Taky se na dítě vztekáte?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
pet p
18.3.22 19:57
@Markéta Rudná píše:
Asi se všichni shodneme, že není vhodné na dítě řvát nebo ho bít, aby se bálo. Nicméně v raném věku opravdu s nějakým vysvětlováním člověk moc nepochodí a plácnutí na zadek fakt trauma nepřivodí. Čím dál víc mi příjde, že většina maminek upřednostňuje dítě úplně šíleně na úkor sebe. Taky se snažím o respektující přístup, ale ten musí být vzájemný, ne se nechat od dítěte, štípat, okusovat, v noci nutit být vzhůru apod. Je potřeba i malým dětem stanovit pravidla, u prvního jsem byla stejná jako zakladatelka, každé zvýšení hlasu jsem si vyčítala, u druhého už jsem pro oba nasadila trochu víc autoritativní styl výchovy. Teď má starší 5, mladší 3 a co se týká emocionální inteligence, schopnosti přizpůsobit se pravidlům, respektovat ostatní atd. jsou teď zhruba nastejno. Ještě teď se starší těžce učí, že holt nemůže být pokaždé na prvním místě a že není středem vesmíru. Samozřejmě se člověk musí přizpůsobit povaze dítěte, na takové ty mírné, poslouchající děti je možno aplikovat nevýchovu, o všem si povídat, vysvětlovat.Nicméně když máte dva divočáky jako já, je nevýchova nejlepší způsob jak dostat maminku do blázince a dítě v pubertě do pasťáku.

Nevýchova není o nekonečném povídání a vysvětlování. Ale chápu, že si to hodně lidí myslí. Protože už jen ten název NEvýchova je dost zavádějící. Nevýchova není nic jiného, než kompilát shrnující principy respektující výchovy. To, co je v kurzu Nevýchovy, se člověk dozví, když si přečte pár knížek o respektujícím rodičovství.
A nesouhlasím s tím, že je vhodná jen pro submisivní děti. Rozhodně se osvědčuje tam, kde jsou děti temperamentní, tvrdohlavé a autoritativní výchově otevřeně vzdorují (neboť jak známo tlak vyvolává protitlak - některé děti se vzepřou otevřeně, většinou agresí, jiné se podřídí nebo mají jiné obranné mechanismy, jak se vyrovnávat s napětím, třeba si začnou podle velikosti srovnávat plyšáky a autíčka).
Přijde mi, že sis spletla Nevýchovu a liberální výchovu.

  • Citovat
  • Upravit
8302
18.3.22 19:58
@Ajrad1981 píše:
Dobrý den, maminky.
Nečekala jsem, že výchova dítěte bude sranda, ale taky jsem nečekala, že to přestanu tak brzo zvládat v klidu. Jsem na syna (15 m) kolikrát strašně protivná… Většinou to začne v noci. Asi tak čtyřikrát do týdne se stává, že se v noci probudí a neusne. Pak nechce být v postýlce, chce k mamince, ale pořád se mi snaží hrabat do vlasů a škubat. Takže já uhýbám a uhýbám a takhle třeba dvě hodiny (i když poslední dobou se ta doba prodlužuje). Já jsem unavená, naštvaná, protože se mi ne vždycky podaří uhnout, a pak sakruju a hergotuju (naštěstí na něj ještě neřvu sprostá slova).
A jak jsem unavená, tak nezvládám nevztekat se ani přes den. Teď navíc začal kousat, hlavně když potřebuju něco dělat (třeba uvařit). A to pak taky sakruju a nadávám a už skoro křičím, ať toho nechá. Pochopitelně nic nepomáhá, ani když ho zkusím kousnout taky, tomu se akorát směje. Včera se do mě zahryznul vší silou a to jsem mu z otočky dala záhlavec. Patnáctiměsíčnímu dítěti! Pak jsem to obrečela, protože tohle jsem nechtěla, přestože on se tomu smál, já ho takhle vychovávat nechci. Ale fakt už jsem byla úplně vyšťavená…
Už nevím, jak to řešit, když nejsem unavená, zvládám to líp, ale to se mi s tím jeho ponocováním zrovna nedaří… :-(
Čtu jen k tomu, že je mu 15 měsíců. Takže ne.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
791
18.3.22 20:18

