Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@MP Krista píše:
No to je teda poněkud podivná výchova: doma nesmíš,, ale kamarádům nadávat a sprostě s nimi mluvit můžeš? Hlavně, že my to neslyšíme? To myslíte vážně, ze takto vychovate ze svých deti rovné a morální jedince???
presne tak, aneb ve stylu - Pepicku doma budes hodny a mluvit slusne, ale venku na kamarady klidne nadávej, hlavne ze my to neslyšíme…To je teda vychova…
![]()
edit adminem - umazán vulgarismus
@Anonymní píše:
Zakladatelko mám ten samý problém skoro. Malému je 6 let a je sprosty a zlý. Doma nemluvíme sprostě ma to ze školky už i páni učitelka říkala že tam mají chlapečka který je sprosty a učí to ostatní. Nejhorší je že malý takhle mluví i na veřejnosti. Včera v lidlu něco chtěl a já ho nevnímala a on na mě na celý lidl hej pi… mě neslyšís. No dostal facku ale je mu to nevadí klidně my to ještě z opakuje.
Uz taky nevím jak na něj
V sesti letech? No evidentne si něco ve vychove nezvladla a zanedbala…s takovymhle slovníkem pujde do skoly? Kdy to hodláš začít řešit? Až vynadá učitelce a pošle Vás sama do psychologické poradny? Co otec? Jak figuruje ve vychove? Tomu taky rekne, že je… nebo toho poslechne?
edit adminem - umazán vulgarismus
@Anonymní píše:
@jahuhudka jenže já mu zakazu tablet nebo telku ale on to má na háku. Já mu furt říkám že je to ošklivé ze se tak nemluví ale on hned a proč kluci ve školce můžou. Ráno se kluci ve školce zdraví čus vole. Maminky nic neřeknou já mu řekla že takhle ne ale je to těžký když jinde se tak mluvit může. Povinnosti žádné nemá.
to bydlite v nejake socialne vyloucene lokalite?
nebo jsou v predskolnim rocniku v ramci povinného rocniku sami Indočeši? ![]()
Sestilete dite si po sobe nebo v pokojicku neuklizi? Nenandava/nevyndava mycku?
Co hodláš delat az pujde do skoly a pekne narazi tim, ze povinnosti mit bude?
Minimalne v denní priprave do skoly - delani ukolu a cteni? ![]()
Když jsem jednou hlídala tříletého synovce, tak na mě zařval ču*ko. Dostal takovou facku, že tam měl červený flek
@RainbowL píše:
Když jsem jednou hlídala tříletého synovce, tak na mě zařval ču*ko. Dostal takovou facku, že tam měl červený flek
Magore. On asi ví, co to znamená. Hlavně, že se ti ulevilo
Být rodičem toho dítěte, už se k němu bez dozoru nepřiblížíš
Ahoj, já napíši taky svoji zkušenost. Můj přítel má 3-letého vnuka. Můj problém je ten, že pozoruji, že mě nemá rád. Přijede k nám, já se k němu přiblížím, promluvím na něj a on mne bezdůvodně praští buď rukou, nebo hračkou anebo mne vztekle posílá pryč. Mně to trápí, nikdy jsem mu neublížila, vždy se s nim snažím hrát a zabavit ho. Zajímavé na tom je, že moc teskní po mámě. Pokud ho u nás nechá na hlídání, tak moc brečí a to ke mne vztahuje ruce a chce se chovat. Pak přijede na návštěvu a začne mne bít. Napomenutí od mámy není moc platné, spíš mám dojem, že je řečeno jen tak naoko a není myšleno vážně. Nevím co dělat a už mě to dost vadí. Zjišťuji, že se takto chová pouze ke mě. K jinému si toto nedovolí.
@Anonymní píše:
Ahoj, já napíši taky svoji zkušenost. Můj přítel má 3-letého vnuka. Můj problém je ten, že pozoruji, že mě nemá rád. Přijede k nám, já se k němu přiblížím, promluvím na něj a on mne bezdůvodně praští buď rukou, nebo hračkou anebo mne vztekle posílá pryč. Mně to trápí, nikdy jsem mu neublížila, vždy se s nim snažím hrát a zabavit ho. Zajímavé na tom je, že moc teskní po mámě. Pokud ho u nás nechá na hlídání, tak moc brečí a to ke mne vztahuje ruce a chce se chovat. Pak přijede na návštěvu a začne mne bít. Napomenutí od mámy není moc platné, spíš mám dojem, že je řečeno jen tak naoko a není myšleno vážně. Nevím co dělat a už mě to dost vadí. Zjišťuji, že se takto chová pouze ke mě. K jinému si toto nedovolí.
