Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchánovci - jsem sobec?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
nepř.G12
21.5.13 12:24
- Citovat
- Upravit
21.5.13 12:24
Chápu jak to máš, bydlíme stejně, ale: za těch 7 let, co to takle je, jsem se naucila být diplomat a tchyni v hlavě rozhodně nestrasi. Měla své úlety, ale vždy se to nějak vyřešilo a hlavně manžel stojí při mě, taky jsem ji řekla, že pokud mě nebude respektovat a tvrdit, že lži, nemusí se výchovy a mých děti vůbec účastnit. Pak se to sklidnilo, omluvily sme se navzájem a ok. Vím, že ma jiný názor na veci a čas od času ma pravdu ona, ne já, ale nechává to na mě. Ve zdravých mezích to respektuje, některé veci mě stvou, ale zase nejsou tak často, abych je neprebila. Mama je jen jedna. Pokud ty nechceš tchyni u sebe doma a nechceš poslouchat její názory, neměla bys po ní ani nic chtít, jako třeba hlídání. Jsi tvrdohlava a citis se být nerespektovana, ale takle to dopadne akorat tak, že ti po určitě době budou i děti kalet na hlavu. Zamysli se nad svym jednáním. Vím, že už jsi asi na některé veci alergická, ale z toho, co pises, to obě dost prehanite a dvě slepice na jednom hnoji se neshodnou nikdy. Konkrétně s těmi narozeninami mi to přijde total ujeté.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nepřihl SlaJa
21.5.13 12:28
To zakladatelka:
Napíšu jen stručně, mám jen chvilku času. Pokud se budete chtít na cokoliv zeptat, napište, na diskuzi se zpětně podívám.
Žijete s rodiči svého partnera a otce svých dětí společné v jednom domě, který dle úvodního příspěvku je v jejich vlastnictví. Kdyžtak mě opravte. Soužití více generací vyžaduje pro zachování dobrých vztahu dvě hlavní věci- velkou trpělivost a shovívavost především na straně těch, kteří se ještě mají sílu měnit a pracovat na sobě, téměř vždy to jsou mladí, druhá věc, ta ještě podstatnější, je pevnost vztahu páru ve smyslu vystupování jako jednotka ve vztahu ke konfliktním situacím s rodiči anebo v situacích, kde se dá vznik konfliktu očekávat. Z Vašeho popisu se mi zdálo, že s partnerem ve sporech s rodiči netáhnete za jeden provaz. Pokud je Vaším cílem v klidu žít v domě rodičů, bude potřeba domluvit se spolu na společném postupu, partner by pak měl Vaše pravidla sdělit rodičům a v případě sporu si za nimi stát, tj. Důsledně vyžadovat jejich dodržování. Držím Vám pěsti!
- Citovat
- Upravit
21.5.13 12:29
Tchýně ti pomáhá, jak jen může, a ty ji pak rekneš, ať na malýho nemluví? Tu oslavu si taky mohla udělat dřív, věděla jsi, že k vám chtějí přijít. Vaše vztahy jsou vyhrocené, ale myslím, že chyba je z velké části i na tvé straně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:32
Já jen nepochopila, proč museli na 20 minut odejít a počkat až dostanou dárky od vás 
,to aby věděli, co je od vás a co od tchánovcú? Myslím, že to tomu děcku je ůplně putna
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:36
Já bych řekla, že tohle hrozně záleží na povaze, ty evodentně nemáš povahu na to bydlet s jinou generací, takže bych se domluvila s přítelem na stěhování. Protože jiné východisko není.
Na moji povahu je tvoje chování nevděčné, povýšené bez známek respektu.My bydlíme s mojimi rodiči, máma nám taky do všeho kecá, bylo třeba si promluvit a zbytek ignorovat a myslet si o zadnici, protože nikdy nepřestane „poroučet“ úplně. Taky mi občas dává najevo, že se o malého starám špatně (ale vím, že ona to tak nemyslí, jen není zvyklá na způsob dnešní výchovy a jinak to říct neumí).Taky je malý u nich pořád, ale má babičku a dědu rád, tak proč mu to upírat, když mám s ním něco v plánu já, omluvím se, že máme v plánu to a to a že může přijít tehdy a tehdy. Narozeniny, svátky, vánoce, velikonoce trávíme společně jak s moji tak někdy i manželovou rodinou, alespoň se to spláchne při jednom bordelu a povyku. S manželovo tchýní si taky moc nerozumím, ale ani zpoloviny bych si k ní nedovolila to, co ty a už vůbec se neodvážím ventilovat moji antipatii přes synem, chci aby měl dvě babičky a aby je měl pokud možno rád obě dvě, vlastní názor ať si udělá sám a nepřebírá mé.
Můžeš určovat pravidla (v rámci možností),ale musíš také přijmout pravdila z druhé strany a společně vytvořit kompromis. Můžeš odmítnout styk, ale musíš dát náhradu zvláště pokud jsou prarodiče takto zvyklý. Zamyslela bych se nejdřív nad tím, co chci a dle toho se zachovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:40
No, ono si musíš uvědomit že bydlíš v jejích domě, to je zlé, není nad to bydlet sám bez rodičů, takže pokud to finance dovolují tak se osamostatnit jinak se asi aj rozedeš.
