Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj maminky.
Asi nepisu ani tak o radu jako spis, ze se potrebuji nekde sverit a nepripadat si jako nejhorsi mama na svete.
Mam vymodleneho skoro 5mesicniho chlapecka. Moc ho miluju ale poslednich 14 dni jsem neskutecne unavena z nasich noci. A posledni tyden uz i ze dnu. Kazdy den jsem s prckem do cca 16h uplne sama. Takze jsem unavena asi i nervozni apod. A tak nevim zda to ze me nemuze citit a byt taky treba nervozni. Protoze porad jen breci. At lezi, nebo na nej delam blbiny nebo s nim chodim proste breci a ja mam neuveritelnej vztek. Zoufalstvim brecim a ono je v tu chvili vlastne jen hur. Pak na nej kricim a citim se strasne. Nikdy bych mu neublizila!!! Ale kdyz na nej pak kriknu tak si okamzite uvedomim jak hnusna mama jsem. Jedina chvile kdy je ticho a mam cas si natahnout zada je kdyz spinka. Jenze to je taky posledni tyden hruza. Spi max 30 minut a je to tu nanovo. Nemyslim si ze mu rostou zoubky a ze by byl protivnej proto. Pokazde kdyz prijede pritel z prace a vezme si ho tak se na nej smeje. Muze snim dokonce jen lezet na hraci dece a on je klidnej, brbla si… tak proc se mnou to nejde. Jsem tak na nic mama nebo ze me citi stres a unavu a to zoufalství? Strasne jsme si ho prali a ja mam obcas chut bouchnout dverma a utect…
prosim reknete ze to taky nekdo zazivate. Nebo jste zazivaly ![]()
Ano cítí to z tebe a kopíruje tvoje emoce, když se hodíš do pohody, bude v pohodě i dítě.
Řve protože jsi nervni, oni to vycítí potvory. Ani v ķocarku ti nespí dyl, když s ním budeš jezdit? Nositko si zkoušela?
To víš, ze jsem to zažila
je nervózní z tvé nervozity, ale nevycitej si to. Přítel si ho nemůže třeba o víkendu ráno/dopoledne vzit do kočárku, ať máš chvíli klid? Tak to děláme my. Teď už si teda dceru bere i každé odpoledne.
To mimino je náročný, zrovna v těch 5 měsících jsem byla z dcery taky hodně zoufalá. Ale hodně jsem si za to mohla sama. Měla jsem pocit, že jí furt musím vymyslet aktivity, aby měla zábavu a přitom jediný, co potřebovala, bylo, abych byla spokojena. Zlepšilo se to, když začala lézt a my začaly chodit na hřiště. Změna prostředí mi prospěla. Teď travime na hřišti v podstatě celý den a jsem víc v klidu. Ale je ji už rok a půl.
Neboj, to, že nezvládám svoje děti a měla bych se jít za to udat, jsem prožívala i já, i moje kamarádky. Vycházej z toho, že tohle všechno je dočasné, nebude to trvat dlouho a bude zase dobře. Nemáš v okolí někoho, kdo by ti pohlídal, abys mohla třeba jeden den vypustit? Ono to hodně pomůže.
@Katerina21 píše:
Ahoj maminky.
Asi nepisu ani tak o radu jako spis, ze se potrebuji nekde sverit a nepripadat si jako nejhorsi mama na svete.
Mam vymodleneho skoro 5mesicniho chlapecka. Moc ho miluju ale poslednich 14 dni jsem neskutecne unavena z nasich noci. A posledni tyden uz i ze dnu. Kazdy den jsem s prckem do cca 16h uplne sama. Takze jsem unavena asi i nervozni apod. A tak nevim zda to ze me nemuze citit a byt taky treba nervozni. Protoze porad jen breci. At lezi, nebo na nej delam blbiny nebo s nim chodim proste breci a ja mam neuveritelnej vztek. Zoufalstvim brecim a ono je v tu chvili vlastne jen hur. Pak na nej kricim a citim se strasne. Nikdy bych mu neublizila!!! Ale kdyz na nej pak kriknu tak si okamzite uvedomim jak hnusna mama jsem. Jedina chvile kdy je ticho a mam cas si natahnout zada je kdyz spinka. Jenze to je taky posledni tyden hruza. Spi max 30 minut a je to tu nanovo. Nemyslim si ze mu rostou zoubky a ze by byl protivnej proto. Pokazde kdyz prijede pritel z prace a vezme si ho tak se na nej smeje. Muze snim dokonce jen lezet na hraci dece a on je klidnej, brbla si… tak proc se mnou to nejde. Jsem tak na nic mama nebo ze me citi stres a unavu a to zoufalství? Strasne jsme si ho prali a ja mam obcas chut bouchnout dverma a utect…prosim reknete ze to taky nekdo zazivate. Nebo jste zazivaly
Všechny jsme to v různé podobě zažívaly - to je normální a zlepší se to, neboj.
