Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
sophinka píše:
otec je otec . má právo na dítě stejně jako matka.
Některý lidi, nejsou OTEC..Práva si může strčit za klobouček.
Mas dve slusne volby… bud se postavis k situaci celem a nechas si dite a budes se snazit, co to jde…
nebo… das dite k adopci, pokud to zvladnes… vypada to jako hrozna vec, ale udelala bys tim radost nejake jine, uplne, rodine, ktera svoje dite mit nemuze…
jsi mlada, zrejme zdrava, tak bys mohla mit dalsi deti se zodpovednejsim partnerem…
na interrupci bych ja nesla, takze pro me by jine volby nebylo…
Já bych asi si toho těhotenství užívala.. Co ti už zbývá, tak ses rozhodla a teď zase být ve stresu neni dobré pro dítě.
Určitě nějak plánovat budoucnost, jak do dál bude, určitě tě rodiče nenechají na holičkách, ale taky plánovat, jak se osamostatníš. Určitě jako prarodiče se těší, i když je to tak , jak to je, tak se těš s nimi.
Co k tvému příteli… asi mě tady poženete, ale nevím co já bych například čekala po dvouměsíční známosti
ti dva se skoro neznají a nedivím se, že byl přítel zaskočený.. sama si napsala, že i když se stalo,tak sese rozhodla!!ALe ty, možná on by se hned na začátku rozhodl jinak - po dvou měsících, ho chápu. Pak píšeš, že se s tím smířil, že ti bude pomáhat - spíš to vidím z jeho strany, že prostě neměl na výběr.. neměl volbu. Ty by na poprat nešla - což samozřejmě neříkám, že je správné, jenom to píšu jak to asi měl tvůj přítel......
Další věc je , jak se chová nyní, to je pravda, že je vůl , ale asi bych mu dala čas a třeba bych si i s ním promuvila. Pokud bude pořád jak vůl , tak to nemá cenu.
Jo, čekat na zázrak, že se tatík změní k lepšímu ? Kamarádka taky doufala a po roce se rozvedla. Dluhů nadělal víc než dost,chlastal a hrál automaty. Na děcko se tvářil jako velkej táta ale neplatil ani kačku. Nakonec kamoška penízky od něho vzdala a je ráda za to , že o něm neví a nevidí ho a nebere si malou.
Zakladatelko, na zázraky raději nečekej. Musíš už vydržet když jsi dotoho „vlaku“ nastoupila. Já osobně bych dítě k adopci nedala, tobych raději potrat - ale to záleží na každé ženě, každá má jinou povahu, určitě bys jinému páru hodně pomohla. Pokud máš podporu v rodičích, vydrž, nic jinýho Ti nezbude. A rady už jsem psala výše. M.
Já bych u zakladatelky, moc na zázrak nespoléhala, spíš si myslím, že by si měli ještě promluvit, ale asi těžko…
Je jiná věc, když s někým například žijete dva roky a znáte ho a otěhotníte a přítel to nechce přijnout, to je opravdu divné, ale po dvouměsíční známosti se tomu pánovi ani nedivím, že se do otcovství nehrne ![]()
Převedla jsem to na sebe, kdyby například někdo po mě chtěl po dvouměsíčním vztahu, abych s ním měla dítě - je to velký závazek, myslím, že kdejaký chlap neni na to připravený ani po dlouhodobém vztahu - někdy slyším, jsme spolu 5 let a dítě nechce, necítí se ![]()
Ale jinak samozřejmě jsem na straně zakladatelky, je to vůl, že se k tomu pak tak postavil, že vyhrožuje apod.
já bych to viděla,že otec je teď starost ne vedlejší koleji. zakladatelka musí vyřešit svůj život a život dítěte a pak se pustit do tatíka
Ahoj,
já na tom byla podobně … otěhotněla jsem ve 20 letech jako studentka VŠ (nedůsledné braní HA
)
Otec dítěte nechal situaci na mě - já se rozhodla to nějak zvládnout. I když po porodu se objevil pokus o společné soužití - nešlo to.
Chci jen napsat, že to není lehký. Nakonec jsem musela bydlet nějakou dobu u rodičů s děckem - to bylo hodně na nervy, protože už potřebovali svůj klid.
Školu jsem dodělala na MD - učila se po nocích, na pískovišti, když si pak děcko hrálo.
Příjmy na MD jsem plácala různými brigádami, když potomek začal chodit do školky jeden čas jsem táhla dvě práce…neměla jsem žádný volný čas, žádné hlídání, byl to mazec.
Dobré bylo to, že proběhl soud o svěření do péče a vyměření výživného, které otec musí platit.
