Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.1.14 12:44
@Krewetka Všichni rodiče, kteří chtějí své děti „dobře“ vychovat se bojí. Nikde totiž není žádný recept na to jak to vlastně udělat. Každé dítě je originál, někdo ti tu řekne, že uhodit dítě je vrchol všeho a někdo ti to zase posvětí, že je to dobrá a účinná cesta výchovy…
Za mě: občas dceři taky dám přes ručku či prdku, nemyslím si, že bych byla špatná nebo jí tím kdovíjak kazila život. Ale pro mě je třeba moc říct dítěti debile, kreténe apod. to bych teda nezvládla… a čím je děcko starší tím si myslím mu to hodně podráží sebevědomí kor když takhle tituluje rodič…
Promlouvat si o tom můžeš s kýmkoliv, ale jen sama u vás doma můžeš najít nějaký zlatý střed, který bude vyhovovat tobě, manželovi i dětem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.14 12:47
To že dítko občas plácneš, na tom nic špatného není. Ale to, že mužík dítě nazývá takovými výrazy, to teda špatné je. Zakládá tak na jeho nízkém sebevědomí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.14 12:54
Nejsem pro biti. nemyslim placnuti po zadku, kdyz batole leti k ceste - to ho klidne placnu. ale nedokazu si predstavit, ze bych dite cilene zbila do bolesti… 
ovsem rict mu kretene nebo debila to mi prijde snad jeste horsi. myslim, ze byste si to mezi sebou meli rychle vyresit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.14 13:06
@Krewetka píše:
Dobrý den,
Mám dvě krásné zdravé děti ale mám pořad strach ze je špatně vychovam. Svoje děti miluji nade vše, mám však někdy problém, udržet své nervy na uzdě a když chytne můj 19 měsíční kluk vztekavou a protivnou náladu, tak mu naplacam na zadek. Pak mě to samozřejmě hrozne mrzí a omlouvám se mu. Manžel si mysli ze je to normální mu na řezat, já to však dělám nerada ale docela často. Doma jsme taky dostávali na zadek, vareckou či prutem, možná i díky tomu si myslím ze jsem celkem slušně vychovana. Bojím se však jak to budou brát me děti. Manžel za posledních par dni řekl synovy debile, trotle i kretene. To uz jsem na nej vylitla jak to s nim mluví. Ze mu to tímhle stylem za par let vrátí. Bojím se, ze uděláme ve výchově nějaké zásadní chyby a dítě si zkazime…asi bych si s někým o tom potřebovala promluvit a poradit.
Ahoj,
myslím, ze pokud to takhle citis a chtela by si s tim neco udelat, tak je dobre si precist knihy na toto tema. Ja osobne taky hledala alternativu k vychovnym vzorcum, ktere jsem si prinesla ze sveho detstvi a precetla jsem si knihy Koncept kontinua, Veda zvana rodicovstvi a Respektovat a byt respektovan a muj pohled na vychovu a deti se zasadne zmenil. Pokazde kdyz se nejake dite nevhodne chova a dospely ma chut jej potrestat, tak bysi mel nejdriv predstavig jak by se citil on, kdyby byl tim ditetem a vzpomenout si, jak se jako dite citil, kdyz jej rodice trestali. Pocity krivdy, nespravedlnosti, strachu a nekdy az nenavisti. Opravdu chceme aby se nase deti takhle citily? Nebo jen nevime, jak jinak jim ukazat co je spravne a co ne, nebot jsme jiny zpusob nezazili? Je taky dobre si predstavit, ze dite je dospely, nas kamarad. Rekli bychom kamaradovi, ktery by za nami prisel zkrouseny a uplakany kvulinecemu co citi jako prekazku na sve zivotni ceste „To bude dobry, a ted nebul a jdi, nemam na to cas“? Nebo bychom mu vrazili pohlavek, kdyby rozlil kavu nebo rozbil talir? Pochopenim detske mysli a prijetim faktu ze dite je rovnocenna hodnotna bytost, ktera ma sve pocity a trapeni stejne jako my, se muzeme posunout dal a zjistit, ze jsou i iine zpusoby jak s detmi jednat nez jak jsme byli vychovani my. Pokud chces mit se svymi detmi dobre vzahy a chces aby z nich vyrostly zodpovedni sebevedomi lide s uctou k sobe i k lidem kolem sebe doporucuji zajimat se jine zpusoby komunikace nez ty tradicni, treba i tim ze si o tom neco nactes 
Navic verim, ze i tady na emiminu je vice zen, ktere stejne jako ty hledaji jinou cestu a nebo si ji uz zvolily a kraci po ni a urcite se s tebou podeli o sve nazory a zkusenosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Padre Paolo
4.1.14 13:18
@Ali-Ali píše:
Nejsem pro biti. nemyslim placnuti po zadku, kdyz batole leti k ceste - to ho klidne placnu. ale nedokazu si predstavit, ze bych dite cilene zbila do bolesti…
Hele, to je hezký názor. Takže fyzický trest je menší zlo než sprostá nadávka?