Jen si uvědom, že být „každý den s prckem do 16:00 úplně sama“ je taky naprosto normální a samozřejmé - od toho jsi na rodičáku. Pokud Ti nevyhovuje úplná samota, najdi si kamarádky s podobně starými dětmi, choď někam do herničky a udělej si program.
Na hlavní dotaz - „proč to s Tebou nejde“ - sis odpověděla v podstatě sama. Děti jsou radar na emoce - malý z Tebe cítí nepohodu a proto je v nepohodě i on.
Dekuju vsem za odpovedi. Snazim se nebyt moc doma ale ted jsem mela zbytek rodiny nemocnej takze jsem za nima nemohla ani s prckem zajet. Snad uz bude lepe. Proste se to nejak ted vsechno seslo. Sesypalo na me. Jsem rada ze jsem mohla upustit paru a ze me chapete.
@BohunkaP píše:
Všechny jsme to v různé podobě zažívaly - to je normální a zlepší se to, neboj.Jen si uvědom, že být „každý den s prckem do 16:00 úplně sama“ je taky naprosto normální a samozřejmé - od toho jsi na rodičáku. Pokud Ti nevyhovuje úplná samota, najdi si kamarádky s podobně starými dětmi, choď někam do herničky a udělej si program.
Na hlavní dotaz - „proč to s Tebou nejde“ - sis odpověděla v podstatě sama. Děti jsou radar na emoce - malý z Tebe cítí nepohodu a proto je v nepohodě i on.
Jo ja vim ze je to normalni a taky vim ze jsou na tom maminky i hur. Je. Proste to ted vsechno na me padlo. Tak jsem rada ze tady mate pochopeni a obcas i stejne zkusenosti.
@JancaS84
Nositko ted shanim ![]()
A nene ani v kocarku nespi dyl. Strop je 40 minut.
@jednoslunicko
No moc nemam. Rodinu mam ve meste asi 15km coz je uplne v poho auto mam ale byli ted skoro 3 tydny marodny na stridacku takze mi asi sploucha na majak. ![]()
Holka ber to pozitivně, že tvůj chlap chodí už v 16. Hodin a pomůže. Občas si tady přečti diskuse a zjistíš že je to v podstatě nadstandard. Každá občas máme období, které za nic nestojí a děje se to v každém věku tebe u dítěte
Mám 11ti měsíčního syna a ještě nikdy nespal celou noc a vypadá to, že ještě dluho nebude. 2× za noc se probere na UM. Nic nepomáhá. Teď mu rostly špičaky, byl v noci i 5× vzhůru. Už jsem si na to zvykla. Mega úspěch je, když se probudí v noci 1× a po vypití UM spí dal. To jsem šťastná. Taky mě to stresovalo, ale to je špatně, vycítil to. Teď dělám jakoby nic a je to lepší, přes den je to vysmáte dítě, pohodar. V noci hold spát celou nebude a tak to je. Neřeším. A je dobře i mně. Navíc toto je můj druhý syn, starší spal od konce šestinedělí celou noc a i přes den mnohem více. Do dnes je to větší spac, než mladší, takže jsem po spaci měla trochu šok ![]()
Myslím že tvoje mimino se nudí. Měla jsem podobný exemplář doma. Od cca 5 měsíců neustále mrčela nebo rovnou ječela. Sama se zabavit neuměla, takže vyžadovala abych ji bavila já a zároveň u ničeho dlouho nevydržela. Takže docela peklo. Dobré byly aktivity typu plavání, návštěva u jiných lidí. Prostě vytržení ze stereotypu.
Přestalo to když začala lozit. Dodnes si pamatuju jak jsem sledovala mimino, které vykramovalo šuplík se spodním prádlem, v místnosti bordel jak v tanku a já si s blaženým úsměvem na rtech užívala že konečně zmlkla…
Tak ta posledni veta je nejlepsi. To me hodne pobavilo
jo plavani uz mame zarizene nastupujeme na konci zari. Uz aby to bylo.
Bude líp ![]()
Mě pomáhalo pustit si hudbu, popř. si zpívat a ten křik trošku vytěsnit. Samozřejmě odstranit příčinu, ale obě víme, že kolikrát to nejde… Takže hudba - zaposlouchat se a třeba nosit, ležet spolu na dece - jednou půlkou bavit dítko a druhou se snažit ten křik posunout ve svém vědomí do pozadí. Tím jsem se zklidnila a mimčo kolikrát taky.
A hlavně najdi si aspoň jedno odpoledne jen pro sebe!