Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně - do všeho nám mluví...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
5.8.11 21:22
Laaja píše:Jura007 píše:Sakra, že by?!
Jak vás tak všechny čtu, tak moje podezření dostává velmi konkrétní obrysy. Al-Kajda se rozhodla rozvrátit euroatlantickou křesťanskou civilizaci pomocí utajeného střediska na klonování tchýní!!!
Asi by jsme tento podvratný čin měli odhalit a všechny je vykázet ze země nebo je popravit!
5.8.11 22:23
ha to znám v bledě modrým,ra moje ze mě taky dělá zmiji… nejlepší byla poslední návštěva vzlala malýho za ruce a začala ho vodit, říkám jí ať ho nevodí,na rehabilitacích nám to zákázali a až bude chtít chodit začne sám …a bába abys ses neposrala a hodila na mě ten ksicht kterej znamená že jsem úplně blbá,že ona to dělala taky a jaký její kluci jsou 
a ona je ta chytrá, vzala jsem malýho do náruče a říkám no noc Honzíku vidíš,že hold babička je nesvéprávná tak se musí na tebe jen dívat 
dodnes si pamatuju když jsme přišla do rodiny a říkala jsem švagrový proč je tak hnusná na tchýni,že je fajn. Tenkrát mi řekla neboj poznáš a poznala jsem .prostě není jiná obrana na tchýni 
dodnes lituju,že jsem švagrovou hned na začátku neposlechla …a jaká byla rada? Nedávej bábě klíče, drž si jí od těla a odstěhujte se co nejdál..
8.8.11 12:57
Tetma
Já jsem fakt ráda, že je nás víc s podobným problémem Mně už tchýně leze krkem i ušima Jestli se jednou budu taky takhle chovat, tak chci rovnou zastřelit
Mně bývalá „skorošvagrová“ řekla to samé o tchýni, já neposlechla a teď to mám - ona má svou zaručenou radu na všechno a já jsem totální blbka, co nezvládá jednoduchou péči o dítě - a když si dovolím cokoliv říct, tak je zle
8.8.11 13:01
P.S. - naše malá teď měla první svátek a všichni, že jí musí koupit malý dárek - tak jsem všechny poprosila, aby koupili tedy něco omyvatelného (chrastítka, kousátka apod.) a co myslíte, že koupila tchýně - plyšového zvíře - 4 měsíčnímu kojenci, který vše momentálně strká do pusy
8.8.11 13:04
Jéééé, my máme doma od tchýně plyšáků, teda všechny jsou na polici, protože malá jim škube chlupy a cpe si je do pusy. Už jsme nenápadně naznačili, že jich máme kvanta, ale nějak to nepomohlo.
Anonymní
8.8.11 13:52
Ahoj všichni,
už od včera pročítám všechny možné diskuse o tchýních, u některých věcí se zasměju, u některých mi jde mráz po zádech.
Taky mám tchýni. Vždycky mi přišla taková zvláštní. Když jsme s jejím synem chodili, nikdy neklepala, vpadávala nám do pokoje, prohledávala moje věci, které jsem u manžela měla, protože jsem tam někdy přespávala, ráno nás budila tím, že chodila otvírat okna, samo zase bez zaklepání.
Tchýně začala volat mojí mámě, že bych u nich měla začít uklízet, od té doby jí moje máma nemusí, tenkrát jí uzemnila a přestala se s ní na čas bavit.
Vyvrcholilo to tím, že si manžel začal pokoj zamykat, načež padlo, že buď odemkne a nebo se odstěhuje. Tak jsme se stěhovali ještě před mojí maturitou. Manžel si přines papírovou krabici s věcmi a dvě igelitky s oblečením. Nelituju.
Onemocněla jsem, dost vážně. Její reakce byla, že doporučila synáčkovi, aby mě nechal a našel si zdravou. Udělal to, že požádal moje rodiče o mojí ruku a rok nato jsme se brali. Sami, jen se svědky.
