Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Ahoj
, dneska jsem si uvařila kafe, dala na linku, uplně dozadu ke zdi a šla na záchod, když jsem přišla, málem jsem dostala infarkt, malý (19 měsíců) stál u linky na přišoupnuté bedně a lžící na boty si přitahoval ten hrnek s kafem
Přijít o pár vteřin déle, tak je celý opařený.
Kde vzal lžíci na boty vážně netuším
Jsem zaskočena tou vynalézavostí, napadlo mě hodně scénářů co se mu může přihodit, ale tohle, tohle teda ne.
Máte taky podobné historky?
No pěkný.. teď jsem četla na novinkách o opařeném dítěti, a vím že stačí mžik a neštěstí je na světě, ale musíme být obezřetní.. naštěstí jsem zatím malého vžy uhlídala, taky si zalívám čaj nebo kávu na zadní strabně linky a vařím jen na zadních plotýnkách, když čtu ale tvůj příspěvek, tak pochybuji že opatrnostni dělám za dost ![]()
já měla infarktový stav, když malej začal lézt, všechno jsem zajistila, zásuvky, šuplata skříňky, dala pryč kytky atd… v chodbě je výklopný botník, držadla docela vysoko, ale když se botník vyklopí je dost těžký.. najednou slyším do kuchyně hrozný řev, běžím za hlasem a malej na sebe ten botník, to šuple naklopil, držel ho chudák zuby nehty, hlavičku úplně zakloněnou a skříplou dozadu na záda!!! chudák malej, a samozřejmě vím že je to moje vina a jsem šťastná že se nic vážného nestalo, mohl si zlámat vaz!! ![]()
Jo, kdyz jsem byla mala, mela jsem ksiry kvuli kyclim. Mamka sla povesit pradlo, myslela, ze nic neprovedu, jak taky s ksirami
. kdyz prisla, sedela jsem v kuchyni na lince
sama nevi, jak jsem se tam dostala, ale apo zidlicce ![]()
Tak ja zrovna jednu situaci zazila vcera.Byli jsme v detskem koutku a tam byla skluzavka, ktera koncila balonkami.Na skluzavku se dalo z balonku vylezt po horolezecke stene.Mala tam teda horko tezko vylezla a sklouzla se. Nicemen za pul hodiny krici pi.„vychovatelka“,ci je to dite.TTak tam letim a mala stoji na motorce nahore a chce na ni sjet dolu p skluzavce ![]()
Nikdo netusime do ted, jak vytahla tu motorku po te stene ![]()
Já mám poslední dobou ifnarktové stavy nějak často
teď nedávno šel syn (18 měsíců) po obědě spát a když bylo v pokoji ticho, tak jsem se šla jen mrknout, jestli už spí. No málem mě kleplo, zrovna se pokoušel přelézt přes postýlku
Nebo zážitek z dnešního dne - v momentě kdy jsem byla na wc si vzal smeták a chtěl „něco“ dělat s hrnci na sporáku (samo že byly na zadních plotýnkách)
A takových blbých nápadů má poslední dobou víc než dost ![]()
Naše krasava vytáhla všechny šuplíky z Ikea komody a jala se šplhat nahoru. Naštěstí!!! to vzala z boku, takže když se komoda (překvapivě) převrhla, tak ne na ní. To jsem opravdu myslela, že umřu a to jsem byla minutu vedle zamíchat brambory, fuj. Nebo jindy- dávám žehličku snad dva metry vysoko, na skříň. Nejde o to, že je třeba horká, ale protože ji nemam kam jinam dávat. No a jednou někdo někde v baráku práskl dveřma a ta žehlička spadla, ze dvou metrů, malá teda byla úplně jinde, ale být pod tou skříní, tak je fakt mrtvá. To jsou dva zážitky, které nesmažu a budou mě už do smrti strašit ![]()
Mám taky takový šílený zážitek, nic se nestalo, ale vyčítám si to stále.
Kluk měl asi 9měsíců a holčička o 2roky více, šla jsem na chvíli ven, hodit něco na šňůru. Okna bylo pootevřené, ale na něm pojistka /úplně nahoře/, aby měly děti více místa na hraní, stůl jsem odsunula pod okno.
