Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zdravím,
moje dcera mi nedávno sdělila, že má už skoro 3 měsíce přítele. Zděsila jsem se, když mi řekla, že jemu je 20.
Nikdy se neviděli, poznali se přes internet a od té doby si volají každý den a bůhví co ještě. Jenomže, chtějí se posunout dál.
Dcera mě konfrontovala ohledně jejich vztahu jenom kvůli tomu, jestli by k nám domů někdy mohl přijít, což jsem okamžitě zavrhla. Další den jsem s dcerou byla v hádce ohledně toho, že jí prostě nepustím s ním ven.
Mám strach, že ji najdu někde mrtvou v lese a nakonec to bude jenom moje chyba. Takže to jsem okamžitě zakázala a nemluvíme spolu. Nezná ho, mohl jí nakecat cokoli. Přeci jen, ten člověk musí být labilní, když se zamiloval do 15leté holky, no ne?
Jaký na to máte názor vy?
Nechapu v cem je problem
at se setkaji na nejakem verejnem miste a pouc ji o bezpecnosti.
Hele, buď ráda, že ti to vůbec řekla a omluv se jí. Taky ti to mohla udělat všechno za zády..
Když jsi ji zakázala, aby si ho přivedla domů, kde by sis je ohlidala, tak se holt smir s tím, že se setkají jinde. A od dcery je hezké, že ti o tom řekla, mohla taky říct, že jde ven s kamarádkou a věděla bys prd. Buď ho pozvete k vám, nebo ať se setkají někde na veřejném místě (bohužel jsou zavřené kavárny apod., takže asi budou mrznout venku). Pokud chceš mít klid, tak se zeptej, kam půjdou a řekni ji, aby se občas ozvala, že je ok. Vysvětlí ji, že máš o ní jenom strach. A řekla bych ji, že si vážím toho, že mi o tom řekla a zbytečně ji neprudila. Nebo ti priste fakt neřekne nic.
Teda me by se tohle taky nelibilo. V 15 letech je to moc velkej vekovej rozdil. Nicmene pokud se spolu budete kvuli tomu hadat, dcera si stejne najde skulinku a proste se s nim sejde. Hadam podle sebe. Radu nemam, protoze se divim, ze ja pubertu prezila bez rozctvrceni v lese. Mozna jen kdyby se mnou tenkrat o tom mama mluvila bez hadek… ![]()
Já třeba v tom problém nevidím. Ale asi proto, že mně bylo 16 a manželovi 27,když jsme spolu začali chodit.
A labilní rozhodně nebyl.
Moje rodiče to brali naprosto v pohodě
Mela jsem to uplne stejne v 15r. a taky byl o 5r. starsi. Uz pracoval. Tehdy jsem ho dotahla k otci do firmy, kde pracuje (stale). Chodili jsme spolu 3r. Nase rodiny se znaji. Babicky sousedky a spolu pravidelne chodily do kostela. Kdyby nam nezacala rodina malovat budoucnost, ze dodelam stredni, bude svatba, bydleni atd., tak jsme mozna spolu.
V 18r. jsem mela potrebu, ze chci navstivit na delsi dobu UK. Tam jsem potkala budouciho manzela. Cech je to, ale ma tam rodinu. A bylo po prvni velke lasce. Pak jsem se vratila, ze dodelam stredni. A byly jine plany. Hlavne ji nechej. Ono se to vyvrbi. Pokud to neni nejaky fetak a floutek. Tak to nehrot, nezakazuj jim kontakt. To nicemu nepomuze.
Příspěvek upraven 16.01.21 v 09:45
@Anonymní píše:
Zdravím,
moje dcera mi nedávno sdělila, že má už skoro 3 měsíce přítele. Zděsila jsem se, když mi řekla, že jemu je 20.
Nikdy se neviděli, poznali se přes internet a od té doby si volají každý den a bůhví co ještě. Jenomže, chtějí se posunout dál.
Dcera mě konfrontovala ohledně jejich vztahu jenom kvůli tomu, jestli by k nám domů někdy mohl přijít, což jsem okamžitě zavrhla. Další den jsem s dcerou byla v hádce ohledně toho, že jí prostě nepustím s ním ven.
Mám strach, že ji najdu někde mrtvou v lese a nakonec to bude jenom moje chyba. Takže to jsem okamžitě zakázala a nemluvíme spolu. Nezná ho, mohl jí nakecat cokoli. Přeci jen, ten člověk musí být labilní, když se zamiloval do 15leté holky, no ne?
Jaký na to máte názor vy?
Bylo by dobré přes soc. sítě zkontrolovat jeho identitu, jestli je pravda, kam chodí do školy atd.
Pokud by to odpovídalo, pozvala bych ho k vám.
To je nejlepší v téhle situaci.
Bohužel při tom psaní dochází k tomu, že si dcera už myslí, jak ho dobře zná, zkušenosti nemá, na druhé straně může být opravdu kdokoli.
Dcera se seznámila ve stejném věku, taky nejprve přes počítač. Byl ještě starší. Je fakt, že první setkání pak proběhlo pod „dohledem“ manžela, na jednom sportovním utkání. Už rok a půl jsou svoji.
Ja začala s manželem chodit, když mi bylo 14 a jemu 18, byli jsme spolu i sami přes noc. Naopak bych ho nechala přijet a poznala ho. V tom aby se vídali jim nezabráníš.
@ElisC píše:
Já třeba v tom problém nevidím. Ale asi proto, že mně bylo 16 a manželovi 27,když jsme spolu začali chodit.
A labilní rozhodně nebyl.
Moje rodiče to brali naprosto v pohodě
U mě to samé. Akorát nám to vydrželo jen čtyř roky
Tak oni ti 20 leti kluci jsou kolikrát rozumove na úrovni těch 15 letých holek. 5 let není ještě tak strašný rozdíl. Ale samozřejmě bych trvala na tom aby se setkali na veřejným místě, poučila ji co a jak.
@BeNiPe píše:
Hele, buď ráda, že ti to vůbec řekla a omluv se jí. Taky ti to mohla udělat všechno za zády..
Přesně, naši ze všeho furt hysterčili a tak jsem stejně dělala, co jsem chtěla, akorát už jsem jim o tom pak neříkala.. ![]()
No proste si ji poslala do p*rdele
.
A to jí musí hodně mrzet, kdyz se ti ani nemuze sverit o klucich..
Nelibit se ti to muze, ale uvedom si, ze co ji zakazes, to bude delat jeste vic..
Ja chapu, ze mas strach, taky mam dceru..Ale izolovat dceru od vsech kluku asi neni nejlepsi, ne?
Zdravím,
moje dcera mi nedávno sdělila, že má už skoro 3 měsíce přítele. Zděsila jsem se, když mi řekla, že jemu je 20.
Nikdy se neviděli, poznali se přes internet a od té doby si volají každý den a bůhví co ještě. Jenomže, chtějí se posunout dál.
Dcera mě konfrontovala ohledně jejich vztahu jenom kvůli tomu, jestli by k nám domů někdy mohl přijít, což jsem okamžitě zavrhla. Další den jsem s dcerou byla v hádce ohledně toho, že jí prostě nepustím s ním ven.
Mám strach, že ji najdu někde mrtvou v lese a nakonec to bude jenom moje chyba. Takže to jsem okamžitě zakázala a nemluvíme spolu. Nezná ho, mohl jí nakecat cokoli. Přeci jen, ten člověk musí být labilní, když se zamiloval do 15leté holky, no ne?
Jaký na to máte názor vy?