Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Ahoj, jen se podělím o dnešní super den a to je teprve dopoledne..
dnes ráno se mi poprvé stalo, že mi malej spadl z postele. Prostě jsem ho ráno kojila, usnula a pak mě vzbudilo, jak prcek na okraji postele a letí dolů…nespadl po hlavě, naštěstí na koberec, trochu pláče a dobrý, zase úsměv, pohoda, vlastně jsem se tolik nelekla, páč poslední týden se mi malý staví u čehokoli co jde (nábytek, velká tatra, nohavice kohokoli) a občas místo na zadek se okulí a padne i na hlavu a navíc na plovoučku, toto zaduní, to mě vyděsí mnohem víc. Z postele je to tak stejná výška jak ze stoje. No a jelikož má malý na krku už pár dní takové malinkaté červené tečky, jakoby pod kůží tak jsem vyrazila k doktorovi, že to sfouknu najednou.
Ještě jsem asi 20 min. před domem u auta bojovala s odepnutím vajíčka z podvozku kočárku, nějak se to seklo, já zplavená, malej řval jak tur a já zoufale lomcovala, nadávala, málem brečela bezmocí, už jsem myslela, že nepojedeme nikam…
Jo a zapomněla jsem dodat, že včera si malej odřel nos o stolek při jednom pádu ze stoje dolů..Takže když pan doktor k vyrážce vznesl dotaz, zda se malý někde neškrtil (ještě že se nezeptal, zda jsem ho neškrtila) tak jsem si říkala, že plus ty další dvě věci (nos, pád) už musí být na sociálku…Ted se tomu spíš směju, ale tak hořce. Snad se to nebude opakovat…a s tou vyrážkou neví, dal mastičku a pokud za tři dny nezmizí tak jdeme na krev zda nemá něco s krev. destičkama, toho se dost bojím, snad to nic nebude…
Mějte se a přeji pěkný den bez nehod.
Ahoj, no je to malej kaskadér, mám taky jedno věčně odřený a obouchaný dítě ![]()
Ta vyrážka, co vypadá jako škrcení, nejstarší to měl taky, ale já jsem se bála, zda ty tečky nejsou příznak nějaké infekce (meningokok třeba
), tak jsem s tím hned letěla, jen teda jsem měla druhý typ, měl to přesně ve výšce lemu spacího pytle. Dr vyloučila meningokoka, že to by už vypadal jinak a souhlasila, že je to zřejmě jednostranné přiškrcení. Jak se v tom pytlíku v postýlce točil, tak si ho utáhnul kolem těla, přitáhlo se to fest kolem krku a už to bylo
Pytel letěl z domu (byl z ikey, i jsem jim volala, že se nám tohle stalo, ale nikoho to nezajímalo), už jsem se pak neodvážila syna dát do jakéhokoliv pytle a mladšího jen do pružných měkkých pytlů (ten ikeácky měl pevný nepružný lem
)
Nic si z toho nedělej, u nás jsou pády a modřiny fakt na denním pořádku, ve školce jednou Mates spadnul za přítomnosti učitelky i muže, učitelka začla hned vyšilovat, přitom Mates si ani nevšimnul a pokračoval v krasojízdě ![]()
Teda to je fakt den! Když se to se.e, tak se to se.e. Snad už máš vše zlé vybráno, hlavu vzhůru
Jinak malej má na hlavě zrovna tři modřinky
V pátek měl nakousnutý ret- spadl ze stoje, buch do hlavy a kousl se do rtu. Krve jak z vola, já šílela, že má rozbitou hlavu a ona malá dírka ve rtu. A to je pořád! To k tomuhle věku asi patří. Člověk nemůže celý den jen stát a hlídat ![]()
A autosedačka- ani mi neluv! Taky jsem vždycky splavená. Vajíčko mi nešlo odepínat z izofixu. Než jsem ho dala na kočár, musela jsem 4× rovnat nástavce na sedačku. Teď zas máme větší autosedačku a mě nejde rozepínat
si vždycky říkám, jestli jsem jen já tak neschopná
![]()
Jjo, dětičky…měla jsem tak jeden pátek..podotýkám, že nebylo 13.
