řízky s bramborovou kaší 
Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Věčné téma: Co dnes uvařit?
- Fotoalbum (163)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
12.11.11 21:17
Já mám ráda ryby,ale bohužel je jíme málo a ani nevím proč. 
Možná proto,že nemám moc receptů na ryby a moc nevím jak nejlíp je uvařit,abych to nesk..vila.
Nemáte někdo zajímavé recepty na ryby?A dost velký problém je ten,že tady není kde koupit čerstvé,je to všechno mražené. 
12.11.11 21:18
Monjie píše:
U nas ryba tak jednou tydne +nejaka pomazanka nebo tak, coz se skoro nepocita:)
Monjie,tak jsem nakonec udělala domácí bramborový salát a měl jako vždy největší úspěch.
12.11.11 21:32
Kupuju cerstve rybky v Globusu popripade u znameho v rybarne, sezene cokoli i ziveho humra, ale to by mela zvladnout kazda dobra rybarna. Receptu je na netu dost.
13.11.11 00:50
kecačka píše:
Já mám ráda ryby,ale bohužel je jíme málo a ani nevím proč.
Nemáte někdo zajímavé recepty na ryby?A dost velký problém je ten,že tady není kde koupit čerstvé,je to všechno mražené.
Kup si mraženého lososa v Lidlu, když ho rozmrazíš, tak chutná jak chlazený. Dělám ho na pánvi na bylin.másle, osolím, opepřím, pokapu citronem, trošku kmína a mám ho ráda medium, je štavnatější 
Dělám k němu brambory, br.kaši nebo štouchané brambory.
13.11.11 00:52
Dneska jsem nakonec uvařila masovojátrovou směs s různou zeleninou a k tomu kuskus. K večeři jsme měli vepř.panenku plněnou nivou, porkem a k tomu vař.brambory.
5misa6
13.11.11 07:16
já mám naloženého králíka tak ho šoupnu do trouby a k tomu brambory.
- Upravit
13.11.11 08:37
Ja vcera dostala od tchyne kvetak,tak pritel rikal,ze udela kvetakovou polevku to nam bude stacit.
13.11.11 09:02
Ahoj te,my jsme prijely po dvou dnech z vyletu doma pusto prazdno.Tak bude na obed jenom knedlik s vajickem 
13.11.11 09:56
nevím jak to nazvat asi kmínová omáčka-cibulka,vepřové maso,sůl,pepř,kmín,zalít vývarem a pak trochu zahustit,k tomu rýže,polévka nudličková s játrovými knedlíčky
13.11.11 10:49
já jsem přes víkend s malou u našich-dnes svatomartinská husa,houskový knedlík a zelí bílé i červené 
13.11.11 11:01
Pro malou dělám vepřový vývar se zeleninou a bramborami, našla jsem v mrazáku odřezky. Kluci mají ruce, ať si něco vezmou sami, od včerejška zbyly fazole. U mladšího to vidím na volská oka , včera mu to moc nejelo 
13.11.11 11:21
vtípek 
Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi manžel oznámil, že přijde z práce dřív,protože se u nás po poledni zastaví jeho šéf. ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku. Nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant a neodpustí žádnou chybu. A taky jsem se chtěla vytáhnout…Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelily ptáčci. Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách, vypadaly jako andílci. Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůů.
Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v tom se ozval u dveří zvonek.
V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno: „Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu.“
Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. „Mladá paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manžela.“ Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi nakrmit dítka, než zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal.
Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa. Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých stoličkách.
Když mi stud dovolil zvednout oči k panu „Nejvyššímu“, byl v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou lžící tu „šlichtu“ snědl a ještě zdvořile poděkoval.
Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já mu to vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela.
Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v širokém okolí. Šéf prý to líčil na poradě takhle: „Zazvoním, otevřou se dveře a než stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd. Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání – asi abych paní domu neupatlal ubrus -polívkovou lžíci – nejspíš abych si příborem neublížil – a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až půjdete k Martinovi! Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!“
Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby – když u nás obědvali, neodpustili narážky typu:
Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš?
Hele, chlapi, už jsem velkej, dostal jsem příbor!
Prostírání s kačenkou by nebylo?
A už od dveří řvali: „Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!“
Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Jak nastartovat tělo po dvojitých ATB?
- 22.04.26
- Anonymní
Homeopatika a káva
- 22.04.26
- Anonymní
