Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, mám otázku na ty z vás, které jste se svými drobečky zažily nějaké problémy ohledně motorického vývoje. Naše malá nechtěla nikdy na bříško, nechtěla pást koníky. Ve 3 m to lékařka považovala za mou chybu, protože jsem ji na bříško nedávala. Teď jsou malé 4m a pase jen někdy, občas plachtí rukama. Byli jsme proto posláni na neurologii, kde nám bylo řečeno že malá má extenční projevy na šíji a trupu s nedokonalým stereotypem rollingu a nedokonalou posturou na bříšku. Vyděsilo mě to, a tak mi bylo současně řečeno, že se to upraví Vojtovkou. Že prý, kdybychom byli v Americe, nikdo to řešit nebude, ale že jsme v Čechách, tak půjdeme na rehabilitaci. Jakou máte zkušenost? Myslíte, že Vojtovka pomůže nebo se to u nás přehání a dítě by si cestu na bříško našlo samo??? Díky za postřehy a uklidnění. Pa, Ziza.
Tiež by ma zaujímali vaše skúsenosti s Vojtovou metódou - hlavne to, ako pomáha pri predilekcii. Ďakujem, Jana & Lukáš (skoro 4 mesiace)
Ve ctyrech mesicich uz by opravdu melo byt na brisku. Ja bych to aspon zkusila. My jsme Vojtu cvicili, ale vzdy jsem intuitivne postupovala podle sveho. Kdyz jsem mela pocit, ze neco dozene sama, tak jsem cvicila min nebo ke konci vubec a kdyz byla mala ze zacatku opravdu hrozna, cvicila jsem s ni poctive. U me v rodine je to geneticky dane, ze zenske jsou shrbene a maji predsunuty krk, takze jsem logicky cvicila, aby Sarlotka nedopadla stejne.
Uznavam ale, ze hodne zalezi potom na rehabilitacni sestre, jak moc tomu, co dela rozumi. Ja vyzkousela dve a kazda byla uplne jina. Ta prvni mi vsechno krasne vysvetlila a chovala se k Sarlotce s citem. Ta druha nerekla skoro nic a nenechala prdolku ani vydechnout.
Pokud se ale na to necitis, tak je lepsi to necvicit, coz nam doporucila i ta sestra. Kdyz to chces zatim resit sama, tak ji aspon casto davej na brisko a je tam nejaka sance, ze se to srovna. Takhle na dalku se ale tezko radi, protoze kazdy motoricky problem je trochu jiny. Terik a Charlie 7,5m
Ahoj Zizo,my jsme také chodili na rehabilitace (Vojtova metoda) a na neurologii.Cvičení dcera neměla moc v oblibě,ale obě jsme se snažily,jak jen to šlo.A pokud vám to doktoři doporučili,tak bych neváhala.Moc času to nezabere-jezdily jsme 1×za 3-4týdny,to nám vždy ukázali jeden nový cvik a doma jsme cvičily tuším 2× nebo 3× denně-už je to asi rok a půl,tak si to nepamatuji přesně.
Jo a ještě něco pro zasmání: myslela jsem,když jsme tam šly poprvé,že nám ukážou celou sestavu cviků,tak abych si to vše nemusele ukládat do paměti,vzala jsem si s sebou kameru-ty koukali ![]()
Ahoj Bubo
Zatím díky, uvítám další komentáře. My taky cvičíme 1 cvik. Není na tom tak špatně, jak to asi vyznělo, na bříšku už je teď celkem ráda, dokonce se i směje, což je oproti 3m naprosto nevídaný pokrok. Jinak není jinak zaostalá, např. teď, ve 4 m, si už tahá za nohy a hraje si s palci u noh (což údajně podle tabulek až v 7m), ale mě prostě vyděsilo jen to, že na nějakou tu neurologii vůbec musíme. Prostě jen strach z toho, aby nebyla „postižená“. Její problém je v tom, že někdy neví, co na bříšku s rukama a při chování tváří v tvář se jakoby odtahuje, tj. hledá stabilizační polohu na zádech. Díky za vstřícnost a další názory. Ziza.
