Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vyhořelá matka vs dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.8.18 09:27
Tak predevsim bych trvala na spánku, neexistuje, že dítě nespí. Pokud neusne v postýlce, tak jde do kočárku, uvolnit a sednout si na lavičku nebo se jen procházet, ale mít chvilku klidu. Tím se i ty uklidnis, odpočineš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 09:29
A pak nabourat rutinu, plavání, cvičení, herna, ty se dostaneš do kontaktu s jinými maminkami… Případně dítě na dopoledne do soukromé školky, ty do práce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 09:29
A s tím placnutim přes rucicku…já nejsem proti plácnutí ani přes zadek v krajní nouzi, ale staršího dítěte. Roční dítě opravdu nerozlisi, ze máma placnout může a ona ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 09:31
Jejda, u některých maminek mám pocit, že si měli raději pořídit Baby Born. Jako to myslíš vážně ? Kolik ti je ? Chová se jako normální dítě, je to DÍTĚ, ne plyšák. Zkus se sejít s maminkou se stejně starým dítětem. Uvidíš že to JE prostě chování dětí. Hraje si. Chudák holčička, jak já bych takovou chtěla 
podle popisu jsi silné nevyrovnaná ( brečet že tě roční dítě bouchlo ??) a zkus i odborníka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 09:34
Mam rocni dite a chova se uplne stejne. Jsi normalni?? Chudak dite
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 09:37
A k tomu spánku..podle mě je holčička i přetažena. U nás spí po obědě tříletý i šestiletý. Spánek je základ spokojeneho dítěte ( i matky 
) . Ale to, že ji nenastává režim, a už v roce si velí sá, že spát nebude, taky dost vypovídá…co budeš dělat až bude starší ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 09:46
Je to hrozně náročný, o tom žádná, ten rok je blbej věk než trochu začne chápat, plácat dítě ještě nemá cenu. Jen důrazně opakovat ne. Určitě musíš zavést spánek po obědě. Neříkej, že dítě vydrží vzhůru třeba 12 hodin? Tomu se mi nechce věřit. Dej dítě někomu na procházku, do parku, do herny, a sama si odpocin jinak se z toho zblaznis. A neboj bude líp, naší malé je teď 18 měsíců, už přijde sama, obejme, chce pusinku, to všechno přijde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 09:51
@LittleTea píše:
Ahoj,
sice nejsem matka ale tady tohoto se taky děsím že by se mi toto mohlo stát. Brzy se snoubencem se plánujeme začít pokoušet o miminko.
S fyzickými tresty souhlasím, vždycky se to dělalo a zabíralo to. Když nic jiného nezabere musí se to udělat. Nepomůže hlazení po ruce. To dítě musí pochopit že to nesmí dělat.
K psychologovi si klidně zajdi ale nemyslím že kvůli té poslední větě, ale kvůli chování malé protože to tě dovádí k těmto myšlenkám.
Držím ti palce a pevné nervy.
Já děti mám a mohu ti říct, že se dítě zakladatelky chová stejně jako miliony jiných dětí. A fyzické tresty nepomáhají, jen dítěti ubližují, takže já fyzicky netrestám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 09:55
@LittleTea píše:
Ahoj,
sice nejsem matka ale tady tohoto se taky děsím že by se mi toto mohlo stát. Brzy se snoubencem se plánujeme začít pokoušet o miminko.
S fyzickými tresty souhlasím, vždycky se to dělalo a zabíralo to. Když nic jiného nezabere musí se to udělat. Nepomůže hlazení po ruce. To dítě musí pochopit že to nesmí dělat.
K psychologovi si klidně zajdi ale nemyslím že kvůli té poslední větě, ale kvůli chování malé protože to tě dovádí k těmto myšlenkám.
Držím ti palce a pevné nervy.
