Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Taky souhlasím.. problémy by se měli ve vztahu řešit a ne ze vztahu utíkat stylem „jsi hrozně fajn, ale už mě nebavíš“.. Jak k tomu přijde ten druhý?? a děti?? Pokud není nějaký vážný důvod k rozchodu, jako třeba domácí násilí, alkohol či milenky bokem, tak já nevidím k rozchodu žádný důvod a přijde mě to spíš jen z nudy a rozmaru.. Asi manžel rozdává málo práce a jeho žena se nudí a vymýšlí hlouposti.. Tak to vidím já..
no, jde o to, jak to ten druhý snáší. ale mě to teda přišlo hrozný, být ve vztahu, kdy mi ten druhý nemiluje, nedává mi to najevo, nechce se mnou mít žádný fyzický kontakt.
@Anonymní píše:
no, jde o to, jak to ten druhý snáší. ale mě to teda přišlo hrozný, být ve vztahu, kdy mi ten druhý nemiluje, nedává mi to najevo, nechce se mnou mít žádný fyzický kontakt.
Samozřejmě a proto bych si já v pozici toho muže někoho našla a ženu opustila místo toho fňukání. Očividně ona pro vztah nedělá zhola nic. Taky bych omezila přítok peněz tím směrem. Než někomu dělat blbce. Ona by se možná časem probrala, co je v životě opravdu důležitý, až by jí někdo opravdu proplesknul mezi futry..
@Anonymní píše:
@jdukolem právě že tohle všechno mě děsí… představila jsem si, že by se odstěhoval a v podstatě by mi asi nechybělo nicJe to těžký, člověk vždycky zjistí o co přišel až když to nemá no.. A jestli by mohl něco udělat? Leda by mi rozbil hubu abych alespoň měla důvod od něj odejít. Protože fakt žádný racionální důvod není
V každém vztahu přejde zamilovanost do „mám tě rád“ - ale jak je to definovaný…
Bože, jak to definovat. Jsem prostě klidná, spokojená, mám manžela, se kterým si můžu vykládat, se kterým máme společnou minulost a doufám ještě pěkných pár let budoucnost. Radujeme se spolu, semtam se porafáme, a to krutě, ale pak to přejde, protože dlouho nemluvit, to je problém. Řešíme společné problémy, jsme schopní spolu sedět třeba hodinu na lavičce a nemluvit a je to bezva- Prostě parťák do nepohody. Pomůže když může, a neumím si představit být sama bez něj. Jistěže to lechtání v žaludku už dávno vyprchalo, a líbilo by se mi ještě jednou ho zažít, ale než bych se vzdala tohohle, co mám, nikdy.
Přežili jsme spolu hodně zlého, prožili i spoustu dobrého, a ted jsem za to, že jsme se v určitých letech zatali a vydrželi s tím, že jednou jsme něco slíbili, a to platí, vděčná. Mám krásné stáří.
@Anonymní píše:
Taky souhlasím.. problémy by se měli ve vztahu řešit a ne ze vztahu utíkat stylem „jsi hrozně fajn, ale už mě nebavíš“.. Jak k tomu přijde ten druhý?? a děti?? Pokud není nějaký vážný důvod k rozchodu, jako třeba domácí násilí, alkohol či milenky bokem, tak já nevidím k rozchodu žádný důvod a přijde mě to spíš jen z nudy a rozmaru.. Asi manžel rozdává málo práce a jeho žena se nudí a vymýšlí hlouposti.. Tak to vidím já..
Přesně stejný dojem mám taky. Hele najdi si nějakou činnost a té se věnuj. Co třeba koupit 500metrů nějaké louky a hezky sama ji předělat na zeleninovou zahradu? To bys měla práce, že na blbé myšlenky by nebyl vůbec čas.
@jdukolem píše:
no nevím no, na jednu stranu ti rozumím, ale na druhou stranu víš - jak tě tak čtu - cos udělala pro váš vztah ty? aby byl barevný a dynamický? jestli se ti ze vztahu vytratila jiskra nebo náplň, musíš ji hledat především v sobě a ne čekat, že partner bude ten, kdo ti bude nabíjet baterky..víš trocha vlastní invence - víš jak mi to připadá? nenaštvi se, ale já vidím toho Sováka v „Marečku podejte mi pero“ v té scéně jak řká : Tak jo, já budu studovat, ale běda vám jestli mi to nepůjde! Čili takový pocit mám z tebe - aspon zatím - partner se může přetrhnout, aby zjistil, co je"hrdobec" a ty „konzumuješ“co předloží…čili má otázka zní…cos udělala/ dělš pro váš vztah ty? aby byl barevný a dynamický?