Pri predilekcii pomaha celkem rychle. Diky cviceni jsme to srovnali behem par tydnu. Pak jsme pracovali na dalsich problemech. Samozrejme zalezi na tom, jak moc se ta predilekce projevuje. Terik
ahoj,
my cvičíme vojtu sice z jiných důvodů už 13m,ale prospívá to dítěti celkově.já bych tedy rozhodně na doporučení dr. cvičila.vám to určitě zabere jen pár minut denně a je to rychlá a bezbolestná metoda a výsledky se dostavují docela rychle,ale u hodně dětí ve skocích-dlouho nic a najednou pokrok.nenech se ze začátku zlomit pláčem mimi,nelíbí se mu omezený pohyb,proto pláče.hodně záleží na tvém přístupu a na tom na koho narazíte na rhb.nám tahle metoda neuvěřitelně pomohla,dnes už občas šidím,ale prví měsíce jsem cvičila opravdu poctivě a vyplatilo se.ať je brzy vše tak jak má být přeje
luka
Ziza píše:
Zatím díky, uvítám další komentáře. My taky cvičíme 1 cvik. Není na tom tak špatně, jak to asi vyznělo, na bříšku už je teď celkem ráda, dokonce se i směje, což je oproti 3m naprosto nevídaný pokrok. Jinak není jinak zaostalá, např. teď, ve 4 m, si už tahá za nohy a hraje si s palci u noh (což údajně podle tabulek až v 7m), ale mě prostě vyděsilo jen to, že na nějakou tu neurologii vůbec musíme. Prostě jen strach z toho, aby nebyla „postižená“. Její problém je v tom, že někdy neví, co na bříšku s rukama a při chování tváří v tvář se jakoby odtahuje, tj. hledá stabilizační polohu na zádech. Díky za vstřícnost a další názory. Ziza.
Přesně tak,mne taky vyděsili,i když sama jsem věděla,že je vše v pořádku.Ono v ordinaci,když je dítě ve stresu a nespolupracuje a navíc pláče jak o život,jsou reakce úplně jiné než v klidu doma-aspoň u nás to tak bylo.Ale jsem ráda,že si nás takhle všímají a hlídají,aspoň se nic neprošvihne.Pořád lepší jít 10× zbytečně než pozdě.Na neurologii jsme chodili asi od 3 měsíců do roka a půl.V hrubé motorice byla dcerka pozadu,tedy pozadu,spíš na hranici normálu.V jemné mot. naopak o půl roku napřed.Neslyšela jsem o dítěti,které by bylo ve všem perfektní.Lézt začala v roce a sama bez pomoci chodit v roce a půl-což je hraniční termín,ale stále podle tabulek OK.A se mnou to bylo obdobné,proto se doktorka přikláněla spíš ke zděděné lenosti
,než že by se jednalo o poruchu,ale i přes to nás do roka a půl hlídala.V té době,kdy jsem si byla jistá,že tam jezdíme zbytečně mne to trochu štvalo,ale teď si říkám,že jsem mohla být ráda,že si nás někdo takhle všímal.Bubo
Bubo, díky, ty reakce v ordinaci jsi popsala naprosto věrně. Mně taky přijde divné stanovovat diagnózu po 10 minutách v ordinaci, kde dítě vyvádí (bodejť by ne, když se s ním provádí různé cviky a pohyby). Malá taky vyváděla a doktorka to okomentovala slovy, že tedy dítě je vskutku senzitivní a afektivní. To mě trochu zamrzelo, ale asi holt tedy máme vzteklounka, který je doma celkem v pohodě…
Znovu díky za další názory ostatních. Ziza.
