Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravim, klidně neanonymne.
Mám takový pocit, ze stagnují, stojím na místě a nikam to nevede. A to já vždy chtěla, již už na střední škole, posouvat se. A tam se mi dařilo. Dělám klasiku 8,5 hodin denně v Open spacu, takže nic moc
Dělat někde ve výrobě, fabrice by bylo asi víc má budku, ale tohle taky nic moc. Mám dojem, že jsem nějaké kolečko, číslo v systému. Chtěla by jsem opravdu dělat něco jiného, ale vlastně nevím přesně co. To je situace. Přitom 2 vysoké školy. Jeden absolutně nepoužitelný obor, druhý cestovní ruch, možná ještě něco s tím..kdysi mě bavilo průvodcovství, ale co vím, tak třeba v Praze víc průvodců než turistů.
Moje švagrová plánuje seknout s pozicí zdravotní sestra a koupit si ovce a kozy a past je. Celkem závidím
Nemusim dělat nesmyslnou kariéru, ani nechci. Chci jen tak normálně a stastne žít, teď spokojená nejsem ani náhodou a to všímají všichni kolem..miluji hory i more, ale hory víc, to máme i v Čechách, tím líp, turistiku, nemám problém s komunikací, vyjednáváním, kurzy jógy i jógy pro zdravotně znevýhodněné a mentálně postižené, navíc podpora doma žádná. Mám být ráda za dobré bydlo. V práci mi nabídli před týdnem povýšení, ne přímo na firemní večeři, ale nabídli a já to ani nevzala, chci zit trochu jinak
Ne úplně jako z knihy Jíst meditovat milovat, ale jinak..
Tak co jet někam pracovat na hory. Třeba do Rakouska. Teď bude sezóna.
Rozumím tomu, co popisuješ, a upřímně řečeno, zní to jako velmi náročná situace. Máš za sebou spoustu úspěchů a dvě vysoké školy, což je skvělý základ, ale chápu, že když se cítíš jako „číslo v systému“, to všechno může působit zbytečně. Mít pocit stagnace, že se člověk nikam neposouvá, je demotivující, obzvlášť když víš, že máš potenciál na víc.
Možná je teď ten správný čas na to, zastavit se a opravdu si položit otázku, co by tě naplňovalo. Nemusí to být kariéra v klasickém smyslu slova, jak říkáš, ale najít něco, co ti přinese radost a smysl. Když se podívám na to, co zmiňuješ – lásku k horám, turistiku, komunikaci, vyjednávání, a dokonce i jógu – všechno to jsou aktivity, které mají potenciál stát se něčím, co tě bude naplňovat víc než současná práce.
Možná bys mohla zkusit najít způsob, jak skloubit tyto zájmy. Průvodcovství nebo práce v oblasti cestovního ruchu zaměřeného na aktivní turisty, jóga nebo práce s lidmi, kde využiješ své dovednosti. A ano, není lehké změnit směr, zvlášť když domácí podpora chybí, ale možná by stálo za to udělat první krok. Možná i něco malého – nějaký víkendový kurz, dobrovolnictví nebo vedlejší projekt – něco, co tě znovu začne naplňovat a přinese nový smysl.
Pokud cítíš, že povýšení v práci by tě nijak neuspokojilo, pak je správné, že jsi to odmítla. Být upřímná k sobě je ten nejlepší první krok k tomu, jak se dostat tam, kde budeš šťastnější. Nejsi v tom sama, a to, že máš odvahu tohle říct nahlas, už je velký pokrok. Možná ten pocit, který má tvoje švagrová o životě na farmě, pramení z toho, že ona našla to, co jí dává smysl. A je naprosto v pořádku hledat svůj vlastní způsob, jak žít tak, aby ses cítila naplněná a spokojená.
Možná to nebude hned, ale věřím, že časem najdeš cestu, jak žít „jinak,“ jak si přeješ.
Chápi, že se ti nelíbí v open space a nepotřebuješ životu kariéru.
Ale ten způsob života, který obdivuješ, se mi pojí s myšlením velmi duševně nevyrovanných lidí a ještě nikdy jsem se v tom nespletla.
Nicméně máme svobodu, dělej si co chceš, pokud tě to uspokojí.
Dvě vysoké školy, ale dokážeš napsat „by jsem“, to už je umění ![]()
Každopádně, každý máme nějaké představy o životě
a je jen na tobě, jestli něco změníš - aby ses teda cítila líp - nebo jestli postupně zabředneš do depresí a bude tě to akorát víc a víc štvát…
@Magical-eyes píše: Více
Je to do očí bijící. Taky jsem se nad tím pozastavila.
@Janushh27 Pokud jsi bez závazků a umíš jazyk, tak se seber a jeď do ciziny. Kdybych byla mladá, bez závazků a uměla jazyk, tak jedu hned.
Ty jo, mám to úplně stejně
Nejradši bych se sebrala a odjela k moři, ale furt je tu nějaký ALE. Taky mám pocit, že se nikam neposouvám a potřebuju nějakou životní změnu, ale nevim pořád jakou. Snažím se ted zjistit, jakou práci chci vlastně dělat, ale ještě jsem na to nepřišla ![]()
@JancaS84 píše: Více
Jo, jeste jsem vdaná a mám náročný dítě, to by nešlo. Tuhle šanci jsem projela. Vlastně ne, jedno léto v Řecku jako delegátka. Občas otrocina, zkušenost skvělá.
@Acinore píše: Více
Promiň, jsem cizinka. Proto sem tam ujde hrubka. Ale už se lepším ![]()
A co průvodkyně na hradech, zámcích? Využiješ jazyk, obvykle je kolem příroda i kopce, ale pracovní i víkendy a v létě teda asi dost složité na vyjednání dovolené. Nebo se zaměřit na tu jógu, pro lidi s nějakým znevýhodněním, jak uvádíš. To by mohla být dobrá motivace. Vidět že udělali díky tobě nějaký posun a tvá práce pomáhá.
Chápu tvou frustraci ze stávající práce.
Pokud máš cestovní ruch, zkus oslovit tuto firmu.
https://www.gate1travel.com/
A problém je open space nebo náplň práce? Jestli open space, tak můžeš hledat místo jinde, kde ti nabídnou třeba home office nebo kancelář. Pokud náplň práce, tak se dá najít kancelářská práce s jiným zaměřením. Pokud obojí, tak je to tvrdší oříšek.
Příbuzná dělala delegátku i vdaná a dítětem, i to se dá. Jinak sny jít pást kozy… To bych spíše doporučovala se vnitřně se svým životem vyrovnat.
@Mrg píše: Více
Kasteláni jsou lidé s vystudovanými dějinami umění nebo alespoň historií. Naopak průvodci bývají studenti, kteří to mají jako špatně placenou ale pohodovou brigádu. Tudy asi cesta nepovede ![]()