a přesto se to vše stalo…Malá si dvakrát nabančila pádem z křesla, ale pro chodící dítě to už není taková výška na měkkkou podlahu, byť tedy breeečela jak želva a bouli měla…každopádně ji to neodradilo a vylezla na sporťák co nám stojí na chodbičce…běžně si do něj vleze a sedí, povídá…a koho by napadlo, že okouše pěnový obal madla tak, že znehodnotí kočárek a madlo k ničemu. A aby to nebylo málo, neuvěřitelně se pokakala tak, že jsem ji celou umyla, pokakanou plínku jsem nechala na okraji vany zabalenou že ji vyhodím a než jsem došla s oblečky zpět, pomazala mi tou kakanicí celou koupelnu, sebe a chodbu a ještě to rukama roztírala a chechtala se jak je to super zábava
No já jsem byla zralá na blázinec…
@stredulinka píše:
Jjo, dětičky…měla jsem tak jeden pátek..podotýkám, že nebylo 13.a přesto se to vše stalo…Malá si dvakrát nabančila pádem z křesla, ale pro chodící dítě to už není taková výška na měkkkou podlahu, byť tedy breeečela jak želva a bouli měla…každopádně ji to neodradilo a vylezla na sporťák co nám stojí na chodbičce…běžně si do něj vleze a sedí, povídá…a koho by napadlo, že okouše pěnový obal madla tak, že znehodnotí kočárek a madlo k ničemu. A aby to nebylo málo, neuvěřitelně se pokakala tak, že jsem ji celou umyla, pokakanou plínku jsem nechala na okraji vany zabalenou že ji vyhodím a než jsem došla s oblečky zpět, pomazala mi tou kakanicí celou koupelnu, sebe a chodbu a ještě to rukama roztírala a chechtala se jak je to super zábava
No já jsem byla zralá na blázinec…
to sis teda užila, to byl asi super den ![]()
Ahoj přečetla jsem si tuhle diskuzi a musím reagovat, protože tohle dobře znám. Malé jsou sice teprve 3 měsíce, takže takové nehody zatím neřešíme, ale taky jsem si párkrát užila svý - ikdyž to nebylo s dětmi. Popíšu Ti, jaký jsem měla minulý rok v lednu super týden. Manžel byl v nemocnici na operaci a nechali si ho tam z původních 3 dnů necelé 2 týdny, protože se to nějak nehojilo. Jezdila jsem za ním do nemocnice každý den po práci. Tenkrát jsem ještě ani nebyla těhotná, nic - prostě jen my dva. No a ten týden, co ležel ve špitále se fakt vyvedl. Začalo to tím, že v neděli jsme za ním chtěli jet společně s jeho rodičema a bráchama na návštěvu. Naložilo se nás teda do auta pět, mráz jak prase, všichni navlíklí. Jeli jsme tchánovcovým autem - manžela brácha měl ve městě nasednout na vlak a jet na intr. Asi v půlce cesty jsme najednou v tom mraze začali vařit a auto nám chcíplo - roztlačovali jsme, nic. Tak jsme jak blbci stáli v mraze, ve tmě v lese s porouchaným autem a já volala mýmu taťkovi ať pro nás přijede. Fajn, vzal auto, lano, přijel, zapřáhl a táhl nás domů - vše v pohodě. Já pevně odhodlaná, že za manžou zajedu jsem doma sedla do svého auta a vyrazila. Přidala se ke mě tchýně a jeden brácha. Druhej na intr nejel - docela se mu to hodilo, že nemusel do školy
no a tchán se jal opravit auto - prasklá trubka u chladiče. Tak jsme vyrazili znova. Holky nekecám na tom samém místě mi začalo moje auto vařit - no já myslela, že se zblázním. Dojeli jsme o kousek dál, než před tím. Z kapoty se čoudilo jak prase a já dostala šílenej záchvat strachu, aby to nezačlo nějak hořet, nebo něco, tak jsem ani nikomu nevolala a normálně skočila pod kola prvnímu kdo jel zrovna kolem. Byl to mladej kluk co bydlel ve vesnici 2km od našeho prokletýho místa. Tak byl tak laskav, že mě zapřáhl a odtáhl k sobě domů - protože naše auto bylo tak hodně uvařený, že nešlo vůbec nic.A víte co byla příčina vaření? Prasklá hadice od chladiče? No já myslela, že mě klepne - to