Nelíbí se mi že přítel se tě nezastane nikdy, nelíbí se mi jak tchyně neposlouchá že si nepřeješ jak má jednat s tvýma dětma, mají se podmanit Tobě když se jedná o Tvoje děti… ale ty musíš sekat latinu a být ráda že máš kde bydlet…
Já vím už včil že budu asi zlá až budu mít děti které vyrostou a budu mít svoje rodiny.. to bych jim dovolila bydlet u nás max. rok než si najdou svoje bydlení-Né proto že bych je tam nechtěla ale proto že by mi vadilo kdyby mi CIZÍ, člověk rozkazoval v domě který jsme pracně budovali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:42
Jak vysvětlit tchýni, že s vnukem teď nemůže být
Ahoj,
malý má teď 2,5, ve dvou letech jsem mu sebrala plenky, jenže za měsíc jsme se stěhovali od přítele, začal se počůrávat. Pak jsme se vrátili, počůrával se dál. Bydlíme v domě s tchýní, ona dole, my nahoře. Máme ještě dalšího kluka, 8 měsíců. Staršího mi hodně hlídá, někdy i celý den, mladší má problémy s usínáním, tak staršího musí někdo v tu dobu hlídat, většinou tam pak tak nějak zůstane. Ano, přiznám se, asi jsem si na pomoc zvykla. ALe to není ten problém. Tchýně je autoritativní typ, vše musí být po jejím, syna se snaží vychovávat, na můj vkus až moc, když jsou spolu, je to spíše zástup matky než babička. No, pokud jí řeknu, že se mi něco nelíbí, urazí se, že jsem drzá, mladší a podle toho se mám chovat. Že jí mám vděčná, že mi hlídá a být zticha. Anebo, že ona to ví nejlíp, páč zná děti nejlíp (pracovala v jeslích, je to porodní bába).
Abych to zkrátila, teď tu asi týden nebyla, tak jsem se vykašlala na pravidelné posazování na nočník (prý se to jinak nenaučí ) a nechala jsem to čistě na synovi. Za dva dny si říkal, pokaždý. Říkal si 5 dní a rázem to ustalo s návratem tchýně. Jsem prostě přesvědčená, že se o něj staraji dvě „mámy“ ne máma a babička, on v tom má guláš a možná mu taky chybim a tím dává najevo, že chce být se mnou. Teď v po odjíždí na 5 dní pryč, tak se uvidí.
Prostě si myslím, že by se sní měl teď vidět v těch nejnutnějších případech, jako je uspávání malýho. Žádný celodenní návštěvy, procházky (ať hlídá mladšího) a večer dát jen kaši (v tu dobu mladšího uspávám). Nevím na jak dlouho, jak dlouho by nočník potřeboval mít zažitej, prostě na neurčito.
Ještě podotýkám, že sem chodí hlídat moje máma, ale na nočník to němělo vliv (ta tu byla v době kdy si říkal), buď je to tím, že ona je fakt taková babička, nebo tím, že je s námi nahoře, tudíž jsem se synem i já.
Jenže jak jí to vysvětlit. Takhle jak jsem to tady napsala, jí to říct nemůžu, to by se urazila 100%. Nechci si zas kvůli nočníku pokazit konečně jaktakž fungují vztahy.
Tohle jsi v jiné diskuzi psala ty? Mně přijde, že bez pomoci tchyně bys nezvládala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:43
@Anonymní píše:
@Drovers
Ale já je pozvala, s tím že příjdou, až malýmu dáme dárky. Jenže jsme to nestihli, bylo už šest hodin, tak přišli, aniž bychom se domluvili.Zakaldatelka
Tak tato věta mě fakt rozsekala. 
A jak prosímtě měli poznat, že přišel ten správný čas kdy jste dali dárky. Podle mě šest hodin je fakt na to dát dárky a jít. Protože v sedm se koupe a pak spinkat.
Myslím, že už jsi něco podobého řešila, kdy jsi psala jak ti tchýně hlídá v noci stává, ale ty jsi byla nevděčná, nebo ne?
