.
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Váš vztah k člověku, kterému bylo ubližováno
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.8.21 17:25
@Leni_2019 píše:
Proč si myslíš, že by to byla katastrofa? Z jakého důvodu je podle tebe potřeba nastavit zrcadlo a proč by to nemohl udělat člověk, který má podobné zkušenosti?
Neber to ve zlém, ale to bys nikdy nepochopila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Makca87
6.8.21 18:31
@Leni_2019 Tak v dnešní době se vynořilo tolik různých obětí, kteří tvrdí, že jim někdo před deseti, dvaceti, třiceti lety ublížil…
Ono je ublížit a ublížit. Někteří lidé jakýkoli svůj aktuální neúspěch jsou schopni svádět na to, že za to může máma, táta, babička, učitelka ze školky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
6.8.21 19:32
Já si myslím, že tyhle vztahy fungovat můžou, pokud si ta pošramocená osoba uvědomuje to dané trauma a snaží se ho řešit. Nevyřeší ho nikdy, už to uvnitř navždy bude, ale měla by se minimálně snažit to trápení zmírnit například terapiemi. A pokud má pocit, že to zvládá sama tak ok, ale je nutné mít takovou dohodu, že pokud dojde druhá osoba s tím, že už se to nedá, tak to musí začít aktivně řešit.
Já sama sice své šrámy mám, ale nic tak traumatického jako příklady z úvodního příspěvku. Ale můj otec je právě takový člověk, kterému trauma ovlivňuje celý jeho život. Jeho rodina je banda naprosto nevyrovnaných lidí, co si sebou táhnou naprosto toxické chování už po generace a bohužel i on si ho užil. Není schopný přiznat si, že si nese vzorce chování, které dále rozkládají i naši rodinu. Nikdy pomoc nevyhledal a myslím, že si to ani vnitřně nepřiznal. Já se snažím to chování tolerovat kvůli jeho minulosti, ale dlouhodobě se to nedá. V poslední době jsem začala nahlas zmiňovat, že jsem si prošla terapiemi a popisuju mé zkušenosti s úzkostmi a pořád vnitřně doufám, že se toho chytí. Třeba pochopí, že psychické zdraví už není tabu a nemusí se za něj stydět když uvidí, že jeho vlastní dítě si tím prošlo a nestydí se za to.
- Citovat
- Upravit
6.8.21 20:17
K tomu můžu říct jen to, že bohužel nejsou lidé jenom dobří a ano, oběť láká další tyrany.
Já mám ochranitelské pudy a vcítit se umím dobře. Ale vím, že v některých situacích oběti reagují tak, že to irituje - zejména ti týraní systematicky v dětství. Nezbývá než se pořád učit.
Však i tady je to vidět v diskuzích, jak je hodně lidí neempatických a přišlo si sem jen něco dokazovat, schladit žáhu. A někdy se tu dokonce objeví „úchyl“ lákající maminky v nouzi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.8.21 20:32
Ze své zkušenosti bych člověku, co zažil něco zlého, poradila, aby to nikomu neříkal (pokud to má zpracované, vyřešené), protože lidi vás buď odsoudí, nebo litují. Ani jedno není příjemné. 
Příspěvek upraven 07.08.21 v 15:47
- Citovat
- Upravit
6.8.21 23:23
@warita píše:
Systematicka sikana ve skole je na stejne urovni jako fyzicke tyrani doma. Oboji je peklo na zemi, neda rict, ze jedno je lepsi ci horsi. Takze me zaujalo zarazeni do mene zavazne kategorie.Jinak, nemohu se vyjadrit, ja jsem ta sikanovana, fyzicky a emocionalne tyrana. Jedine snad z meho pohledu bych rekla, ze vetsine lidi to je jedno a tem, kterym to jedno neni, ale sami to nezazili, tak to proste pochopit nedokazou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 09:58
@Anonymní píše:
Ze své zkušenosti bych člověku, co zažil něco zlého, poradila, aby to nikomu neříkal (pokud to má zpracované, vyřešené), protože lidi vás buď odsoudí, nebo litují. Ani jedno není příjemné.
