Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
No ja te naprosto chapu. Za me radeji pidi garsonka, ale moje. Protoze kdyz mladi bydli se staryma, fakt to nedela dobrotu. Edit tedka ctu,e cekas, az vystehuji ex. To muze trvat jestli je bez penez a nema kam jit.
Příspěvek upraven 24.06.18 v 20:56
A mas právníka? Co to rika ohledně doby, kdy to bude vyřešené? Tak at jde ex z domu nebo bytu a ty se vrat zpet s detmi. K tomu asi nesvoli, ze.
Tak jděte někam do najmu. Nikdo Vás tam určitě proti Vaší vůli nedrží. Soužití dospělých je vždy těžké, tady je třeba brát v potaz, že jste de facto na návštěvě, oni jsou tam doma, spíše se tedy asi očekává, že se jejich pravidlům podridite Vy.
@Anonymní píše:
Ahoj, holky. Nemela jsem stastne manzelstvi, manzel mel radsi hospodsky kamose a automaty, rodine ani domacnosti se nijak nevenoval. Potkala jsem hodneho muze, i moje deti si hned ziskal. Netrvalo dlouho a prisel vytouzeny rozvod. Od manzela jsem v den rozvodu odesla k pritelovi do doby, nez se vyresi soudi vystehovani ex. Pritel bydli u svych rodicu jeste se svymi dvemi detmi (syn 22 a dcera 25 let), syn tam ma jeste svou pritelkyni. Rodice maji svoji cast domu a my se delime s jeho detma. Mame pro sebe jen loznci. Obyvak je castecne spolecny, protoze pres nej deti chodi do patra do svych pokoju. Kuchyn a koupelna je spolecna. A to je proste kamen urazu. Od svych 20 let jsem mela sve bydleni, svoji organizaci casu a vseho. Ted se musim vsemu podrizovat. Az oni si uvari, az oni se vysprchuji. Syn vecer do schodu dupe, rano zas se smradi v koupelne vonavkou a necha dvere dokoran. Vyhradne se zouvaji v kuchyni, kde maji maly botnik, obcas probehnou v botech pres obyvak nahoru. Nic po sobe neuklidi (treba si kraji rohlik a drobky tam nechaji). Za dva roky co jsem tu jsem je nevidela ani jednou vytrit, koupelnu uklidila dcera celkem 3×. Slecna syna ani jednou. Uklizim tu jen ja. Uz jsem se i nastvala, ze se na to vybodnu a uklizet koupelnu nebudu. A vydrzela jsem to skoro 2 mesice. Nikdo na to nesahl, i kdyz to tam vypadalo hur nez na verejnych zachodcich. Takze jsem to zase uklidila ja. Koupili jsme novou pracku a lednici. V lednici mam jednu prihradku a v mrazaku misto zadne, max na jednu zmrzku treba. Uz jsem z tech stisnenych prostoru nekdy tak vycerpana, unavena a zoufala, ze se mi chce brecet.
Treba v zime, kdyz jsou mrazy, nechaji mladi vsude otevrena okna, vypnou topeni a jdou pryc. Takze prijedeme vecer z prace a pul hodiny rozmrzam. A kdyz radiator zapneme a jdeme treba ven, v mziku jak syn nebo ta jeho projdou kolem topeni, automaticky ho vypnou. Uz tu byt nechci, nejsem tu doma, nic tu nemam. Soudy jsou pomale a ex to jeste zdrzuje. Pritel mladym nic nerekne, max kvuli tem oknum. Asi mu to neprijde. On tu je odjakziva doma, je hodne tolerantni a ja si neumim dupnout, protoze tu proste nejsem doma. Ja vim, ze mi nijak nepomuzete, jen mam zas ten splin, ze uz to tu dalsi zimu nevydrzim. Uz chci zpatky k sobe domu![]()
![]()
Nevim, jak to tu vydrzet. Je to nekonecne.
To plně chápu. Nechala jsi to zajít dost daleko. Pokud jsi přistoupila na bydlení v této sestavě, měli jste si všichni spolu sednout hned na začátku, a domluvit si jasná pravidla, a případně rozpis služeb, nejlépe někde na lednici. Mělo být jasné, kdo co kdy bude dělat, a jak.Podstatné je, jestli tvůj partner ví, jak se tam cítíš ty, a jestli stojí na tvojí straně.
Zkusila bych to s nimi všemi po domluvě s partnerem probrat ještě dodatečně. Pokud by se to nezlepšilo, snažila bych se domluvit s partnerem ohledně vašeho vlastního bydlení.
Asi bych fakt vylicila situaci priteli a dotlacila ho k docasnemu pronajmu garsonky. A mela bych svaty klid
Ja uz mam podany navrh na soud ohledne vystehovani ex 2 roky. Pravnika mam taky. Jenze byvaly to furt zdrzuje. Bud to odklada nebo pak zas podal zalobu na me, ze dum neni muj, ze mam neplatnou kupni smlouvu. Podle pravnika mam vse ok, jen ex to zdrzuje. Bydli si tam jen za poplatky, ja platim hypoteku. Nechala jsem ho tam bydlet a odesla. Doufala jsem, ze to bude otazka par mesicu, nez ho vystehuju. A ono toto.
Ale jak dlouho to vydrzim tady, to nevim. Mam nekdy chut odejit zpatky. Ne kvuli byvalemu, to jsem rada, ze ho mam z krku. Ani bezpecne by to tam pro me mozna nebylo, protoze v manzelstvi se me nestitil v podnapilosti i napadnout. Nemam uniku.