Máš tento názor i v partnerském soužití, že sprostá nadávka je horší než plácnutí partnera?
- Citovat
- Upravit
4.1.14 13:26
@Padre Paolo píše:
Hele, to je hezký názor. Takže fyzický trest je menší zlo než sprostá nadávka?
Máš tento názor i v partnerském soužití, že sprostá nadávka je horší než plácnutí partnera?
Vždyt píše: nejsem pro bití…??? 
A do partnerského soužití - nepatří ani jedno - když je teda opravdu partnerské!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.14 13:30
@Padre Paolo píše:
Hele, to je hezký názor. Takže fyzický trest je menší zlo než sprostá nadávka?
Máš tento názor i v partnerském soužití, že sprostá nadávka je horší než plácnutí partnera?
Já taky nejsem zastánce bití, nebiju ani svého psa, natož dítě. Ale přesto si myslím, že občasná rána, která nepadne ze vzteku, ale jako výchovný prvek a dítě ví PROČ A ZA CO nadělá dlouhodobě v dětské duši méně škody než pravidelné urážení, sprosté nadávání, snižování hodnoty dítěte a srážení jeho sebevědomí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mi24
4.1.14 13:40
@Krewetka já jsem proti bití, ale hlavně jsem proti nadavkam zvlašť u tak malého dítěte kdy jsou pro něj rodiče vším, ale samozřejmě i ve vyšším věku..taky mi takhle mamka říkala a někdy i teď ještě řekne a k tomu přídala i další věty…a vztah je i díky tomu takový žadněj…prostě je to mamka, ale odpustít ji věci co mi řekla nevím ale teď to nějak nejde snad jednou časem
- Citovat
- Upravit
4.1.14 13:46
@Padre Paolo píše:
Hele, to je hezký názor. Takže fyzický trest je menší zlo než sprostá nadávka?
Máš tento názor i v partnerském soužití, že sprostá nadávka je horší než plácnutí partnera?
Do partnerského soužití nepatří ani jedno - obojí je zcela rovnocenné.
Ale co se vztahu rodič-dítě týče, tak ano - s rozmyslem udělený fyzický trest je samozřejmě menší zlo než dítěti sprostě nadávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.14 13:58
@Padre Paolo píše:
Hele, to je hezký názor. Takže fyzický trest je menší zlo než sprostá nadávka?
Máš tento názor i v partnerském soužití, že sprostá nadávka je horší než plácnutí partnera?
a ty snad partnera vychováváš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.14 14:04
Děti nejsou dospělí a nemůžeme se tak k nim chovat, musí se jim nastavovat hranice a jejich chápání se vyvíjí věkem, tudíž na menší děti zabírá plácnutí přes zadek, v případě že si ubližuje samo nebo někomu jinému, možná líp než dlouhosáhlý vysvětlování. Je potřeba rozlišovat plácnutí přes zadek a mlácení. Jinak já jsem syna plácla jen několikrát a to jsem mu to skoro vždycky dopředu oznámila, aby věděl co se děje.
@Padre Paolo píše:
Hele, to je hezký názor. Takže fyzický trest je menší zlo než sprostá nadávka?
Máš tento názor i v partnerském soužití, že sprostá nadávka je horší než plácnutí partnera?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.14 14:43
Nadávání dítěti stejně jako časté dávání na zadek považuju za stejně špatné a za nezvládnutou výchovu. Pokud bych to nezvládala, tak hledám jiné způsoby, ale tady moc rad nedostaneš, spíš bych přečetla nějaké knihy a ujasnila si, co a jak. Jestli nechceš od malého dítěte moc, nejsi příliš autoritativní atd.
Já jsem zjistila, že to jde i bez tělesných trestů, když se hodně chce (musíš hledat jiné způsoby a je to o dost náročnější) a podle mě bití ani nadávání do mezilidských vztahů nepatří.
