Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně - do všeho nám mluví...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
26.8.11 00:56
Emilie, já asi nerozumím. Byla fakt tak zraněná nebo to bylo jen divadlo?
26.8.11 01:37
Špageta píše:
Emilie, já asi nerozumím. Byla fakt tak zraněná nebo to bylo jen divadlo?
Když vidíš ruku ( a to myslím, že vidíš!!!) tak nějak jinak než by měla být, když poskytuješ první pomoc … a lkdyž se pak dozvíš, že málem došlo k amputaci části ruky, ale tchýně byla ta, která to prostě zakázala … která pak nějak silou moci dokázala, že se uzdravila …
Prostě, na stavbě mého domu došlo k zranění. Tchýně si málem amutovala kus ruky. Ženská, která beze srandy umí táhnout pluh a vařit pivo. Já asistovala u první pomoci, takže jsem to viděla. Dodnes nechápu zdravotníky, že mohou dělat, to, co dělají. A současně to zvýšilo můj respekt k nim. Tchýně byla transportována do nemocnice, kde ji jako první pomoc byla nabízena amputace části prstu. Ona to strikntně odmítla. Dneska to nepoznáte. Že bya zraněna, a tak vážně. Ikdyž nikdy nesmažete mojí vzpomínku, že její prsty ve chvíli nehody vypadaly úplně jinak. Její životní vůle byla tak ohromná, ona to prostě dokázala. Může to vypadat jako detail. Pro mně je to zásadní. ONA pro můj dům rodnila krev a slzy. ONA byla ochotna obětovat cokoli. A ona, napříč nabízené „péči“, ona se zařídila po svém. Sice úplně úplně nesouhlasím s tím, že „ON“ (tchýně je věřící) za to všechno může, že se plně bez následků uzrdravila, nic to nemění na tom, že vím, že za mojí rodinu je ochotna obětovat VŠE …
Přestože všechno, že vím, že ona dokázala, že je ochotna se obětovat(psrt fuč není málo…), přesto všechno jsou prostě chvíle, kdy přeze svojí nšskonalou úctu k ní jí prostě řenu NE. Protože ona je prostě suprtchýně. Ona ví a respektuje. Ona by tak ráda svojí tchýni to NE řekla.
Nikoltea
1.9.11 11:02
do všeho se plete
Chodím s přítelem dva roky,zatím spolu nemáme kde bydlet,protože si rekonstruuje barák.Jeho maminka mi radí co mám jest a pit,co je zdravé a co není,jak se mám oblékat co nosit.Když si každý den voláme večer tak vždy za ním přijde že něco potřebuje,vždy pokaždé nám ruší spolu hovor.Umí dělat i naschvály.Ale přítel jí neumí říct ne a vymezit si hranice.Říkala jsem mu že se mi nelíbí když za ním vždy přijde když si voláme,neudělal s tím nic,spíš to vypadá jak kdyby byl při ní,no jo ona zamnou chodít(že vždy něco potřebuje)protože ví že si každý den voláme.A to si voláme večer a max.hodinu.Když mu volá její bratr,jeho strýc tak tam vůbec nechodí a nechá je spolu mluvit i dvě hodiny aniž by tam přišla,jak už jsem toho u nich byla svědkem.
Rekonstruuje si barák jak jsem se zmíníla a některé co vím 2 věci jsou tam podle ní,protže mu na to přišpěla tak si mohla určit jak to bydlení on tam bude mít.Ted zase řeší jaké by si měl dát schody,jaké jí se líbí a co a jak se střechou.On říká že si ona říká jen svůj názor,ale ona to říká tak důrazně,co by si tam mohl pořídit. což se bojim že nebude jí umě odpovědět ani když spolu budeme bydlet a že se mi bude plést do výchovy dětí.
- Upravit
1.9.11 11:29
Nikoltea píše:
Chodím s přítelem dva roky,zatím spolu nemáme kde bydlet,protože si rekonstruuje barák.Jeho maminka mi radí co mám jest a pit,co je zdravé a co není,jak se mám oblékat co nosit.Když si každý den voláme večer tak vždy za ním přijde že něco potřebuje,vždy pokaždé nám ruší spolu hovor.Umí dělat i naschvály.Ale přítel jí neumí říct ne a vymezit si hranice.Říkala jsem mu že se mi nelíbí když za ním vždy přijde když si voláme,neudělal s tím nic,spíš to vypadá jak kdyby byl při ní,no jo ona zamnou chodít(že vždy něco potřebuje)protože ví že si každý den voláme.A to si voláme večer a max.hodinu.Když mu volá její bratr,jeho strýc tak tam vůbec nechodí a nechá je spolu mluvit i dvě hodiny aniž by tam přišla,jak už jsem toho u nich byla svědkem.
