Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj. ![]()
Chci se tu s vámi poradit o mých úzkostech a budu vděčná za každou radu.
Mívám bezdůvodné úzkosti. Z ničeho nic mě přepadne strach, bušení srdce, závrať, slabost končetin, těžko se mi dýchá, sucho v ústech, apod…prostě hnus. ![]()
Nedávno mě to přepadlo v noci když jsem spala, musela jsem vstát z postele a rozdýchávat to. Včera jsem se dozvěděla ošklivou zprávu a zase mě to popadlo, mám strach. Uvažuji zajít za psychiatrem a nechat si napsat AD, ale nevím jestli je to vhodné, protože chceme s přítelem miminko a Já se bojím, že to nezvládnu. Už teď přemýšlím o porodu a jestli zvládnu starat se o mimčo, prostě různé hrůzy a zároveň se těšíme. Cítím se jak idiot.
![]()
Nevím co dělat jestli to řešit sama a nějak se tím probojovat a nebo rovnou zajít za psychiatrem. ![]()
Příspěvek upraven 18.10.16 v 18:34
To co popisuješ jsou nejspíš panické záchvaty, záleží to na tobě a taky jde o to jak často je máš ![]()
Ad si určitě nenech předpisovat. Mám úplně to samé. Tím, že to máš teď nově, tak je to pro tebe těžké, ale časem se s tím naučíš žít a ovládat to. Doporučila bych ti psychoterapii, ale někoho fakt dobrého. Pokud jsi z Prahy, doporučila bych ti, kam jsem chodila já, opravdu mi moc pomohla. Já dřív ani nemohla jít do kina a ke kadeřnici, protože mě chytla panika, že nemůžu rychle odejít. Večer je to vždycky nejhorší a když mě to popadne, tak jdu na mobil a hraju hry, abych se odreagovala. Důležité je si uvědomit, že se ti nic nestane, že prostě to nastoupí rychle, ale pak se to zase za chvíli uklidní. Pomalu to rozdýchej a někomu se svěř, nebo napiš. Mně pomáhá, když napíšu kamarádce (už to o mě vědí): Ahoj, je mi zase špatně, jsem fakt kr. áva, stresuju se zbytečně
. Nejvíc se mi to stává, když mám někam cestovat a sedím třeba v autobuse. A nebo z ničeho nic večer doma. Musíš se co nejvíc zabavit a hlavně se nezkoumat. Já někdy měla takové stavy, že jsem se z toho až stresem pozvracela a klepala jsem se a myslela jsem si, že se zblázním, že to nezvládnu. Ale teď to prostě beru, že to občas přijde a jak rychle to přijde, tak rychle to zase může odejít. Ale někdo tě musí navézt k tomu, co máš dělat a jak se uklidnit, takže doporučuji terapii. A naučit se žít přítomným okamžikem, nemyslet na to, co bude, co bylo, nepředstavovat si katastrofické scénáře, protože to, co bude, stejně nemůžeš nijak ovlivnit. Takže mysli jen na to, co je teď a užívej si, jak je to všechno kolem hezký ![]()
@ka2ka Mám pocit, že se to objevuje hlavně po psychickém vypětí, když jsem ve velkém stresu apod… ![]()
@Martina1991 přesně tak naučíš se to ovládat, zvykneš si, já to hlásím manželovi a obvykle se tomu zasmějeme a dobrý tak 5× do roka mám fakt šílený to je horší, ale ad neberu a nechci
@Samantha25 píše:
@ka2ka Mám pocit, že se to objevuje hlavně po psychickém vypětí, když jsem ve velkém stresu apod…[/citace
u každého to spouští něco jiného
@Martina1991 Jee děkuju, ano máš pravdu. Často si říkám: „sakra, zklidni se, vždyť je všechno v pohodě“ a ono to ustoupí. Mívám to delší dobu, ale většinu času mám klid a pak se to objeví nejvíc po stresu, napětí, leknutí apod… ![]()
@ka2ka naprostá pravda, mně také pomáhá si z toho udělat srandu
dříve jsem měla záchvaty každý den, ale teď už to mám taky jen méně častěji a to nejvíc při nějaké změně
To vypadá skoro jako panické ataky.. trpí jimi kamarádka, nedávno o ní dokonce vyšel článek na idnes. http://zpravy.idnes.cz/…/domaci.aspx?…
Určitě se obrať na odborníky
@Samantha25 ono i pomůže když si uvědomíš, že to má strašně moc lidí a také to nějak zvládají
já si někdy třeba tu svojí úzkost pojmenuju a řeknu jí: Zuzano, nes. r mě a vypadni
prostě holt k tomu máme sklony, tak si to člověk musí co nejvíce zjednodušit, aby to tolik neznepříjemňovalo život. I když cestovat stále tolik nemůžu, jak bych chtěla, v tom mě to omezuje nejvíc ![]()
@Martina1991 tak já mívám období že je mám i několikrát denně pak třeba tři dny klid, ještě mi pomáhá kouknout na hodinky a říct si že když přežiju hodinu tak, že neumřu a záchvat mě přejde, dokud jsem to nedělala tak záchvat trval i tři hodiny
Najít psychoterapeuta či psychoterapeutku, co vám bude sedět a naučit se úzkosti překonávat. V případě potřeby to ze začátku regulovat pomocí vhodně zvolené medikacia, aby se vám úzkosti nerozběhly do nějakých horších poruch.
Ale klíčová je ta psychoterapie. Léky jsou jen pomocný nástroj - potřebujete porozumět mechanismusu, vyčistit si v hlavně vzorce, které vám úzkosti posilují a naučit se počáteční obavy překonat před tím, než se to rozjede do nezvladatelné emocionální spirály a tak. A tomu vás žádný prášek nenaučí.
Rozhodně to dělejte před otěhotněním, protože mateřství obecně hladinu úzkosti výrazně zvyšuje.
Pro začátek prostudujte třeba tuhle knížku http://obchod.portal.cz/uzkost-a-obavy/
Tak na me bohuzel metody typu - uklidni se, nic to neni nezabraly a zhorsovalo se to. Je fakt, ze jsem ataky mela v nejhorsi fazi skoro denne.. zavrate jsem mela v jednom kuse, nikam nechodila.. psychickej stav sel uplne do haje. Nakonec jsem skoncila na AD, ale nelituji.. leky me vratily zas zpatky do zivota.. ted pridavam psychoterapii a snad budu brzy bez leku.. ale je prede mnou jeste velkej kus prace.
Prijde mi, ze se ted s takovejma nemocema roztrhl pytel…