Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Gina108 píše:
Jé, kde pracuješ?Já dostávala najíst jen když jsem dělala brigádu - recepční na hotelu, tak jsem měla snídani po noční.
pokojská v hotelu ![]()
@Michaela23 píše:
pokojská v hotelu
Vidíš, skoro to samý - jooo, hotely si zaměstnanců dokážou považovat
![]()
Podle manzela. Chudsi lidi (stari lide a lide, kteri si nechaji udelat neco, co opravdu potrebuji a jsou „chudsi“) tak remeslnikum davaji svacinu, kavu apod. (alkohol ne, protoze vetsinou jezdi autem).
Bohatsi lide vetsinou nedaji ani kavu… ![]()
Pokud je to firma nevařím, nenabízím kávu ani jiné pohoštění, ono je to beztak započítáno v ceně, která je adekvátní. Při rekonstrukci a topenáři si buď nosili s sebou včetně pití, voda bývala odpojená nebo jeden z nich sjel do krámu a nakoupil svačinu, s něčím to vždycky spojili, žádné prostoje. Jako ani by mě to nenapadlo, jsou tam v práci, taky nenosím třeba paní do banky sváču nebo pívo. Socialismus už je pryč a doufám, že tahle doba už se nevrátí.
Pokud je to známý, rodina, tak hostím, to beru jako protislužbu nebo pohostinnost.
Já řemeslníkům vařím vždycky. Je mi jasné, že dostanou zaplaceno, ale když půjdou na oběd, tak tam budou dvě hodiny. A i tak, připadá mi to slušné, když se mi někdo crcá po bytě nebo po zahradě a já vařím, tak už toho udělám víc. Kucí jsou vždycky moc rádi a pak se hodně snaží. A to si najímáme dost často.
Kamarád, co pokládá podlahy říkal, že většinou oběd dostane - sice si sebou vždycky bere vlastní (studený, do hospody na obědy nechodí), ale ve většině případů mu majitelka bytu/domu oběd nabídne. Spokojeni jsou oba - on má teplé jídlo a ona ví, že jí na 2 hodiny nezmizí.
No když nám vložkovali komín tak jsem jim dělala kafe, víc ani ťuk chlapovi taky do práce dělám jídlo, tak ať se jejich ženy starají… na druhou stranu moje tchýně vaří řemeslníkům, jsem ji říkala že chápu uvařit kafe protože nikde není automat, ale vyvařovat že je blázen že bych se na ně vyprdla…
@Georgi píše:
Já řemeslníkům vařím vždycky. Je mi jasné, že dostanou zaplaceno, ale když půjdou na oběd, tak tam budou dvě hodiny. A i tak, připadá mi to slušné, když se mi někdo crcá po bytě nebo po zahradě a já vařím, tak už toho udělám víc. Kucí jsou vždycky moc rádi a pak se hodně snaží. A to si najímáme dost často.
Přesně tak. Taky mi to přijde jako otázka slušnosti a považuju to za samozřejmé. Ne každý to tak ale má. Švagrův otec byl topenář a kolikrát mu jídlo nabízeli, že přece nebude jíst jinde, že mu oběd dají a pak mu všechno vyúčtovali a zaplatili za práci o to míň. ![]()
Domlouváme předem jídlo či nejídlo, podle toho pak cena, takže máme vždy jasno. Tak jako tak nabízím pití. Kafe nemáme, nepijem ho. Pivo máme někdy a jedině nealko, nejsme chlastači a pokud by to dělníkovi vadilo, ať si přiveze svoje
Generace našich rodičů lezla řemeslníkům do zadku, protože z nich byli pos. raní. Stejně tak z lékařů, prodavaček,.. je snad zbytečné jmenovat další, asi každý ví..
Ani omylem, já nevařím. Tchýně ano a dívala se na mě divně, když odjížděla a prý: něco jim uvař. Tak jsem jí říkala, že neuvařím, že nechápu proč, že se to nedělá. Když nám dělají něco kámoši, tak to je jiná, jim oběd ráda udělám, protože taky to dělají za jinou cenu než cizí dělníci.
A že na obědě jsou dvě hodiny? Ať jsou, hodiny si píšu a pak to chci rozepsané.
Ne nevarim. Mela jsem najatou firmu, delali mi nejake upravy na chodbe. Akorat me pustili z nemocnice. Musela jsem lezet s nohou po operaci. A panove na me neustale tukali at je pustim na wc, uvarim kaficko… Kdyz se me zeptali co bude k obedu, tak jsem je vyhodila. Dneska neni nouze o remeslniky a nikoho zivit nehodlam.
Pokud nam prace dela znamy, ano pohostim je rada. Obed i svaca a pitny rezim je samozrejmosti.
Ale me taky v praci nikdo nezivi, i tu mattonku jsem si tam nosila, tak co?!
Asi jak kterému. Kdyby tu byl někdo jednorázově přes oběd, tak to vydrží, kdyby to byla parta řemeslníků, tak pro celý regiment také vařit nebudu. Jeden, opakující se, sympatický (!
), skoro celý den pracující - tak toho bych se zeptala, jestli by si dal oběd a zařídila se podle odpovědi.
Když to není jen párminutová záležitost, nabízím aspoň tu vodu, ale kafe nevedu a ten rozpustný hnus, co tu zbyl po tetě, ten se mi servírovat nějak nechce. ![]()
@Jemys píše:
Ahoj, holky. Zakládám tuhle diskuzi jako takový malý průzkumPamatuji si z dětství, že když nám například dělali řemeslníci střechu, tak se nakoupilo pivo, hned jak přijeli se jim dělala káva, obložené chleby a podobně, v poledne se jim prostřelo k obědu, dalo se jim pivko a podobně. Řekla bych ale, že dnes už se to nedrží, že se řemeslníci nehostí, jako to dříve bývalo zvykem. Ovšem minulý týden jsem se bavila s jednou paní. Její manžel dělá koupelny. A hrozně pomlouvala nějakou ženskou, že u ní teď manžel dělal a že mu nedala ani oběd, že musel chodit do hospody, aby nechodil domů hladovej. Nám mají o víkendu přijet dát na spodní patro izolaci a zateplení. Tak mě zajímá, jestli jim mám navařit nebo ne
Manžel říká, že už se to dnes nedělá, že by je to jen zdržovalo od práce a že dostanou dobře zaplaceno. Jak to máte vy? Vaříte řemeslníkům?
nám dělali topení, ale melouchem, takže jsem jim vařila, rodinný dům byl za víkend hotový, pakliže by to dělala firma, tak bych nevařila