Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@lluuccc normální mi to nepřijde… Miminko patří k mámě, ale není tvoje vlastnictví. Kromě tebe má i další členy rodiny, ke kterým bude mít jednou nějaký vztah a přijde mi, že ti snad dělá dobře, když k babičce a k dědovi nechce. Proč se s nima nemůže pomazlit a nechat se pochovat? Já jsem třeba ráda, když vidím, že mají ostatní rádi moje dítě a pochovali si ji jako malou taky všichni. Takže trošku jako blázen mi připadáš…
@lluuccc píše:
Ahoj, nevím jestli mám nějakou psychickou poruchu, ale určitě všem příjdu jako blázen, tak doufám že mě aspoň tady někdo pochopí a podpoří.
Mám teď už roční dceru. Trávím s ní veškerý čas a nikdy nebyla nikým hlídaná (jednou tatínkem asi na hoď ku a to spinkala). Už od narození nesnáším když jí někdo chová. Babičky a dědové samozřejmě chtěli pořád chovat a ja jím jí dávala vždy se strašným kámenem na srdci a knedlíkem v krku. Žádnou špatnou zkušenost s nikým z nich nemám, jen prostě si myslím že miminko není panenka aby se přehazovalo z rukou na ruce, ale patří k mámě. Měla jsem kvůli tomu i problémy s kojením, jelikož jsem každou návštěvu fakt špatně nesla, protože mě všichni nutili ať ji půjčím na pochování a já si nestála za svým a neřekla ne, jen tiše trpěla. Když už i malá,,dostala z toho všeho rozum" a nechtěla chovat od ostatních, ja jsem byla samozřejmě ráda, ale tchýně pořád zkoušela a zkoušela, až jí přemluvila a už cca 2 měsíce zase k babičkám a dědečkům na chvilku příjde, oni jí pochovají a zase utíká dál. Nějak to nevyžaduje, ale já si pořád připadám zbytečně, když jí chovají… Manžel mě v tomhle nechápe. Už mě napadlo že mám třeba nějakou psychickou poruchu a měla bych to nějak řešit. Jsem fakt blázen, nebo je to normální a přejde to? Říkám si, že u druhého dítka už nebudu sedět jako pipka zticha a prostě mimčo nedám. Řeknu jím že miminko patří k mámě a není to horký brambor, aby si ho přehazovali, jestli chtějí ať se podívají ale neberou mi ho. Nechci už zažívat takové pocity jako jsem zažívala hlavně ze začátku.
Normální to není. Ono miminko nepatří jenom k mámě, že? Navíc do budoucna zaděláváš dětem na problémy a to nemluvím o rodinných problémech, které už nyní určitě po příbuzenstvu máš…co zkusit nějakou poradnu nebo psychologa?
@Keyllah píše:
Normální to není. Ono miminko nepatří jenom k mámě, že? Navíc do budoucna zaděláváš dětem na problémy a to nemluvím o rodinných problémech, které už nyní určitě po příbuzenstvu máš…co zkusit nějakou poradnu nebo psychologa?
No mně přijde, že tím dost narušuje budoucí vztah dítěte a jeho rodiny, prarodičů. Protože by bylo dost smutný, kdyby mělo dítě jenom mámu v životě a co kdyby ta máma tady nebyla pořád?
Cvok bych asi neřekla, ale v pořádku to podlě mě taky není. Pokud to v Tobě vzbuzuje až tak hrozné pocity nebo úzkost, asi bych poradila obrátit se na odborníka. Nic ve zlém
Neni to normalni, me rodice hlidali malyho od 4 mesicu i bez me pritomnosti klidne cely vikend. Chovat sem malyho nechavala uz v porodnici. Takle z dcery akorat vypestujes nesamostatneho jedince zavysleho na mamince. Co budes delat az pujde do skolky nebo kdybys musela na par dni treba do nemocnice? Nech dceru zvykat i na ostatni lidi at si muze vypestovat vztah i s ostatnimi cleny rodiny.