Radši to pokoušení se o mimino o pár let odlož 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 10:11
@LittleTea jako ze když dá ročnímu decku na zadek, tak to zabere Jo? nechci být zla, ale je zjevně, ze žádné dítě ještě nemáš. Ji se nechce žít, protože ji placa,ale psychologa potřebuje dítě? Jako ze psycholog to tomu decku vysvětli? já chápu, ze má teď náročnější období. Jak jsem psala, taky mám roční dítě, které obchází nábytek, sám ještě nechodí, placa mě, všude leze, vzteka se. Taky jsem někdy unavená, ale mlatit ho za to nebudu, protože je to NORMÁLNÍ vývoj každého Decka a už vůbec kvůli tomu neplánuju sebevraždu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 10:19
Nečetla jsem všechny příspěvky, možná se budu opakovat…
Zkus najít nějakou skupinku maminek s dítětem ve stejném věku - cvičení s detmi, plavání s dětmi, jsou i kroužky pro tak malé děti ( chodíme třeba na hudebku). V každém větším městě se dá něco najít, také dojizdime. Nabouras rutinu. Uvidíš, že velmi podobně se chovají všechny děti v tomhle věku, začínají se vymezovat. A pokecas s maminkami, poradí ti jak různé situace řeší ony, vypovídás se, možná najdeš tam nějakou kamarádku i na další aktivity s dětmi venku.
Spát dítě přes den jde naučit. Chvíli to trvá, chce to hodně trpělivosti, ale dítě pochopí, že když jde do zatemněné ložnice do postýlky, bude se prostě spinkat. Spi s ním, ať si odpocnes. Mám dvouleťáka a po obědě dá 2-3 hodiny. Oni spánek přes den prostě potřebují.
A domácnost hoď na druhou kolej. Nemusí být všechno tip top. Nejdůležitější je prcek, všechno ostatní prostě počká.
Držím palce, hlavu vzhůru!!! Bude líp!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 10:41
@terien píše:
Hoď se do klidu, přestaň vyvádět a trochu pritvrd. Tvoje dcera cítí, že to nezvládáš, seš nejistá a využívá toho. Plácne tě, chyť pevně za ruku a důrazně řekni NE. Třeba 100× za den. Byt přizpůsob malému dítěti a nech jí, ať obchází, poznává, unaví se, když ji budeš pořád stát za zadkem tak ji ani nebudeš chybět aby za tebou sama přišla. Manžel dělá noční, ale odpoledne by si jí mohl na hodinu vzít ne?
Naprosto souhlasím. Ona z tvého chování vidí, že si s ní neumíš poradit, proto svoje chování stupňuje a zkouší, kam až o může nechat zajít. Je třeba jí nastavit pevné hranice. Samozřejmě to nezabere hned, ale čím dřív to uděláš, tím dřív se to zlepší. Mě se u dětí osvědčilo, že pokud se mi nějaké chování nelíbí, striktně se proti tomu vymezit hned na začátku. Třeba plival by jídlo - hned po prvním plivnutí jídlo seberu, řeknu, že tohle se s jídlem nedělá a nechám o hladu do dalšího jídla. Samozřejmě bude následovat řev, ale když pochopí, že si jsi jistá tím, o děláš a dáváš najevo, že o tom nediskutuješ, brzy toho nechá.
K fyzickým trestům - v tomto věku to opravdu nemá smysl, naopak jsou kontraproduktivní. Dítě tě vnímá jako téměř jediný model chování. Pokud tě plácne a ty mu to oplatíš, dáš mu najevo, že hraješ jeho hru a nastane řetězová reakce oplácení. Pokud jí dáš na zadek, bude na tebe naštvaná, protože v tomhle věku nebude chápat, proč ty můžeš a ona ne. Takže když mě dítě pláclo, řekla jsem mu Ne, to se nedělá, mě to bolí, a odešla jsem od dítěte jinam. Víc než dvakrát se to u žádného dítěte neopakovalo. Pochopili, že takhle kamarádi nebudeme.
