos udržím v kočárku. Budu se bát aby nechytla klíště…uvidíme jak to zvládneme.
Kam a na jaký tábor se chystáte? Stany nebo chatky? Určitě se to dá s mimčem zvládnout a řekla bych že čím menší dítko tím méně komplikací. Tak hlavně ať vám vyjde počasí.
Maky
Ahojky,
my jedeme na okraj vojenského prostoru Libavá. Je to stanový tábor (dřevěné pod:,–(y), ale oproti jiným rokům budeme mít elektřinu, tak už jsem si domluvila přímotop do stanu, takže by jsme měli udržet i noční teplotu v normě ![]()
Jedeme s děckama se kterýma fungujeme i přes rok, takže z kojení strach nemám. Už jsou zvyklí. Sice se vždycky odsunu někam bokem, ať nejsem úplně na očích, ale stejně mě už všichni viděli a vzali to v pohodě. Největší strach jsem měla z našich puberťáků, ale i oni kupodivu neměli ani ty své „chytré komentáře“, takže zatím OK. Jen aby tomu mému hladovci ještě v té době mlíčko stačilo ![]()
Právě si říkám, že tento rok to bude ještě pohoda. Kde ho položím, tam ho najdu ![]()
Mám taky strach z klíšťat … teď se na emiminu objevila i diskuse o klíšťatech, tak vyzkouším s čím holky přijdou
Říkám si, že nejjednodušší je naložit Matýska do auta a odfrčet domů, kdyby jsme to nezvládali, takže snad to bude v pohodě.
Taky přeji pohodové počasí, Janka
Ahoj
s tím kojením je to jak píšeš taky jsem si říkala jaká bude asi reakce hlavně těch větší ale žádné poznámky se nekonaly, ba naopak - děti svačili, Terezka taky svačila. Většinou jsem byla malinko bokem ale jak jsem již psala kojili jsme se i za pochodu v šátku to není problém a není ani nic vidět.
Myslím že to v pohodě zvládnete. Když se chce dá se s drobkem opravdu dělat vše jako dřív pokud se malinko uspůsobí pravidla jde všechno. A kdyby to přece jen nešlo, a třeba počasí stálo za nic není nic jednodužšího sebrat se a odjet.
Držíme palce pak dej vědět jaké to bylo. A klíšťata ať se vám vyhýbají.
Maky
Jé píšeš o kojení v šátku. My jsme nad tím s kamarádkou fáraly a nepřišli jsme na to. Obě nosíme malé kolébku v kapse. Jde ti to v tomto úvazu, nebo používáš jiný.
Vázat jsme se učily spolu, tady poblíž nikdo jiný se šátkem není, aby nám poradil. Tak možná je tam strkáme špatně, ale k prsu se nedostanou ![]()
Mějte se krásně, my byli včera na očkování, tak je malý celý rozmrzelý. Ani nekopká nožkama, jak ho asi bolí, tak si jdeme trošku pohrát, ať se unaví a pak vyrazím s kočárkem ven, ať se pořádně prospí.
Hojky, Janka
Šátkovat jsem se učila taky sama jen jsem párkrát telefonovala té paní co vyrábí a prodává Vatanai abych se na něco přeptala jestli to jako dělám dobře.
Kojím v kolíbce I i II a jde to dobře musiš mít utaženo tak aby malá měla hlavičku u prsa, pak stačí vytáhnout tričko a je to. Teď už to teda moc nepraktikujeme už je přece jen větší ale nedávno jsme byly kouknout na synovečkovo vítání občánků a Teri dostala hlad tak jsem jí taky uložila do kolíbky a nikdo nic neviděl ![]()
V době růstových spurtíků když malá chtěla být u prsa 24 hodin denně jsem jí v kolíbce nosila i doma.Já měla volné ruce a ona byla u zdroje.
V kolíbkách máš dítko vlastně přiháhnuté na těle, zkuste to znovu a uvidíš že to jde docela dobře. Kdybych mohla poradit tak se ptej.
Teď už používáme spíš kapsu nebo koníka (ten je spíš na poponášení)
Očkování odezní a malý bude zase řádit neboj. Je to nápor na ten dětský organismus.
Maky
Ahoj holky!
To mám radost, že je nás tu táborových nadšenců víc!!! Já také s malou jezdím od narození na stanové tábory. Narodila se v říjnu a hned první léto (to ji bylo 9 měsíců) jsme strávili 14dní na stanovém táboře ve stanu s pod:,–(ou. Bylo to úžasný. Od té doby jezdíme každý rok (letos už pojede potřetí). Rodina mě považovala za blázna, ale když vše dopadlo v pohodě, tak byli spokojeni a další rok už jsem neslyšela žádnou námitku.