Rok jsem jí neviděla, byla jsem nemocná a tím pádem mě nechtěli vidět. Jen dobře…
Pak byl klid, manžel vždy stál na mojí straně a kdybych mu dala vybrat, jestli já, nebo matka, volil by mě, to vím. Ten pocit mi stačil a nikdy jsem to po něm nechtěla. I když jsem byla na tchýni naštvaná i proto, že mého manžela celý život jen uráželi, brali mu vydělané peníze, i v jeho dospělosti, což fakt nepochopím, když žil u nich, byl jak uzlíček nervů, styděl se a podceňoval, a co je se mnou, je z něj zdravě sebevědomý, šťastný a usměvavý chlap. Zaplaťpánbůh za to.
No a pak zemřel tchán a tchýně se na nás upnula. Telefonáty dvakrát denně, vždy mně, protože syn se s ní prý moc nebaví. Návštěvy přepadové i ohlášené. Přepadovky jsem okamžitě utnula, prostě neotvírám, odnaučila se.
Ale z telefonátů už jsem byla nanervy, to bylo na půl hodiny, někdy až na hodinu, řeči o ničem, o lidech, co neznám, stěžování si na hrozný život, chtěla ode mě pomoc. Vždy si akorát vzpomenu, jak se chovala, když jsem byla ve srabu já. 
Vozí nám neustále věci. Divné dárky, potraviny, co „určitě zužitkuju“, plyšáky, oblečení po tchánovi, i to, co koupí, ale na náš vkus nehledí, nářadí, nádobí, knížky, vše, co nechce. Vše je stylem „chceš to?“ já „ne.“ ona „já ti to přivezu“. No o ničem. Řekla jsem manželovi, že si nepřeju, aby z našeho bydlení dělala skladiště a odpadiště, zlepšilo se to, už si nic nenechá nacpat, když tam jede.
Manžel už s ní nechce ani mluvit, musím ho přemlouvat, aby jí zavolal, ona volá i jemu i v noci, že jí třeba nejde tv. Ona by si nejradši udělala z manžela osobního opraváře a údržbáře. To jistě..!
A nakonec všude tvrdí, jak nám do vztahu nikdy nekecala, jak je tolerantní a bla bla bla. Je fakt, že občas taky pomůže, snaží se nebýt špatná, to oceňuju. Jenže ona je jako člověk z podstaty taková nepřejícná, až zlá.
No a nejhorší na tom je ta věc, že ještě nemáme děti....... 
- Upravit
Anonymní
8.8.11 14:58
…U nás je to tak, že já nikdy neřešila vztah k ní. Byla vždycky „ta fajn paní“, co se sem tam ozvala, stavila, pokecaly jsme a prostě se zase nějaký čas neviděly.
Co jsem ale s přítelem delší dobu, začínám zjišťovat, že to není moc v poho. Sem tam to prostě už nedávám ani já, a to jsem příteli vždycky říkala, že ona není špatná a on mi říkal, že je, že poznám časem.
Přítel slavil narozeniny, byla pozvaná na určitou hodinu i se svou matkou. Udělala jsem i dort, chlebíčky, nachystala prostě pohoštění, které jsme nakonec museli sníst sami. Nepřišly. Proč? Protože jsem jim ráno nezavolala a nepotvrdila to!!!Tak když už jednou někoho pozvu, tak snad už nemusim nic potvrzovat.
Abych neříkala jen špatné věci…Docela mi pomohla, hlavně, když jsme se stěhovali do bytu po přítelově příbuzné. Jenže pak se to taky obrátilo proti mě, když jsem vyhodila staré zařízení bytu, nebo ho darovala na aukru, tak tam k nám začla chodit se psem a vždycky mu říkala:„Dívej se Ťapíku, jak to tu kdysi u tety bylo útulné a co tu s toho udělali“. Nebo taky, když k ní přijel přítel sám, tak do něj hučela, proč mám v kuchyni všude plechovky z Ikey. (Protože prostě když vařím, mám ráda všecko po ruce a myslím, že to celkem vkusně zařízeno).Tím víc jsem se smála, když chtěla vyvenčit psa, když nebyla doma a my tam přišli a bordel jak v tanku.