Rekonstruuje si barák jak jsem se zmíníla a některé co vím 2 věci jsou tam podle ní,protže mu na to přišpěla tak si mohla určit jak to bydlení on tam bude mít.Ted zase řeší jaké by si měl dát schody,jaké jí se líbí a co a jak se střechou.On říká že si ona říká jen svůj názor,ale ona to říká tak důrazně,co by si tam mohl pořídit. což se bojim že nebude jí umě odpovědět ani když spolu budeme bydlet a že se mi bude plést do výchovy dětí.
Ten dům, tam budete bydlet všichni tři? Nebo zatím jen žijete u tchýně?
Můj názor - urychleně se dostat z její domácnosti, anebo pokud to nejde, prostě se snažit zatnout zuby a prostě to přežít. Tahle dáma se jeví, že bude kecat do života vždy. A přítele nutíte obě, aby volil jen jednu „ženu života“. To on zjevně ani nedokáže, ani nechce. Ty jsi sice jeho partnerka, budoucí žena, ale ona je zase jeho máma. To se taky nedá škrtnout. Ten koflikt, co je na obzoru, je jen a pouze mezi váma dvěma. Boj o jednoho chlapa. A je na tobě, jestli občas prostě sepousíš polknout připomínky a pak si to udělat po svém, za cenu relativního klidu. A nebo rovnou rozpoutat válku tím, že ihned stanovíš jasná pravidla a jasné NEkecání do svých věcí. Pochopitelně jako partnerka svého muže máš jasná práva o rozhodování své domácnosti. Pokud to bude tvůj dům. Pokud bude společný … pak je to ouvej. 
Nikoltea
1.9.11 11:49
Ten dům je mého přítele a máme tam bydlet jen my dva. Takže mám ji nechat vypovídat at se vykecá a jedním uchem tam druhým ven?Radši pro ten klid. Co nejdřív to nejde,protože ten byt bude hotový tak v lednu a já k nim jezdím za ním.On zamnou taky,na střídačku.On je jedináček a ona je vdova. Tak si myslím že bude u přítele pak víc času než doma.
- Upravit
Nikoltea
1.9.11 11:56
jenže
jak jsem si mu v smskách stěžovala tak nevím zda už jí něco něřekl.Jestlí jí řekl at mi nic tak neříká tak není už pozdě na to neudělat válku?
- Upravit
1.9.11 12:22
Vdova s dospelým synem. To je už diagnóza. Teda nechci tam strkat všechny tchýně, co jsou samy a mají jen jednoho syna, ale bohužel.
Já teda nejsem odborník na manželské vztahy, já si jen dovolím připomenout, že ona do svého syna promítá nároky na svého partnera. A protože to trvalo celý život, on taky nevidí důvod, proč by to mělo být jinak. Proč by náhle měl dát absolutní přednost někomu jinému. Když ho maminka potřebuje. Když mu potřebuje náhle sdělit, že sousedce umřela kočka. Že ihned potřebuje dojet nakoupit. Že za pět minut bude pozdě, když nevynese koš. Ona ne že by nechtěla, aby syn měl jinou rodinu, ale těžce ponese to, že on nyní bude k dispozici někomu jinému. že ona nebude mít vládu nad jeho životem. Ona bude sama a za každou cenu se bude snažit „pomáhat“ a včlenit se do vaší rodiny, domácnosti. Věřím tomu, že to nebude myslet zle, jakože chce diktovat svou vůli, ale nebudeš její partnerka. Budeš „jen“ dcera = dítě, kterému je třeba nesutále pomáhat a vést ho. Nebude ta, která bude stát opodál, připravena pomoci, až bude požádána. Nikdy.
Pokud chceš žít s jejím synem, uvědom si, že s ním si vezmeš i ji. Neodmyslitelně, neodpoutatelně. V tomhle případě jo. Ona ho dobrovolně ze své pupeční šňůry nepustí. A ty budeš vždycky stát až za ním. Takže tvé názory nebudou podstatné. Ledaže by byly s jejími shodné. Ona přeci chce pro vás jen to nejlepší a to ty nemůže vědět, co je pro vás nejlepší.