Počkej až bude v pubertě a bude ti odmlouvat, to je k vzteku jeste víc 😁 😳

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.3.22 20:49

Dítě mám starší než 15m a ne, nevztekám se. Když dělá problém v kuchyni, proč ho nedáš jinam? U nás se osvědčil takový dělící „plůtek“. Kdysi přístup měl, ale stresovalo mě to. A spíše než se zlobit na prcka s ještě nevyvinutým mozkem, tak předvídat a manažovat situace :nevim:. Třeba ať je v posteli, ale oddělen peřinou? Prostě hledat, experimentovat, jak to zorganizovat, aby byl vlk sytý a ovce celá. Nedostatek spánku je problém - to ztrácí emocionální stabilitu každý. Tak np. ráno ať ho na 2 hoďky před prací veme manžel, nebo s ním spí v noci aspoň o víkendech. Škoda, aby byl takový mrňousek ořváván a plácan jenom pro mámino nevyspání. Já si tedy vůbec nemyslím, že to je v pohodě, takhle dítěti narušovat pocit bezpečí, který si pak ponese celý život.

  • Citovat
  • Upravit
1140
18.3.22 22:07
@Anonymní píše:
Dítě mám starší než 15m a ne, nevztekám se. Když dělá problém v kuchyni, proč ho nedáš jinam? U nás se osvědčil takový dělící „plůtek“. Kdysi přístup měl, ale stresovalo mě to. A spíše než se zlobit na prcka s ještě nevyvinutým mozkem, tak předvídat a manažovat situace :nevim:. Třeba ať je v posteli, ale oddělen peřinou? Prostě hledat, experimentovat, jak to zorganizovat, aby byl vlk sytý a ovce celá. Nedostatek spánku je problém - to ztrácí emocionální stabilitu každý. Tak np. ráno ať ho na 2 hoďky před prací veme manžel, nebo s ním spí v noci aspoň o víkendech. Škoda, aby byl takový mrňousek ořváván a plácan jenom pro mámino nevyspání. Já si tedy vůbec nemyslím, že to je v pohodě, takhle dítěti narušovat pocit bezpečí, který si pak ponese celý život.

To by me zajimalo, jestli ti za tim plutkem to dite jako spokojene stalo? Moje dite by si tam vyrvalo plice, to ti prijde ok? Co pocit bezpeci, kdyz je oddeleny od mamy…a oddelit dite perinou, jako fakt? Perina je to nejmensi, co dite dokaze zdolat, to mas fakt tak klidne dite, ze ti bude v noci dve hodiny sporadane lezet/sedet za perinou, kdyz se chce valet po tobe?
Nerypu, ja jen ze muj divocak by za zadnym plutkem nestal a perina jako deleci cara zni jako vysmech…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1949
18.3.22 22:52

@Ajrad1981 mne strašne k životnému kľudu s batolatom pomohli podcasty Unruffled od Janet Lansbury. Je to celé o tom, že človeka naučí sa na kopu „zlobeni“ pozerať optikou toho, že to je zdravá súčasť vývoja (čo neznamená, že človek nemá zasiahnuť, ale menej ťa to pri takom pohľade na svet celé hnevá)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Janli
18.3.22 23:57
@Jahru píše:
Mno, co jsem četla já, tak většina z nich dělala něco úplně jiného než meditovala a modlila se :mrgreen:

A ty jsi u toho nikdy nekřičela - můj bóže, můj bóže…….. :mrgreen: :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
pet p
19.3.22 07:53
@Anonymní píše:
Dítě mám starší než 15m a ne, nevztekám se. Když dělá problém v kuchyni, proč ho nedáš jinam? U nás se osvědčil takový dělící „plůtek“. Kdysi přístup měl, ale stresovalo mě to. A spíše než se zlobit na prcka s ještě nevyvinutým mozkem, tak předvídat a manažovat situace :nevim:. Třeba ať je v posteli, ale oddělen peřinou? Prostě hledat, experimentovat, jak to zorganizovat, aby byl vlk sytý a ovce celá. Nedostatek spánku je problém - to ztrácí emocionální stabilitu každý. Tak np. ráno ať ho na 2 hoďky před prací veme manžel, nebo s ním spí v noci aspoň o víkendech. Škoda, aby byl takový mrňousek ořváván a plácan jenom pro mámino nevyspání. Já si tedy vůbec nemyslím, že to je v pohodě, takhle dítěti narušovat pocit bezpečí, který si pak ponese celý život.