Taky strašný problémy s poštou. Šla k nám na návštěvu a říká,ať si jdeme vzít poštu a letáky ze schránky, že tam máme nějakou složenku.Pak hnedka dotazy, odkud to je složenka a kolik nám přišlo. Přítelovu poštu, která příjde k ní otevírá - prej, co kdyby to bylo něco urgentního.
Ozve se sem tam,a když zjistí, že je přítel služebně pryč, strašně stresuje, kde zas je a jak dojel a hnedka at dám vědět, že je doma. A když ví, že je pryč, neváhá přijít bez ohlášení, jako že jde kolem. Příjde mi to trapné, protože já na to nemám moc náladu. navíc poprvé jsem byla milá, ale když už se tak stalo potřetí, že byl přítel pryč a ona jakože šla náhodou kolem, už to bylo trapné.
Teďka čekáme miminko a dotazuje se na - kdy budeme dělat novou koupelnu.(v době, kdy pořizuji věci pro miminko, kočárek, postýlku a spol. tak asi těžko budu cpát prachy do koupelny). A že do obýváku musíme pak dát koberec, protože miminko nebude na linu. Přitom lino setřu každý den a koberec bude plnej drobků, miminko bude mít chlupy z koberce v puse, ale podle tchýně je koberec praktickej.
A třeba taky mě s..e, že jsme ji řekli jména, kdyby to byla náhodou holčička, a ona na mě vybalila, že co to máme za jméno, že holčičí jméno musí končit na KA - Adélka, Eliška, Anička … že moje jméno zní tvrdě a jak na malou budu volat teda …
Nevídáme se už ale a nemíním na tom nic měnit. Jen mě udivuje, jak se tchýně dokáže starat o věci, jako pošta, finance, a tak. Mě by bylo trapně se někoho z rodiny zeptat na takové dotazy, jako kolik Ti přišlo peněz. Přemýšlím, jestli jí jde fakt tak o naše dobro, že pořád strká nos tam, kam nemá. Přitom si myslím, že svých starostí na řešení má až až …
- Upravit
8.8.11 16:37
Jak tak čtu příspěvky o tchýních, vzpomněl jsem si na jisté události v USA. Tam v některých firmách dělali bossové takové dusno, že se tam nedalo vydržet - tak se zaměstnanci poskládali na odměnu nájemnému vrahovi a milého šéfa nechali zastřelit. Většinou jeho nástupce už byl mírnější. Tak si říkám - co místo nájemného vraha nahnat takovému člověkovi na hodinku do zasedačky padesátku tychýní? Mohlo by se založit hnutí „Tchýně celého světa, spojte se“ - a to by za určitou taxu pronajímalo ty nejzdařilejší „kousky“. Takovému hnutí bych velice rád dělal pokladníka…
8.8.11 17:03
Ty jo,to mi vzdycky hne zluci
Tak ja se teda taky vypisu,kdyz jsme spolu s Danem chodili, byla v te dobe budouci tchyne v pohode, popijely jsme spolu vinko,povidaly si a vzdy se hodne nasmaly.Po nejake dobe me manzel pozadal o ruku a jeste pred svatbou jsme sehnali super domek k rekonstrukci. Chteli jsme mit dum psany na oba, kdyz bude uver takzez na oba a pak to prislo, reci,ze dum bude jen na jejiho syna, ze necekala, ze jsem majetnicka, jeji nesvepravna matka ho zacla vydirat, ze na svatbu neprijde,ale Dan se postavil za me,nejak to urovnal a ja k jeho rodicum jezdila jen na povinne navstevy. Po case jsem otehotnela,to za mnou obcas zasla a vytahla me ven, abych nebyla chudinka sama doma a pak dal vykladala,jak uz skoro nemuzu chodit a kdesi cosi. Tyden pred terminem jsme se jeste stehovali.Ale vsechno se to zvladlo a kdo by to byl cekal, ze ja nechodici jsem sbalila vsechny veci v byte,vybalila v domku a nachystala detsky pokoj. Pak to prislo,mela jsem planovany cisarsky rez, v nemocnici jsem byla 6 dnu.Jeste v nemocnici jsem zjistila, ze mi