já se nenaštvu, přesně tenhle pohled z druhé strany potřebuju, proto jsem po dlouhém váhání diskuzi založila
Co jsem udělala pro náš vztah… v tomhle máš pravdu, asi bych se měla chytit za nos a uznat, že jsem se spíš jen vezla. Prostě to tak nějak plynulo, nepříjemný pocity přicházely a já místo abych něco udělala jsem se tomu úplně poddala. Tvrdí se, že problémy ve vztahu jsou vyústěním chyb obou - tady jsem zřejmě chybovala hlavně já ![]()
Určitě si budu muset najít nějakou zábavu, co chodím do práce, šlo všechno tak nějak stranou ![]()
Někdo tu zmínil finanční stránku - téhle oblasti se to opravdu netýká, to je poslední věc kterou řeším
Mě přijde jako bych to psala já
tyhle úvahy vedu už pomalu 2 roky. Rozhovory o tom, že jsme vlastně spíš spolubydlící, že už ho nemám ráda, obodobí bez sexu…všechno bylo…a taky neodešel… Máme rok a půl starý dítě, svatba proběhla parádně, předělali jsme byt, kde bydlíme a všechno oficiálně klape tak jak má. Kromě toho, že vevnitř je mi někdy hrozně prázdno. A tohle…co popisuješ… jsou přesně ty úvahy a rozpory, který mám taky… jakože je hodnej, s malým se mají rádi, umí doma pomoct, nedělá nic špatně…takže proč sakra já neumím bejt obyčejně šťastná a vděčná za to, že ho mám? A nevím co s tím…k psycchologovi už chodím, kdyby se někdo ptal
takže ať se rozhodneš jakkoli tak si nemyslím, že bys to udělala z nějakýho sobectví nebo tak jak si tady někdo myslí. Taky jsem několikrát dost vážně uvažovala o odchodu. Prostě jenom proto, že mám pocit, že nám oběma beru čas najít si toho s kým budeme opravdu šťastni a ne žít jako dobrý kamarádi…jenže… je to tom, že najdeš pana božského nebo že s trochou vůle si toho božskýho vyrobíš i z toho úžasnýho týpka, kterýho máme doma? A to je to, co prostě nevim a strach z toho, že přijdu o jednoho z mála fajn pánu v okolí mi nedovolí odejít… Zatím… ale pocit, že něco promeškávám tam prostě je taky.
@1Janča píše:
Mě přijde jako bych to psala játyhle úvahy vedu už pomalu 2 roky. Rozhovory o tom, že jsme vlastně spíš spolubydlící, že už ho nemám ráda, obodobí bez sexu…všechno bylo…a taky neodešel… Máme rok a půl starý dítě, svatba proběhla parádně, předělali jsme byt, kde bydlíme a všechno oficiálně klape tak jak má. Kromě toho, že vevnitř je mi někdy hrozně prázdno. A tohle…co popisuješ… jsou přesně ty úvahy a rozpory, který mám taky… jakože je hodnej, s malým se mají rádi, umí doma pomoct, nedělá nic špatně…takže proč sakra já neumím bejt obyčejně šťastná a vděčná za to, že ho mám? A nevím co s tím…k psycchologovi už chodím, kdyby se někdo ptal
takže ať se rozhodneš jakkoli tak si nemyslím, že bys to udělala z nějakýho sobectví nebo tak jak si tady někdo myslí. Taky jsem několikrát dost vážně uvažovala o odchodu. Prostě jenom proto, že mám pocit, že nám oběma beru čas najít si toho s kým budeme opravdu šťastni a ne žít jako dobrý kamarádi…jenže… je to tom, že najdeš pana božského nebo že s trochou vůle si toho božskýho vyrobíš i z toho úžasnýho týpka, kterýho máme doma? A to je to, co prostě nevim a strach z toho, že přijdu o jednoho z mála fajn pánu v okolí mi nedovolí odejít… Zatím… ale pocit, že něco promeškávám tam prostě je taky.
Třeba jsi (stejně jako zakladatelka) nezažila v předchozím vztahu/zích nějaký s*ačky? Jen tipuju, a nerýpu. ![]()
Určitě nic vážnýho to je pravda. Právě proto se pořád snažím najít to něco
a je mi celkem jasný, že to musim hledat hlavně v sobě, že on dělá maximum a utíkat je jednoduchý… Jen jsem chtěla říct, že chápu. Možná je to i tím, že všechno okolo je hrozně jednoduchý a rychlý a když něco nefunguje tak se prostě koupí jiný… opravovat je těžší ![]()
Klasika, neboj nejses nic zvlastniho, takhle to ma plno zenskych.
Najdou si z rozumu blbecka, ktery kolem nich skace a plni jim co na ocich vidi, prijde chut na dite, tak si ho s nim udelaj. Ale zadna pritazlivost k chlapovi tam vlastne nikdy nebyla.
Chudak chlapek, kdyby si misto manzelky a rodiny platil devky, tak ma pohodlny zivot plny sexu a jeste usetri.
Jo s zenskyma si neni radno zacinat, kdyz nevite jak na ne a jak mit vztah a zenskou pod kontrolou.
Kdyz chlapek neni dobrej milenec a kdyz ho ma zenska moc jistyho, je moc hodnej, tak proste nema z dlouhodobeho hlediska u zenske sanci, to proste je treba v zensky vzbudit nejakou touhu, city a blbecek, ktery skace jak zenska piskne to proste nevzbudi.
@Honza 12 píše:
Pusť ho do oběhu, tenhle na trhu dlouho volnej nevydrží.
si zabil teda ![]()
Hmm sem tak trochu na druhý straně…můj muž mi po 16 letech a dvou dětech řek, že už mě nemiluje a věř mi je to hodně hnusný…na druhou stranu sme si o tom promluvili a zjistili co každýmu vadí na tom druhym a snad to ještě dáme dohromady resp. nějaká naděje tam ještě je…
@brumdinka píše:
si zabil teda
Tak hodnej borec, co je dobrej taťka a moc chyb nedělá. O toho ještě bude rvačka.. Ale nechápu jakýho chlapa si pak bude zakladatelka chtít najít. Jaký budou kritéria při výběru. Když tendle má pro pohodovej rodinej život dobrej základ? Nějaká vyloženě velká zamilovanost nevydrží nikdy na věky. A až to zase odezní, tak bude hledat dalšího nebo co? Však z chlapa se po letech stává dobrej kamarád, parťák a super otec.. Teda u těch co mají štěstí. Samozřejmě i s intimním životem.. Takže asi tak.
Aby toho ten partner pak nezačal mít dost a neřekl si „tak jo“ a někoho si nenašel. To by možná pak zakladatelka viděla, že vlastně není až takový ňouma a patřilo by jí to. Očividně se nudí a chce brát dětem tátu pro nic za nic. Asi se má moc dobře..