To zpracování a řešení je ale na strašně dlouho. A kde jinde, než v praxi, v běžném životě, ve vztazích si to tzv odzit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 11:53
@Takco píše:
To zpracování a řešení je ale na strašně dlouho. A kde jinde, než v praxi, v běžném životě, ve vztazích si to tzv odzit?
Ano, je to na dlouho, ale není to potřeba všem vykládat. I když se člověk chová např. trochu hystericky, protože mu nějaká poznámka nebo situace připomene jeho trauma, tak nevadí. Lidi to prostě berou tak, že „je to taková povaha“ a řeší to míň, než když jim řeknete, že se tak chováte proto, že vás kdysi šikanovali na základce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 12:42
@annelisa píše:
Ano, je to na dlouho, ale není to potřeba všem vykládat. I když se člověk chová např. trochu hystericky, protože mu nějaká poznámka nebo situace připomene jeho trauma, tak nevadí. Lidi to prostě berou tak, že „je to taková povaha“ a řeší to míň, než když jim řeknete, že se tak chováte proto, že vás kdysi šikanovali na základce.
No jasně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 13:16
@Takco píše:
No jasně.
Zase na druhou stranu v blízkých vztazích, kde jednomu na druhém záleží, je dobré vysvětlit, proč se chovám tak či onak. Jenže lidí často jednají podvedome, takže někdo nějak reaguje, ani si nemusí uvědomit, proč. Protistrana se může domýšlet. A podle toho jednat s člověkem, kterému bylo ubližováno. Je to náročné a někdy to ten dotyčný ani neocení, nechce si to připustit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 18:27
@Takco píše:
Zase na druhou stranu v blízkých vztazích, kde jednomu na druhém záleží, je dobré vysvětlit, proč se chovám tak či onak. Jenže lidí často jednají podvedome, takže někdo nějak reaguje, ani si nemusí uvědomit, proč. Protistrana se může domýšlet. A podle toho jednat s člověkem, kterému bylo ubližováno. Je to náročné a někdy to ten dotyčný ani neocení, nechce si to připustit.
Prave. Navic jsou veci, ktere se utajit ani nedaji.
Mam kamarada, ktery mel pritelkyni s napadnym mnozstvim jizev. Samozrejme se zeptal, odkud jsou, a zjistil, ze se jeji byvaly partner pokusil ji zabit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 18:43
@Makca87 píše:
Na takového jsem nenarazila.
Pro mne byl třeba velká osobnost Arnošt Lustig. Přežil holocaust a kdyz jsem s ním viděla nějaké rozhovory, byl to neskutečně charismatický, laskavý a příjemný člověk.
Nebo se podívej na pořad třináctá komnata. Všichni, co to natočili, si prožili něco dost zlého a většina těch lidí působí sympaticky, klidně a vyrovnaně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
7.8.21 18:47
@Takco píše:
Zase na druhou stranu v blízkých vztazích, kde jednomu na druhém záleží, je dobré vysvětlit, proč se chovám tak či onak. Jenže lidí často jednají podvedome, takže někdo nějak reaguje, ani si nemusí uvědomit, proč. Protistrana se může domýšlet. A podle toho jednat s člověkem, kterému bylo ubližováno. Je to náročné a někdy to ten dotyčný ani neocení, nechce si to připustit.
Podle mě není vůbec nutné být 100% upřímný o čemkoliv týkající se daného traumatu, ale minimálně je fajn svěřit se se svými triggery. Protože jak píšeš, do té doby můžeš jako ta druhá osoba jen tušit a zbytečně nevědomě vyvolávat ty nepříjemné pocity.
Já osobně třeba jakkoliv nezvládám zvýšení hlasu (natož pak křik 
) a to jsem partnerovi řekla hned v začátcích vztahu, aby se prostě snažil za jakýchkoliv okolností ovládat. Klidně ať mi řekne cokoliv co chce, ale křik prostě ne, jsem pak do vteřiny v klubíčku v úzkostech. A opravdu to za ty roky co jsme spolu nikdy neudělal.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