Proboha vzpamatuj se, ani se nedivím, že tě nemůžou snést.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:45
Nějak nechápu, jak tam žijete. Přijdeš mi sobecká, rozmazlená a vypočítavá - když potřebuješ, tak je tchýně dobrá, když ne, tak bys ji nejraději vymazala ze života. Měli jste malá děcka a tvůj manžel tě vyhodil z baráku? To nechápu už vůbec. Další co vůbec nechápu to separování - nejdříve mu dáme dárky my, sami a prarodiče až pak…Rada? ODstěhovat se do svého a dospět - ty i tvůj manžel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:46
@Drovers
No právě, příjde mi divné, že oslavu prvních narozenin zahajují po šesté hodině večer. Být na místě tchýně, mám strach, že už se mi nepodaří popřát páč za chvíli jde malý spát. Stačilo seběhnout dolů a říct, že můžou přijít za 20 minut. My také žijeme v jednom domě - dole tcháni, my nahoře. Vánoce slavíme odděleně (kvůli tchána, pokud by zemřel, mamka bude s náma večeřet nahoře), my s dcerou (má 8 let) večeříme nahoře, oni si přizpůsobí večeři podle nás a jedí dole. Časově nám to vychází dobře, řeknem si v kolik tak příjdem, +, - 10 minut. Pak jdeme dolů k jejich stromku, posedíme, dcera dostane dárky od Ježíška dole - tím neokrademe babičku o pocit jak si vnučka pod stromečkem rozbaluje dárky. A pak jdeme nahoru k našemu stromku, kde jsou další dárky. A myslím, že Vánoce jsou komplikovanější než narozky, kór u ročního dítěte. Jinak my jsme ten typ rodinné buňky, co jsme rádi sami, ale narozky neřeším, protože jsou to narozeniny dcery, tak to přetrpím (další víkend má vždy narozky se svýma vrstevníkama). Taktéž manželovy a moje narozky - jako nudí nás to oficiální posezení, moje babička je strašně zlý člověk, tchán je alkoholik a hučí a hučí, pusu nezavře, tchýně je nahluchlá + má uječený hlas, moje mamka zase pořád mele o tom jaké byla moje dcera miminko, případně se řeší rodinné hádky a spory, kdo s kým nemluví, nemoci, úmrtí, umírání…Dcera se před babičkama předvádí, moje mantinely nefungují, pak někdo rýpne, že jí mám usměrnit, ale rozdivočel jí ten, který si pak neumí zjednat pořádek…no děs. Večer jsme zpráskání, unavení, bolí nás hlava a máme pocit, že jsme seděli u stolu s psychickýma upírama. Máme rádi jiný styl oslav a vystačíme si sami nebo s kamarádama. Ale zase je to naše rodina, někteří nás i mají rádi 
(i když se neumí chovat normálně a závidím všem, kteří zažívají s rodinou normální posezení, vesele si povídají, smějí se a mají se rádi. U nás je to boj, některá témata jsou přísně tabu, protože by to vedlo k jiným nedovoleným tématům, pořád v opozici proti někomu, pořád hájit své názory. Nebo nehájit a potom jen trpně poslouchat. Tohle vyčerpává.), ale kdo ví jak budem na stáří otravní my, těch pár hodin s námi jim udělá strašnou radost a my to odložíme na další víkend a jsou spokojení všichni. Prostě v rámci rodiny je třeba i zatnout zuby. Jinak tchýni mám miliónovou - chvála Bohu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:46
@tozumi Taky mám ten pocit, že to psala ona, pamatuji si to. Hodně to pak zakladatelka překrucovala.
Jako ani se nedivím, že si o ní myslí, že dvě děti nedá. No je mi ji líto jako v 28 letech a chovat se jak kdyby ji bylo 16? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:48
Holky, je super, že máte děti, berete si pomoc babiček, ale pak je tady drbete za to že vám kecají do výchovy, přitom jim děti dáváte na celé dny, atd…Tak jak je nemají vychovávat, když jsou s nimi celé dny? 
Nezlobte se, ale jsou to vaše děti, tak se o ně starejte samy, i je uspávejte, krmte, atd… Jak to dělají holky, co mají dvě, tři děti a nemají pomoc babiček? taky to zvládají samy .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:53
Jako věřím, že s tchyní to opravdu nemáš jednoduché, ale bez ní bys byla nahraná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.13 12:54
Tchýně ti byla dobrá když jsi potřebovala pomoc ale jinak se ti nehodí do krámku? Proč jako nemohli být nahoře taky? My teda běžně slavíme s babičkama neb děti jsou prostě rádi…dřív jsem nechtěla aby na Vánoce byl někdo s náma, ted slavíme jedině s tchýní. My bydlíme dole, ona nahoře. Synové mi často za babičkou nahoru utíkají, vadí to mě a z toho důvodu že nechci aby jí neustále otravovali, ale ona je ráda…já naopak jsem ráda že za celé dni si s ní můžu popovídat a tak.
Dřív, než jsem se sem nastěhovali jsem na ní měla úplně jiný názor a zpětně mě to mrzí. Ted jsem ráda že s ní mám tak dobrý vztah.
Měla by ses snažit aspon kvůli dětem. Bud ráda že tma můžete bydlet, v podstatě sobec jsi, aspon podle toho co jsi naspala to na mě tak působí. jednou tam bydlíš, tak proč by měli čekat až dáte dárky vy? To je snad jedno ne? Pozvi je nahoru na celou oslavu.
BTW:ale to kecání jak co máš dělat to beru 
ale tohle si musíš ty sama sní vyjasnit ale v klidu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jsem blbá, špatně jsem to přečetla. Už vidím, kolik je dětem. Ale i tak to nechápu, proč jsi s tím bydlením souhlasila