Malá spala ve fusaku, teple oblečena (ráno bývalo kolem 8C). Ve stanu jsem s ní byla sama, tak jsem si nechala postavit letiště - postel přes celý stan. Aby se malá nikam neskutálela. Důležité je vypolstrovat a zakrýt všechny spáry a stěny stanu dekama nebo spacáky, jednak aby na ni nefoukalo a jednak, aby si nezadřela třísku či se neporanila o hřebík. A v noci hodně cestovala, tak aby si neomlátila hlavu o stan ‚:oops:‘
Přes den pak stan posloužil jako ohrádka, malá ho obcházela. Mohu poslat foto…
Proti klíšťatům jsme se bránili tím, že malá nosila dlouhé kalhoty a triko s dl. rukávem světlých barev (kdyby klíště lezlo, ať ho můžu dřív spatřit a poslat jiným směrem) a též tím, že malá byla v trávě minimálně. Většinou lozila po louce na rozložené celtě nebo byla v kočáru. Jinak existují i repelenty, které se stříkají na oděv, to by snad mimčům vadit nemělo.
V noci mi chyběla termoska na teplé pití, ale když kojíte, tak s tím snad problém mít nebudete. Na koupání nám dobře posloužil lavor, přivezený z domova. A veledůležitostí byl náš skvělý kočárek s velkými nafukovacími koly.
Maky,
přímotop do stanu bych rozhodně nedávala. Je to velký risk. Jak bude venku chladno, bude přímotop hřát nepřetržitě a dřevěný vysušený stan by se mohl snadno vznítit. Radši mimčo pořádně nabal a přímotop zavrhni!
Tak přeji pěkné táboření, my odjíždíme koncem června na stavěčku.
Nazdar! Ať žijí malí táborníci!!!
![]()
Holky, ten anonym v předešlé reakci jsem byla já. Nějakým omylem, tak se omlouvám.
Marmih
Jo a ještě promiň Maky, o tom přímotopu to patřilo RA.
Marmih
my stavíme stany 2.7.
Kočár s velkými nafukovacími koly máme taky a na tyhle akce je úplně ideální
a je i dost vysoko od země.Uvidíme jak to letos zvládnem.
U nás se příbuzní moc nepřesvědčili
pořád nám dávají najevo že jsme blázni a že s náma nesouhlasí. Oni by nás nejradši viděli zalezlé doma nebo ještě lépe tchýňáci u nich na chatě aby tam manžel pomáhal pracovat a tchýně by si mezi prací když by měla chuť odskočila pomuchlovat malou ![]()
Pěkné táboření.
Maky
Ahojky,
my nestavíme, ale bouráme. Máme to tak každý rok. Jezdíme na jednu základnu dva oddíly. Takže u nás stejně první dva dny probíhají tak, že starší dodělávají vychytávky na které jsme zvyklí a doopravujeme to, co těm před náma nevadí, že není úplně OK.
No přímotop si budu půjčovat od kamaráda a je to úpně nějaká šílenost, která prostě nemůže začít hořet
To byl můj první dotaz na něho, když mi ho nabízel k půjčení. Stejně si nemyslím, že pojede pořád, ale opravdu v tu noc se bude někdy hodit. Jde na něm dokonce nastavit, na kolik stupňů má vytápět. Ani mi nejde o spánek. Těch osm stupňů malému nemůže uškodit, ale o to kojení. Od narození v noci kojíme co dvě hodiny a nemyslím, že se to jen tak změní. A představa, že se v osmi stupních „odhaluju“ mě zatím děsí ![]()
S tím letištěm je to prýma nápad. My děláváme letiště, ale tak, že zůstává úzká ulička na „vlezení“ do stanu. Tak ji letos zruším. Asi to bude jednodušší, než dělat nějaké zábradlíčko.
Tak zatím ahojky, Janka
Jejda holky, já mám takovou radost, že jsem Vás našla!!! Už si alespoň nepřipadám jako blázen - s tím „tábořením od miminka“. Kde budete tábořit? A kdy?