Ale pokud dá někdo vyjímečně dítěti trochu na zadek za opravdu velký prohřešek a když už vyzkoušel vše, tak to není žádná tragédie, ale taky nic na co by měl být rodič extra hrdej, alespoň já bych nebyla. Ale „velký prohřešek“ to není vztekání protivného batolete, to bys musela některé dítě v období vzdoru umlátit…
Píšeš, že dostává docela často a za vztekání?. Sáhni si saam do svědomí, jestli se umíš dobře ovládat (to neumí mimochodem dost dospělejch a tvůj parter evidentně ne, taky mi to někdy dělá problém) a chceš po 19-měsíčním dítěti, které se teprve učí zacházet se svými emocemi, aby to umělo. Pokud se vzteká často, tak je to hodně náročné na psychiku, někdo to ale řeší tím, že si dítěte nevšímá, nechá ho vyběsnit a pak s ním zase v klidu komunikuje. Ale nevim, co se u vás vše děje a za co přesn dostává.
To nadávání od otce, to je an pěst, srazit dítěti sebevědomí, naučit ho být hnusnej na druhý, nadávání do kreténů jako normální věc, a pak až to v pubertě vrátí otci nebo tobě, tak mu dá facku a bude mít pocit, že máte nevděčnýho spratka…kdo co zaseje to sklidí, tohodle bych se dost bála.
Přečti si něco o respektu ve výchově.
Příspěvek upraven 04.01.14 v 14:58
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Padre Paolo
4.1.14 14:55
@terien píše:
a ty snad partnera vychováváš?
No nevím, zda to nazvat výchovou, ale určitě se oba partneři navzájem usměrňují, a je těch metod hromada, od typicky ženských jako výčitky, ponižování, nadávky, omezování, „výchovné“ odpírání sexu, večeře, obstarávání domácnosti, dusno, přes mužské, jako je agrese včetně fyzické, omezování, limitování financí apod. až po korektní jako je diskuse, případně oddělená náplň volného času. Takže myslím že ano, partneři se navzájem také vychovávají, ačkoliv to nemají „v popisu práce“ a nedělají to třeba vědomě.
- Citovat
- Upravit
Padre Paolo
4.1.14 15:01
@Allee píše:
Děti nejsou dospělí a nemůžeme se tak k nim chovat, musí se jim nastavovat hranice a jejich chápání se vyvíjí věkem, tudíž na menší děti zabírá plácnutí přes zadek, v případě že si ubližuje samo nebo někomu jinému, možná líp než dlouhosáhlý vysvětlování. Je potřeba rozlišovat plácnutí přes zadek a mlácení. Jinak já jsem syna plácla jen několikrát a to jsem mu to skoro vždycky dopředu oznámila, aby věděl co se děje.
Myslím, že partnerovi občas taky nastavíš nějakou hranici tvého prostoru, nebo toho, co jsi ochotna strpět, ne? Rovněž chápání partnera se s věkem stále vyvíjí, to není ukončený proces v 18 letech. Odlišnost je pouze v tom, že u nezletilce je toto upraveno zákonem, u zletilých je to přirozená součást jejich fungování v partnerství a ve společnosti. Např. já teď velmi intenzivně „vychovávám“ svou bývalou partnerku tím, že se jí snažím nastavit právě ty hranice, kdy už nesmí zasahovat do mého prostoru a do prostoru společných dětí. A používám metodu soudního příkazu, protože dříve používaná metoda diskuse nevedla ke kýženému cíli. V principu jde ale pořád o totéž jako je plácnutí dítěte po prdýlce, když majzne sourozence bejsbolkou 
.
- Citovat
- Upravit
4.1.14 15:05
Taky mám obavy, že nedělám všechno správně, to je podle mě normální, motivuje to na sobě pracovat a zlepšovat se.
19ti měsíční je ještě velmi maličký - naplácat mu za vztekání nepomůže, ještě to neumí jinak. Zchladíš si nervy, ale výchova to není. A když neudržíš nervy a emoce na uzdě ty - dospělá - jak můžeš tak malé děcko za to tolik trestat?!? Má být v necelých dvou letech lepší než vy dva? Fakt? A po kom? Od koho se to naučí?
A říkat takto malému dítěti takovými výrazy svědčí podle mého názoru o naprosté sociální a rozumové nezralosti až bych řekla omezenosti na straně toho dospělého. Evidentně vůbec není schopen vnímat specifika malých dětí a vypořádat se s nimi. Je to tvůj muž, nebudu tedy tvrdší, ale myslím si, že se potřebuje velmi učit, jinak podle mě to dítě opravdu poškodí.
Doporučuju vážně začít na sobě pracovat a hledat literaturu nebo kurzy, kde pomůžou najít jinou cestu. Jinak jsou tvoje obavy oprávněné a namístě.
Promiň, že neutěšuju. To je můj názor a moje zkušenost.
Zkus si hodit do googlu například kurzy efektivního rodičovství, knihy od Annette Kast-Zahn nebo třeba nejbližší rodičovskou poradnu. Hledej a najdeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