Holky, ja jsem tak nestastna z toho. Pritom bych byla tak stastna, mit uz svuj klid. ![]()
Třeba to oni cítí stejne, třeba jim taky vadi spousta věcí, který delas ty nebo tvoje deti. Ale oni jsou tam doma, ty jsi tam jen prechodne, jak jsi sama psala. Jestli jsem to dobře pochopila, tak můžeš byt rada, ze vás do domu vzali, taky to mohlo dopadnout tak, že bys doposud bydlela s ex ve spolecne domácnosti. Pokud ti pritelovy deti tolik vadi, najdi si podnajem a s přítelem se jen navštěvujte.
Takže za mě: Urychleně prodej byt, který okupuje tvůj ex, a kup si jiný. Platis hypotéku a on tam bydlí? Dava ti za pronájem? Víš, jak ten byt bude vypadat po tom, co tam bydlí a dělá ti naschvály? I byt s hypotékou se dá prodat. A budeš mít klid.
Tohle je těžký…Partner by měl mít zájem, aby v jeho bydení bylo dobře i tobě a tvým dětem…A se svými dospělými dětmi si stanovit jasná pravidla. Pokud jen kouká, jak ty jim otročíš a strádáš, na tvé potřeby nikdo nebere ohled, tak je asi něco v nepořádku.
Akorát mě zaráží jedna věc. Přítel má dospělé děti, tudíš očekávám, že je mu minimáně 45 až 50 roků…To nemáš možnost si s takovým zralým chlapem pořídit něco vlastního, to musíte de facto bydlet „na návštěvě“?
@Laddmie Kdyz ono to vypadalo, ze to bude celkem rychle vyresene. Jenze jednou se soud posunul o 3 mesice, pak podruhe, pak se musel odlozit kvuli zalobe ex. To trvalo 3/4 roku, nez bylo prvni stani, za dalsi 3 mesice druhe stani, ted 3 mesice cekam na rozhodnuti soudu. Pak bude soud o to vystehovani. Porad si rikam „uz to bude, uz to bude“ a ono porad nic. Vedet to predtim ze to tak potrva, dum bych prodala a koupila si jiny. Ale clovek si rika „ted uz to snad dopadne“
@pe-terka jak jsem psala vyse, cekam na soudni vystehovani exmanzela z meho domu. Jen jsem necekala, ze to bude tak dlouho trvat. ![]()
Ahoj, holky. Nemela jsem stastne manzelstvi, manzel mel radsi hospodsky kamose a automaty, rodine ani domacnosti se nijak nevenoval. Potkala jsem hodneho muze, i moje deti si hned ziskal. Netrvalo dlouho a prisel vytouzeny rozvod. Od manzela jsem v den rozvodu odesla k pritelovi do doby, nez se vyresi soudi vystehovani ex. Pritel bydli u svych rodicu jeste se svymi dvemi detmi (syn 22 a dcera 25 let), syn tam ma jeste svou pritelkyni. Rodice maji svoji cast domu a my se delime s jeho detma. Mame pro sebe jen loznci. Obyvak je castecne spolecny, protoze pres nej deti chodi do patra do svych pokoju. Kuchyn a koupelna je spolecna. A to je proste kamen urazu. Od svych 20 let jsem mela sve bydleni, svoji organizaci casu a vseho. Ted se musim vsemu podrizovat. Az oni si uvari, az oni se vysprchuji. Syn vecer do schodu dupe, rano zas se smradi v koupelne vonavkou a necha dvere dokoran. Vyhradne se zouvaji v kuchyni, kde maji maly botnik, obcas probehnou v botech pres obyvak nahoru. Nic po sobe neuklidi (treba si kraji rohlik a drobky tam nechaji). Za dva roky co jsem tu jsem je nevidela ani jednou vytrit, koupelnu uklidila dcera celkem 3×. Slecna syna ani jednou. Uklizim tu jen ja. Uz jsem se i nastvala, ze se na to vybodnu a uklizet koupelnu nebudu. A vydrzela jsem to skoro 2 mesice. Nikdo na to nesahl, i kdyz to tam vypadalo hur nez na verejnych zachodcich. Takze jsem to zase uklidila ja. Koupili jsme novou pracku a lednici. V lednici mam jednu prihradku a v mrazaku misto zadne, max na jednu zmrzku treba. Uz jsem z tech stisnenych prostoru nekdy tak vycerpana, unavena a zoufala, ze se mi chce brecet.
Nevim, jak to tu vydrzet. Je to nekonecne.
Treba v zime, kdyz jsou mrazy, nechaji mladi vsude otevrena okna, vypnou topeni a jdou pryc. Takze prijedeme vecer z prace a pul hodiny rozmrzam. A kdyz radiator zapneme a jdeme treba ven, v mziku jak syn nebo ta jeho projdou kolem topeni, automaticky ho vypnou. Uz tu byt nechci, nejsem tu doma, nic tu nemam. Soudy jsou pomale a ex to jeste zdrzuje. Pritel mladym nic nerekne, max kvuli tem oknum. Asi mu to neprijde. On tu je odjakziva doma, je hodne tolerantni a ja si neumim dupnout, protoze tu proste nejsem doma. Ja vim, ze mi nijak nepomuzete, jen mam zas ten splin, ze uz to tu dalsi zimu nevydrzim. Uz chci zpatky k sobe domu