Maky, když jsem vyrazila na tábor poprvé s 9měsíčním mimi, naši jen zarytě mlčeli, neříkali nic, ale šlo vidět, že nesouhlasí. Některým členům rodiny jsem to neřekla vůbec, Ti by mě snad drželi doma násilím. O měsíc později jsem jela na další tábor, ten už ale byl chatkový…
Tchýně se vše dozvěděla až po táboře, ale netroufla si říct půl slova. Do ničeho mi nemluví…
Kde budete tábořit? Přeji krásné zážitky. Nenech si zkazit náladu nechápající rodinou, pro dítko není nic lepšího než pobyt na čerstvém vzduchu s maminkou na dosah. A Ty máš přece také právo se odreagovat…
Janko, to letiště si určitě nech připravit. Je to skvělá věc. Alespoň si budeš moci v noci nebo i přes den kamkoliv odskočit ( třeba WC) od spícího mimíska a nemusíš mít strach, že se Ti skutálí z postele. Což se stalo mé dceři loni, to už jsme měli jen to letiště, jak popisuješ Ty - s úzkou mezerou pro pohodlný vstup…
To kójo v noci (když Tě představa chladna děsí) - nemáš doma dva spojitelné spacáky? Pod malým bys mohla mít jeden velký rozložený a chvilku před kójem se k němu připnout s druhým spacákem. Ve spacáku z mikrovláken budeš mít zachvilku v takto vyrobeném tunelu příjemné teplíčko…
Pokud budeš používat přímotop, tak pak dej vědět, jak se to osvědčilo…
Janko
u nás by jsme s přímotopem neobstáli nemáme proud ![]()
s tím spaním uvidíme. Zatím si myslím že budu zase jezdit s mamce na noc a ráno budu brát rohlíky ale tak jste mě nahlodaly že možná zkusíme i spát. Vemu sebou fusak.
Stanujeme kousek od obce Zbraslavice na Kutnohorsku. Je to jen jednoturnusový tábor a míváme kolem 20 - 25 dětí. Letos je to nějaké slabší. Ty pravidelní nám už odrostli a zatím máme potvrzeno jen 13 dětí tak jsme z toho zklamaní
. No uvidíme.
A kde stanujete vy?
Maky
Ahoj Maky.
Jestli počítám dobře, tak malé už v době tábora bude 15 měsíců? Možná by to za vyzkoušení přespat stálo. Nepřišla bys o večerní zábavu… Já jsem spala v prvním stanu od ohniště, tak jsem mohla večer být u ohně a malou jsem vždy slyšela, když se ozvala a samo, že jsem ji chodila často kontrolovat.
My stanujem v Jedlové u Poličky, kde máme vlastní tábořiště. Je to v okrese Svitavy. Také znám problém s odrůstajícími dětmi a mládeží. Škoda, že to tak musí být. Kdysi dávno jsme jezdili skvělá a každý rok stejná parta dětí i vedoucích. Teď se vedoucí poženili, odstěhovali různě po republice a leckteří už nemůžou jezdit… Zrovna tak vyrostly děti a jezdí jiné… Je už to trochu o něčem jiném.
Třináct dětí na táboře? Pokud to nepoloží váš táborový rozpočet, tak se nelekej! Také se nám to jeden rok povedlo a musím napsat, že to byl skvělej tábor. Takový klidný a pohodový. A byl to zrovna ten tábor, kdy jsem tam byla s miminkem poprvé. Alespoň se mé berušce v tom klidu dobře spinkalo.
Akrát jsme místo dvou celodenních výletů zvládli financovat jen jeden a druhý jsme museli naplánovat pěšky…
Jinak běžně nám jezdí také kolem 25-30dětí na turnus.
Marmih
Ahojte,
my jedeme na přelomu prázdnin na okraj vojenského prostoru Libavá. Nejbližší větší město je Vítkov.
Elektřinu budeme mít letos poprvé. Tábor před náma vyměnil kuchařku a ta bez mikrovlnky nedá ani ránu, tak domluvili el. přípojku. My jsme se zhodli, že bez el. přežijem i tentokrát, stejně jako těch 9 táborů předtím, jen na ten můj přímotop. Stejně nechci topit pořád. Jen kdyby byla fakt zima. Už jste mě nahryzly, že zkusím kojení ve spacáku, tak uvidím, jak to půjde ![]()
S těmíi dětmi je to každý rok horší. Vedeme turistický oddíl i přes rok a i tam pozorujeme úbytek. Rozrostla se nabídka různých kroužků (jazyky, PC, sporty …) a jak nám vysvětlovali rodiče, tam mají děti budoucnost. Buď jim to pomůže ve škole a později v zaměstnání, nebo se můžou stát vrcholovými sportovci. Kdežto u nás je žádná hvězdná budoucnost nečeká … škoda mluvit ![]()
Taky mám zkušenost s táborem o 12 dětech. Byla to parádička. Nazvali jsme jej „rodinný tábor“ a myslím, že jsme si to všichni celkem užili. Sice se nedaly hrát naše obvyklé bojovky, ale opravdu to bylo takové poklidnější. Člověk měl pořád přehled kde kdo je a děcka byla taková sdílnější. Prostě jsme k sobě víc přilnuli. Byl to i takový více rukodělný tábor. Zkoušeli jsme dráteničit, vyrábět z kůží, navlíkali korálky a pod. To se nám nikdy při větším počtu dětí nepodařilo.
No uvidíme jak to dopadne letos, zatím máme 18 dětí, tak snad se to dotáhne přes tu dvacítku.
Jak píše Marmih, je to taky o penězích. Aby člověk zvládl rozpočet. Čím víc lidí, tím levněji se vaří a pod.
Tak ať se vám daří, Janka