Proč anonymně?

  • Citovat
  • Upravit
Marina28
19.3.22 11:03
@Ajrad1981 píše:
Dobrý den, maminky.
Nečekala jsem, že výchova dítěte bude sranda, ale taky jsem nečekala, že to přestanu tak brzo zvládat v klidu. Jsem na syna (15 m) kolikrát strašně protivná… Většinou to začne v noci. Asi tak čtyřikrát do týdne se stává, že se v noci probudí a neusne. Pak nechce být v postýlce, chce k mamince, ale pořád se mi snaží hrabat do vlasů a škubat. Takže já uhýbám a uhýbám a takhle třeba dvě hodiny (i když poslední dobou se ta doba prodlužuje). Já jsem unavená, naštvaná, protože se mi ne vždycky podaří uhnout, a pak sakruju a hergotuju (naštěstí na něj ještě neřvu sprostá slova).
A jak jsem unavená, tak nezvládám nevztekat se ani přes den. Teď navíc začal kousat, hlavně když potřebuju něco dělat (třeba uvařit). A to pak taky sakruju a nadávám a už skoro křičím, ať toho nechá. Pochopitelně nic nepomáhá, ani když ho zkusím kousnout taky, tomu se akorát směje. Včera se do mě zahryznul vší silou a to jsem mu z otočky dala záhlavec. Patnáctiměsíčnímu dítěti! Pak jsem to obrečela, protože tohle jsem nechtěla, přestože on se tomu smál, já ho takhle vychovávat nechci. Ale fakt už jsem byla úplně vyšťavená…
Už nevím, jak to řešit, když nejsem unavená, zvládám to líp, ale to se mi s tím jeho ponocováním zrovna nedaří… :-(

Zkuste nevychova.cz, je to uzasne a stovky rodicu uvadi sve zkusenosti a priklady jak jim to pomohlo.

Myslim, ze neni dobre maleho nechavat vam trhat vlasy nebo kousat, zkusit i vysvetlit, chapou velice dobre.

  • Citovat
  • Upravit
pet p
19.3.22 13:23
@Liberalissima píše:
Ale ona má pravdu, ještě ve středověku lidí spali večer cca do půlnoci, pak na chvíli vstali (ty dvě hodiny zhruba), a pak šli zas spát až do rána.

Spát samozřejmě člověk potřebuje, ale spát pouze v noci na jeden zátah a přes den vůbec je skutečně spíš vynucené tím, jak funguje společnost, evolučně jsme nastavení trochu jinak.

Trpím nespavostí takže o spánku mám načteno kde co :lol:

O spánku jsem kvůli prvnímu dítěti nastudovala taky kde co. Za nejvíc relevantní považuju asi knížky Proč spíme a Cirkadiánní kód. Aby se člověk kvalitně vyspal, je potřeba, aby proběhlo určité množství nepřerušených spánkových cyklů. Ve spánku probíhá regenerace a kvalita spánku pak ovlivňuje taky např. hormonální systém, třeba tvorbu inzulínu. Že se nevyspaný člověk cpe cukrem, to s tím vylučováním hormonů taky souvisí.
Udělala jsem si z toho závěr, že pokud to jde, je lepší spát v noci v kuse. A ideálně chodit spát dřív a dřív vstávat, protože to odpovídá cirkadiánnímu cyklu (tj. náš spánek pak kopíruje přirozené vylučování spánkového hormonu).