@Kriss Tina píše:
Neni to normalni, me rodice hlidali malyho od 4 mesicu i bez me pritomnosti klidne cely vikend. Chovat sem malyho nechavala uz v porodnici. Takle z dcery akorat vypestujes nesamostatneho jedince zavysleho na mamince. Co budes delat az pujde do skolky nebo kdybys musela na par dni treba do nemocnice? Nech dceru zvykat i na ostatni lidi at si muze vypestovat vztah i s ostatnimi cleny rodiny.
Taky tak. Od 4m klidně na víkend. ![]()
Když jsme s novošem přišli k prarodičum a oni cca 2 hodky chovali, tak už se nám s mužem stýskalo po tom mít dítě v rukách.
( jsem se shodli po odchodu ), ale to co děláš je ujetý. Blízkost matky je důležitá, ale ty to děláš jen kvůli sobě. Tvé díte potřebuje i zbytek rodiny. Pleteš si na sebe bič a své dítě ochuzuješ o vztah s babičkami, protože si ten vztah nevytvoří - díky tobě. Dítě patří oběma rodičum, ne jen matce a má i zákonné právo na prarodiče.
Ano, jsi blázen, a měla bys to řešit, než přivodíš svým nezdravým chováním problémy tomu dítěti.
@lluuccc jop, není to normální. „Hlídání tatínkem“? Tvoje dcera je ale zrovna tak jeho dcera a jako k tobě patří i k němu! A totéž platí i o prarodičích. Jsou její a ona je jejich…
Říkáš, že dítě není horký brambor, aby se prehazovalo z ruky do ruky. Budu ti oponovat: dítě není tvoje osobní vlastnictví ani osobní hračka. Je to samostatná bytost osudem vržená - jako každý z nás - do sítě mezilidských vztahů. Na nich - v jejich mnohosti a mnohotvárnosti - bude během života záviset stále víc a víc, nikoliv na tobě.
Zažíváš úzkost, když máš dát své dítě z ruky - to je ovšem problém na tvé straně. Byla by dobrá investice do budoucna a dárek dceři se tomu problému podívat na zoubek…
Mě to přijde padlé na hlavu. Vychovaš z dítěte akorát závisláka na mámě a nebude mít vůbec žádný vztah k rodině jak tvé tak manželově. Mám skoro dvouletého syna a není nic krásnějšího, než když vidím jak se k babičkám, dědům, brababičkám pritulí a dá jim pusinku. A je šťastný, že je má.
Měla jsem to stejně, ale jen první asi 2 měsíce. Pak jsem byla naopak ráda, že malého někdo pohlídal ![]()
Normální to opravdu není. Máma jsi ty a tou budeš navždy. To ti nikdo nevezme.Ale dítě potřebuje kolem sebe víc lidí, ne jenom tebe. Zbytečně dítě ochudis o vztah s prarodiči, což je velká škoda. A neumím si představit, že by manžel hlídal dceru sám pouze jednou za rok ![]()
Akorát ho ovlivnujes jak to chceš ty a manipulujes s ním proti příbuzným. Doufám, že jednou nebudu mít takovou snachu, jako si ty!
Ja byla a jsem rada, ze dceru nekdo pochoval, pomazlil. Uz po 3 hodinach od porodu, si vsichni dceru pochovali. A jsem moc rada, protoze vztah jaky ma k moji mame, tatovi, brachovi a moji babicce je naprosto mimoradny a laskyplny ze vsech stran. Vim, ze kdyby se nedaj boze semnou nebo s partnerem neco stalo, bude tu mit lidi co ji miluji nadevse.
Chtelo by to trosku pohov, nadhled, vzdyt si jen chovaji Vase dite. Formulaci „prehazovat jak horky brambor“ nechapu. U Vas uz mi zo neprijde jako bezna fixace a bezna prehnana opatrnost na dite, mam z Vas pocit, jako byste se na vsechny, kdo chce jen sahnout na Vase dite, divala jako na nepratele, protom se jedna o Vasi rodinu. Fakt trosku pohov, tohle je moc
dejde dite hlidat tatkovi a vyrazze do cviceni na 2 hod. Bude to trenink hlavne pro Vas. Vy jej potrebujete.