No a konečně k tvým pocitům - z toho, co píše, jsi asi dost a prášky, možná nějaká odborná pomoc by nebyla od věci, ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že jsem pociťovala něco podobného a zpětně vím, že to bylo jen těžké období. Bylo to v době, kdy bylo druhému synovi 3-6 měsíců. Procházeli jsme si silným bojkotem kojení, on nechtěl nic jíst, ani žádnou formu dokrmu nebral. Byl hodně uplakaný, bolelo ho bříško a jak se asi necítil dobře, tak byl „agresivní“. Na jednu stranu vyžadoval být pořád v náručí nebo v šátku, na druhou stranu mě pořád škrábal, štípal, trhal vlasy, tahal za oblečení. V životě bych si nemyslela, jakou sílu má miminko v rukou. Samozřejmě jsem věděla, že to nedělá schválně, že si tak asi ulevuje od vlastní bolesti, ale štvalo mě to, protože místo toho, abych si užívala mazlení s milovaným miminkem mi byl fyzický kontakt s ním vyloženě nepříjemný. O to horší bylo, že vyžadoval být celý den v tom šátku, spát s námi v posteli a podobně. V té době to bylo z mé strany vyloženě o sebezapření, kdyby to šlo, frkla bych ho do postýlky. Kdyby se mě někdo tehdy zeptal, tak bych mu řekla, že ho mám méně ráda, než prvního syna. No ale pak to období přešlo, střevní problémy se upravily, malý začal být spokojenější, kojení začalo být najednou zase pomalu radost, „agresivní“ projevy syna přestávaly. Ještě pak byl pár měsíců trochu uplakanější, ale čím dál víc se smál a brzy se z něj pak stal úžasný, veselý klouček s krásným úsměvem, něžný, mazlivý. Takže neházej flintu do žita a mysli na lepší zítřky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.18 10:43
Tím, že ji placnes, ji akorát ukazuješ, že se to dělá a je to normální. Děti jsou male opičky, napodobují. Takže bych se vyhla všemu, co nechci, at se mi vrátí. Pak bych se vyhla slovu NE. Jde to říct i jinak. Nerikej co NEma delat, ale naopak co delat ma. Pokud je akční a nechce si hrat sporadane v sede (coz je fakt utopie), zkus s ni ruzne prekazkove drahy, u me dcerky to touto dobou frcelo. Proste na kolena a behej s ni. Docela spasa je satek/nositko. Mi to fungovalo na vsechno. Dite se prituli, muzes ji povidat, mazlit se… Hlavně klid, snaz se si to uzit. Nehledej zpusoby jak na dítě, ale jak s ním 
zkus respektovat co se ji nelíbí, je pak větší pravděpodobnost, že bude ona respektovat co se nelibi tobe. A jinak je spousta suprr knizek, Aha rodičovství, respektovat a být respektovan, vychovavame deti a rosteme s nimi atd. Atd. To bude dobrý, hlavne se uklidni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lolink
26.8.18 10:44
Mam za sebou prvni dite a kolem roku az dvou jsem taky koukala 
. Je to normalni a ty nesmis nic vzdat a byt dusledna. Prislo mi chvilema, ze je zly a desilo mne, ze to tak zustane. Ale jen to zkousel. Dle meho je to jedno z narocnejsich obdobi ditete. Nerada na to vzpomonam, myslim, ze to byl oboustranny boj. Preslo to. Obcas jsem take placla, ale spis ze zoufalstvi. Pak jsem mu vzala ruku za zapesti, stiskla a rekla mu durazny ne. To fungovalo spis. Ne moc silny stisk, ale takovy, aby pochopil. V kuchyni mel dolni supliky jen pro kramareni. Vytahal to treba 10×, ale ja i uvarila. Nebo ji takovy vytvor. At kramari a zkouma. Sama. To ji zabavi. Nebehej za ni, nejisti. Ona to prezije a spis se nauci co jo a co ne. Nechce si hrat? Nehraj si s ni. Ja to nedelala nikdy, neumim to a do ted se zabavi hodne sam. Kdyz jsem mela dost, prijel manzel a ja jela nakoupit nebo i jen na benzinku na kafe. Prosre nekam a klidne i na chvilku. Preji pevne nervy a drz se. P. S. Prispevky typu nemam teda jeste dite, ale… To vzdy pobavi
- Citovat
- Upravit
26.8.18 11:12
Je to uplne normalni chovani,nase mala dela to same.Ona se vzdycky smeje,bere to jako hru.Staci ji chytit rucicku a treba se bouchnout do sve ruky,jakoze ji placas.Kdyz nechces aby neco delala,odved jeji pozornost na neco jineho.Vymysli nove hry,skladani kostek,kolo kolo mlynsky,hra na schovavanou,schovej se treba jen pod deku a, vybafni na ni.Skakej,delej legracni pohyby a mala bude vysmata.Poku ti nevleze na stul nebo zidli odkud by mohla z vysky spadnout nebo se bouchnout o roh,tak ji nech at zkousi chodit sama a pada,nase padala porad.Kdyz varis,dej ji nejakou misku a varecku a ona si bude hrat sama.Nejlepsi hracky jsou ty,ktere pouzivas denodenne k vareni,uklizeni.Knizky rocni deti nezajimaji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
