Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dotaz nebo hledání spřízněné duše. Mám skoro tříměsíční holčičku. Je hrozně náladová, vzteká se, kňoura celý den. Kočárek nesnáší, nošení a náruč ještě víc, občas ve velkým vysílení vezme za vděk nositkem. K věci má někdo takové miminko a je naděje na zlepšení nebo hold máme „uřvánka“.
Když je vzhůru je možnost ji na pár minut zabavit pak začne tak celý den člověk něco vymyslí, do toho se snaží uspávat což bojkotuje a pořád dokola.
Měla jsem, 3.5 měsíce k nevydržení, kdybych nebyla zodpovědná (jako co se týče péče o dceru), tak jsem šla dobrovolně na psychinu
U dcery to bylo způsobené kolikou, takže řev byl 9-10h denně (počítala jsem to). Od 4-10m byla milionové miminko, které si krásně hrálo samo a teď v 18m neustálé kňourání, vztek a bez řevu si nemohu zalít ani kafe nebo uvařit. Plus velké problémy s jídlem. Nedávám to ![]()
Nemůže mít prdíky? Jinak kamarádka měla takové plačtivé obě děti, postupně je to přešlo, když se dokázaly samy zabavit ![]()
@kvetinka171 píše:
Dotaz nebo hledání spřízněné duše. Mám skoro tříměsíční holčičku. Je hrozně náladová, vzteká se, kňoura celý den. Kočárek nesnáší, nošení a náruč ještě víc, občas ve velkým vysílení vezme za vděk nositkem. K věci má někdo takové miminko a je naděje na zlepšení nebo hold máme „uřvánka“.
Když je vzhůru je možnost ji na pár minut zabavit pak začne tak celý den člověk něco vymyslí, do toho se snaží uspávat což bojkotuje a pořád dokola.
popisujes moji dceru, ne?
Nadeje na zlepseni… pod tim si predstavujes presne co? Moje dcera byla na zabiti do cca roka. I pak byla velmi narocne, extremne zive dite. Venku jako nerizena strela.
Ted na 4 letech je to normalni holcicka, je hodna, nezna, ale nadale dost ziva, zvedava, mluvi jako vodopad.
Popisuješ asi moje první dítě…taky jsem si kolikrát představovala jak bych nejradši zavřela dveře a aspoň na hodinu někam utekla, ale to nešlo žejo
takže si tu kňourala, fňukala, řvala skoro celý den, uspávání taky horor, měla ale moc ráda pevné zavinutí…no tak asi cca do 6-8 měsíců to bylo na odstřel a kdo nezná, prostě nic nepomůže…pak jak začala lozit to bylo lepší a čím starší tím lepší
. Syn byl taky 24hodin u mě jinak strašně ječel až omdléval, ale pro změnu se pak zase změnil na děsného vztekloně kolem půl roku prostě samonasírací typ, ale ted je docela možná domluva. Vydrž, zkus dítě cpát aspon na chvíli rodině na podrndání v kočárku. Je to náročné a ikdyž jsem se snažila to zvládnout, kolikrát jsem byla na zhroucení a vůbec na to období nevzpomínám ráda a to mě mrzí..
@Berry77 píše: Žádné miminko nebrečí jen tak bez příčiny, prostě mu něco je, hlad, žízeň, horko, zima, nepohodlí, může mít větry, koliku, chce to příčinu hledat. Určitě bych se nesmířila s tím, že mám prostě ubrečené dítě. Snaží se ti něco říct a ty bys to jako máma měla vyluštit. A univerzální recept na to není, protože možností je moc
Velikej souhlas. Kolikrát jsme si s manželem říkali, že sakra nemá důvod řvát ( hlavně v době mezi 3.-6.m). Pak jsme zjistili, že ho bolí břicho, protože si neuměl /nemohl krknout. Plus samozřejmě hromada dalších důvodů ![]()
Náš byl celkem klidné miminko, takže ti neporadím, jen s tebou soucítím, musí to být hrozné, drž se, snad bude brzy líp ![]()
@Berry77 píše: Žádné miminko nebrečí jen tak bez příčiny, prostě mu něco je, hlad, žízeň, horko, zima, nepohodlí, může mít větry, koliku, chce to příčinu hledat. Určitě bych se nesmířila s tím, že mám prostě ubrečené dítě. Snaží se ti něco říct a ty bys to jako máma měla vyluštit. A univerzální recept na to není, protože možností je moc
tak nektere deti jsou drazdive.
Dobrý den, kdy to u vás prosím přešlo? Mám doma to samé a každej den se chci zabít zoufalstvím..