Přišla jsem a co nevidím. Kluk stál na stole, počůraný a okno zavřené. Hledím a holka mi řekla, že vylezla na stůl a okno zavřela, aby malý nevypadl.
Málem jsem zkolabovala, bydleli jsme v 2.patře, představa, co by se stalo, kdyby z okna vypadla…musela se hodně natáhnout, aby dostala na tu pojistku. A 2.představa byla, co by se stalo, kdyby prcek na tom stole uklouzl na čuránkách.
My máme naštestí komody a jiné skříňky v dětském pokojíčku přišroubované ke zdi, ale od bratrance chlapeček si udělal ze šuplíků schůdky, komoda se převrátila a těsně vedle něj prolítla TV. Jen mu lehce odřela nožičku.
Je to šílené, člověk se snaží spoustě věcem předcházet, zamykat, schovávat, ale děti jsou vynalézavé.
Téměř stále, v roce a půl trasa židle/stůl/tiskárna/komoda/skříň - tak to jsou dobré dva metry výšky - naštěstí upozornění „mama hop“; od jednoho roku umí vyšťourat záslepky do el. zásuvek, od roku a půl otevřít pojistky u skříněk a šuplíků…teď už čekám jen na pojistku od ledničky…atd…
naštěstí na horké věci nemá potřebu se sápat - prostě jsem mu co nejdříve dávala sáhnout na horké, že je to auau a teď vždy, když je jídlo na stole či na plotně (vzadu samozřejmě), tak opatrně jedním prstíkem zkouší, jestli to nepálí
a skříň dvometrovou převrhl, jak do ní chtěl vlézt, naštěstí jsem ji chytla pár cenťáků nad ním
Ty představy jsou fakt nejhorší. Pro mě byl děs, když jsme šli přes cestu, já neviděla do prava přes tátu, řvu na kluka běž, táta zase stůj…ještě krok a byl by přejetej…hrůza. Taky mě baví, co jim všechno šrotuje v hlavě. Třeba proč jsou na helmě na kolo otvory? Aby se mohl poškrábat na hlavě. S tím mladším,19m, zatím klid, všechno „vychytávám“
![]()
Tak pro mě byl největší šok, když syn (tenkrát cca 1,5) přišel do obýváku snad s tím největším nožem co máme. Normálně je máme nahoře v lince (právě kvůli dětem), ale někdo z nás ho při uklízení nádobí musel dát do šuplíku dole ![]()
Moje dcerka zbožňuje vodu a o prázdninách se pořád cabrala. Když jeden den bylo počasí nic moc a byly jsme na zahradě, tak byla malá nešťastná z toho, že nemohla nabírat vodu z bazénu a přelívat to do kyblíku. Tak šla ke psům pro misku a začala tím nabírat vodu co byla vedle bazénu. Misku jsem ji sebrala a odnesla. Chviličku byl řev a potom nastalo ticho. Podívala jsem se na malou, která si zrovna vzala houbičku od tabule a šla si ji namočit do louže co byla vedle bazénu. Houbičku nechala ve vodě a šla si pro kyblík. Tím, že si mohla ždímat vodu z houbičky přišla na to jak může získat vodu jinak než přelíváním ![]()
Koukám, že je to skoro všude stejné, člověk je pořád ve střehu, ale dítě si stejně vždycky něco najde. Tohle prostě nejde ani předvídat. ![]()
Já si tak vždycky říkala, že nechápu jak se těm dětem může něco stát a myslela si něco o nezodpovědných rodičích. No ted už to chápu.
Tak u mě asi když bylo malému kolem 2 let…
z obýváku do kuchyně není vidět.....on koukal na pohádku, já jdu pro něj, at jde na oběd…
Jo jo už jdu říká, viděla jsem ho jak slezl z gauče a tak jsem se otočila, udělala 3 kroky a rána jako hrom…
Mates řval jako tur a na zemi televize
V tu chvíli jsem ty 3 kroky zpět zmákla ani nevím jak…
Nic se nestalo…on jí chtěl prostě vypnout, jak je na tom točíčím podstavci, tak nedošáhl, natočil si to a spadla…
ale dodnes nechápu jak…stála na zemi ve stejné poloze ¨jako na té komodě…
Nic se nestalo, telka i hraje ale šok to byl