tchyne premalovala detskej pokoj na kriklave oranzovou,uz tehdy jsem nadavala, v sestinedeli vsak jen manzelovi, kterej neni schopen ji cokoliv rict, protoze se nechce hadat.Po prichodu domu jsem se rozbrecela, nejen, ze byl pokoj premalovan, ale predelala mi i nachystane postylky. A tak to pokracoval pro me ted uz jen kravinama.. Dokud mi nechtela zaplatit zahranicni dovolenou,aby se me zbavila a hlidala holky, si snad myslela, ze odjedu tisice kilometru daleko a necham ji je tu.. Pak byl nejakou dobu docela klid az do jejich padesatin. O tech rikala,ze je slavit nebude,ze nekdy zajdem na obed,tak jsme s manzelem a detmi jeli na vikend pryc,na druhe strane republiky zjistili,ze ejhle oslava je a tak jsme teda v nedeli po skoro sestihodinove jizde dojeli k ni,pomalu ani nepozdravila, na cez jsem z cesty unavena nemela naladu,tak jsme jeli domu. Dalsi den dostal manzel kazani,tak jsem ji napsala mejl s vysvetlenim,nacez na me byla cim dal hnusnejsi,ze se se mnou pry cela rodina snazi vychaze a nejde to (mluvila za sebe a svou grandiozne uzasnou matku) a na muj mejl,ze se nebudeme stykat a bude klid mi napsala, ze jsem zla zenska (ja,ktera to chtela utnout) a ze uvidim.Verte neverte, chtela nechat manzela vyhodit z prace, pracuje totiz s otcem, proste matka roku hadra a pak muzi jeste tvrdila jak ho miluje, laska ale podle me vypada jinak, coz manzel pres svou zlatou ppupecni snuru nechape. Tchyne si myslela, ze vyhrala a bude konecne vidat jen s holkama, to se ale spletla. Dan chtel ukazat, ze je lepsi,ze tam s holkama bude jezdit, ale proc bych mela porad byt ja ta hodna? Nakonec se tchyne vzpamatovala a zacla psat normalne,ze mi holky brat nechce. Navrhla jsem,ze si promluvime a od te doby je to lepsi, ale porad to neni ono,treba casem..
8.8.11 20:10
Víte, co mi vrtá hlavou. Proč jsou ty ženské tak zlé??!
Neřeknu, kdybych měla vystudovanou stěží základní školu, byla líná, blbá, nikdy nepracovala, neuměla se postarat o manžela a děti. Fetovala a kurvila se v mládí apod. Ale já nic z toho nejsem ani jsem nebyla. Tak sakra, kde se bere ta stálá nespokojenost a kritika?
8.8.11 20:13
Laaja píše:
Víte, co mi vrtá hlavou. Proč jsou ty ženské tak zlé??!
Neřeknu, kdybych měla vystudovanou stěží základní školu, byla líná, blbá, nikdy nepracovala, neuměla se postarat o manžela a děti. Fetovala a kurvila se v mládí apod. Ale já nic z toho nejsem ani jsem nebyla. Tak sakra, kde se bere ta stálá nespokojenost a kritika?
MOžná tím, že samy v té výchově to neudělaly tak dobře, jak chtěly, tak třeba si to chtějí napravit na vnoučatech nebo si naopak myslí, že své syny vychovaly tak dobře, že by chtěly tak stejně dobře vychovat i naše děti Nicméně si ani v jednom neuvědomují, že matky jejich vnoučat o tu péči nestojí.
8.8.11 20:53
Spis jde o jejich syny a ony prece vi,co je pro ne i jejich deti to nejlepsi
Nejhorsi je to dobre myslene srani se do veci aneb pomoc s velkym P
8.8.11 21:54
včelka Maja píše:
P.S. - naše malá teď měla první svátek a všichni, že jí musí koupit malý dárek - tak jsem všechny poprosila, aby koupili tedy něco omyvatelného (chrastítka, kousátka apod.) a co myslíte, že koupila tchýně - plyšového zvíře - 4 měsíčnímu kojenci, který vše momentálně strká do pusy
Moje malá dostala plyšovýho koně s ocasem a hřívou…paráda že?
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
