Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím, to co píšu, není závažný problém, ale jen věc, která mi aktuálně leží v hlavě. Mám velký koníček, paragliding. Toužila jsem po něm od dětství, ale teprve před pár lety se mi finančně podařilo si ho splnit a aktivně se tomu věnovat. Přivedla jsem k tomu i přítele, kterého to chytlo, i když takový nadšenec jako já není.
Je to velmi náročné na peníze (samotná výbava, výjezdy) i časově - vše se tomu podřizuje a je závislé na aktuálním počasí. Dokud jsme byli svobodní, dali jsme za rok třeba 5 několikadenních dovolených na létání v blízkém zahraničí, plus víkendy někde po ČR.
Další věc je nebezpečnost. Sama mám za sebou poměrně vážný úraz (z vlastní blbosti) a od té doby zastávám to, že se nehodám dá vyhnout, když člověk nedělá blbosti a hloupé chyby. Není to jako v autě, kde je půlka nehod chybou někoho jiného, kterou prostě neovlivníte. Stejně si ale nejsem jistá, jestli se k tomu budu chtít vrátit, když na mě bude závislé jedno nebo více malých dětí.
Dítě teď právě čekáme, je to po delších patáliích, takže věk už máme. Chtěli jsme vždy tři, ale otázka je, jak se to do budoucna podaří, když i počít první trvalo přes 2 roky.
Leží mi doma výbava s kupní cenou přes 80 tisíc, příteli to samé. Předpokládám, že cca za půlku by se to dalo prodat. Letos kvůli těhotenstvím prakticky nepoužité, jen platíme každý rok za technickou a jinak nám to stárne ve skříni.
Jenže když to prodám a pak bude třeba jednorázově možnost si zalétat, novou výbavu zase třeba za 80 000 pořizovat asi nebudeme.
Vím, že by se tomu jakžtakž omezeně dalo věnovat i s malými dětmi, ale je tam ta obava, že by se něco mohlo stát. Sice to podle mě je bezpečnější než: lyže, snowboard, kolo, motorka a další sporty, kterým se lidi běžně věnují, ale přece jen dělat to rekreačně jen 2× za rok, tak to asi riskantnější bude. Nemluvě o tom, že když bude času méně, není pak tolik příležitost vybrat si ideální počasí a člověk by třeba z nouze šel i do horšího počasí. A co bychom si asi vyslechli od okolí. Tchán a tchýně ten sport nesnášejí, mají o přítele hrozný strach. Moji rodiče to nějak berou, taťka si to dokonce vyzkoušel, mamka ze zdravotních důvodů nemohla.
Vím, že třeba kolo je společností mnohem více přijatelné, i když smrťáků je za rok mnohem více než v letových sportech, a to myslím i vztaženo na počet cyklistů celkově. Jen se o každém nepíše v novinách.
Na druhou stranu si nedokážu představit, že teď kvůli financím (ty peníze akutně nepořebujeme, ale každý rok to ztrácí na ceně) prodáme komplet obě výbavy (nechat si jednu na střídání nemá smysl, jsme jiná velikostní a váhová kategorie) a pak se k tomu možná vrátíme po padesátce… byl to můj největší životní sen, největší koníček, skvělý pocit, relax… popravdě ani nevím, jestli bych si s přítelem začala, kdyby nebyl ochotný to začít dělat se mnou, protože se tím posledních pár let řídil veškerý můj volný čas a rozpočet. Teď je už samozřejmě zcela jiná situace, hodně jsme toho spolu prožili a čekáme dítě, které bude prioritou číslo 1.
Možná to nedává moc smysl, chtěla jsem se vypovídat. Pokud k tomu máte nějaký názor nebo osobní zkušenosti, třeba s jiným koníčkem, tak to moc ráda uslyším.
Museli jste se kvůli dítěti něčeho vzdát?
Vy co máte nedospělé děti, věnujete se vy nebo partner nějakému koníčku, který by teoreticky mohl být nebezpečný? (řízení auta nepočítám, to je nutnost a ne záliba) Máte z toho špatný pocit, že by děti mohly osiřet? Vyčítá vám to někdo?
@BlaZenkaB proč byste to s dítětem nemohli provozovat tak často, jako teď? Jen nebudete lítat zároveň, ale jeden z vás bude hlídat dítě.