Pak jsem si našla fajn chlapa, nebo vlatsně on mě ![]()
Ale to odříkání stálo za to
Dneska je potomek už malý školák, snažíme se od druhé, ale nějak to zatím nejde…no, říkám si, že to tak asi mělo být, že mě to tehdá potkalo. Protože první jsem plánovala až tak v současném věku a kdo ví, jestli bych se děcka vůbec dočkala.
Držím palce a přeji hodně sil. Není to lehký, ale dá se to zvládnout!!! ![]()
sophinka píše:
nechápu jak můžete psát rady typu užívej si těhu nějak bude. to je jak kdybych si vzala na leasing bmv a užívala si ho s vědomím ,že na něj nemám a čakala na …zázrak???
No zrovna tohle se stává často
chlapům většinou. ![]()
Ale myslím si, že zakladatelka to zvládne. Taky bych plánovala osamostatnění. Věřím tomu, že to půjde, i když je to těžké. A určitě se objevílepší mužský časem. Držím palce. Budeš ráda že dítě máš a budeš moct být na sebe hrdá, žes to zvládla. ![]()
Příspěvek upraven 13.11.10 v 18:49
Já ti fandím,určitě to za podpory rodičů zvládneš.
Anonymní ti popsala co tě čeká,dá se to zvládnou.Jako jiné rozvedené maminky
Nechala bych ho zapsat do RL a pěkně si vymohla alimenty.Byla to „chyba“ vás obou.Jestli je to chlap-což už by v 25ti mohl být tak bude platit.Když ne,existují soudy ![]()
Máš podporu rodiny a neházela bych flintu do žita ![]()
Držím moooc palce ![]()
tessy píše:sophinka píše:
nechápu jak můžete psát rady typu užívej si těhu nějak bude. to je jak kdybych si vzala na leasing bmv a užívala si ho s vědomím ,že na něj nemám a čakala na …zázrak???No zrovna tohle se stává často
chlapům většinou.
Ale myslím si, že zakladatelka to zvládne. Taky bych plánovala osamostatnění. Věřím tomu, že to půjde, i když je to těžké. A určitě se objevílepší mužský časem. Držím palce. Budeš ráda že dítě máš a budeš moct být na sebe hrdá, žes to zvládla.
Příspěvek upraven 13.11.10 v 18:49
určitě to zvládne ,věřím tomu (ono jí vlastně nic moc nezbývá
) jen si myslím,že když se začne zodpovědně stavět k životu už teď rozhodně si ulehčí situaci potom
Super že máš hodné rodiče.Držím vám s miminkem palečky.Od toho chlapa bych se držela dál.Netrap se časem jistě potkáte toho pravého a bez něho vám bude skutečně líp. ![]()
Zakladatelko, je dobře vědět, že se na otce dítěte nemůžeš spolehnout: To je fajn mít ujasněné. Takže je to na tobě. Že peníze jsou alfou a omegou, to ti taky nemusím vykládat. Že spoléhání se na jeden finanční zdroj vede do pekla, to víš taky asi beze mě…
Tak co vlastně můžu poradit? Udržuj a taky navazuj kontakty s lidma, kteří něco umějí a můžou ti něco poskytnout… S těma, co chodí každý víkend pařit, si teď asi nebudeš mít co říct.
Postupně si najdi několik občasných zdrojů příjmu. Ty se můžou navzájem doplňovat. Dneska třeba specializované firmy nabízejí práci (nijak dobře placenou) při přebírání a montáži drobných součástek. Ale zase k tomu nepotřebuješ žádné speciální vzdělání… Taky je možné zkusit přispívat do nějakého časopisu. Většinou je to bída (chce to pořádně sondovat předem), ale já jsem si tak jednou přivydělal co dva měsíce vždycky dvanáct stovek…
Máš něco, co umíš pořádně? Já třeba mluvím výborně slovensky a rusky, trochu polsky a ukrajinsky. Ale využiju to jenom občas. Na uživení to není. (Chce to si uvědomit svoje schopnosti, které nejsou běžné - a ty nabídnout…)
Jak by asi otec tvého dítěte zíral, kdybys mu jednoho dne řekla, že si k mateřské dokážeš vydělat dvacet tisíc čistého měsíčně? A že díky tomu ho vlastně nepotřebuješ?
Přesně jak píšou holky,dej ho k soudu at platí panáček.A neboj se,zvládneš to.Taky jsem to neměla jeden čes jednoduché,ale zvládla jsem to.rodiče ti pomůžou a věř,že jednou bude líp
. ![]()
v pripade ze se chova jak slecna popisuje, tak narok fakt nema…
mnohp žen otěhotnělo a chovalo se stejně jako tady uvedený,povedený tatík. vše se může změnit po porodu… nelámala bych nad ním hned hůl
navíc tatínci nemají jen práva,ale i povinnosti k dítěti