snad byla duchařina, či co. Vyměnili jsme si s tím klukem, co nám zastavil telefonní čísla s tím, že si pro auto v týdnu nějak přijedu s nějakým chlapem, tátou, nebo bratránkem. No a ještě nás i odvezl domů. Já myslím, že jsme tenkrát prostě za manželem dojet neměli - to snad byl osud a bůh ví, co by se nám ještě stalo. Jinak teda auto bylo na odpis - museli jsme kupovat komplet nový motor. Ale to by bylo na dlouhé vyprávění. No a týden pokračoval. V úterý jsem na zahradě štípala třísky, že si zatopím. Šel okolo soused se psem - my neměli v té době plot a já měla puštěné své dva psi, který seděli u mě vedle špalku a hlodali naštípané třísky. Souseda vlčák je ale magor a je alergickej na všechny psi. Ten blb ho měl na volno a co myslíte? Pes do toho ťal, letěl k nám a s naším vlčákem se mi porval. Já je nemohla roztrhnout. Ten cizí prokousl našemu přední nohu, já berčela jak želva, psi řvali, soused řval, no boj. Náš vlčák už je starej a manžel ho měl ještě přede mnou
no takže nepřišlo v úvahu, že bych ho ošetřila, protože se prostě nenechal. Takže veterinář a tchán museli k nám každý den, napíchat mu ATB. No a teď už to zkrátím - ten týden se mi ještě z neznámého důvodu vytopila studna a odešla v ní elektrika na přívod vody do baráku a upadly mi dvířka u krbových kamen. Takže jsem se chodila koupat k našim a dva dny jsem vůbec netopila. Ten týden byl úplně příšernej, nikdo mi to ani nechtěl věřit. To se tak dařilo, když chlap nebyl doma. Docela jsem se rozepsala, ale na tohle se nedá zapomenout, tak snad vás to aspoň pobaví
P.S.K těm divným nehodám s auty - 14 dnů na to na tom místě, co jsme vařili přejeli jednoho malého kluka a bohužel to nepřežil. Já na duchy nevěřím, ale z tohohle fakt mrazí, co? Blbá náhoda…
@stredulinka tak to byl teda den…
vím že to v tu chvíli naštve úplně moc, ale mě to strašně moc rozesmálo a za to děkuji pač sem měla od rána blbou náladu… No teď se směju, ale až budou na světě moje dvojčata a něco takovýho taky pak vyvedou tak se asi smát nebudu ![]()
Ja dneska taky zacala super.Mela jsem byt se starsim na sedm u mudr,ale cekala jsem na hlidani pro mladsiho,pet minut pred odjezdem vlaku mi kamoska volala ze nemuze.Takze nam vlak ujel ja musela az za hodinu na dalsi.Nicmene cesta vlakem jeste ok,u mudr mladsi chytl zaclonu a ta letela dole i sgarnyzi,nacez jsem byla servana ze uz ho tam nemam brat.Starsimu zjistily nemoc DNA,vysokej krevni tlak,a my letely nazpet k obvodni.Ta rozhodla ze zrovna udela prohlidku mladsimu,ovsem ten se samozrejme nenechal vysetrit,takze doktorka zpocena ja zpocenasestra na omleni syn (3 roky,nemocny)a s nevyrizenou jsem sla na vlak.Po ceste me zstavil nejaky jehovista co mi nabizel ten jejich casopis,ja vyrizena tak jsem mu rekla ze at si tu kur.jehovistiscke strci do riti
vlak mel spozdeni pul hodiny,malej se mezitim dvakrta pozvracel ze rvani a spustila se mu krev.Do toho si ke me stoupl nejaky cikan a pravil,kolik vazi vase dite?to je takovej burt(pradel willy)a ja mu rekla at se podiva na sebe ze je jak parni valec.Ted uz jsme doma,deti spi a ja se modlim at spi aspon do rana
zitra nas ceka to same
![]()
@Marselka píše:
@stredulinka tak to byl teda den…vím že to v tu chvíli naštve úplně moc, ale mě to strašně moc rozesmálo a za to děkuji pač sem měla od rána blbou náladu… No teď se směju, ale až budou na světě moje dvojčata a něco takovýho taky pak vyvedou tak se asi smát nebudu
Dnes už se tomu taky směju
ale v tu chvíli to byl teda takový nášup, že nervy pracovaly. Tak aspoň fajn, že jsem někoho rozesmála
![]()