A tedy já si zrovna tenhle sport chci v budoucnu zkusit. Strašně se mi to zalíbilo, když jsme je s klukem chodili každý léto sledovat ![]()
No já nevim, ale přijde mi, že hledáš problémy tam kde nejsou
baví tě to je to super, umíš to, máš výbavu, nevidim problém se k tomu vrátit…
p. s. a navíc je to úžasný, někdy bych si to chtěla aspoň zkusit ![]()
Příspěvek upraven 29.08.17 v 10:23
@BlaZenkaB Hele, ono těžko říct. Určitě s dětmi nebudete mít ani tolik času, ani tolik peněz (pokud oba nemáte super příjmy a hodně dobré rezervy). Času a energie taky bude podstatně míň, a třeba ten čas raději budete trávit společně, než aby jeden nekdě jezdil sám nebo jeden lítal a druhý dole pod kopcem zabavoval batole.
Co se bezpečnosti týče, hodně ženských s dětmi nějak automaticky přepne do „safe modu“. Znám tři, které se začali po narození dítěte bát řídit auto a dvě, které se začali bát létat. A já, ač létání miluju, tak jsem taky ráda, když to se mnou zase bezpečně přistane. Stejně tak jsem na sebe začla být opatrnější, protože one vědomí, že se někde můžeš třeba potlouct a doma budeš muset potlučená opečovávat akční batole taky není nic fajn představa. Ale to poznáš s první nemocí, kterou nebude moct vyležet, protože se budeš muset celý den starta o dítě.
Mě už leží 5 sezon doma lyže, protože jsem se na ně díky těhotenstvím, kojení, bez možnosti udat děti na hlídání a neochotou staršího dítěte lyžování vyzkoušet zatím na svah nedostala. Když se dostanu jednou týdně na kolo a dám 20 km, tak jsem taky ráda. Naštěstí jsou to takové koníčky, kde nevadí, že výbava je pár let zaparkovaná někde v komoře. Ale jsem docela ráda, že jsem si nekoupila nové lyže (chtěla jsem tu sezonu, co jsem otěhotněla), protože by to byli zatím vyhozené peníze, respektvě x tisíc ležících několik let na půdě.
@Saatine
já si zrovna tu motorku chci koupit, resp. nejdřív si udělám papíry… takovej dávnej sen no
Asi takhle koníčku se nevzdávej, budeš se mít na co těšit a jak už někdo psal časem se k tomu vrátíš. Ted s tebou taky mlátí hormony tak to vidíš trošku jinak, ale ono to časem zase půjde, bez koníčku by jsi se zbláznila. Jo a to s tou motorkou ty nesnáším do baráku mi nesmí
@BlaZenkaB K tem smrtakum na kole, jak to vychazi v prepoctu na pocet sportujicich/pocet zraneni? U nas to je jeste jinak, ja treba neprepla do safe mofu, ale do modu, kdy se ptam, co z te dane cinnosti bude mit to dite. Takze jsme komplet zmenili napln volneho casu, aby to bavilo vsechny. Byt na tvem miste, tak vybavu prodam.
Díky všem, teď se teda přikláním k tomu prodat jen křídlo - to nejvíce stárne a musí se mu dělat technická. Sedačku a přístroje ve skříni mít můžu a křídlo se dá případně i půjčit nebo koupit starší okolo 20k. A možná bychom si na přítelově zalétali oba, já něco přiberu nebo se zatížím flaškama s vodou ![]()
Máte pravdu, že to vidím skrz hormony a přítel je hodně úzkostlivý, tak mě ovlivňuje.
@Cuddy Tak třeba děti od sestřenky milují se na nás chodit koukat, navíc je to většinou v krásné přírodě s výhledem.
@Cuddy No to je další věc. S dítětem se začneš dívat na trávení volného času z jeho perspektivy. Pokud v létě vymetáš fesťáky, tak jo, jde to i s dítětem, ale co z toho bude mít. Batole či školkové dítě ten víkend stráví raději třeba někde na koupališti u vody nebo na písku s dalšími vrstevníky. A pokud to bude temperamentnější dítě, tak to dá rodičům i pěkně najevo a milý výjezd za koníčkem může rodičům i pekelně znechutit. Protože místo vychutnávání si koníčka budeš většinu času třeba řešit protivné nudící se dítě.