  • Citovat
  • Upravit
417
19.3.22 15:50

@pet p Hele já nevím, principy respektujícího rodičovství alespoň rámcově znám o výchově jsem se toho snažila dost načíst, ale některé věci, co se v nevýchově hlásají mi příjdou fakt mimo a rozhodně to není univerzální styl výchovy vhodný pro všechny děti. Osobně mi přišly mnohem přínosnější rady z teorie osobnostních typů (kniha Nejsou stejné od Mikové), minimálně to pokrývá to, že každé dítě potřebuje jiný přístup. A hlavně znám cca 5 dětí vychovováných metodami z nevýchovy, dva kluci klidnější submisivnější úplně v pohodě, spokojené děti i maminka. Ale ty divočejší kousky děs běs (všichni mají teď 5), jedna maminka na pokraji zhroucení, druhá přešla na opačný extrém k vařečce a docela drsné autoritativní výchově a třetí zdrhl tatínek, protože už to doma nemohl přežít (a bylo to opravdu hlavně kvůli sporům o výchově).
Tak nevím, možná je to tím, že když zkoukneš pár videí a nepochopíš to správně, zklouzneš k té úplně liberální, ale já s tím opravdu dobrou zkušenost nemám.
Ale většina rodičů to pochopí přesně jako Marina28, bych chtěla vidět, jak 15měsíčnímu dítěti vysvětlíš, že tě nemá kousat a ono to velmi dobře pochopí a nechá toho :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
pet p
19.3.22 20:32

@Markéta Rudná Nefungující nevýchova je podle mě opravdu tím, že nebyla pochopená správně. Sama jsem po vyslechnutí kurzu dost tápala a až přečtení dalších několika knížek mi konečně pomohlo to pochopit „pořádně“, prostě mi to docvaklo nebo jak to říct. A taky ještě musím dodat, že mě to změnilo, prostě jsem musela opustit určité zažité (lépe řečeno hrozně zažrané) názory a obavy jako např. jestli mi nebude skákat po hlavě a neomotá si mě kolem prstu, jestli z něho nebude skleníková kytička anebo třeba jsem byla dřív přesvědčená o tom, že vychovávat bez trestů není možné apod.
Teorie typů je dobrá věc, s tím souhlasím (hlavně proto, že pomůže rodiči dítě líp pochopit a přijmout, že ono to má třeba úplně jinak než to má máma nebo táta nebo třeba Mařenka od sousedů). Zároveň si myslím, že nevýchova je vhodná pro všechny děti bez poruch jako je ADHD aj. Protože jak už jsem psala, tlak vyvolává protitlak a nátlak z pozice moci, tak jak se to děje v klasické výchově, prostě podle mého názoru vztahu rodič-dítě z dlouhodobého pohledu dost škodí. Což se později projeví v podobě pošramocených vztahů neboli náročné puberty. Docela dobře to vysvětluje Milan Studnička v knížce Pohodové rodičovství (a taky v kurzu Jak vychovat chlapečka, jak vychovat holčičku).