1.9.11 12:54
Tak tos přesně vystihla. Přesně takhle to u nás chodí. Akorát že válku jsem zatím nerozpoutala, ale už toho jejího života ve 3 mám plný zuby, takže je to jen otázka času 
Nikoltea
1.9.11 12:57
Chcete tím říct že do svého syna promítá nárokyna svého partnera-jakože ho bere jak svého přítele?Takže on vždy bude dávat přednost mamce i v jejích názorech?Chci žít s jejím synem,ale ne s ní. Stát až za ním-takže přítel vždy dá na její názory a ona jen na jeho a na můj názor nebude brát zřetel? A co kdybych já jednala tak že její nárory nebudou podstatné? Jakože vždy bude jednat tak že jen ona ví co je pro nás dobré a ne já?Takže by to tak bylo i u dítka kdyby jsem s ním měla že by jednala za mě na dítko co mu dát jak to obléct jak to vychovávat? Myslíte že by bylo lepší se rozejít? Jestli je to typ člověka jak píšete nepřekousnu že přítel ani jeho mamka na mé názory nebudou brát ohled a že se nám do všeho bude míchat. A ještě nebude ta která bude stát opodál,takže myslíte že se do všeho bude plést a aby bylo podle ní? Vždyt ten vztah bude ničit.
- Upravit
Nikoltea
1.9.11 13:08
Když se do nás jeho mamka neplete,tak je nám spolu krásně,jsme spolu štastní.A s tím názorem jste mi ted připomněla že když já něco říkám tak jen odsekne hmm,a jak ona něco říká tak to řekne tak důrazně aby ju člověk vnímal.Když jsem dělala u ní v práci tak jsem řekla že v pondělí nebudu moct přijít,nebot jsem měla kurz,takže jsem tam nebyla ani o víkendu.Když jsem mluvila s mojím tak se nám vmísila do rozhovoru a zeptala se no kde si jaktože nejsu tam?Že tam je práce s ostružinama a já tam nejsu.Potom v to podnělí ráno v 7h.mi zavolá že jestli nepřijdu do té její práce,já že ne,vždyt jsem před týdnem každý den říkala že nebudu moct přijít tak se začala do mě navážet že tam musela jít místo mě-nebot ona dělá tam uklizečku,ale ten skladník říkal že neměl koho sehnat tak zkusil zavolat jí.A ona se do mě navážela že tu práci jsem měla dělat já ne ona,a že ju bolí noha a musela tam jít.Já jí řekla vždyt jsem všem i tomu skladníkovi říkala že že v pondělí nepřijdu a ona na mě jo,ale jde o ten princip žes tu mohla být.Jak jsem tam měla být když jsem týden říkala že tam nebudu moct být v pondělí.Přítel stál vedle mě a neřekl ani půl slova. Pak jsem šla k nim po noční směně,zahrála to tak že dva dny kliče nechala pod květináčem venku a třetí den nečekaně ne,a přitom večer ty dveře otvírala a můj jí řekl tys tam nenechala klíče?Vždyt si ty dveře ještě večer otvírala,myslel jsem že tam nechalas klíče.Ona se jen usmála a nic neřekla.a to je pořád nějaký naschvál.
- Upravit
1.9.11 13:13
Nikoltea píše:
Chcete tím říct že do svého syna promítá nárokyna svého partnera-jakože ho bere jak svého přítele?Takže on vždy bude dávat přednost mamce i v jejích názorech?Chci žít s jejím synem,ale ne s ní. Stát až za ním-takže přítel vždy dá na její názory a ona jen na jeho a na můj názor nebude brát zřetel? A co kdybych já jednala tak že její nárory nebudou podstatné? Jakože vždy bude jednat tak že jen ona ví co je pro nás dobré a ne já?Takže by to tak bylo i u dítka kdyby jsem s ním měla že by jednala za mě na dítko co mu dát jak to obléct jak to vychovávat? Myslíte že by bylo lepší se rozejít? Jestli je to typ člověka jak píšete nepřekousnu že přítel ani jeho mamka na mé názory nebudou brát ohled a že se nám do všeho bude míchat. A ještě nebude ta která bude stát opodál,takže myslíte že se do všeho bude plést a aby bylo podle ní? Vždyt ten vztah bude ničit.