@Cuddy tak my třeba na chalupě pravidelně chodíme na kopec koukat se na paragliding… kluka baví sledovat „starty“. Takže ne každé dítě se musí nudit a hodně velkou roli hraje to, k čemu dítě vedou rodiče
Takže já třeba kvůli dítěti nemusela prakticky nic přizbůsobovat, prostě jsem ho zapojila do svého života.
@lucenka Vsak ano, materstvi se da pojmout mnoha zpusoby a zadny neni lepsi… Ja zakladatelce psala svuj pohled na vec. Take jsem pred porodem mela predstavu o zapojeni ditete do naseho zivota a po porodu a hlavne od nejakeho veku, kdy dite neni slepe lezici kote, jsem se k tem aktivitem zacala stavet jinak.
@BlaZenkaB asi bych se rozhodovala jeste dle toho, zda bych chtela, aby v budoucnu letalo i dite.
@lucenka píše:
@Cuddy tak my třeba na chalupě pravidelně chodíme na kopec koukat se na paragliding… kluka baví sledovat „starty“. Takže ne každé dítě se musí nudit a hodně velkou roli hraje to, k čemu dítě vedou rodičeTakže já třeba kvůli dítěti nemusela prakticky nic přizbůsobovat, prostě jsem ho zapojila do svého života.
Jenže to je o povaze dítěte a konstalaci. Moje starší dítě je na některé věci konzerva. Takže ve 3,5 letech odmítl zkusit lyžovat, pokud není na koupališti tobogán s mírným dojezdem, tak se tak maximálně rachtá v rachtátku a hraje s s konvičkou, nesmí se na nějstříknout, nesnese vodu v uších (to chytá hysterák) a odmítá zkoušet jakkoliv plavat (do kruhu, rukávku či jakékoliv plovací pomůcky ho prostě dobrovolně nedostanu). Mladší je po mně vodní myš, typujeme, že bude umět plavat dřív jak brácha.
Pokud dostaneme staršího letos na lyže (ve stylu jeden s lyžujícím dítětem na svahu a druhý sáňkuje s mladším), budeme asi řešit hysterák mladší, že chce taky lyžovat. Jo, je snaživá a ráda zkouší nové věci, což je fajn, ale dost pochybuji, že seženeme v půjčovně lyžáky velkosti 23, aby taky moha lyžovat.
Obě děti mám akčnější, takže třeba návštěva nejakého hradu nebo zámku s nimi byla pouze v exteriérech. Protože prostě hodinu se nosit a čumět na nějaký inventář by nevydrželi a akorát rušily, protože když se jim něco nelíbí, umějí to dát dost hlasitě najevo.
S dětmi děláme dost věcí, ale museli jsme to prostě přizpůsobit jejich věku, povaze a zájmu. Takže je to o dost jiné, než za bezdětna. Ono už jen taková blbost, že dítě ve věku 1-3 roky potřebuje po obědě spát dělá v plánování celodení akce docela dost paseku.
Příbuzná má dvě děti 6 let od sebe. Se starší vymetala kolo, lyže, všechno. Holka pak i závodně sportovala. Mladší odmala buchta, co viděla kilometr před sebou zvlněnou silnici a už slézala z kola, že to neujede. Co s takovým dítětem? Nic, musel ase přizpůsobit, omezit spoečné sportovní aktivity, přetal jezdit na hory a starší posílala jen na lyžáky, protože dát 10 a víc tisíc za pobyt na horách když Ti jedno z dětí po 15 minutách na sjezdovce, na běžkách nebo při zimní tůře začne kňourat, že ho bolí nohy je mu zima, nejde mi to, nebaví mě to, jsou jen vyhozené peníze. Seděť v zasnežené chatě mohli i na rodinné chalupě. ![]()
My jsme teď se čtyřměsíčními dvojčaty byli na vysokohorském výšlapu, týden a bylo to super…to je zase naše strašná vášeň. Manžel dnes tráví den na kole, přijel ze závodů ze zahraničí, mám o něj starost jako vždy, ale to ho mám obalit do bublinkové folie a oprašovat? Může ho srazit auto, až půjde nakoupit plínky.
Nevidím důvod, proč by to nemělo jít
Manželův nejbližší kamarád je zase motorkář, má dvě malé děti a teď si koupil nový stroj, když to jde, jezdí s manželkou, když ne, jezdí sám…taky nevidím problém.