Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Trápí mě rodina
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
16.9.19 22:40
@Anonymní píše:
@pe-terka Je mi 19 let, sestře a bratrovi je přes 30 a mamce je 50.
sestra s bratrem už zřejmě mají své vztahy a rodiny, máma je unavená životem, zahořklá a zřejmě už nevidí věci reálně 
Z mého pohledu by bylo ideální se z těch propletenců vymanit, osamostatnit se, najít si svůj okruh přátel mimo komplikovanou rodinu. Ted jsi mladinká a zranitelná, nemáš na to rozplést ty prapodivné vztahy. Máš kluka/partnera? Studuješ, pracuješ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.19 22:58
@pe-terka
Chápu že každý se později osamostatní a vede svůj život. Jen mi je líto, že místo aby ta rodina držela pohromadě, nefunguje… Přitom by mohla kdyby ostatní od problémů neutíkali. K čemu ta rodina tedy je? 
Ano studuji a zároveň chodím i na brigádu.
Přítele nemám zrovna jsem dva měsíce sama po 4 letém vztahu.
- Citovat
- Upravit
16.9.19 23:03
@Anonymní píše:
@pe-terka
Chápu že každý se později osamostatní a vede svůj život. Jen mi je líto, že místo aby ta rodina držela pohromadě, nefunguje… Přitom by mohla kdyby ostatní od problémů neutíkali. K čemu ta rodina tedy je?
Ano studuji a zároveň chodím i na brigádu.
Přítele nemám zrovna jsem dva měsíce sama po 4 letém vztahu.
já ti rozumím, jenže možná je to tak, že všichni utíkají od svých traumat A ty nemáš nadhled, věk ani zkušenosti to rozetnout Za mě by ted bylo nejlepší zaměřit se na vlastní, minulostí nezatížený vztah Ptala ses sestry, proč se odtáhla, odcizila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.19 23:08
@pe-terka
Psala jsem sestře několik zpráv, už to jsou dva měsíce skoro a neodepsala, nezavolala, nesetkaly jsme se… nechci se vnucovat.
Příspěvek upraven 13.11.21 v 01:24
- Citovat
- Upravit
16.9.19 23:28
@Anonymní píše:
@pe-terka
Psala jsem sestře několik zpráv, už to jsou dva měsíce skoro a neodepsala, nezavolala, nesetkali jsme se… nechci se vnucovat.
to je divné, netušíš, co by za tím mohlo být? Nepohádaly jste se? Jak se snášíš s jejím partnerem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.19 23:48
Ulevilo by se ti, kdyby ses přestala koncentrovat na nějaké stmelování rodiny, která nebyla stmelená, ani když žila pohromadě. Musíš to vzít tak, že asi máš jen tu matku, ale ani s ní bys neměla zůstávat déle než je nutné. Doléhá to na tebe depresivně.
Vidím to tak, že bratr a sestra jsou rádi, že uzavřeli kapitolu a jsou mimo. Je chyba matky stejně jako jich dvou, že si vzájemně nerozumí. Ty to za ně nevyřešíš. Jestli jsou rádi, že se nevidí, tak se nedá nic dělat.
Komunikuj s matkou na témata, kde nehrozí konflikt, a snaž se odejít z domu. Hlavně se pokus najít nové lidi třeba v práci nebo ve škole, se kterými můžeš sdílet zájmy a MĚJ ZÁJMY 19 LETÉ HOLKY.
Všichni v rodině jsou dospělí, starší než ty a ty nejsi žádná spasitelka.
Hlavně se odsuň bydlet jinam než se nervově odrovnáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.9.19 00:30
Hele, mam podobny pribeh jako ty a musim rict, ze v zivote mi opravdu nejvic pomohlo vymanit se ze sparu rodiny. Odesla jsem studova do jineho mestay bydlela jsem na koleji, pozdeji ve sdilenem byte, chodila do skoly a na brigady a zivila se sama a na rodinne vztahy, ktere jsem nemohla zmenit jsem se vybodla resp. nemela jsem cas je resit (kculi praci a studiu). Bylo narocne se pri dennim studiu sama zivit, ale dnes na tu dobu velmimrada vzpominam. Proto mam radu, pokud muzes vyman se od sve rodiny, o napravu vztahu ses pojusila, ale druha strana o ni zrejme nestoji, tak to uz vic neres a zij svuj zivot a pracuj na sobe. Ostarni nezmenis. Drzim palce 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.9.19 06:21
Moc všem děkuji za rady, hodně mi to pomohlo. Uvidíme jak to půjde dál. Třeba se jednou něco změní, ale nemá cenu se tím každý den trápit.
Příspěvek upraven 13.11.21 v 01:26
- Citovat
- Upravit
17.9.19 07:11
Podivej, ne kazda rodina funguje tak, jak by mela. Ano, v idealnim pripade by se vsichni meli mit radi, meli by si pomahat, drzet spolu, konec koncu je krev hustsi nez voda.
Nicmene, pokud ty vztahy nejsou a rodina je patologicka, tak si to proste nevynutis. Chapu, ze ti to chybi, citis se sama a upinas se na myslenku toho, jak by to podle spravnosti vypadat melo, ale cim driv pochopis, ze to nikdy nebude, tim driveji se ti ulevi.