Začnu trochu od konce s dovolením. Jak reagujete na to, že Vás praští? Přejdete to bez povšimnutí? Pak je velmi pravděpodobné, že to příště udělá zase. K příčinam nebo důvodům, proc se tak chová, se dostanu za chvíli. Nebo to řešite s jeho mámou? Tak to mu dáváte najevo, že Vám nestojí za to, abyste bavila přímo s ním. Není pro Vás dost dobrý, tak Vy pro něj také ne a proto Vás příště zase praští. Určitě bych to řešil přímo s ním, je to ideální příležitost začít s ním budovat vztah. Pokud to řešíte s ním a přesto situace přetrvává, tak to chce asi změnit způsob řešení. ![]()
Jako možný důvod jeho výběrové agrese může být i to, že jste jeho jedinou oporou, když je u Vás na hlídání, a před mámou se stydí, že se mu stýskalo, a má strach, že to prozradite. Tak vymysli zastupny problém a je v bezpečí.
Na závěr si dovolím malou radu. Když ho utěšujete při hlídání, zkuste mu dát najevo, že chápete, jak se cítí. Řekněte mi, že má plné právo být smutný a že je úplně v pořádku, že se mu stýská. Neříkejte mu, že je velký kluk, že to musí zvládnout a podobně. Nepopirejte jeho emoce. Projevte respekt k jeho emocím a věřím, že začne projevovat respekt on k Vám. Nebude to asi hned, ale bude… ![]()
@MartinPP píše:
Začnu trochu od konce s dovolením. Jak reagujete na to, že Vás praští? Přejdete to bez povšimnutí? Pak je velmi pravděpodobné, že to příště udělá zase. K příčinam nebo důvodům, proc se tak chová, se dostanu za chvíli. Nebo to řešite s jeho mámou? Tak to mu dáváte najevo, že Vám nestojí za to, abyste bavila přímo s ním. Není pro Vás dost dobrý, tak Vy pro něj také ne a proto Vás příště zase praští. Určitě bych to řešil přímo s ním, je to ideální příležitost začít s ním budovat vztah. Pokud to řešíte s ním a přesto situace přetrvává, tak to chce asi změnit způsob řešení.
Jako možný důvod jeho výběrové agrese může být i to, že jste jeho jedinou oporou, když je u Vás na hlídání, a před mámou se stydí, že se mu stýskalo, a má strach, že to prozradite. Tak vymysli zastupny problém a je v bezpečí.Na závěr si dovolím malou radu. Když ho utěšujete při hlídání, zkuste mu dát najevo, že chápete, jak se cítí. Řekněte mi, že má plné právo být smutný a že je úplně v pořádku, že se mu stýská. Neříkejte mu, že je velký kluk, že to musí zvládnout a podobně. Nepopirejte jeho emoce. Projevte respekt k jeho emocím a věřím, že začne projevovat respekt on k Vám. Nebude to asi hned, ale bude…
Dobrý večer, snažím se to řešit s ním, ale vidno neúčinně. Anebo respektive ne dost důrazně. Z nastalé situace je jisté , že je nutno"přitvrdit". Opakuje se to ve vlnách. Chvíli klid a je k zulíbání a pak do něj vjede rapl a jsou takové excesy. Je nutné přitvridit, nejsem fackovací panák. Snažím se řešit to podobrém, bohužel to nejde.
@Ledňáčci píše:
Dobrý večer, snažím se to řešit s ním, ale vidno neúčinně. Anebo respektive ne dost důrazně. Z nastalé situace je jisté , že je nutno"přitvrdit". Opakuje se to ve vlnách. Chvíli klid a je k zulíbání a pak do něj vjede rapl a jsou takové excesy. Je nutné přitvridit, nejsem fackovací panák. Snažím se řešit to podobrém, bohužel to nejde.
Bohužel neexistuje jednoznačný a jediný zaručený návod, protože každá situace je jiná, jiní lidé, jiné podněty a souvislosti. Já osobně opravdu kladu velký důraz na ten respekt a už jsem se nesčetněkrát přesvědčil, že se mi to vrací v dobrém zpátky. Kdybych přece jenom měl dát nějakou univerzální radu, tak by ta rada zněla: představte si, jak vyste se v té situaci dítěte cítili Vy. A zapřemýšlet o souvislostech a příčinách chování dítěte, protože nic se neděje bez příčiny.
Přeji hodně zdaru… ![]()
tvl ja uz myslela, ze si onemocnela, pac dlouho jsem nevidela odkazy na knihy. Ale vidim, ze ne…
Mmch kolik ty mas deti a v jakem veku? Podpisy mam vypnute…