Jo a Zizo,víš co mi vždycky připadalo,že to není vzteklounek,ale právě naopak,že má dost rozumu na to
, aby ukázala svou nespokojenost s tím,že musí někde ležet a cizí lidi se jí dotýkají a pokládají jí do nezvyklé polohy a jěště chtějí,aby správně reagovala
.No vůbec jsem se jí nedivila
.Na druhou stranu,jinak to nejde,tak se to snažte vydržet a říkej si,že ublížit to rozhodně nemůže
Bubo
No, ja udelam takovou trochu kacirskou pripominku: Spousta deti cvici vojtovku a jsou pozdeji v poradku, bez problemu. Jenze otazka je - je to tou vojtovkou, nebo by se vse samo vyresilo prirozene, kdyby se diteti dalo trochu vice casu?? Mam pocit, ze cesti lekari jsou v techto vecech nekdy az prilis iniciativni. KAmaradku soustavne stresovala doktorka na kontrolach, ze jeji dcerka jeste nesedi, neplazi se, neleze, nestoupa si… Porad ji posilali na rehabilitace. Par dni po kontrole dcerka vzdycky pozadovany ukon zacala delat sama, ale terminy na rehabilitaci uz jim zustaly. My jsme v Nemecku. Do pul roku se chodi na kontroly kazdy mesic, pak az v roce! To uz sedi, leze a stoupa si skoro kazde dite. Jestli zacalo v osmem ci jedenactem mesici tu lekar vubec nezkouma, proste se az v roce podiva, jestli dite umi, co ma. Chapu, ze je treba nic nezanedbat, ale na druhou stranu…
Lemi
holky,
nedá mi to ještě jednou nereagovat.přijde mi lepší hlídat moc než málo.asi nejvíc záleží na dětské dr. a ev. na neurologovi a rhb.já prostě mám štěstí na dětskou a tím,že v prvním roce vidí dítě často,ho i relativně zná,pozná maminku a ví co od ní čekat a podle toho dál posuzuje.z rhb vím,že plno věcí se i samo napravit může,ale nemusí.dítě sice dělá všechno,ale např. v pubertě může mít skoliozu apod.proto se na vojtovku posílá tak často.v kojeneckém věku se tyto dispozice a vady napravují snadno a rychle,později mnohdy ne a nikdo dopředu nemůže říct jak které dítě dopadne.proto mi přijde lepší možná zbytečně či preventivně cvičit teď než si jednou říkat,kdybych tenkrát cvičila třeba by to moje dítě bylo bez problémů…je tom můj subjektivní názor,nikoho se tím nechci dotknout.určitě každá chceme pro své dítě jen to nej.
luka
Ahoj, vojtovka - u nás čerstvé téma. Myslím, že k tomu, co jste napsaly není moc co dodat. Je to velice účinná metoda a i když cvičení vypadá někdy dost mordýřsky, stojí to za to. Rhb. sestru máme naštěstí dobrou. Sama říkala, že se teď děti dost hlídají a v podstatě mi potvrdila, že cvičí kdekdo. Asi je u nás trend začít dříve než později. Musím přiznat, že s tím docela souhlasím. Tak hodně zdaru při cvičení a pevné nervy, Gyta
Ahoj,
my také řešíme „polohu na bříšku“, malé jsou 3 měsíce a nedává pod sebe lokty. Včera jsme byly u neuroložky - naší známé - která nám řekla, že vzhledem k tomu, že jsem dceru jako úplně maličkou na bříško nedávala, tak nám dá ještě 14 dní, abychom se to pokusili spravit přirozeně (jde o to, že dítě musí být na bříšku rádo, takže nám radila svléknout mimi do nahata, sebe taky a položit si ho na hruď, povídat si s ním, mazlit se, uklidňovat…jakmile ale začne plakat, tak toho nechat). Pokud toto nepomůže, za těch 14 dní začínáme s Vojtovkou, která prý má obrovské a rychlé účinky a stopro zabírá. A děti, které mají tyto problémy by neměly být očkované!!!!! (Mívají prý o dost horší reakce. )
Tak ať se vám to brzy upraví, Jaa a Sára
Ahoj Zizo, mám 10m chlapečka a Vojtovku cvičíme tak od 7m. Možná, že kdybychom se k ní dostali dříve, tak by to bylo ještě lepší ![]()
Syn je od narození hypotonický (slabý svalový tonus) a je hodně pozadu v motorice. Stále se ještě ani neplazí, pouze válí sudy. Vojtovku cvičíme 3× (máme 3 cviky) plus několik reflexních bodů a cvičení na balónu. Musím říct, že je to fakt někdy dost náročné, myslím hlavně na mou psychiku, ale vím, že musím
Sama vidím, že mu to pomáhá, ze začátku jsem to podceňovala a necvičila poctivě, ale teď už makáme a je to fakt znát. Problém máme taky v tom, že náš chlapeček je pěknej lenoch. Taže super kombinace.
Já ti teda Vojtovku můžu doporučit, hodně ale fakt záleží na Rhb sestře. My máme super, kontroluje mě min. 1× týdně.
Tak držím palce a Vojtění zdar ![]()
Petra