Já nevím, do jaké míry je ona generál, tzn. jestli ti bude diktovat, nebo jestli je submisivní, tzn. bude ti „jen“ radit. Buď jak buď, ze života jí prostě nedostaneš. Jakože ne že by žárlila a chtěla ti dělat ze života peklo. Ale - ona si prostě už zvykla, že vše rozhoduje a taky má za vše zodpovědnost. Vychovala syna v muže (a zřejmě šikovného, když opravuje dům), to jí velmi šlechtí. Naučila se rozhodovat sama i o životě svého syna. A už si na to zvykla natolik, že jí přijde normální. Nomrální do té míry, že bude zodpovídat i za jeho partnerku. A připravila se i na to, aby nyní, když dozrál čas, mohla své zkušenosti předat dál. Pochopitelně čeká za to náležitý vděk, v žádném případě ne odmítnutí!!! Tebe sice ráda přijme do rodiny, ale do SVÉ rodiny!!! Chápeš ten rozdíl? To nebude tvoje rodina! A pokud se budeš snažit o SVOU rodinu, buď si 100% jista, že ona se tam prostě začlení, a to opět na velmi důležité místo!
Co se týče přítele, ten v tom vyrostl a horko těžko pochopí, že maminku by snad měla nahradit jiná žena. Ne. Jen přišla ještě další jiná důležitá (!!!) žena. A že ty dvě se neshodnou? Pro něj to budou muka, ale nikdo ho nikdy nedonutí, aby jedné či druhé dal absolutní přednost před první nebo druhou. Maximálně, pokud s ním budete ty či máma manipulovat, popř. ho vydírat. Třeba tím, že za ním přijdeš, a „budˇ ona, nebo já“. Tchýně na to bude mít ještě účinnější metody, vyvinuté po dobu jeho výchovy. A jestliže se dostaneš do tohoto stavu, t.j. budeš získávat oddanost svého partnera citovým vydíráním, musíš si sama být jistá tím, co děláš.
Nikoltea
1.9.11 13:29
Jak tak čtu tak je to na rozchod,kvůli ní.Takže bud s ním zůstanu a budu tiše trpět nebo odejdu a budu mít klid? Myslíte že je taková že by to dělalala každé aj kdyby si po mě našel jinou tak bude dělat to samé? Tohle nechci co píšete,tuhle válku nedám,neumím se bránit.Je jasné že jako matka nad ním bude mít větší moc než já.Chci mít svou rodinu já on a naše dítko,ale nechci aby se tam bud jak bud začlenila i ona,chci jen aby byla v roli babičky ne mamky mého dítka.Pak by mě to připadalo jak kdybych jim porodila malé a ne mě a přítelovi.Tohle né,tohle nebude dělat dobrotu to já nechci:-( Chci mít klidnou domáctnost bez intriků naschválů atd.Ona to pokazí ten pěkný vztah.:-(
- Upravit
1.9.11 13:33
Nikoltea píše:
Jak tak čtu tak je to na rozchod,kvůli ní.Takže bud s ním zůstanu a budu tiše trpět nebo odejdu a budu mít klid? Myslíte že je taková že by to dělalala každé aj kdyby si po mě našel jinou tak bude dělat to samé? Tohle nechci co píšete,tuhle válku nedám,neumím se bránit.Je jasné že jako matka nad ním bude mít větší moc než já.Chci mít svou rodinu já on a naše dítko,ale nechci aby se tam bud jak bud začlenila i ona,chci jen aby byla v roli babičky ne mamky mého dítka.Pak by mě to připadalo jak kdybych jim porodila malé a ne mě a přítelovi.Tohle né,tohle nebude dělat dobrotu to já nechci:-( Chci mít klidnou domáctnost bez intriků naschválů atd.Ona to pokazí ten pěkný vztah.:-(
Já si netroufám radit hned rozchod. Řešením je taky udělat si ze tchýně mamku, kamarádku. Ale pravdu říct, to je prostě někdy jen vroucí přání, někdy to fakt ani silou koňskou nejde. A faktem taky je, že tohle řešení nechceš, protože to by prostě nedílnou součástí tvé rodiny být musela.
Promluv si o tom nejdřív s přítelem. Řekni mu, jak to vnímáš, jak to chceš, čeho se bojíš.
Nikoltea
1.9.11 13:43
Moc Vám děkuji,musíme si spolu promluvit.Když jsem si mu vždy stěžovala tak otráveně řekl že to nechce řešit.Jenže ted mu musím říct at spolu si jdeme někam sednout že s ním chci vážně mluvit.Jen se bojím že o tom nebude chtít mluvit.Je ted podrážděný z smsek které jsem mu v naštvanosti psala takže by bylo lepší to tak týden nechat uklidnit,že?Moc děkuji.
- Upravit
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