  • Citovat
  • Upravit
417
20.3.22 10:17

No vidíš, v zásadě na to máme stejný názor, myslím, že většina lidí to nepochopí správně a pak to podle mně na psychice dětí napáchá větší škody než výchova, která jasně stanovuje hranice, snaží se o respektující přístup ale ne vždy, dává dětem volby, ale zároveň musí dítě vědět, že když jde o něco důležitého a rodič řekne ne, nejede přes to vlak.
Myslím, že většina maminek zkoukne jeden kurz, přečte max. 2-3 knížky (a to ještě ne každá) a pokud je nějaký výchovný směr takový, že lehce dojde k nepochopení, tak je to prostě průšvih. Samozřejmě člověk nemůže chtít těm dětem řídit všechno, ale když jim dáš v pěti věcech volbu a v té šesté prostě ne, tak to s tím protitlakem nebude tak horké. Já jsem měla klasickou výchovu (teda bez fyzických trestů) a pubertu jsem já ani brátr skoro neměla, naopak co se pamatuju, čím volnější výchovu spolužáci měli, tím víc pak v pubertě dělali pěkné šílenosti. Stačí když v dětech člověk vybuduje pocit odpovědnosti za své činy. Nevím prostě mi příjde fakt šílené, jak to ty maminky pojímají, děti se válí jak šílenci v obchodech, hází si písek do očí na hřiště a maminky stojí a koukají až to děti přejde nebo si to vyřeší sami, případně vysvětlují anebo papouškují ty věty z těch videí: „Jak ti můžu pomoct, abys to nedělal“ „Chápu, že tě to rozrušilo.“
I kdyby byl ten přístup lepší a vychovával sebevědomnější jedince, tak bych se o dítě bála, že si ho strašně zhýčkám a pak v klasickém vzdělávacím systému bude setkání s realitou fakt tvrdé a vychovávat tak, abych pro něj pak musela hledat alternativní školu, to už mi příjde spíš jako deformace než výchova.
Každopádně sorry za román, asi když se to pojme správně, může to být fajn přístup, jenom mám kolem sebe samé odstrašujícící příklady. A díky za tip na knížky :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
pet p
20.3.22 13:28

@Markéta Rudná Tvůj román jsem si přečetla ráda :-) Jo, s tím špatným pojetím a papouškováním „Jak ti můžu pomoct, abys to nedělal“ to je bohužel přesné :-( A pak to může napáchat víc škody než užitku.
Jak píšeš o strachu ohledně zhýčkání a srážkou s realitou v klasickém vzdělávacím systému, tak to přesně jsem měla na mysli, když jsem psala, že jsem musela překonat ty obavy, že bude dítě skleníková kytička.
A ještě jak zmiňuješ svou pubertu - ono nejde jen o pubertu, ale taky o to dítě samotné. Jak jsi sebevědomá? Nemáš nějaké úzkosti či obsedantně-kompulzivní sklony? Jak se stavíš k novým věcem, náročným úkolům? Jde ti hlavně o výsledek činnosti (zaměření na výkon) nebo o prožitek při dělání té činnosti? Nesnažíš se chovat v první řadě tak, abys byla se všemi zadobře? Na to samozřejmě nemáš odpovídat, to píšu jen tak pro ilustraci toho, co všechno si pak jedinci vychovaní autoritativně mohou v dospělosti řešit.
Tím nechci říct, že za všechny problémy tohoto druhu může jen výchova - ale za většinu z nich z 50% jo. Prostředí, ve kterém vyrůstáme, nás fakt nesmírně ovlivňuje.

Každopádně ta škála od liberální přes respektující po direktivní výchovu je plynulá a můžeš na ní být kdekoli. Takže i když jsi direktivní, ale nějak se té respektující blížíš, je to určitě lepší, než být ryze direktivní.

A jen tak pro zajímavost, v Číně jsou děti vychovávány ke konformitě. Na Západě k individualitě. Takže není jen otázka, JAK vychováváš, ale taky K ČEMU, S JAKÝM CÍLEM vychováváš.
Zajímalo by mě, kolik rodičů se snaží vychovat dítě tak, aby bylo šťastné, i kdyby pracovalo na pokladně a bydlelo ve dvoupokojovém bytě se 4členou rodinnou.

Snad tě můj román nenudil :-)

  • Citovat
  • Upravit
351
20.3.22 15:02

@pet p @Markéta Rudná holky, prominte, ze vam vstupujem do diskusie (ktora ma inak hrozne bavi :palec:).
Ja len k tej vete: „jak ti muzu pomoci, aby…“ mne sa nahodou krasne osvedcila. Nepouzivam ju samozrejme v pripade, ked sa moje dieta snazi druhych ohadzovat pieskom alebo nejak ublizit druhym ci sebe… Ale napr ked sa nechce ist kupat, nechce ist k doktorovi, nechce odist z pieskoviska domov. On vymysli nejaku prkotinu a je spokojny. A musi zapnut logicku cast mozgu, takze sa predide aj emocnemu vylevu. Samozrejme je dolezite v akych situaciach sa pouziva, ze jo… A ani nam to nefunguje na 100%, ale aspon niekedy :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin