Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vztah s mojí mamkou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.4.23 17:38
@Anonymní píše:
Jdu se vypovídat.
Jsem postižena holka s DMO, ale chodím na klasickou základní školu. Chodím špatně, ale chodím. Mluvím všechno je paráda. Ale co není paráda je vztah s moji mamkou. Neustále mi shazuje moje sebevědomí. Mám špatně uklizený pokoj
(I když se snažím). Škola mi jde, akorát mi moc nejde matika. Ovšem z té bohužel nosím 4, učím a snažím se. Učím se pravidelně s taťkou s kterým mám super vztah. Ale nejde to prostě. Mamka na mě hned spustí, že jí to nebaví jaký známky mám, že jsem se měla snažit víc. Tuhle nám řekla se ségrou, že lituje že nás má. Pořídil mi taťka k mým 14.narozeninám fenečku Italského chrtíka a jezdím s ní na výstavy. Moc mě to baví, ale pokaždé když se mnou jede mamka tak mě kritizuje, že s ní neběhám jak mám ano snažím, ale jsem postižena takže to nejde jak by to jít mělo. Prý se jenom za mě stydí. Když jí s ničím pomůžu tak je to taky špatně a radši si to udělá po svém, protože je to pro ni rychlejší. Když jí nepomůžu je to špatně, že jí s ničím nepomůžu. Mému taťkovi jsem se svěřila jaký vztah mám se svojí mamkou a řekl mi víš že mamka je proste svoje.
Prosím anonym, je tu nejbližší rodina nechci, aby o tom věděla jaký vztah mám se svoji mamkou.
Děkuji za přečtení textu a vím že jsem se na nic nezeptala, ale jen jsem si potřebovala vypovídat a vylít si tu srdíčko.
Táta s vámi nebydlí? Přece by musel vidět, jak se k tobě máma chová 
Co na to říct no, tvoje máma je asi člověk, který nebude nikdy s ničím a nikým spokojený. To co řekla tobě a sestře je ale hodně hnusný. Ale neboj, jednou budeš mít svůj život, a nikdo tě už komandovat nebude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.4.23 17:41
@arinecka no taťka s námi bydlí, ale je hodně času v práci a hlavně mamka se před taťkou chová hodně a mile a nedovolí si to na nás před naším taťkou. Jinak děkuji za krásnou zprávu.
- Citovat
- Upravit
29.4.23 17:42
Mamce se nezavděčíš, to je člověk, co by na tobě hledal chyby, i kdybys nosila samé jedničky a v pokoji neměla ani smítko. Znám takové lidi. Chyba není v tobě!
Ale… Máte spolu někdy i hezké chvilky? Zasmějete se spolu, udělá pro tebe někdy něco, co vyloženě není její povinnost? Jestli ano, tak bych ji zas tak nezatracovala a zkusila nad ní přimhouřit oko, ono to věčné kritizování druhých je taky svým způsobem postižení.
Je fajn, že máš taťku, se kterým si rozumíš… aspoň jeden je normální 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.23 17:52
Vyprdni se na ní, nejspíš má problémy sama se sebou a vylévá si to na dětech… Já jsem zase musela odstřihnout otce - alkoholika. Ale rozumím ti, v pubertě mě moc trápilo, že nemám pořádné zázemí, záviděla jsem ostatním dětem, u kterých vše fungovalo. Brzy si budeš žít po svém. Ty kecy si nepřipouštěj. Dobře, že taťka je v pohodě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.4.23 17:56
@iila většinou se zasmějeme, když je tu rodina nebo je tu taťka. Nebo když třeba kouká na telku a chce si se mnou povídat. Jinak moc ne někdy jo, ale je velmi vyjmečné. Pomáhá mi, že pejskovi dává najíst a napít. (Protože to nezvládnu) No a jinak jako když se byla malá, tak se mnou cvičila, abych chodila. Naučila mě mluvit, když jsem byla mála, ale jinak asi ne. Jinak jsem zapomněla dodat, že takováhle mamka nikdy nebyla, ale po tom co chytla covid, tak se tak chová.
- Citovat
- Upravit
29.4.23 18:08
@Anonymní píše:
@iila většinou se zasmějeme, když je tu rodina nebo je tu taťka. Nebo když třeba kouká na telku a chce si se mnou povídat. Jinak moc ne někdy jo, ale je velmi vyjmečné. Pomáhá mi, že pejskovi dává najíst a napít. (Protože to nezvládnu) No a jinak jako když se byla malá, tak se mnou cvičila, abych chodila. Naučila mě mluvit, když jsem byla mála, ale jinak asi ne. Jinak jsem zapomněla dodat, že takováhle mamka nikdy nebyla, ale po tom co chytla covid, tak se tak chová.
No tak naučit dítě mluvit a chodit, to je snad základní práce každé mámy (i když to ve vašem případě bylo složitější).
Ale jestli je to po covidu, tak to tedy není její přirozené chování a má momentálně problémy sama se sebou.
Moje máma byla po covidu taky hrozně protivná, ale vydrželo to pár měsíců, než se dala dohromady, ne pár let…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.4.23 18:10
@iila no to ale netrvá pár měsíců, to už trvá 2 roky. To že nás lituje, že nás má nám řekla ještě než covid měla.
- Citovat
- Upravit
29.4.23 18:11
Mám stejnou matku jako ty, zadavatelko. Tvá matka je psychicky narušena, bude mít poruchu z klastru B: nejspíš narcismus, nebo histriónskou (nebo obojí - i to může být). Zjisti si na Googlu a z videí na Youtube, oč jde - jak takoví lidé myslí, proč se chovají tak odporně ke svým nejbližším a co dělat. Po zadání vhodných slov zjistíš hodně info i zde - takových matek je totiž dost (tím bych na tvém místě začala). A ti, co je nemají, nemůžou pochopit tu hrůzu, již jsou děti takovýchto matek vystaveny.
Čím dřív tyhle info zjistíš (musíš si o tom hodně nastudovat), tím dřív přestanou nad tvým životem takoví lidé vládnouta ty se dáš dokupy (trochu to bolí). Pak si zařídíš život s lidmi, co tě budou mít rádi a s takto narušenýma lidma budeš mít jen minimální kontakt (oni sami o víc nebo o žáden kontakt s tebou ani nebudou stát - PROČ nebudou o něj stát, pochopíš po nastudování).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.23 18:15
Tak se, zakladatelko, rozhodli, zdali tvá matka je taková odjakživa, nebo po covidu.
Někdo měl po covidu deprese, sama vím o jedné takové ženské.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.23 18:32
@Anonymní píše:
@iila no to ale netrvá pár měsíců, to už trvá 2 roky.
To je dlouho, no… Po úrazu nebo po nemoci se lidi můžou změnit… resp. se můžou dost zesílit nepříjemné stránky jejich osobnosti.
A chápu tě, žít s takovým člověkem je hrozně nepříjemné a ubíjející, zvlášť když je na něm člověk závislý.
@Anonymní píše:
@iila To že nás lituje, že nás má nám řekla ještě než covid měla.
Tak to by mě zajímalo, jestli to takhle opravdu cítí pořád, nebo jí to ujelo ve slabé chvilce a vlastně to tak nemyslela (třeba jste ji zrovna něčím naštvaly).
Ale to asi nebudeš vědět, to je spíš pro tebe k zamyšlení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jdu se vypovídat.
Jsem postižena holka s DMO, ale chodím na klasickou základní školu. Chodím špatně, ale chodím. Mluvím všechno je paráda. Ale co není paráda je vztah s moji mamkou. Neustále mi shazuje moje sebevědomí. Mám špatně uklizený pokoj
(I když se snažím). Škola mi jde, akorát mi moc nejde matika. Ovšem z té bohužel nosím 4, učím a snažím se. Učím se pravidelně s taťkou s kterým mám super vztah. Ale nejde to prostě. Mamka na mě hned spustí, že jí to nebaví jaký známky mám, že jsem se měla snažit víc. Tuhle nám řekla se ségrou, že lituje že nás má. Pořídil mi taťka k mým 14.narozeninám fenečku Italského chrtíka a jezdím s ní na výstavy. Moc mě to baví, ale pokaždé když se mnou jede mamka tak mě kritizuje, že s ní neběhám jak mám ano snažím, ale jsem postižena takže to nejde jak by to jít mělo. Prý se jenom za mě stydí. Když jí s ničím pomůžu tak je to taky špatně a radši si to udělá po svém, protože je to pro ni rychlejší. Když jí nepomůžu je to špatně, že jí s ničím nepomůžu. Mému taťkovi jsem se svěřila jaký vztah mám se svojí mamkou a řekl mi víš že mamka je proste svoje.
Prosím anonym, je tu nejbližší rodina nechci, aby o tom věděla jaký vztah mám se svoji mamkou.
Děkuji za přečtení textu a vím že jsem se na nic nezeptala, ale jen jsem si potřebovala vypovídat a vylít si tu srdíčko.