Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Třetí miminko...?!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Betty03
24.2.10 20:18
- Citovat
- Upravit
24.2.10 20:27
Zakladatelko,
neboj se!!
Pocatecni sok odezni a uvidis hlavne ta pozitiva-a ZE JICH JE 
My planovane cekame ctvrte a je pravda,ze od dvou deti nahoru uz se tech zmen moc nedeje..... 
Moc Tve rodine drzim palce-a Tobe at ukonceni studia hezky odsejpa 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.10 20:48
VŠEM MOC DĚKUJU ZA PODPORU!!!!!!!!!!! Ani jsem nečekala tolik příjemných slov 
Trochu jste mě uklidnily tím, že třetí už není takový rozdíl oproti dvěma…mně právě přišel největší „šok“ z jednoho na dvě. Tak snad to teď už všechno pofrčí víceméně stejně. Já se ještě ani moc nestihla vyspat, tak snad se mladší umoudří a nechá mě načerpat síly. Všem, kdo na mimi čekaji, přeju, ať přijde co nejdřív a ostatním hodně zdraví všem ratolestem!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.10 21:42
Ahoja,
vím co prožíváš,to stejné jsem pociťovala přesně před rokem.
Tři děti a na cestě čtvrté.
Měla jsem krásnou práci,která mě bavila,plat,který se hodil a ejhle!
Pak jsem si řekla,že to mé těhotenství má nějaký důvod a že všechno člověk nemusí pochopit hned,ale,že můžu dostat odpověď třeba za měsíc,rok.
Malý se narodil v říjnu a díky Bohu za něj.Obohatil celou naši rodinu a děti jsou z něj unešené.
Vychutnávej si ten požehnaný stav,i když šok to bezpochyby je!Uvidíš,že záhy opadne.
Držím Ti palce a užívej si každý den! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
ahoj, taky gratuluju- je to rozhodně požehnání! Mělo to tak být. Možná právě to třetí jednou vymyslí lék na rakovinu, nebo tě bude držet za ruku, až ti bude ouvej.
My chceme děti 4, ty dvojčata nám to trochu urychlily, to byl zas jinej druh šoku. Myslím, že třetí určitězvládneš, starší už bude pomocník, náš Maty už teda hodně je, ten 4. rok vidím jako zlom, že už je to dítě fakt rozumné.
Ještě na téma více dětí - z opačné strany: já jsem ze 4 dětí, moje mamka minulý rok prodělala rakovinu, naštěstí úspěšně a je prohlášena za zdravou (ženské orgány, nestačila se rozrůst), nicméně prodělala náročnou komplikovanou operaci a bylo jí hodně zle, byla 4 měsíce v prac. neschopnosti, a po té operaci, když byla na JIP a my za ní všichni jezdili a pak se o ni doma různě starali, volali a těšili, tak říkala, jak to pro ni bylo důležitý, že cítila tu oporu. Už jsme všichni dospělí (já nejstarší, nejmladší má 19), ale když se to stalo - zjistilo, tak najednou jsme všichni byli doma a měli jediné přání, aby byla zdravá. My jsme taky byli rádi, že jsme se drželi navzájem. No a taťka teprve, že na tu podporu nebyl sám. Takže - oslavujte!