Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tělesné tresty v rodině
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.3.22 11:18
@miataD píše:
@Ou Nejedná se o to, že bych to v sobě neměla vyřešený, nebo že se za děti nepostavím, bez toho by to nešlo. Spíš jsem ale měla na mysli situace, kdy budou děti hlídat nebo u toho zrovna nebudu. Jde mi o to, jestli se někomu povedlo vysvětlit člověku co považuje fyzickej trest za správnej, že u nás se tohle nedělá. Nerada bych kvůli tomu totiž omezovala kontakt s rodinou.
Prostě to řekni a pokud se bude vymlouvat, tak mu děti nesvěř.
Sorry - ale pokud by někdo bil tvoje děti a ty před tím děti neochráníš a ještě chceš aby se ho nebáli, tak prostě obětuješ svoje děti agresorovi.
Často to je proto, že člověk není srovaný s traumaty, co mu takový člověk způsobil a stále působí. Mimo jiné teď řešíš panebože co když bude bít moje děti a ty se ho budou bát?
Sama vidíš, že v tom je i emimino vzácně zajedno - tedy že to je něco nepřípustného.
Nehedej obhajobu pro násilníky, i když si měla tu smůlu a musela si nimi vyrůstat. Jen tím pokračuješ ve vlastní traumatizaci a hledáš cestu, jak to předat na další generaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 11:19
@Mar__tanka1983 S chlapem to mám vyřešený, tam máme jasno. Akorát naši a můj děda se toho bát nebudou, asi na ně budu muset pustit chlapa aby jim to vysvětlil on kdyby se vysmáli mně. Od chlapa to teda nebude takový mírný vysvětlování, tak to beru spíš jako poslední možnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 11:22
@miataD píše:
@BohunkaP U nás v rodině běžně trestají i prarodiče, tak hledám způsoby jak jim vysvětlit že tohle u nás nebude. Nechci se kvůli tomu zas úplně rozhádat nebo nastavovat limity typu „Uděláš to a dítě s tebou už nebude samo ani minutu.“
A ještě chceš aby je tvoje děti měli rádi. Vážně pořád nevidíš ten rozpor?
Není to v pořádku. A pokud svěřuješ svoje děti někomu, kdo je bude bít, tak selháváš v tom základním - v ochraně před tím, aby jim někdo ubližoval.
Prostě je pro tebe důležitější, aby si byla v pohodě s násilníky, než bezpečí tvých dětí.
Ano - téměř jistě je to důsledek toho, co se ti dělo když si s nimi vyrůstala. Chceš aby tvoje děti zažívali to samé a taky věděli, že je máma neochrání?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 11:25
@Lama Lama píše:
Vůbec bych se nehádala, nic nevysvětlovala. "Nepřeji si, abyste děti fyzicky trestali. " Není třeba to vysvětlovat, obhajovat, jen vyžadovat, aby to respektovali. Pokud to nedokáží respektovat, s dětmi prosstě bez mého přímého dohledu nebudou.
Bohužel, u nás člověk bez vysvětlení nebo obhájení názoru nepochodí a zas nechci v dětech vypěstovat to, že jim omezuju kontakt s ostatníma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 11:28
@miataD píše:
Bohužel, u nás člověk bez vysvětlení nebo obhájení názoru nepochodí a zas nechci v dětech vypěstovat to, že jim omezuju kontakt s ostatníma.
Neomezuješ kontakt s ostatníma, omezuješ kontak s lidmi, kteří tě nejsou schopní respketovat jako rodiče a vybíjet si své násilí na nich. Ostatnně, v kontaktu s nimi být mohou, pod tvým dozorem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 11:37
@miataD píše:
Bohužel, u nás člověk bez vysvětlení nebo obhájení názoru nepochodí a zas nechci v dětech vypěstovat to, že jim omezuju kontakt s ostatníma.
Jaké „nepochodí“? 
Uvědom si, že jsi už dávno dospělá a že opravdu nemáš povinnost nikomu vysvětlovat jakýkoli svůj názor, natož jej obhajovat. A je úplně jedno, jestli se to týká výchovy budoucích dětí, války na Ukrajině nebo barvy Tvého auta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 11:44
Nikdy bych nedala děti někomu, o kom vím že by jim byl schopný ublížit i klidně „jen“ facku. Mám dvě děti a možná starší jsem jednou plácla a to jí je 9 a mladší 2,5 nikdy, ani přes ruku 
prostě to není potřeba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 11:49
@miataD píše:
Bohužel, u nás člověk bez vysvětlení nebo obhájení názoru nepochodí a zas nechci v dětech vypěstovat to, že jim omezuju kontakt s ostatníma.
Je potřeba se naučit být asertivní - přesně to, co dospělí, vychováváni v „tvrdých“ podmínkách, nemají.
Dětem vysvětlíš, že jim omezuješ kontakt s lidmi, kteří jim ubližují, na tom není vůbec nic špatného.
Chce to vyzkoušet - často jako matky své děti řežou jak žito, ale na vnoučátka jsou jak med. Mám několikeré zkušenosti, jak svou vlastní, tak i mezi kamarádkami. První setkání společná, a už tam leccos vycítíš-vidíš, jak se babi a děda chovají. Moje máma si pro ránu nikdy nešla daleko. Syna jsem jí jako malého vůbec neměla potřebu dávat hlídat, jezdili jsme za babi společně. Teď už vím, že by mu neublížila. A syn ví, že kdyby to někdo zkusil, má mi to hned hlásit a to by byl krátký proces!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 11:49
@BohunkaP píše:
Jaké „nepochodí“?
Krásně řečeno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 12:18
@miataD Nedovedu si představit že by moje máma táta či sestra dali na zadek dceři 
od toho jsem tady já a můj muž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 15:28
@BohunkaP píše:
Jestliže svoje dítě svěříš někomu na hlídání, tak by to měla být osoba, ke které máš plnou důvěru.Nicméně jelikož dítě ještě ani nemáš, tak v tuto chvíli řešíš „nesmrtelnost chrousta“ - otázku hlídání dětí a výchovného přístupu k nim má smysl řešit teprve, až ta potřeba skutečně nastane.
A ne, evidentně to v sobě zpracované nemáš, jinak bys nad tímhle vůbec nedumala a už vůbec bys nevypustila z pusy větu „Já se třeba bojím doteď že jednu chytnu“… sebejistý a vyrovnaný dospělý člověk se opravdu nebojí, že od někoho jen tak jednu chytne.
No musím uznat, že v těhotenství řešit výchovu může být pro dost lidí ještě moc brzo, protože téma výchovy teď aktuální není. Já jsem ale typ co si o všem potřebuje popřemýšlet dostatečně dopředu a nasbírat si nějaký informace a případně se určitým způsobem inspirovat ze zkušeností ostatních.
Mít to v sobě zpracované pro mě osobně neznamená, že bych se vůbec neměla bát. Fyzický trest ve člověku stopu zanechá, v některým víc v některým míň. Můj děda je docela od rány a v naštvání je mu jedno jestli natáhne svýmu dítěti nebo vnoučeti a nehledí u toho na žádnej věk. Nikdo by mi doma jen tak samozřejmě jednu nevpálil, jde hlavně o to, že když se děda ožene, tak ten strach z tý rány se prostě objeví, chtěla bych vidět ženskou, co by se v tu chvíli absolutně nebála. Nechci aby to vyznělo že je děda nějakej násilník, ale když už dá ránu, tak je to cejtit dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 15:31
@Lama Lama píše:
Nejsem striktně prosti fyzickým trestům, ale rozhodně nebude děti trestat kdokoli jiný z rodin, y, než rodiče! Takže prostě NE a nejede přes to vlak, nebudu o tom s nikým diskutovat ani polemizovat.
Mám to stejně. Já i manžel jsme byly fyzicky trestaní, ale ani jedny rodiče ještě nikdy nenapadlo takto potrestat naše děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 15:45
@Ou píše:
A ještě chceš aby je tvoje děti měli rádi. Vážně pořád nevidíš ten rozpor?Není to v pořádku. A pokud svěřuješ svoje děti někomu, kdo je bude bít, tak selháváš v tom základním - v ochraně před tím, aby jim někdo ubližoval.
Prostě je pro tebe důležitější, aby si byla v pohodě s násilníky, než bezpečí tvých dětí.
Ano - téměř jistě je to důsledek toho, co se ti dělo když si s nimi vyrůstala. Chceš aby tvoje děti zažívali to samé a taky věděli, že je máma neochrání?
Nikde jsem nepsala, že chci aby moje děti někoho měly rády. Psala jsem ohledně toho, že se chci vyhnout fyzickým trestům ze strany rodiny, která je toho schopná. Vzhledem k tomu že prcka čekáme, tak to chci mít vyřešený dřív, než nastane spor kvůli tomu, že mi na moje dítě někdo použil fyzický trest, což je docela pochopitelný, že takový situaci chci předejít a rodinu na to připravit radši dopředu.
Rodinu násilnickou nemám, ale je samozřejmý, že s rodinou rozhádaná bejt nechci. Stejně tak na bezpečí dětí mi záleží, ale odstřihávat se kvůli tomu od rodiny, kde je potřeba jen je naučit jinej typ výchovy než na jakej jsou zvyklí mi přijde jako nesmysl.