Podle mne mas dobrou sanci na krasny rodinny zivot, ale ne s touto rodinou. Casem si zalozis vlastni rodinu a budes mit prilezitost ji vybudovat takovou, jak to sama citis. Vest sve deti k lasce, zduraznovat jako dulezite je si navzajem pomahat a mit se rad, ale zaroven neopakovat patologicke vzorce ze sve rodne rodiny.
A toto je bod, ktery je ultra dulezity. POZOR!!! Ty si v podstate nikdy nezazila uplnou a zdravou rodinu. Byt tebou chodim si zajdu k psychologovi a dobre to proberu, co se u vas deje, jak to na tebe pusobi, etc etc etc, protoze je dost velka sance, ze se budes budto nezdrave upinat na svou rodinu, nebo opakovat urcite vzorce chovani, ktere mas z detstvi okoukane. A cim driv na tom zapracujes, tim lepe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.19 07:33
@warita píše:
Podivej, ne kazda rodina funguje tak, jak by mela. Ano, v idealnim pripade by se vsichni meli mit radi, meli by si pomahat, drzet spolu, konec koncu je krev hustsi nez voda.Nicmene, pokud ty vztahy nejsou a rodina je patologicka, tak si to proste nevynutis. Chapu, ze ti to chybi, citis se sama a upinas se na myslenku toho, jak by to podle spravnosti vypadat melo, ale cim driv pochopis, ze to nikdy nebude, tim driveji se ti ulevi.
Podle mne mas dobrou sanci na krasny rodinny zivot, ale ne s touto rodinou. Casem si zalozis vlastni rodinu a budes mit prilezitost ji vybudovat takovou, jak to sama citis. Vest sve deti k lasce, zduraznovat jako dulezite je si navzajem pomahat a mit se rad, ale zaroven neopakovat patologicke vzorce ze sve rodne rodiny.
A toto je bod, ktery je ultra dulezity. POZOR!!! Ty si v podstate nikdy nezazila uplnou a zdravou rodinu. Byt tebou chodim si zajdu k psychologovi a dobre to proberu, co se u vas deje, jak to na tebe pusobi, etc etc etc, protoze je dost velka sance, ze se budes budto nezdrave upinat na svou rodinu, nebo opakovat urcite vzorce chovani, ktere mas z detstvi okoukane. A cim driv na tom zapracujes, tim lepe.
Tesat zlatým písmem!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.9.19 12:11
@warita
Souhlasím, rozhodně nechci opakovat stejné chyby.
Nad tím, že se svěřím psychologovi přemýšlím hodně dlouho, ale ještě jsem se neodhodlala a také to není nejlevnější záležitost.
Příspěvek upraven 13.11.21 v 01:30
- Citovat
- Upravit
17.9.19 12:15
@Anonymní píše:
@warita
Se vším, co píšete naprosto souhlasím, vím co vše dokáže ovlivnit naší budoucnost a rozhodně nechci opakovat stejné chyby.
Nad tím, že se svěřím psychologovi přemýšlím už hodně dlouho, ale ještě jsem se neodhodlala a také to není nejlevnější záležitost.
neni to levne. Ale povazuj to za dulezitou investici.
Vim o tom bohuzel sve, mam sama rodinu, ktera ma ke zdravym vztahum hodne daleko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den,
již několik let si tu pročítám různé témata a rady. Tentokrát bych potřebovala pomoci s moji situací, slyšet nestranný názor.
Začala bych s tím, že jsem z rozvrácené rodiny. Otec odešel když jsem byla menší a celé dětství se na výchově nepodílel. Občas si mě k sobě bral, ale později jsme se dokonce několik let neviděli. Nebýt sestry, která zařídila schůzku by se mi nejspíš neozval. Viděli jsme se jen dvakrát a od té doby znovu uplynul rok a nejeví o mě vůbec žádný zájem.
Sice má teď novou rodinu ale to přece není důvod opustit svojí dceru.
Postupně o něj už ztrácím zájem, ale vnitřně mě hodně trápí, že nechápe jak mi ublížil. Nevím jak se s tím vyrovnat.
Další situace- Druhého rodiče mi v podstatě nahrazovala o několik let starší sestra.
Měly jsme pevné pouto, jenže čím jsem starší tím více se od sebe odcizujeme, přestaly jsme si rozumět, vídáme se míň a míň.
Chtěla jsem tu situaci nějak vyřešit ale odmítá se mnou komunikovat a už nějakou dobu nejsme vůbec v kontaktu. Nevím co dělat, aby to bylo jako dřív.
Plus mám ještě bratra s kterým jsme si ten vztah nevypěstovali nikdy a přijde mi, že už to ani nepůjde, protože se odmítá sblížit.
A s mamkou si také občas nerozumím, protože je už unavená životem. Bratr se sestrou s ní odmítají komunikovat a vídat se kvůli odlišným názorům.
Já se naopak snažím vycházet a náš vztah zlepšit.
Myslím si, že by se spíše měl ze života odstranit problém, než ten konkrétní člověk. Tím se přece nic nevyřeší.
Příspěvek upraven 13.11.21 v 01:20