Děti by měly v každým případě vědět, že je budou chránit oba z rodičů a rozhodně nechci, aby moje děti zažívaly fyzický tresty. Proto taky vznikla tahle diskuze kde jsem se ptala, jestli má někdo zkušenost s takovou výchovou a v podstatě jak to řešili s rodinou, která má jinej vzorec pro výchovu a nebojí se ho použít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.22 15:47
@miataD píše:
No musím uznat, že v těhotenství řešit výchovu může být pro dost lidí ještě moc brzo, protože téma výchovy teď aktuální není. Já jsem ale typ co si o všem potřebuje popřemýšlet dostatečně dopředu a nasbírat si nějaký informace a případně se určitým způsobem inspirovat ze zkušeností ostatních.Mít to v sobě zpracované pro mě osobně neznamená, že bych se vůbec neměla bát. Fyzický trest ve člověku stopu zanechá, v některým víc v některým míň. Můj děda je docela od rány a v naštvání je mu jedno jestli natáhne svýmu dítěti nebo vnoučeti a nehledí u toho na žádnej věk. Nikdo by mi doma jen tak samozřejmě jednu nevpálil, jde hlavně o to, že když se děda ožene, tak ten strach z tý rány se prostě objeví, chtěla bych vidět ženskou, co by se v tu chvíli absolutně nebála. Nechci aby to vyznělo že je děda nějakej násilník, ale když už dá ránu, tak je to cejtit dost.
No tak s ním zkrátka nebudeš dítě nechávat samotné… není snad důvod, aby zrovna tvůj dědeček nutně musel hlídat dítě bez tvé přítomnosti Na tom přece není nic k vysvětlování, prostě ho budete navštěvovat společně. Pokud ze vzteku rozdává rány, tak je jakékoli vysvětlování stejně zbytečné - odstranění takových zautomatizovaných reakcí vyžaduje velkou práci sám na sobě a toho už dědeček ve svých letech téměř jistě nebude schopen (i kdyby k tomu byl ochoten, o čemž pochybuji).
Nicméně za sebe musím říct, že člověka, který by byl schopen se tímto způsobem chovat (ať už ke mně nebo ke svému okolí), bych se sice možná bála, ale tím spíše bych kontakt s ním omezila na nezbytně nutnou míru… a to bez ohledu na příbuzenský vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.3.22 16:05
Nezlob se, ale rodinu násilnickou máš. Pokud se někdo ohání tak, že by se každá ženská bála, není to ani náhodou normální, je to normální domácí násilí. Pokud se jich i jako dospělá stále bojíš, tak to rozhodně zpracované teda nemáš. A že se děti bojí, pokud někde jednu chytí a je to dost cítit, to je normální. V žádném případě není ok jim vysvětlovat, že děda jim sice natříská, ale mají ho mít rády. Já bych tedy v případě, že si to nehodlají odpustit, s nimi děti nechávat nechtěla, v žádném případě. Ty jsi to prožít musela, nedá se už nic dělat, ale aby mi někdo traumatizoval děti, to ani náhodou. Takový vztah jim teda opravdu nic nepřinese kromě strachu do budoucna. A to nejsem úplný odpůrce fyzických trestů, někdy podle mě plácnutí vysvětlí hranice mnohem lépe. Ale rozhodně ne v intenzitě seřezání. Facku bych dala za úplně velký průser. Oženu se, když dítě dělá něco, co mě bolí, aby chápalo následky.
Ty jsi bohužel úplně normálně tou násilnickou výchovou zpracovaná, máš ten dojem, že je to norma a neodvažuješ se jim dodnes postavit. Pokud by se mě někdo za můj postoj ještě ke všemu dětí se týkající vysmál, posílám ho kamsi, dokud se nezačne chovat normálně.
Nemyslím že to řešíš moc brzo, řešíš to akorát. Ono to přijde hned po narození, zastánci takové výchovy okamžitě přijdou u miminka s vyplakáváním, u batolete s ledovou sprchou na hysteráky, a tam už možná přijde první nařezání na zadek.
Já měla doma násilí psychické, u nás se vydíralo. Musela jsem projít velice těžkým obdobím, na čas i přerušením vztahů, které se pak ale obnovily, ale až po přijetí podmínky, že se ke mě bude rodina chovat jako k rovnocennému hadru na podlahu, ve vztahu nebude přítomný žádný strach a podřizování, vysmívání, urážení a podobné. Uvědomila jsem si v průběhu let, jak moc mě to poškodilo a poškozovalo moje další vztahy. Kdyby to někdo aplikoval na moje děti, jsem připravena je třeba už nikdy nevidět, a nahradit ty vztahy dětem jakkoli jinak, např. větším zaměřením na rodinné přátele apod. Vím, že to není úplná náhrada, ale lepší než ubližující rodina teda rozhodně.
A chlapa na ě neposílej. Ty budeš máma, musíš se ty za svá mláďata postavit. Musíš tu odvahu v sobě najít a ten zakořeněný strach překonat. Žádné obhajování a scény, prostě to tak nebude, a komu se to nelíbí, ať si p… políbí. To je jediné, co na takové lidi funguje. Nedat děti někomu kdo je hodlá mlátit je úplně relevantní důvod.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
